4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jsem teprve student na SPŠ MV ........., ale řeknu Vám na kterékoliv brigádě co jsem kdy v životě byl jsem si vydělal víc než u Policie. Teď mi to nevadí, protože mě to ve škole baví, ale pak skončím ve škole a nejen asi tam ale i u Policie a nebudu sám. Za ty prachy můžu dnes dělat jakoukoliv práci a v mnohem klidnějším prostředí. A není to jen můj názor pohybuji se mezi studenty a i ti kteří to došli dělat s láskou jsou již na začátku zhnuseni, tak k čemu to může asi vést. Jo nepatří to k tomu, ale samo za sebe mluvi " zrušení finanční policie" jste tam nahoře všichni na správných místech, že když chci koryto musím ukázat, že z něj umím žrát a když neumím, tak se budu alespoň snažit dělat, že to umím!

Zrušení FIPO je velká chyba. Pročpak se asi ruší jednotka, která rozkrývá finanční machinace, mimo jiné, ve vysokých kruzích? Toť velká neznámá! Řadoví občané se to asi nikdy nedoví. Dovolím si spekulovat, od toho diskuzní fórum je.
Stalo se snad, že nitky vedou hodně vysoko? Vedou snad až k představitelům současné vládní moci? Nebo se snad přišlo na to, že tzv. poslanecké pomníčky (rozuměj dotace do volebních regionů toho kterého poslance) nejsou až tak moc průhledné?
Pane ministře, proč jste nechal zrušit, pro stát potřebnou, FIPO? Vždyť vrací do naší společné pokladny mnoho finančních prostředků, které by jinak skončily v nenávratnu!!!

Náš sedmiletý syn má víc rozumu jak Ti pánové z ministerstva. V listopadu po 4 dnech, kdy vůbec neviděl tátu, jelikož tatínek odcházel do práce když děti ještě spali a přicházel z 12 hod. šichty až po 18 hod. a to děti již spali se zamyslel a povídá "maminko nikdy nebudu policajt, táta je pořád v práci a nikam s náma nemůže, proč není třeba popelář? Ti přeci chodí domů?" Opravdu jsem nevěděla co mu mám na to říct. Vám bych ale chtěla popřát hodně pevných nervů! Držte se

Jo mimochodem super vzkazy pro ministra, opět bude říkat já ne to oni? Jak dlouho.
Ale zajímalo by mne, dostali jsme od vnitra taky prachy na modernizace služeben? Když se pař. vytrhávají a bourají nové WC a sprchy, jen aby se prachy honem proinvestovali za opět nové WC a sprchy? Které stejně nikdo nevyužívá. MRHÁNÍ PENĚZ PANEM MINISTŘE. Raději kupte počítače, tiskárny a náplně, skerery, kopírky. Co jsem jen slyšel tak obdobné bezúčelové mrhání bylo i na jiných služebnách, osvětlení, plovoucí podlahy, výměna nové dlažby za novou apod. A ten další Váš balíček na rok 2007, ne děkujeme nechte si ho, jen nad tím člověk musí kroutit hlavou. A služební zákon, plně se ztotožňuji z názorem petra, toma, manželky a spoustu jiných. Ale na tyto slova český politik neslyší

U nás dávali nové kachličky rovnou na ty staré a staré dveře, které kdyby natřeli tak by vypadali jako nové vyhodili a dali tam stejné ale nové

