Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tak a je hotovo snad již nikdy nebudete otravovat!!!!!!!!!!!!!

Končící ministr vnitra Ivan Langer se rozhodl z funkce odejít ve velkém stylu. Ve středu večer pořádá pro své podřízené – policisty, hasiče a zaměstnance ministerstva - koncert pod širým nebem. Přijde ho zhruba na 100 tisíc korun.
foto: Stanislav Peška, ČTKIvan Langer je pověstný velkorysým stylem propagace.


"Přesně ty náklady zatím vyčíslené nemám," uvedl Langer. "A platím si to ze svého," zdůraznil.

Na koncertu pod širým nebem vystoupí známí hudebníci Aleš Brichta, Helena Zeťová a Alice Springs. Po živých vystoupeních začne diskotéka. Akce se uskuteční v areálu jednoho z pražských policejních sportovních klubů a končit by měla o půlnoci. Veřejnost se ale na koncert nedostane.

Pozvánku, která obsahuje drobnou chybu - u jednoho písmene v titulku vypadl ministrovi háček - dostali jen Langerovi podřízení.



"Je to jen pro ty, které to bavilo," napsal Langer v narážce na text své pozvánky. V ní policisty a hasiče zve sloganem: "Bavilo vás to? Přijďte se pobavit. Dobrá muzika, pivo, párek a kolegové a kamarádi k tomu..."

Kolik lidí to "bavilo" a na koncert dorazí, zatím nikdo netuší. Langer na pozvánce své podřízené žádá, aby mu napsali, pokud na akci dorazí.

Ivan Langer je mezi novináři pověstný velkorysým stylem propagace svého resortu. Téměř žádná tisková konference se neobejde bez počítačové prezentace, vtipných sloganů a různých propagačních předmětů - od publikací na křídovém papíře po inteligentní plastelínu.

Po poněkud suchopárném Františku Bublanovi se tak Langer prezentuje stylem úspěšné soukromé firmy. Často tak ale musel zodpovídat otázky, kolik ta která barevná brožura nebo akce daňové poplatníky stála. Vždy se hájil tím, že pouze veřejnost informuje o práci ministerstva. - čtěte zde Ivan Langer se chlubí rokem v čele ministerstva - knižně

Tunel Íčko toho hodně rozhýbal, ale také hodně zmařil.

moc kolegů to "nebavilo".

Zdravím všechny poctivé lidi.Pro toho, kdo někoho uráží fízl, tak ať si nejdříve přečtě co to znamená. Policista v uniformě v přímém výkonu například není fízl. Ty přidané peníze se netýkají jenom policistů, kdo zde uráží,ať si zjistí komu se vlastně přidalo. Nebýt toho přidání, tak např. policisté, hasiči , bachaři by neviděli do roku 2011 ani korunu. Pro ty, co závidí přidání peněz, ať jdou pracovat v uvedených oborech. Každý má tu možnost, pokud nemá zdravotní problém. Kdo bude chtít dělat policejní řemeslo, hasičské, bachaře a podobně, tak jej bude dělat, ale otázka je , za jakých pracovních podmínek. Zákon č. 361/2003 Sb je diskriminační. Chtěl bych vidět, kdo z provokatéru zde, by šel dělat za ty negativa, nadělávat svátky zadarmo ccc 80 hodin, 150 hodin na oltář vlasti zadarmo, když se svátky slouží, tak za dáčo, bez příplatků. Kdo jsou v civilu,/expolicisté, bachaři, hasiči/ pracovali například 3 roky, přišli o práci. Tak žádná podpora z nezaměstnanosti, ale jenom tzv. výsluhový příspěvek. Musel by mít aspoň 25000,-Kč čistého,aby mu dorovnali rozdíl .Nadále sloužit nejméně do 63 nebo 65 let, než je nárok pro důchod, ale u tohoto povolání v přímém výkonu to je sebevražda. Je to další diskriminace. Každá profese má pro a proti. Policisté nasazují život, zdraví, práce na úkor rodiny, řešení problémů v rámci svého povolání, stres . Nadále odchází do civilu spousta zkušených policistů, není to jenom o penězích, ale o vztazích na pracovišti, o morálce ve společnosti. Přidalo se zdravotním sestrám, obdobná práce, ale dle mého názoru je to málo. Jak to tu někdo napsal, kdo krade, nedodržuje např. dopravní předpisy, podvádí, a policista je mu v patách, tak na něj nadává. Jestli někdo závidí policistům, například v pořádkových jednotkách, jak na ně házejí kameny, láhve a podobně některé křiminální živly, tak si to může též zkusit. Je to jejich práce, jsou za to zaplaceni, otázka zní, zda dostatečně. Závidět pár set korun není dobré. Je pravdou, že je finanční krize, ale o penězích bylo rok předem rozhodnuto. Dále zde píší provokatéří, mladšího věku. Až něco dokáží, tak ať kritizují. Je slušností se představit. Pochopitelně se jako expolicista zastávám bývalých kolegů, ale kdybych nebyl, tak mne ty velmi sprosté nadávky uráží. Kdo je soudný, tak práci policistů, hasičů, bachařů, justiční stráže, lékařů, zdravotních sester, učitelů, obdobných povolání, kdo pracuje s lidmi chápe. S pozdravem uplakaného odpoledne Ladislav Marek z České Lípy.

