4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Tak a je hotovo snad již nikdy nebudete otravovat!!!!!!!!!!!!!

Končící ministr vnitra Ivan Langer se rozhodl z funkce odejít ve velkém stylu. Ve středu večer pořádá pro své podřízené – policisty, hasiče a zaměstnance ministerstva - koncert pod širým nebem. Přijde ho zhruba na 100 tisíc korun.
foto: Stanislav Peška, ČTKIvan Langer je pověstný velkorysým stylem propagace.


"Přesně ty náklady zatím vyčíslené nemám," uvedl Langer. "A platím si to ze svého," zdůraznil.

Na koncertu pod širým nebem vystoupí známí hudebníci Aleš Brichta, Helena Zeťová a Alice Springs. Po živých vystoupeních začne diskotéka. Akce se uskuteční v areálu jednoho z pražských policejních sportovních klubů a končit by měla o půlnoci. Veřejnost se ale na koncert nedostane.

Pozvánku, která obsahuje drobnou chybu - u jednoho písmene v titulku vypadl ministrovi háček - dostali jen Langerovi podřízení.



"Je to jen pro ty, které to bavilo," napsal Langer v narážce na text své pozvánky. V ní policisty a hasiče zve sloganem: "Bavilo vás to? Přijďte se pobavit. Dobrá muzika, pivo, párek a kolegové a kamarádi k tomu..."

Kolik lidí to "bavilo" a na koncert dorazí, zatím nikdo netuší. Langer na pozvánce své podřízené žádá, aby mu napsali, pokud na akci dorazí.

Ivan Langer je mezi novináři pověstný velkorysým stylem propagace svého resortu. Téměř žádná tisková konference se neobejde bez počítačové prezentace, vtipných sloganů a různých propagačních předmětů - od publikací na křídovém papíře po inteligentní plastelínu.

Po poněkud suchopárném Františku Bublanovi se tak Langer prezentuje stylem úspěšné soukromé firmy. Často tak ale musel zodpovídat otázky, kolik ta která barevná brožura nebo akce daňové poplatníky stála. Vždy se hájil tím, že pouze veřejnost informuje o práci ministerstva. - čtěte zde Ivan Langer se chlubí rokem v čele ministerstva - knižně

Tunel Íčko toho hodně rozhýbal, ale také hodně zmařil.

moc kolegů to "nebavilo".

Zdravím všechny poctivé lidi.Pro toho, kdo někoho uráží fízl, tak ať si nejdříve přečtě co to znamená. Policista v uniformě v přímém výkonu například není fízl. Ty přidané peníze se netýkají jenom policistů, kdo zde uráží,ať si zjistí komu se vlastně přidalo. Nebýt toho přidání, tak např. policisté, hasiči , bachaři by neviděli do roku 2011 ani korunu. Pro ty, co závidí přidání peněz, ať jdou pracovat v uvedených oborech. Každý má tu možnost, pokud nemá zdravotní problém. Kdo bude chtít dělat policejní řemeslo, hasičské, bachaře a podobně, tak jej bude dělat, ale otázka je , za jakých pracovních podmínek. Zákon č. 361/2003 Sb je diskriminační. Chtěl bych vidět, kdo z provokatéru zde, by šel dělat za ty negativa, nadělávat svátky zadarmo ccc 80 hodin, 150 hodin na oltář vlasti zadarmo, když se svátky slouží, tak za dáčo, bez příplatků. Kdo jsou v civilu,/expolicisté, bachaři, hasiči/ pracovali například 3 roky, přišli o práci. Tak žádná podpora z nezaměstnanosti, ale jenom tzv. výsluhový příspěvek. Musel by mít aspoň 25000,-Kč čistého,aby mu dorovnali rozdíl .Nadále sloužit nejméně do 63 nebo 65 let, než je nárok pro důchod, ale u tohoto povolání v přímém výkonu to je sebevražda. Je to další diskriminace. Každá profese má pro a proti. Policisté nasazují život, zdraví, práce na úkor rodiny, řešení problémů v rámci svého povolání, stres . Nadále odchází do civilu spousta zkušených policistů, není to jenom o penězích, ale o vztazích na pracovišti, o morálce ve společnosti. Přidalo se zdravotním sestrám, obdobná práce, ale dle mého názoru je to málo. Jak to tu někdo napsal, kdo krade, nedodržuje např. dopravní předpisy, podvádí, a policista je mu v patách, tak na něj nadává. Jestli někdo závidí policistům, například v pořádkových jednotkách, jak na ně házejí kameny, láhve a podobně některé křiminální živly, tak si to může též zkusit. Je to jejich práce, jsou za to zaplaceni, otázka zní, zda dostatečně. Závidět pár set korun není dobré. Je pravdou, že je finanční krize, ale o penězích bylo rok předem rozhodnuto. Dále zde píší provokatéří, mladšího věku. Až něco dokáží, tak ať kritizují. Je slušností se představit. Pochopitelně se jako expolicista zastávám bývalých kolegů, ale kdybych nebyl, tak mne ty velmi sprosté nadávky uráží. Kdo je soudný, tak práci policistů, hasičů, bachařů, justiční stráže, lékařů, zdravotních sester, učitelů, obdobných povolání, kdo pracuje s lidmi chápe. S pozdravem uplakaného odpoledne Ladislav Marek z České Lípy.

