4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Zdravím všechny poctivé poldy. Jsem z malého OO jak víte tak čárkový systém nadále funguje a fungovat bude. Takže naší vedoucí nás nějakým způsobem tlačí ať z TČ je PŘ to by tak nevadilo, ale pokud vznikne problém oni páni co sedí na zadcích nebyli na místě atd. Ale to jsem nechtěl říci. Mám tu jednu věc co se mi stala. Nastoupil jsem běžně na noční službu a můžu si vybrat buď nic nebudu dělat nebo se postavím a možná něco od lapím. Na té noční jsme zastavili frajera bez RP a ještě 171. No tak co jiného dotáhli jsme ho na štubu a makali jsme tři hoďky ZPŘ z vidinou, že ráno bude pochvala a samozřejmě odměna za známoše. No ejhle !! Ráno nás šéf zmrdal , že nám chybí ve slově e místo i : )) a jak jsem se zeptal co bude s tou odměnou tak mi odpověděl, ON K VÁM STEJNAK PŘIJEL NÉ. V tu chvíli jsem pochopil, že až zastavím podobného tipka tak se otočím. Toto pravidlo razilo 90% kluků já jsem byl těch deset, takže jsme se na to vykašlal taky a chci vědět na co jsme u policajtů ? Motivace u mne klesla na bod mrazu. Z pozdravem Pavel. Od 1.1.2007 pprap.

Hlavně ,, Nepouštět se do žádných věčích akcí" :))

Nevím čeho chtějí novým likvidačním zákonem dosáhnout, ale jak chtějí motivovat policistu když jej nedokáží ani zaplatit. Člověk bude mít obavy vůbec zasáhnout proti pachateli aby se to ve finále nakonec neotočilo proti policistovi. Při tom nově navrženém paskvilu bude stačit menší problém a jde se od válu.

Pavle nechtěl bych Tě před svátky klidu nikterak urazit. Domníval jsem se, že u Policie ČR slouží kolegové, kteří jsou zde pro občany a společnost. Třeba Ti to přijde směšné, ale až Ti ten típek zraní při nehodě někoho v rodině, nedej bože dojde k něčemu horšímu, tak přehodnotíš svoje názory. Nedělej tuto práci jenom proto, abys dostal odměnu. Nevím, zda jsi pracoval někdy v civilu, zeptej se lidí, kteří pracují např. u soukromníka, kolik berou. Uvědom si, že tyto články jsou veřejně dostupné. Já Tě prosím, dělej svoji práci, abys z ní měl dobrý pocit a ochraň naše manželky, naše děti a naše rodiny. Pěkné svátky.

Neboj. Čárkový systém je věčný, u nás to funguje stejně. Hlavně, aby to bylo statisticky správně vykázané. Šéfici za to dostávaj odměny, tak proč by to rušili. Stejné odměny dostávají za ZPŘ. Mimochodem u nás se za toto jednorázové odměny nedostávají ( kromě kvartálních cca 1.000,-- Kč ), ale to se zpravidla nedávají, ani když chytneš pašáka při čorce ( a že to je při velikosti našeho obvodu skoro zázrak a náhoda rovna setkání současného MV s rozumem ). BTW: Je vidět, že těch ZPŘ mnoho neděláte. U nás trvá zpracování dvoučlenné hlídce kompletního spisu s odeslanými dožádačkami tak 50 minut ( a to i bez těch odměn ). Jinak mě to docela baví i bez těch odměn, jelikož to je to málo, čím můžu ke zlepšení situace na silnicích pomoci i já.

Milý Pavle, plně chápu tvé rozhořčení. Já sám jsem na podobném OO takových situací zažil mnoho a dobře vím, že dobrého poldu naštve, že za dobrou práci mu jeho velitel není schopen říct ani "děkuju kluci", natož aby si viděl nějakou odměnu. Nemysli si, mnohokrát jsem byl v takových situacích tak nasranej, že jsem myslel, že s tím seknu ze dne na den. Uvědom si ale, že tu práci, kterou trerou děláš jsi si vybral. Dále si uvědom, že to, že máš debilního šéfa, nezajíma řadového občana, který po tobě žádá profesionální pomoc a pro kterého tu jsi. Povím ti, že mě také sere můj šéf, který je zakomplexovaný starý mládenec a který preferuje vlezdoprdely. To ale neznamená, že přestanu dělat svou práci tak ják mám. Třeba ale svému šéfovi domluví náš pan ministr a pak bude pro vás mít třeba i trochu toho cukru ..........