ty pozitiva, to neuvádíš. A že jich je. Kdo to má dnes v civilu. Máte pravidelnou výplatu a to je hlavní a jestli se to někomu nelíbí tak ať jde jinam. Dle většiny mají peněz dost a dost a nemusí sloužit na rizikových odděleních. Takovejch darmožroutů co je u PČR, to se chce blejt. Stačilo mě projít jednu krajskou správu , či okres. O měšťácích nemluvě, věčně rozepatí brigádu někde v igelitce a žváro v tlamě. Nezlobte se, ale to je ostuda. Mám tady napsat ty negativa jinejch povolání, co si zkurví zdraví a pak třeba chcípni.

Pojď dělat darmožrouta a za pár let si povíme jaký máš náhled a zdravotní stav.

Ale o těch "ostatních pozitivech" nás laskavě poučte. Jsme "jedno ucho".

o nich nevíš a nebo nechceš vědět!!!!!!

... když jsme u toho zdraví, tak dle českého statistického úřadu se v porovnání se všemi povoláními dožívají policajti nejnižšího průměrného věku, t.j. 53 let, takže než tady příště začneš plácat hovadiny, nejdříve si laskavě zjisti fakta...

ČSÚ má asi zkreslené info, ale horníci, svářeči, slévači, kaliči atd. maj zdraví v hajzlu a to bez pardónu daleko více, než nějakej policajt.

civilu již nikdo neutíká a ptám se proč?

Omyl odcházejí stále a dokonce i do 15 let praxe........

kde ty moulo!

Troubo otevři oči.

ptám se za co? Republika vesrabu, lidi nemají práci a fízlům se nacpe do chřtánu. Hanba a chce se mě blejt!!!!!!!!!!

v jakém srabu? asi myslíš tu krizi,co? nevím jak ty,ale já nikoho koho by nějaká krize postihla neznám,vždyť žádná ani není,všechno je mediální humbuk,stejně jako teď prasečí chřípka.

Tak se běž vyblejt s podoby sračko

ty asi žiješ na měsíci? Nebo děláš fízla!

děcka,děláte,jako by se vás nějaká krize dotkla, vždyť ještě chodíte do školy a živí vás rodiče!

milý hochu ve srabu se píše zvlášť,slovo fízlové není spisovné.

Tak pořád nebreč a něco dělej, aby jsi si těch 500 v průměru taky zasloužil. Kdo pracuje, ten má. Neříkáte to pořád v C?