ty pozitiva, to neuvádíš. A že jich je. Kdo to má dnes v civilu. Máte pravidelnou výplatu a to je hlavní a jestli se to někomu nelíbí tak ať jde jinam. Dle většiny mají peněz dost a dost a nemusí sloužit na rizikových odděleních. Takovejch darmožroutů co je u PČR, to se chce blejt. Stačilo mě projít jednu krajskou správu , či okres. O měšťácích nemluvě, věčně rozepatí brigádu někde v igelitce a žváro v tlamě. Nezlobte se, ale to je ostuda. Mám tady napsat ty negativa jinejch povolání, co si zkurví zdraví a pak třeba chcípni.

Pojď dělat darmožrouta a za pár let si povíme jaký máš náhled a zdravotní stav.

Ale o těch "ostatních pozitivech" nás laskavě poučte. Jsme "jedno ucho".

o nich nevíš a nebo nechceš vědět!!!!!!

... když jsme u toho zdraví, tak dle českého statistického úřadu se v porovnání se všemi povoláními dožívají policajti nejnižšího průměrného věku, t.j. 53 let, takže než tady příště začneš plácat hovadiny, nejdříve si laskavě zjisti fakta...

ČSÚ má asi zkreslené info, ale horníci, svářeči, slévači, kaliči atd. maj zdraví v hajzlu a to bez pardónu daleko více, než nějakej policajt.

civilu již nikdo neutíká a ptám se proč?

Omyl odcházejí stále a dokonce i do 15 let praxe........

kde ty moulo!

Troubo otevři oči.

ptám se za co? Republika vesrabu, lidi nemají práci a fízlům se nacpe do chřtánu. Hanba a chce se mě blejt!!!!!!!!!!

v jakém srabu? asi myslíš tu krizi,co? nevím jak ty,ale já nikoho koho by nějaká krize postihla neznám,vždyť žádná ani není,všechno je mediální humbuk,stejně jako teď prasečí chřípka.

Tak se běž vyblejt s podoby sračko

ty asi žiješ na měsíci? Nebo děláš fízla!

děcka,děláte,jako by se vás nějaká krize dotkla, vždyť ještě chodíte do školy a živí vás rodiče!

milý hochu ve srabu se píše zvlášť,slovo fízlové není spisovné.

Tak pořád nebreč a něco dělej, aby jsi si těch 500 v průměru taky zasloužil. Kdo pracuje, ten má. Neříkáte to pořád v C?