Kluci, niky v životě jsem nikde nepotkala tolik křiváků, donašečů, vlezdoprdelistů a podrazáků pohromadě jako u "naší" firmy. Jsem přesvědčená a věřím, že na tomto fóru se potkávají jen ti slušní, protože výše jmenovaní mají většinou v oblibě jiné internetové stránky a hlavně jsou velmi spokojeni. Především sami se sebou. O šéfech by se asi dalo psát dlouho, jen už dlouho přemýšlím, jestli jejich hnusné vlastnosti jsou předpokladem pro funkci, kterou zastávají, nebo se jim "něco" přihodí až po jmenování. Všem přeju co nejklidnější vánoce a pokud to půjde, nelamte si hlavy předem, problémy budeme řešit, až nastanou.

Neblázní za neřidiče, ZŘMV a ohrožení pod vlivem návyk. látky se odměna nedostává. To bych s parťákem měl odměnu skoro za každou noční, protože skoro vždycky něco chytíme a klidně to uděláme než někde mrznout na DBA. Holt čárky musí být a odměny jsou dostaneme s velkou slávou jak se u nás říká před nastartovanou Feldou tisícovku 3 x za rok.

Vážení a poctiví "poldové". Jsem občan, který policisty naštěstí zatím potkával pouze na silnici při kontrole. Za posledních 15 let jsem se nesetkal se neslušným policistou a podotýkám, že nejsem známý politik, ani komunální. Kdyyž čtu vaše názory, tak mne jímá hrůza děs. Doufám, že nikdy nebudu v situaci poškozeného.Jinak psychické stavy policie ČR vidím každý den v TV novinách, když poslouchám vyjádření tiskových mluvčích různých policejních ředitelství. Je to bída a utrpení. Na pozadí jejich výstupů cítím, že policejní sbor je v křeči, v hrůze, není uvolněný, jakoby mu někdo sypal písek do koleček. Držím vám moc a moc palce a to zejména těm plicistům, které vidím v terénu, na silnici a všem těm poctivým, kteří chtějí svouo práci dělat třeba i bez nadšení, ale aspoň trochu poctivě.

Milý Pavle, je to sice hezkej výsledek ale pro mnoho policistů běžný výsledek noční služby, pro nás ve větších městěch dokonce skoro nutný výsledek v nečárkovém systému. Samozřejmě že člověka potěší ocenění ze strany vedoucích funkcionářů za odvedenou práci, ale zarážíš mě ty a jiní podobní, kteří čekáte za každého pašíka odměnu. Ta by měla být jen za zvlášťní výsledek, což řidič se 171 dle mého názoru není. Je to jeden z úkolů a náplně tvé práce, tudíž bych ti za to odměnu nedával. To je jako kdybys řezníkovi dal odměnu za každou udělanou klobásu. Odměnu si zaslouží ti, kteří mají senzačního pašíka (viz. pražští kolegové ozbrojeného pachatele v kasinu - 10.000,-Kč) nebo ti, kteří mají těch běžných pašíků mnohem více než ostatní a než vyžaduje náš nečárkový systém. Ale čekat odměnu za každý výsledek.....až se stydím, když si uvědomím že tohle čtou i normální občani a vidí, jak vše děláme jen a jen pro prachy a když nebude odměna, tak je budem pouštět. Trochu se nad sebou zamyslete a proč to děláte. Jestli jenom pro prachy, tak běžte raději do fabriky.

Jerry, díky za podporu, ta se od "civilistů" tak moc nevidí a každý z nás (považuji se za slušného a poctivého poldu) to ocení. A musím říci, že si toho cením víc, než když mi to jednou za 3 roky řekne můj šéf, protože mu někdo dá sjetinu výsledků a tam se dočte, že mají někteří jeho podřízení nadprůměrné výsledky, tak ti po několika letech dá i odměnu. Ale s tím už jsme se nějak srovnali a děláme práci bez ohledu na peníze, pořád dál i bez těch odměn a ocenění, byť jen slovního. Ještě jednou díky a hezké vánoční svátky a šťastný Nový rok 2007.

U policie samozřejmě nejsi proto, abys chránil majetek, zdraví a životy osob PAVLE, zajišťoval systematicky dnes a denně veřejný pořádek, dodržování zákonů, styk s občany, zvyšoval si místní a osobní znalost v úseku svěřeném Ti k ochraně, ale proto, aby ses projížděl, či pospával v auťáku a jen občas zvedl prdel a někoho sem, tam, tedy nahodile, bez sledování jakéhokoliv cíle a smyslu svého počínání, "tři hoďky s vidinou ranní slavnostní pochvaly a tučné odměny, o f l a s t r o v á v a l" ! Jestli takto chápeš své poslání, už dávno jsi měl letět do kamanolomu. Leda, že Tě to nenaučili jinak, což je nejpravděpodobnější. Pak se omlouvám!

