4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážení, po přečtení příspěvků na této diskuzi opravdu nevím, co si mám o práci u PČR po 1.1.2007 myslet. Delší dobu jsem uvažoval, že do této složky vstoupím konat službu státu a obyvatelstvu z přesvědčení, že se musí se současnou kriminalitou a situací něco dělat - tak jako asi většina z Vás, když jste u PČR začínali. Nemám na očích růžové brýle a vím že práce u PČR není žádná procházka sadem, ale tolik negativních a rozhořčených příspěvků od policistů jsem tedy nečekal. Můžete mi čistě nezávazně popsat co čeká nováčka u PČR a jaký má podle nového služebního zákona vůbec výhled do budoucna?

Přeji Vám hezký den. Drtivá většina zde uváděných negativních reakcí vyplývá z dlouhodobě neřešených problematik, které vyvstaly pochopitelně v době, kdy je šáhnuto na mzdu a to ve většině případů zejména řadových policistů, kterým by jste byl po vstupu i Vy. Ve Vašem případě jde spíše o to, co od této profese očekáváte ( platové podmínky, předpokládané místo zařazení, předpokládanou dobu setrvání ), z jakých platových či technických sfér chcete odejít a s jakými předpoklady vstupujete ( SŠ, VŠ, specielní kursy ). Má to ale i další aspekty, třeba, zda jste ochoten za poměrně nízký plat vydržet rok a půl na policejní škole vzdálen od rodiny, zda si třeba chcete vzít hypotéku na dům ( s tříletou zkušební dobou po nástupu ji pravděpodobně nedostanete ) a jiné, třeba případné negativní jednání nadřízeného ( říká se tomu buzerace - celkem častý jev ), způsob vystupování ( víceméně vojenský ) a další věci. Je lepší se zastavit u kolegů v místě bydliště, nebo v místě, kde by jste chtěl sloužit ( je-li to jiné místo ) a tam se zeptat. Já osobně bych nikoho nenáboroval ani za několikatisícovou odměnu, protože nechci poslouchat nadávky ze strany náborovaného ještě několik let. To je ale moje volba. Vám přeji správné rozhodnutí a vše nejlepší v Novém roce.

Díky za reakci, no asi si to asi ještě pořádně rozmyslím. V současném sektoru u soukromníka se pohybuji s platem v rozmezí 16 - 17 tis. Kč. Jelikož v budoucnu ( tj. do 3 let)budu potřebovat určitě hypotéku, byl by to asi problém. Jsem SŠ a tudíž mě zajímal možný kariérní postup. Z diskuze vyplívá, že i u policistů sloužící 5 - 10 let je skoro nulový.

Máš zajištěnou nepravidelnou stravu, žaludeční vředy, stresové situace, buzerování od rána do večera, jednou nohou neustále na hřbitově nebo u inspekce a 15 jdeš pro výplatu u bezpečnostního sboru, která je daleko za standartem EU.

Sloužím cca 7 let na běžném oddělení "na vesnici" jako řadový policista. V současnosti mám platový výměr 17.490,-- Kč + 3.000,-- Kč rizikový příplatek + 200,-- Kč příplatek za směnnost a + 500,-- Kč osobní příplatek, což dělá 22.990,-- Kč, které by v případě, že by nebyl účinný nový služební zákon byl valorizován 5%, což s novým služebním zákonem nebude ( valorizace ). Dle současného zákona mám dále nárok na příplatky za práci o víkendech, nočních a o svátcích, což pro mě představovalo minimálně 2.000,-- Kč k uvedené sumě, tedy celkem cca 25.000 až 26.500,-- Kč hrubého bez té valorizace. Dle nového rozkazu budu mít od Nového roku příjem 25.940,-- Kč, kdy v tomto je již vše obsaženo včetně uvedených příplatků, osobního, směnnosti, příplatků za víkendy, noiční a svátky ( bez valorizace ), takže je zde vidět, že již tady budu s platem dole a to nepočítám s tím, že v průběhu roku můžu být bez nároku na mzdu stažen do práce až do rozsahu 150 hodin, což si myslím, že minimálně z valné části bude naplněno. Mám VŠ, která mi nebyla platná ani dle současného sl. zákona a nebude ani po Novém roce, alespoň po tu dobu, dokud neodejdou funkcionáří s hodnostmi majorů a podobně, kteří po Novém roce nstoupí do funkcí s požadovanou VŠ, kterou nemají a proto zde budou do doby, než budou přinuceni odejít a pak teprve se slušnou rentou odejdou. Psal jsem to konkrétně záměrně proto, aby jste nepodlehl iluzím o platech z médií a v náborovém středisku.