Dobrý den. Velmi s chutí se poslední dobu dívám na skutečnosti týkající se našeho nového ministra, který tak často říkal, vypadněte, odejděte, vážně toho bylo dost, pokud ministra vnitra dělal jiný člověk. Jenže tato osoba nepotřebuje pod sebou lidi o které měl snahu aspoň navenek ukázat svůj kladný postoj jako Gros. Nebudu ho hodnotit jaký byl nebo nebyl, ale při měnovém fondu byl první a jediný, který se policistů zastal. Pamatuju dobu kdy současný ministr zasílal na policejní služebny otevřený dopis ve smyslu volte mne bude te mít super. Už je to tady. U policie sloužím skoro 20 let a to, co se děje v posledních dnech jsem nezaznamenal, než hlavně čistku.
Na SKPV pracuji jako operativec 10 let a nemyslím že jsem to dělal špatně. Ejhle od nového roku budu mít smlouvu na dobu určitou na 4 roky. Podle jakých právních norem to je možné? A pokud to tak nebude tak ať počítám s vyhazovem. No kde to jsme panem ministře. Taky Vás najednou někdo vyhodí? K čemu mi škola bude, když do teď jsem ji mít nemusel. Jenom čistka nic jiného a o této čistce jste mluvil několikrát. Na VŠ se dostat je problém přeplněné kapacity a souhlasím, mládí do školy má přednost, proč já když mi je 40let. Je mi z toho nablití a nedivím se že každý mladý člověk od policie raději odejde. Kolegové studují VŠ, pozor pro potřeby policie super, BUSKUPSOU, HORNICKOU, ZDRAVOTNICKOU, MASERSKOU. Hlavně aby byl titul Bc. Máme policejní akademii, opět se tam nikdo nedostane. Měl by jste podat demisi. Lžete jak ten starej ministr (VAŠE SLOVA) a jelikož nezvládáte situaci, měl by jste podat demisi (OPĚT VAŠE SLOVA). Člověk je celým jednání slavných politiků tak znusen, že po delší službě u policie je člověk opracovanej jen z blbých žvástů politiků, služební nátlaky nadřízených (oni je mají od svých taky) které jsou nesmyslné, písemná biokracie, protekce, odměny? NE NE NE a když tak jen pro šéfy. Ale hold narovinu zákon který vstupuje v platnost jste spolustrůjcem taky a opět na Vaší osobu, plně se vám podobá.

Můj šéf nás prosil, abychom do konce roku nemarodili, že nemá kdo sloužit. Já nemarodil přes 5 let. Teď jsem zralý na zápal plic - celé noci venku včetně Silvestra, nadopovaný práškama jako obvykle, abych se na další noční taky probral a přemýšlím, jestli si mám dál ničit zdraví, když stále nemám plaťák a navíc spadnu s platem o cca 3000,-/měs..... :-(

S Tímto souhlasím nás na okresním ředitelství je nás do služeb jen 4. navíc je dnes 30.12.2006 a platový výměr ještě nikdo na okrese nemá - sliby chyby. navíc od 24 jsem každý den v práci na silnicy dnes a zítra mam volno a 1.1.2007 jdu do služby a ani nevím za kolik budu dělat - buch ví , kdy dostaneme platové výměry jen vím , že dopravní policisté jsou zařazení na 3

Já jsem díky tomu dostal astma a cukrovnu, jenom abych nemarodil. Přecházel chřipky horečky a prej to dle plicní doktorky je vidět. Jsem vůl a chodím marodit už s každým píchnutím. Langer za mne sloužit nebude.
NEBLBNI A NEDĚLEJ ZE SEBE TAKOVÝHO VOLA, JAKO JSEM DĚLAL JÁ.

A proč nenecháš sloužit šéfa. Já osobně taky chrblu a zítra mám denní šichtu. Jelikož je to asi poslední placená sobota v mé četnické patnáctileté historii, půjdu ji odsloužit a pak hurá na nemocenskou. Ať si to zkusí někdo jiný......zadarmo

V sekci NÁZORY/ -Policie ČR, hasiči
si přečtěte na stránce 50 od autora Petra Sikory příspěvek ze dne 2.2.2006 a také odpověď našeho pana ministra. Udělejte si úsudek sami, jak jsme na tom mohli být a kam jsme se to nyní dostali. Opravdu to stojí zato, si celý příspěvek přečíst a trochu se nad tím zamyslet

Kolego, chtěl jsem si to přečíst, ale na str. 50 to není ( s přibývajícími příspěvky se to odsunulo dále ). Ale asi nějakou NÁHODOU jsou příspěvky pouze do str. 52 s datem okolo ledna.... tedy datum 2.2. tam není. Nicméně příspěvek kolegy Sikory zkopírovala nějaká kolegyně v uvedené sekci ( teď už nevím jak se jmenovala, stránku jsem zavřel ) a ten jsem si přečetl. Dle mého soudu odpověď Langra smáznul admin na Langrův příkaz....asi se tím příspěvkem dost kompromitoval.
Proto bych chtěl poprosit...nemáš jej někde zkopírovaný ?? Jestli ne tak aspoň v několika větách zkus nastínit, co tenkrát ten ko... tenkrát lhal.
Děkuji

je to tam, právě jsem to kontroloval a je to na straně 51 (v tuto chvíli). Hledej podle datumu vložení příspěvku.

Díky a omlouvám se, asi jsem to špatně hledal.

Zajímalo by mě , myslím všechny dopravní policisty z prvních skupin dopravních inspektorátu, proč jsme nejhůře ohodnocení policisté proč jsme zařazeni do 3 platového?