...ano, dovedu pochopit, že člověk se selským a zdravým rozumem v současné době ekonomické krize se nad tímto (popilustickým krokem?)pozastavuje, na druhé straně právě tvrdost služebního zákona (vzdělání, přesčasy, zdravotní...) měla být kompenzovaná pravidelným procentuélním přidáním financí v rámci inflačního růstu. Zde nastal bohužel na dlouhou dobu od přijetí zákona Kalouskův stop stav (narozdíl od ostatních institucí, které tento zákon nepostihl). Navíc těchto usmolených 500,-kč (krom pánů a plukovníků z PP)je na úkor nějaké té odměny. Takže kdo chce psa být...

chce psa býýýýýýt. Ty jsi ale blb, proč to nečteš? Pak si kdekdo řekne, že policisté jsou debilové. Snad nejsi polda.

sniper

... tak jsem byl prvního v práci, osmýho jdu zase nevíte někdo, jak to vypadá s tou ústavní stížností na svátky a 150 hodin?

Tak to je fakt síla, on jde dělat prvního a pak až osmýho, běžte někam!!!!

víš on asi naráží na to,že jde makat ve svátky zadarmo. a jak známo svátek je prvního a pak osmého,tak příště trochu přemýšlej než něco napíšeš. nevím co si myslet o člověku,kterej to pochopil způsobem jako ty,to je k smíchu :-)

Hlavně že v tom máš jasno!!!

Proč ještě sloužíte za těchto podmínek ptám se. Ono se to fakt nedá vydržet! Proč nejdete jinam, když jste tak dobří. Bejt PČR soukr. firma, tak je dávno po ni. Tohle by neutáhl ani Bill Gates.

právě že není soukromá tak nadáváme, je placená z našich daní a jak píšeš "Bejt PČR soukr. firma, tak je dávno po ni. Tohle by neutáhl ani Bill Gates."

A myslíš, že jí rozložili obyčejní policisté sloužící na ulici??

Úplně jednoduché. Představ si, že máš touhu hrát fotbal, dávat góly .... , vstoupíš do klubu, kde se časem hodně naučíš. Postupně s léty si ale uvědomuješ, že je to hraní nějaké čím dál horší, ale furt si říkáš, že toho špatného rozhodčího někdo vymění, povrch hřiště dají do pořádku ..... a že jsi se na to i vlastně dal pro jistý " smysl " a ne proto, aby jsi utíkal z toho co by mělo mít i jasný smysl. O policejní práci se říká, že je to celoživotní povolání a ty své zkušenosti a pracovní známosti s " drbany " už člověk nikde neuplatní. Věř, že mě potkává spousta drbanů ( zlodějů ), kteří mě téměř uctivě zdraví. Je zajímavé vidět, jak se tito drbani ( a že jich je ) běžně pohybují mezi lidmi, aniž kdokoliv z těchto lidí tuší " vedle koho stojí ", kdo okolo prošel a věř tomu, že tihle parchanti, když si mě ( v civilu ) všimnou, tak se dekují a jdou jinam, protože vědí, že jim věnuju pozornost. Co tím, říkám ?, že alespoň těm lidem co jsou v mém okolí tihle parchanti nic neukradnou. A i když všechny parchanty znát nemohu, tak jsem profesinálně deformovaný, takže nikdy nenechávám své okolí bez pozorování. Tahle práce se každému poldovi po čase dostane pod kůži a jistě to není o přeskakování ze zaměstnání do zaměstnání. I ti poldové co odešli a byla jich spousta, vzpomínají " všelijak " na tu dlouhou dobu u policie, jak ve špatném, tak i v dobrém, protože člověk udělá i spousty dobrých věcí pro lidi. Spousta lidí umí dobře kritizovat, ale pramálo ví o svém " okolí ".
Takže pro tyto věci to člověk dělá a doufá, že se snad časem pohnou ledy a změní se systém, dojde k debyrokratizaci, zlepší se " velení " atd. Odejít od policie znamená zahodit své letité zkušenosti v této práci a praxe je k nezaplacení, jako v jiných povoláních, natož specifické policejní, znalosti pachatelů .... Snad jsem to vhodně vysvětlil, že to není jako odejít z výrobny hamburgerů do občerstvení přes ulici, že je to o něčem víc. Ale to neznamená, že člověk bude netečný ke špatným věcem u policie a nemůže to kritizovat, pokud má za to, že je to špatné. Policie má dbát na dodržování zákonů, ale v jejím vnitřku dochází k nedodržovaní vlastních předpisů ať už z nedostatku lidí nebo prostě, protože to lidi zkousnou. Takže asi tak. Dnes jsem toho navysvětloval dost a dost. Kdo nepochopí, tak bohužel zase nepochopil.