...ano, dovedu pochopit, že člověk se selským a zdravým rozumem v současné době ekonomické krize se nad tímto (popilustickým krokem?)pozastavuje, na druhé straně právě tvrdost služebního zákona (vzdělání, přesčasy, zdravotní...) měla být kompenzovaná pravidelným procentuélním přidáním financí v rámci inflačního růstu. Zde nastal bohužel na dlouhou dobu od přijetí zákona Kalouskův stop stav (narozdíl od ostatních institucí, které tento zákon nepostihl). Navíc těchto usmolených 500,-kč (krom pánů a plukovníků z PP)je na úkor nějaké té odměny. Takže kdo chce psa být...

chce psa býýýýýýt. Ty jsi ale blb, proč to nečteš? Pak si kdekdo řekne, že policisté jsou debilové. Snad nejsi polda.

sniper

... tak jsem byl prvního v práci, osmýho jdu zase nevíte někdo, jak to vypadá s tou ústavní stížností na svátky a 150 hodin?

Tak to je fakt síla, on jde dělat prvního a pak až osmýho, běžte někam!!!!

víš on asi naráží na to,že jde makat ve svátky zadarmo. a jak známo svátek je prvního a pak osmého,tak příště trochu přemýšlej než něco napíšeš. nevím co si myslet o člověku,kterej to pochopil způsobem jako ty,to je k smíchu :-)

Hlavně že v tom máš jasno!!!

Proč ještě sloužíte za těchto podmínek ptám se. Ono se to fakt nedá vydržet! Proč nejdete jinam, když jste tak dobří. Bejt PČR soukr. firma, tak je dávno po ni. Tohle by neutáhl ani Bill Gates.

právě že není soukromá tak nadáváme, je placená z našich daní a jak píšeš "Bejt PČR soukr. firma, tak je dávno po ni. Tohle by neutáhl ani Bill Gates."

A myslíš, že jí rozložili obyčejní policisté sloužící na ulici??

Úplně jednoduché. Představ si, že máš touhu hrát fotbal, dávat góly .... , vstoupíš do klubu, kde se časem hodně naučíš. Postupně s léty si ale uvědomuješ, že je to hraní nějaké čím dál horší, ale furt si říkáš, že toho špatného rozhodčího někdo vymění, povrch hřiště dají do pořádku ..... a že jsi se na to i vlastně dal pro jistý " smysl " a ne proto, aby jsi utíkal z toho co by mělo mít i jasný smysl. O policejní práci se říká, že je to celoživotní povolání a ty své zkušenosti a pracovní známosti s " drbany " už člověk nikde neuplatní. Věř, že mě potkává spousta drbanů ( zlodějů ), kteří mě téměř uctivě zdraví. Je zajímavé vidět, jak se tito drbani ( a že jich je ) běžně pohybují mezi lidmi, aniž kdokoliv z těchto lidí tuší " vedle koho stojí ", kdo okolo prošel a věř tomu, že tihle parchanti, když si mě ( v civilu ) všimnou, tak se dekují a jdou jinam, protože vědí, že jim věnuju pozornost. Co tím, říkám ?, že alespoň těm lidem co jsou v mém okolí tihle parchanti nic neukradnou. A i když všechny parchanty znát nemohu, tak jsem profesinálně deformovaný, takže nikdy nenechávám své okolí bez pozorování. Tahle práce se každému poldovi po čase dostane pod kůži a jistě to není o přeskakování ze zaměstnání do zaměstnání. I ti poldové co odešli a byla jich spousta, vzpomínají " všelijak " na tu dlouhou dobu u policie, jak ve špatném, tak i v dobrém, protože člověk udělá i spousty dobrých věcí pro lidi. Spousta lidí umí dobře kritizovat, ale pramálo ví o svém " okolí ".
Takže pro tyto věci to člověk dělá a doufá, že se snad časem pohnou ledy a změní se systém, dojde k debyrokratizaci, zlepší se " velení " atd. Odejít od policie znamená zahodit své letité zkušenosti v této práci a praxe je k nezaplacení, jako v jiných povoláních, natož specifické policejní, znalosti pachatelů .... Snad jsem to vhodně vysvětlil, že to není jako odejít z výrobny hamburgerů do občerstvení přes ulici, že je to o něčem víc. Ale to neznamená, že člověk bude netečný ke špatným věcem u policie a nemůže to kritizovat, pokud má za to, že je to špatné. Policie má dbát na dodržování zákonů, ale v jejím vnitřku dochází k nedodržovaní vlastních předpisů ať už z nedostatku lidí nebo prostě, protože to lidi zkousnou. Takže asi tak. Dnes jsem toho navysvětloval dost a dost. Kdo nepochopí, tak bohužel zase nepochopil.