To je jasný, je to asi jako u číšníků, kadeřnic apod. Ten, kdo rozhoduje, je silně pod vlivem veřejného mínění, a tak počítá s tučnými úplatky, které dorovnají příjem dopravních policistů aspoň na úroveň životního minima.

Lili - k tomuhle se nikdy neponížim, ale když to udělá kadeřnice nebo kdokoliv jiný tak je to v pohodě , ale pokud veme uplatek policajt tak je to trestňák. Mam rodinu a úplatek bych nikdy nevzal

Ahoj a to ještě nevíš, že nebudeš mít ani směnost dobry co? NO držím Vám palce a ať je v novém roce dobře.

Dopraváku, to přece nebylo myšleno tak, že ty nebo tvoji kolegové berou úplatky, ani já bych to za žádnou cenu neudělala. Za prvé bych si nemohla sama sebe vážit a za druhé si naopak vážím své práce a nechci o ni takto přijít. Měla jsem na mysli veřejné mínění, neboli mnohé občany, ketří o dopravce takto smýšlejí. Vždyť jim to tak média cpou do hlav. Zajímavé je, že o soudcích v souvislosti s korupcí nikde veřejně nepdne ani slovo, a to znám pár konkrétních případů, nad kterými by člověk brečel. A jak jsou placení! Bez osobní odpovědnosti, bez skrupulí a navěky. Nezávislí na čemkoli a dokonce často i na zákonech.

Píča,píča,píča mrdat kozy,vymrdanej kokot......to na úvod jako pozdrav!!!To si dělají ti zmrdi prdel!!!Zháním si novou práci!!!A až se ti zmdi vybourají v autě,tak jim přeji,aby je neměl kdo vystříhat.Bez motivace se nedá dělat.Nebo pojďme a udělejme další defenestraci!

No kolego, pokud jde o tvoje výrazy, není třeba dalších komentářů. Takových jako si ty, pár znám, a je radost s nimi pracovat. Mně osobně bys nechyběl.

Zvažuj své výroky na tomto fóru! Jsme všichni naštvaní, ale vulgarismy Tvého typu sem opravdu nepatří!
Souhlasím s Tebou, že bez motivace se nedá produktivně pracovat, ale v případě toho vystříhávání z auta bych s Tebou zase tam moc nesouhlasil. Ten problém bude spíše v tom, jestli bude vůbec někdo schopen v relativně krátkém čase přijet a pomoci těm osobám, které to budou v danou chvíli potřebovat. Když bude málo hasičů i policistů, tak budou ty osoby, při čekání na záchranu, mít čas přemýšlet o tom, kde se stala chyba.

Dosah placen nebude, jsem zvědav až se ztratí člověk a nebude koho zavolat na pomoc, zrovna tak až začnou techna a jiné letní akce koho se dovolají. Kdo z vás zvedne mobil a půjde ve volnu zadara do práce? Kdo???

k tomu není co dodat, všichni jsme naštvaní, všichni máme nějaký problém, ale ty trošku větší, myslím, že tebe by zrovna škoda nebyla, děláš pouze ostudu, čtou to i civilisti, přeber si to v hlavě

Tak jsem včera dostal platový výměr a málem mi vyhrkly slzy do očí, jsem z menšího OO PČR sloužím 8 let a finančně jsem si pohoršil jako státní zaměstnanec přesně o 39.300 hrubého ročně. Jak jsem to řekl svému vedoucímu, tak mi odpověděl, že přidali mé manželce od nového roku na mateřské tak že jsem si ještě polepšil !!!!!!!!! No přece tak to říkají na PP PČR, že v globále na tom budeme lépe. Pořád tomu nemohu uvěřit, že takové svinstvo a diskriminace vůči policistům, kteří nosí uniformu je vůbec možná v demokratickém státě.

Jedině protesty organizované po okresech a pak společně před PP PČR v Praze. Jdu do toho a nás bude víc.

Předpokládám, že máš oči zality slzami štěstí a o to víc se budeš po novém roce snažit. Možná by si měla naše "demokratická" společnost vzít příklad z vyspělejších zemí. Tam jsou špatní vládci a zákonodárci po řádném soudu a pod dohledem mocností po zásluze popraveni (viz Irák), i když v našich krajích byly oblíbenější defenestrace. Jen doufej, že manželce tu mateřskou nezkrouhnou pro velkou zátěž na mínusový státní rozpočet. Šťastný Nový rok a "hodně" chuti do práce.

Je čas odejít ! Otvírám si obchůdek, když to užíví čonga , proč né mě ! Čau hoši !