Dobrý den
Je nový služební zákon o nás také pro nás, nebo naše práce není dosti záslužná a nebezpečná.
No hlavně, že Vám platy rostou mocipáni! A jen Vy víte co děláte dobře !
Jinak všem dobrým a spravedlivým kolegům jen dobré
s pozdravem MA

Kolegové, mám odslouženy tři roky u policie a dokončenou Vyšší dobrnou školu zahradnickou v Mělníce, dnes splňuji vzdělání na 7 platový stupeň , můj kolega vyšetřovatel s 22 letou policejné praxí má pouze střední školu a bude muset svojí práci po určité době opustit . On sice neví nic o řektvičkách, ale já vím zase dost málo o právu. Proto jsem rád, že se od něho mohu přiučit ! Vše mě příjde, slušně řečeno, sespravedlivé !

je to o patentech na rozum a jestli umíš vyslovovat " Modus Operandi, pak už to jde dobře - a ty ostatní co nebudou mít lejstro s těmi již u něco provedem, třeba jim dáme 7 platovou třídu a a oni nakonec odejdou - PRYČ S JEJICH ZKUŠENOSTMI !!!!????. Nepíše se náhodou ředkvička ???

Chtěl bych se zde informovat, jak je to v rámci ČR s plánovaným osobním ohodnocením od 1.1.2007. Nám bylo řečeno, že peníze nejsou, tak nic nebude ! Pan ministr zde tvrdí, že se touto složkou platu budou dorovnávat mzdy, aby nedošlo k poklesu. Preferenční nám také snížili o 500,- Kč, tak nevím. Máte pravdu, že s platem půjdu o 3.500,- dolů.

Nám už včera každému vzali 24 procent z osobního. Budeme se všichni odvolávat. Zdar.

Panové i ta uklízečka bude mít lepší pozici než řadový policista, kariérní řád je stvořen jen pro staré pány s vysokoškolskými kursy JUDr na VŠ SNB.

Byl jsem pro nyní jsem změnil názor jedná o o nový zákon. Vedoucímu oddělení dali do ruky bič kdy si svoje ovečky kteří drží hudbu a krok hýčká a dává do tříd a to ještě jim může zvýšit osobní. Dokonce i sekretářka bere více odměn než obyčejný poldík na ulici. Douifám, že kamarádi ve zbrani se přídáte.

Krucipísek, to přece nemůžeš říkat nahlas, že má sekretářka vařící kafe víc, než polda na ulici, jak by to vypadalo.....:-( .......

Čím to je, že nemohu žádného člověka přimět pro práci u policie. Myslím, že zkusím ukrajince a vietnamce tam jsem přesvědčen o pozitivním myšlení.

DEMOKRATŮRA V MODRÉM

Náš ministr propagandy
Ivan Langer z ODS
zakousnul se do socanů
jako baskervilský pes

Na Vítkově mezi hroby
tančí loupežnická lobby
po vítězství modré chunty
i na Hradě lítaj špunty

Rybář Singha dary veze
mrtvý Maďar z hrobu leze
z Hongkongu se vrací Joska
a vítěze voleb bozká

Teď pracovním zákoníkem
vytřeme si zadky
aby poznal občan český
že jsme tady zpátky

Totalita jedné strany
spláchne opozici
mnohý volič ptákostrany
skončí na ulici

Před hospodou u lahváče
bude řvát a reptat
koho volil naposledy
zkuste se ho zeptat

Pozná občan jakou cenu
bude platit za tu změnu
klíčema zas venku chrastit
a panstvo si kapsy mastit

Vládní modrá policie
pro pořádek zas ho zbije
až tu změnu bude cítit
snad mu začne v hlavě svítit

Pimpi

For Pimpi: Dost dobrý!!!!! Má to hlavu i patu a hlavně je to pravdivé.

Pane ministře v demisi, nechcete se jít živit rukama, jako mnoho dalších lidí v této zemi. Možná by po Vás zůstalo aspoň něco užitečného. Děkuji za pochopení.

Psáno shora v kolonce NEWS:...."VÍTÁM VÁS NA SVÉ INTERNETOVÉ STRÁNCE A VŠEM VÁM PŘEJI VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2007"....To si pane ministře tímto přáním děláte legraci z koho??? Z řadových policistů, celníků, věz. stráže, nebo snad hasičů??? Jak můžeme mít veselé svátky a šťasný rok 2007, když do dnešního dne nevíme nikdo z nás, za kolik peněz budeme sklánět pro tento stát své hrby. Styďte se, protože dle mého názoru je toto Vaše přání úplně stejné, jako by jste se vysmíval těžce nemocnému a umírajícímu člověku, přáním pevného zdraví.