Kolegové, tak jsem si přečetla zmíněný dotaz ze dne 2.2.2006,
který považuji za tak výstižně, kultivovaně a přesně
zformulovaný, že stojí za to si jej přečíst bez hledání a
opakovaně. Proto vám ho sem překopíruji a pana Langera, teď,
když je ministrem, se na totéž ptám i za sebe znovu.
"Vážený pane Langer
Dovolte mi laskavě příspěvek do diskusního fora a snad
administrátoři přehlédnou, že se vymyká běžné délce, ale zkrátit
jej při zachování vypovídací hodnoty nešlo. V něm kladu
policejnímu prezidentovi, jeho prostřednictvím ministru vnitra a
premiérovi, a konečně zejména Vám pane místopředsedo ODS, jakož
i všem dalším politikům obecně tuto otázku:
Potřebujeme speciální služební zákon?
Ne, nebojte se, nehoruji pro zachování současného zákona z roku
1992, tak jako mnozí z těch, co si nevidí na špičku nosu s
tichým a nečestným spoléháním, že až na ně přijde řada, až budou
mít věk na odchod do výslužby, tak nějaký nový zákon, který je
zvýhodní, určitě bude. Jen chci připomenout genezi zákona č.
361/2003 Sb. do současné zmrzačené podoby, která je výsměchem
poctivým policistům, hasičům, celníkům a ostatním příslušníkům
bezpečnostních (ozbrojených) sborů vyjma ARMÁDY ČR. Proč velká
písmena u armády? Protože v jejím případě v Parlamentu zcela
nepovšimnut veřejností již v roce 1999 vzniknul zákon o vojácích
z povolání č. 221/1999 Sb., který vojáky z povolání, včetně
těch, kteří za doby jeho účinnosti odešli do výslužby,
zabezpečil způsobem, o kterým se ostatním ozbrojeným
(bezpečnostním) složkám dosud jen zdá. Jen pro osvěžení:
ministerstvo obrany je povinno zajišťovat pro vojáky zdravotní
péči, zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení, pečovat
o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu,
vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků, zajišťovat
vojákům ubytování, vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a
prohlubování kvalifikace, zabezpečovat rekvalifikaci vojákům a
vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a
tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků. Kromě platu má
voják z povolání nárok na bezplatné ubytování ve služebním bytě,
jinak pobírá příspěvek na bydlení v rozpětí 1,4 – 1,7
násobku minimální mzdy, tj ve výši větší než 11 - 13 tisíc korun
měsíčně (jsou-li vojáky manželé, každému z nich). Vojákovi může
být poskytnuta jednorázová nenávratná peněžitá výpomoc ve výši
až 20 násobku minimální mzdy. Vojákovi může být poskytnut
náborový příspěvek od 30 do 130 tisíc korun. Při nepřetržité
službě v trvání nejméně 24 hodin má voják nárok na bezplatné
stravování nebo náhradu za ně. Při splnění stanovených požadavků
má voják nárok na další náhrady. Při skončení služebního poměru
náleží vojákovi odchodné ve výši od 4 násobku průměrného platu
po patnácti letech až po 6 násobek po dvaceti letech. Místo toho
si voják může zvolit odbytné ve výši od 2 násobku průměrného
platu po dvou letech služby až po 18 násobek po dvacetišesti
letech služby. Výsluhový příspěvek (renta) náleží ve výši od 5 %
po patnácti letech služby, 36 % po dvacet letech až do 55 % po
třiceti letech služby. Samozřejmě se vyplácí i starobním
důchodcům ve výši rozdílu mezi příspěvkem a důchodem.
A pro pořádek: zákon byl schválen 14 září 1999 a účinný byl již
od 1. prosince téhož roku!!!!