Vážený pane ministře v demisi.Dnes jsem si se zájmem přečetl Váš rozhovor pro sobotní právo.V malém odkaze uvádíte,"že v žádném období nerostly mzdy u policie jako teď". Tomu nerozumim. Jste PRVNÍ porevoluční vláda,která policistům nezvedla tři roky tarifní tabulky.Peníze zaslané na mimotarifní odměny,zůstaly bohužel v kapsách vyšších důstojníků.Jak máme my,obyčejní policisté vysvětlovat neustále bankám, manželkám,alimentačním soudům ap.že nám opravdu "nerostou platy"?A opravdu nám dole tři roky nerostou.Dá se potom takový článek nazvat "lží"?.Kdybyste např. řekl-mají dost, nepřidáme, pochopím to. Lidé však nejsou ovce,podívejte se prosím znova na volební výsledky z podzimu 08.Takhle necháte opravdu levici zvítězit.

Ty už jsi možná poslední,kdo ty jeho bláboly ještě čte.

Lidem je úplně jedno, zda jim vládne levice nebo pravice. Pro ně je důležité, aby vláda zajistila vymahatelnost práva, jejich bezpečnost, rovný přístup všech ke vzdělání, zdravotní péči, odpovídající plat za práci,lidské pracovní podmínky ...
Lidé opravdu nejsou ovce a proto nebudou volit levici, pravici ale toho, kdo pracuje v jejich zájmu a ne pro svou kapsu.

a už dávno mi není dvacet. Na policisty nadávají lidé, kteří klidně porušují dopravní předpisy, není jim proti mysli cokoliv ukrást, pokud mají příležitost, ožulit stát na daních aniž by jim došlo že vlastně okrádají sami sebe,dělat "bordel" kde se jim zamane, protože je přece "demokracie". V jejich zvráceném myšlení nejsou špatní oni - protože oni mají právo, ale policisté, kteří to právo vymáhají.

Nějaké zákony, předpisy, nařízení? K čemu?
Ten "idiot" policajt mi dal pokutu za překročení rychlosti o 30 km, ten "blbec" policajt mě sebral jen proto, že jsem vybral sousedům byt, ten "kretén" policajt mě sebral jen proto, že jsem přizabil vlastní manželku...

dne 23.4. jsem poprosil o sdělení jak je to s benzínem jinde než na severní moravě. Dík za odpovědi je zbytečné na tyto stránky chodit.

Tragédie s benzínem je i na jihu Čech !

Benzínu je zatím dost, ropná krize není, ale že se musí šetřit všude je pravda, doma jezdíte autem taky jen tak, aby utekl čas ??

tvůj příspěvek nepotřebuje komentář, protože patří do řad provokatérů a až Ti bude dávat někdo do budky, tak než přijde (nepřijede) policista, tak jen proto, aby mrtvolu někdo ještě neokradl

budem jezdit až od tří mrtvol výše :-)

než přijedete, tak je stejně pozdě, to že si uděláte před výjezdem kafe je známá věc. Provokatér neexistuje, je to jenom pohled na reálný svět a vy jste mimo tuto realitu.

mimo realitu policista není, protože v ní žije. Myslím, že mimo realitu jsi Ty protože jsi nikdy nebyl policajt a už né policajt za Íčka :-)

U nás na severu Čech se jezdí docela dost, ale od případu k případu, kdy na nějaké projíždění není čas. Na výjezdy zatím benzín je a když nebude tak si holt lidi budou muset počkat než k nim někdo dorazí pěšky nebo přijit věc oznámit na oddělení.

Obdobnou reakci jsem očekával, ale mimo realitu nejsem, protože jsem policista, je však třeba někdy používat i tzv. "selský rozum".....

když chybí na benzín, tak se vezmou peníze z jiné kopečky peněz a to např. z odměn, znaleckých posudků, oprav budov, energií. Více jezdit, ale na ostatním více šetřit. Jak jednoduché...