Zde jsou nespokojení policisté http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=27.12.2006&238m=p&238p=TNOVINY &238v=45297 a dnes vystoupí šéf hasičských odborů na TV NOVA - tuším ve zprávách v 19.30hod.....

29.12.2006 14:15 – Předseda Odborového svazu hasičů JUDr. Vladimír Mühlfeit poskytl dnes rozhovor TV Nova o platových výměrech hasičů. Rozhovor by měl být vysílán v dnešním zpravodajství v 19:30 www.pozary.cz

Stejně jako pan ministr, tak mluvčí PP uvádí sice pravdu o tom, že budou platy ke konci roku lepší než v letošním, ale zapomínají na jedno slovíčko, které vše vysvětluje a tím je "průměr".....pak není co řešit...

Dobrý den
Pane ministře obdivuji jak je tato vláda drzá,když celému státu namaže med kolem huby a opět uvrhne policisty do světla prachatých a nic nedělajících ho..........Tak jste si nahoře dobře přidali a nám na ulici jste vzali.Kde je ta vaše motivace,když ten policista.který na ulici přijde o peníže.a ten v kanceláři se směje.Je jasné,když sečteme platy těch rádoby velitelů a těch dole tak se samozřejmě dostaneme k nárůstu.Co vidí ta naše veřejnost tu svou bezpečnost na ulici,nebo ty panáky v kanceláři.

Hasiči už se bouří těm se to taky nelíbí. Je to svinstvo nejvyššího stupně.

Zajímal jste se někdo, jaké mají zákony policisté ze sousedních zemí , které upravují jejich služební poměr ? Jaké mají práva a povinnosti? Jaké požitky a renty a platy ? A také jak se o ně stát stará na konci jejich kariery/ zdravotnictví, lázně, sociálná ústavy / To je dost silné téma na zamyšlení. Příkladně kolegové, kteří slouží v příhraničí můžou něco napsat, ti určitě v kontaktu s Němci, Poláky,Rakušaky jsou ! A ti dnes mladí u policie , pokud vydrží 15 let se mohou určitě těšit na to, že mnoho z těchto věcí , které dnes mají Němci a Rakušáci, budou požívat také. Pokud zůstaneme v EU , tak je to prakticky nevyhnutelné !

Mám zákon o služebním poměru na Slovensku,jestli chceš, pošlu ti ho. Jinak tam mají tolik příplatků, že jsem nevěřil svým očím. Ano, zákon je tvrdý a nekompromisní, ale s těmi příplatky bych na tom byl jako v bavlnce...:-) U nás budu mít jednou za 3 roky navýšení platu o 800,-, toť vše a můžu mít 3 VŠ, kvalifikace a osvědčení na řízení ledoborce, ponorky, střelby z tanku a od horolezce až po hloubkového potápěče, je mi to na 2 věci...pokud se přes známé nebo omylem ve výběrovém řízení 350km od bydliště nedostanu na funkci,která je už lépe placená...:-(

Je to tak jedině známosti ti umožní poskočit výše v tom "krásném" novém zákoně.

Je tady někdo kdo závidí rentu starým služebníkům ? Pokud ano , tak tu rentu vlastně závidíte hoši i sobě !

Nezávidím, ale je tu jeden rozdíl, že my se té renty při dnešním vytížení s velkou pravděpodobností nedožijeme. Bo 30 let na ulici nikdo v dnešní době nevydrží PS: a ani bych se nedivil, kdyby ty moudré hlavy, co si říkají poslanci napadlo ty renty zrušit.

Proč bychom měli závidět renty, na které máme nárok taky? Začínám 12 rok na ulici a při představě dalších 20 let mě jímá děs a hrůza a modlím se, abych se jí vůbec dožil. Po 11 letech se můj zravotní stav zhoršil takovým způsobem, že nás můžou jednoho po druhém vyházet pro zdravotní nezpůsobilost...navíc není služby, kdy bych v našem hlavním městě nemusel skončit na vozíku nebo na Olšanech.... Jinak hodně zdraví a štěstí v novém roce 2007 a pokud to bude možné, před Silvestrem 2008 ve zdraví a s přepočítaným platem (který na 250% nespadne) - jsem zvědavý....