Pokud jde o bezpečnostní sbory, souběžně s přípravou zákona o
vojácích z povolání (tehdy ještě existovala i základní a
náhradní vojenská služba) i po jeho přijetí vznikaly nejdříve
návrh věcného záměru a posléze věcný záměr zákona o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle něj měli být
příslušníci bezpečnostních sborů v mzdové a sociální oblasti
oproti vojákům ještě zvýhodněni. Měsíční služební příjem měl
sestávat z platového tarifu - deset platových tříd v rozpětí 20
– 60.000,- Kč, z příplatku za státní službu 3 –
9.000,- Kč, z funkčního příplatku 3 – 10.000,- Kč, a z
příplatku za službu konanou nad základní dobu služby v týdnu
zhruba ve stejném rozsahu jako dosud. Odměna za služební
pohotovost měla být rovněž zachována v dosavadní podobě a výši.
Při skončení služebního poměru mělo být vypláceno odchodné ve
výši až 8 násobku měsíčního služebního příjmu, a výsluhový
příspěvek až do výše 60 % měsíčního služebního příjmu. V
sociální oblasti měli být příslušníci na obdobné úrovni jako
vojáci. Zkuste počítat! Příslušníkům bezpečnostního sboru byly
slibovány vskutku velkorysé perspektivy. Uvedený věcný záměr
dostal podobu paragrafového znění včetně důvodové zprávy prvně v
roce 2001, a byť šlo o podobu již okleštěnou, stále dostatečně
lukrativní. Dovolím si několik příkladů:
Složky služebního příjmu § 112 – základní tarif v páté
třídě šestém stupni 1,1 násobek průměrného příjmu fyzických osob
v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, příplatek za službu
50 % základního tarifu u celorepublikových složek, 40 % u
ostatních, příplatek za vedení stejný jako dosud, příplatek za
službu v zahraničí, služební příjem za službu přesčas zhruba
stejný jako dosud, příplatek za službu v noci 20 %, příplatek za
službu ve svátek, zvláštní příplatek jako dosud, další služební
příjem ve výši dvou plných platů za rok, osobní příplatek nebo
mimořádný tarif do 20 % základního tarifu, a odměna jako nyní
podle vládního nařízení č. 330/2003 Sb. Za služební pohotovost
měla být přiznávána odměna jako dosud.
Pokud jde o výsluhové nároky, odchodné - § 160 – mělo
činit až osminásobek měsíčního služebního příjmu, výsluhový
příspěvek - § 161, 162 - měl činit až 55 % měsíčního služebního
příjmu.
Podobně vypadala další alternativa paragrafového návrhu s
důvodovou zprávou z roku 2002, kde však měsíční služební příjem
měl spočívat v základním tarifu pevně určeném podle služební
hodnosti od asistenta III. třídy – 15.000,- Kč po vrchního
státního radu – 50.000,- Kč, základní tarif měl být ročně
valorizován procentem růstu platů v nepodnikatelské sféře, z
příplatku za službu, který měl činit 10 % základního tarifu po
pěti letech služby, za každý další rok služby se měl zvyšovat o
2 % základního tarifu, z příplatku za vedení, který měl činit od
1 – 2.000,- Kč u 4. řídící úrovně až po 7 – 12.000,-
Kč u první řídící úrovně. Příplatek za službu v zahraničí měl
činit 700 – 3.000,- USD měsíčně. Zvláštní příplatek měl
být určen policistům s vyšším stupněm požadovaného vzdělání a
měl činit 3.000,- Kč měsíčně. Příplatek za službu přesčas měl
činit 25 %, příplatek za službu v noci a za službu ve svátek měl
činit 10 %. Součástí služebního příjmu měly být dva další
měsíční platy. Mezi srážkami z příjmu nebylo počítáno s
nemocenským pojištěním. Odchodné bylo konstruováno shodně jako v
návrhu z roku 2001, výše výsluhového příspěvku měla činit 60 %
měsíčního služebního příjmu.