Vážený pane ministře v demisi.Dnes jsem si se zájmem přečetl Váš rozhovor pro sobotní právo.V malém odkaze uvádíte,"že v žádném období nerostly mzdy u policie jako teď". Tomu nerozumim. Jste PRVNÍ porevoluční vláda,která policistům nezvedla tři roky tarifní tabulky.Peníze zaslané na mimotarifní odměny,zůstaly bohužel v kapsách vyšších důstojníků.Jak máme my,obyčejní policisté vysvětlovat neustále bankám, manželkám,alimentačním soudům ap.že nám opravdu "nerostou platy"?A opravdu nám dole tři roky nerostou.Dá se potom takový článek nazvat "lží"?.Kdybyste např. řekl-mají dost, nepřidáme, pochopím to. Lidé však nejsou ovce,podívejte se prosím znova na volební výsledky z podzimu 08.Takhle necháte opravdu levici zvítězit.

Ty už jsi možná poslední,kdo ty jeho bláboly ještě čte.

Lidem je úplně jedno, zda jim vládne levice nebo pravice. Pro ně je důležité, aby vláda zajistila vymahatelnost práva, jejich bezpečnost, rovný přístup všech ke vzdělání, zdravotní péči, odpovídající plat za práci,lidské pracovní podmínky ...
Lidé opravdu nejsou ovce a proto nebudou volit levici, pravici ale toho, kdo pracuje v jejich zájmu a ne pro svou kapsu.

a už dávno mi není dvacet. Na policisty nadávají lidé, kteří klidně porušují dopravní předpisy, není jim proti mysli cokoliv ukrást, pokud mají příležitost, ožulit stát na daních aniž by jim došlo že vlastně okrádají sami sebe,dělat "bordel" kde se jim zamane, protože je přece "demokracie". V jejich zvráceném myšlení nejsou špatní oni - protože oni mají právo, ale policisté, kteří to právo vymáhají.

Nějaké zákony, předpisy, nařízení? K čemu?
Ten "idiot" policajt mi dal pokutu za překročení rychlosti o 30 km, ten "blbec" policajt mě sebral jen proto, že jsem vybral sousedům byt, ten "kretén" policajt mě sebral jen proto, že jsem přizabil vlastní manželku...

dne 23.4. jsem poprosil o sdělení jak je to s benzínem jinde než na severní moravě. Dík za odpovědi je zbytečné na tyto stránky chodit.

Tragédie s benzínem je i na jihu Čech !

Benzínu je zatím dost, ropná krize není, ale že se musí šetřit všude je pravda, doma jezdíte autem taky jen tak, aby utekl čas ??

tvůj příspěvek nepotřebuje komentář, protože patří do řad provokatérů a až Ti bude dávat někdo do budky, tak než přijde (nepřijede) policista, tak jen proto, aby mrtvolu někdo ještě neokradl

budem jezdit až od tří mrtvol výše :-)

než přijedete, tak je stejně pozdě, to že si uděláte před výjezdem kafe je známá věc. Provokatér neexistuje, je to jenom pohled na reálný svět a vy jste mimo tuto realitu.

mimo realitu policista není, protože v ní žije. Myslím, že mimo realitu jsi Ty protože jsi nikdy nebyl policajt a už né policajt za Íčka :-)

U nás na severu Čech se jezdí docela dost, ale od případu k případu, kdy na nějaké projíždění není čas. Na výjezdy zatím benzín je a když nebude tak si holt lidi budou muset počkat než k nim někdo dorazí pěšky nebo přijit věc oznámit na oddělení.

Obdobnou reakci jsem očekával, ale mimo realitu nejsem, protože jsem policista, je však třeba někdy používat i tzv. "selský rozum".....

když chybí na benzín, tak se vezmou peníze z jiné kopečky peněz a to např. z odměn, znaleckých posudků, oprav budov, energií. Více jezdit, ale na ostatním více šetřit. Jak jednoduché...