Ke způsobilosti ti mohu říci, že je nás na okrese několik ve skupice C ( pracovní úrazy a zhoršení zdravotního stavu je služby ) a v současné době se k nám začali chovat jako k prašivým. Do této doby jsme mohli v klidu sloužit a najednou to nejde a dávají nám to najevo. Všichni jsou ve stesu co s námi bude.

Dobrý den. Tak jsem dnešního dne podepsal tzv. Novou smlovu - platební výměr. Jsem silně znechucen. Jsem ve 4 pl. třídě, 3 stupeň, mám odslouženo 7 a půl let. Můj celkový měsíční příjem byl vypočítán na celkem 24.090,- Kč., což je v čistém cca. 18 tis. A to znamená, že jdu dolů o cca. 3 tis. Asi jsem podepsal něco jiného, protože pokud si vzpomínám, jsme měli dostat přidáno. Nemýlím-li se

Pan Langer řekl pouze bič a spousty práce. Cukr se u policie už dlouho nedostává.

Cukr od pana Langra přišel, ale bohužel rozebrali ho ti nahoře a pro ty dole nezůstalo.

Měli. Ale jen řečma pana ministra apod.Jestlipak taky zlevní plyn,elektřina a vůbec životní náklady?Všechny řeči o přidání jen keci.Nedivil bych se, kdyby policisté šli do ulic.

Myslím, že se uvažovalo o nějaké demonstraci, aspoň manželek.

Policisté nemohou stávkovat, ale do ulic jim to snad nikdo nemůže zakázat.Nebo jak to vůbec je??Osobně bych raději šel demonstrovat osobně než posílat přítelkyni.Od policie odejí nechci,ale pokud je pravda,že výše uvedený polda dostal nově pl. výměr o 3000 méně,a zřejmě nebude sám,věřím,že se něco zorganizuje a nenecháme si srát na hlavu.

kolego já sloužím dvakrát déle než ty a mám o 1000,-Kč více než ty, protože jsem v 6PT bez příplatků což je silně ponižující a proto jsem se rozhodl z tohoto bordelu odejít.

HASIČI .Dnes přinášíme kompletní informace o novém zákonu. Odměňování,podnikání a zařazení do skupin atd.
Vedení OSHP www. hasici-odbory.cz
Jirka Vítek

Vážený pane Langer, i když do diskuse nezasahujete, tak doufám, že ji čtete. Jenom stručně bych chtěla sdělit, že jsem vždycky nadšeně volila ODS, teď je s tím konec. Takových naštvanců pravičáků je obrovská spousta. Někteří nepůjdou k volbám a jiní budou volit komouše. To jste to dopracovali. Vyhráli jste volby, díky Topolánkovi a Paroubkovi se neumíte dohodnout, jako kultivovaní lidé. Jak je vůbec možné, že si za takového jednání berete platy a co mně děsí, ještě odstupné. Jste natolik všichni odtrženi od reality, že asi vůbec netušíte, jak je celý národ na vás naštvaný. Už za komoušů se říkalo, ať jsou u koryta, ale ať proboha nechrochtaj tak nahlas. Překročili jste hranice veškeré slušnosti vůči národu a proto budete za to pykat v příštích volbách. Jediná kauza není dořešená, nikdo za nic není zodpovědný, státní peníze jsou profrcaný, a ještě dáte korunu tomu, že tam zvolíte toho největěšího zloděje Kalouska, který se chtěl paktovat s bolševikem. Nejsem prognostik, jsem celý život pravičák, ale věřte mi, že příště budu volit komunisty, který jsem celý život nenáviděla. A víte proč? Aby vám to všem nenažrancům všechno zase pěkně vzali. Oni v tommají praxi, stačili jim na to dva dny v únoru 48. A když už chcete udělat Parkánovou ministryní obrany, prosím udělejte Kájinka ministrem spravedlnosti. Nikdo z vás si nevidí na špičku nosu, natož za roh a budoucnost národa je vám víte kde ... Toto je můj názor, za tím si stojím, dávala jsem ODS vždycky hlas, teď je s tím konec. Můžete před volbami slibovat co chcete, žádné straně nevěřím. Jeden horší pokrytec druhého. Hlavně, abyste si nahrabali vy, na úkor národa.