Porovnejte, prosím, co z těchto představ a návrhů v důsledku
politické a mediální hysterie, prakticky nulovou snahu o
prosazení ze strany resortu nevyjímaje, reálně zbylo ve znění
přijatého zákona č 361/2003 Sb. Za zabezpečením vojáků už
příslušníci bezpečnostních sborů výrazně zaostávali. A co po
jeho novelizacích! Nejenže se na mzdové a sociální zabezpečení
vojáků z povolání už díváme jako vrabci na pštrosa, ale při
nekonečném projednávání v Parlamentu a přetřásání v mediích
navíc musíme neustále snášet zjevné opovrhování ze strany
politiků, veřejných představitelů a pisálků v podobě hanebného
handrkování a trvalé dehonestace. V důsledku toho, včetně
bezuzdného nafukování některých policejních pochybení, je dnes
zejména policie fackovacím panákem na nejspodnější příčce
společenské prestiže. Pro ilustraci: zkuste si představit, jak
by dopadl občan, novinář nebo politik v Německu, pokud by
namísto pojmenování „policista“ použil
„policajt“, které je zcela příznačné pro vyjadřování
našich občanů, mediálních manipulátorů a politiků. Přitom
povinnosti, požadavky a odpovědnost oproti původním představám
návrhů zákona nedoznaly zásadních změn, případně k horšímu,
takže některé připomínají dobu před osvíceným císařem Josefem
II, včetně roboty zadarmo. K tomu všemu se navíc ještě v
poslední době přidávají návrhy na okleštění i nároků z
dosavadního zákona o služebním poměru příslušníků PČR č.
186/1992 Sb. Tak se stalo, že z velkorysých slibů po pěti šesti
letech zůstala ohryzaná kost, navíc uvázaná někde daleko
vepředu, což ji však nebrání, aby jí nebyli příslušníci trvale
otloukáni o hlavu. Divíte se stavu morálky a znechucení v
policii?
A tak nakonec opět ona otázka: Vážený pane Langer, nevážení páni
politici, kteří jste nejdříve přijetí služebního zákona
oddalovali a postupně zhoršovali slibované náležitosti
příslušníkům, kteří jste pak přece zákon přijali a v Poslanecké
sněmovně dokonce přehlasovali senátní změny, abyste pak sami s
kalhotami zřejmě znečištěnými zevnitř dále odložili jeho
účinnost, přitom si jaksi mimochodem dost výrazně zvedli vlastní
platy a požitky, a nedodrželi ani ten nový termín, kteří jste
proto zřejmě ve stejných kalhotách znovu pokořili příslušníky
bezpečnostních sborů tím, že jste dále očesali jejich už beztak
nízké nároky a opět odložili účinnost zákona, přičemž si
nemůžete nebýt vědomi, že jste jej přenesením do doby po volbách
s netušeným výsledkem v roce 2006 fakticky poslali na onen
svět!
Potřebujeme za těchto okolností speciální služební zákon, který
je u vás trvale neprůchodný, anebo průchodný v podobě, která z
příslušníků bezpečnostních sborů dělá vazaly a chudáky v
nejednom případě rodin závislé na sociálních dávkách? Dejte nám
stejný, jako vojákům z povolání. Hlavně rychle. Stačí jen jeho
kosmetické úpravy. Nejsme vůči vojákům žádná druhá liga,
nechceme dokonce oproti nim ani nic navíc, přestože naše
činnost, byť neustále účelově napadaná a politicky zneužívaná,
nespočívá v přípravě na možný budoucí vojenský boj, který, jak
věříme, a to i naší zásluhou, snad nikdy nepřijde. My jsme v
praktickém boji každodenně, aniž bychom se dožadovali
opentlených parád a čepobití za účasti nejvyšších státních
představitelů jako při přísaze nových profesionálních vojáků,
jako při příležitosti odletu několika vrtulníků do Kosova apod.,
a to ani při příštích Měnových fondech, Shromážděních NATO,
povodních, hrdinských činech příslušníků, kteří občas při plnění
svých povinností pokládají za vás a za všechny spoluobčany své
životy.
Nevidím, jaké byste mohli mít vy i ostatní společnost vůči
povinnostem i nárokům z takového zákona pramenícím pro
příslušníky bezpečnostních sborů oproti vojákům výhrady! Najde
někdo z vás ten nepatrný zbytek jakéž taktéž odvahy prohlásit a
prosadit. „Příslušníci bezpečnostních sborů nejsou o nic
horší než vojáci z povolání a proto jim náleží alespoň stejné
ohodnocení!“??"
|