Pro - Mgr. Bc. Prchal - .
Vážený pane . Po přečtení Vašeho příspěvku jsem se rozhodl napsat můj názor. Nemohu ve všem s vámi souhlasit. Podle mě nikomu nesnížili vojenskou hodnost-protože tyto byly zrušené. Rozhodně nemohu souhlasit se snížením platu. Ukažte mi jednoho policistu, který bude mít od 1.1.2007 nižší základní plat než v roce 2006. Já jsem ho zatím nepotkal. Domnívám se, že je v pravomoci krajských a okresních ředitelů určování PT dle systemizace. A zdaleka není ostudou státní instituce PČR, že to všechno takto dopadlo. Ani za toto není zodpovědný MV p.Langer.
Nemám sice dvě vysoké školy jako vy,ale sledoval jsem celkový vývoj zákona č.361/2003 Sb. v poslanecké sněmovně. A to dosti podrobně včetně zápisů PS z jednotlivých schůzí k čtení našeho zákona. Můžu Vám říct, že má p.Langer pravdu v tom, že pokud by tento zákon byl účinný od 1.1.2004, jak původně měl být , tak by byla situace úplně jiná. Určitě by si nikdo nestěžoval na malý základní plat. To, že tak policie ČR dopadla / i ostatní bezpečnostní sbory/tak jak dopadla, není ale vinou PČR,ministra vnitra ani policejního prezidenta,ale za toto můžeme poděkovat našim zákonodárcům. Skutečně je tomu tak. A vzpomenu-li si na poslední čtení z loňského roku k z.č.361/03 Sb. tak to byl právě p.Langer, kterého návrh byl schválen (zvýšení sazby tzv. renty).
Závěrem Vám musím říct, že se někdy stydím za své kolegy i kolegyně za to co předvádí na veřejném serveru ! Patřím do nižší kasty PČR protože mám pouze tři stříbrné hvězdičky s malou kolejničkou, ale služebně do starší gargy, takže je pro mě nový zákon výhodnější co se týče renty i základního platu. A je podle mě rozhodně spravedlivější . Rozhodně musím potvrdit, že policie dnes už není to co byla kdysi /tehdy SNB/. Celkový problém je podle mě v lidech a nové době. Jinak si musíme uvědomit, že policie musí znovu získat důvěru občanů a to bude mnohem horší a těžší než nový zákon.

Pane Fedof, to je teda síla! Aniž bych na Vás chtěl útočit, oslovení "soudruhu" by asi bylo na místě (?). Naštěstí policie už není to co byla kdysi, fakt ale je, že stíhat spoluobčany za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a za příživnictví byl určitě menší stres než je u policie dnes. Jinak máte pravdu, že za czech šmejd nazývající se "Zákon o služebním poměru..." můžeme poděkovat našim zákonodárcům, zejména pak panu Kalouskovi. Zajímavé je, že když byl ministrem obrany, vydupal pro vojáky skvělé podmínky. Teď však bude ministrem financí, takže bude na případných zdrojích pro náš rezort sedět jak žába na prameni a bude ještě hůř. Někdy si říkám, co kdyby byl ministrem vnitra...

Kolego Fedofe, vy si myslíte, že obyčejného poldu zajímá platový tarif? Žije denně na ulici, od výplaty k výplatě a zajímá ho reálný plat. Jestli tohle nechápete a nerozumíte tomu, že se ozývají ti, co s platem padnou dolů, tak si vás dovedu celkem snadno představit (schválně - oddělení kousek od bydliště, práce po-pá do 15.30hod., svátky volno, minimum nočních ne-li žádné, víkendy doma s rodinou stejně jako každý den po práci, kancelář vedle šéfa oddělení a každý druhý měsíc alkoholický dýchánek s vedením....trefa?) Takových spokojených jsem poznal i v době minulé spousty a mají se stále dobře a jsou spokojení..... Když už mluvíte o důvěře občanů, tak tu neztrácíme my poldové z ulice, kteří denně chytáme lumpy a jednou nohou jsme v kriminále nebo na ARO (v horším případě s HELFI na cestách), podívejte se na mega kauzy, kdo v nich je zapletený, podívejte se na politizování policie, postoj médií a jejich senzacechtivost atd. Dokud nebude jasně a srozumitelně vystupovat vedení policie a komunikovat s veřejností, tak se nic nezmění. Ne nadarmo se o médiích hovoří jako o 7 velmoci...