4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Tak pánové a dámy. Přečtěte si na teletextu TV NOVA stranu 114. Všechno, co tady píšeme je nesmysl. VŠICHNI jsme dostali přidáno!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ano skutečně tam ty lži jsou uvedeny a dokonce slovy"přidáno řádově tisíce"............

To snad neni pravda, nevěřím svým očím. A odbory dělají mrtvýho brouka. Je mi z toho zle! Žalovat toho šmejda, co takhle lže. O co příplatky za noc, so, ne? Ty pozapomněli!!!

No už jsem to pocítil, ex si chce zažádat o zvýšení výživného. Nevím komu poděkovat!

Nazdar kolegove, jen bych chtel pripomenout, ze mezi vas patrime i my, celnici. A taky jsme docela nas*any, co se tyce novych platu. Dnes 30.12. ani nevim, za jakych podminek budu v roce 2007 pracovat. Hlavne ze mi bylo oznameno, ze nastup do smeny bude 1.1. v 7 rano...

Kdyz uz tenhle paskvil plati, chtelo by to nejak vynutit si prehodnoceni zarazeni do platovych trid.

Vsem preju, at nam to dobre dopadne.

Ano je třeba k těmto věcem zaujmout stanovisko a slovně vyjádřit nespokojenost.

Milý kolego,já jsem už v civilu (sloužil jsem 12 let), teď mám polštář a jsem ATZ. I nám ATZ sebrali peníze (+1600 valorizace od státu, -2700 od CS).Ale výsluhu zatím sebrat nemůžou.Vím jak jsou na tom řadáci (4 a 5 PT),řada z vás si udělala VŠ a teď je jim nanic, protože na vyšší místa se dostat nemůžou.Přeji ti pevné nervy a hlavně zdraví do nového roku

U Vězeňský služby je to stejný. Mám nastoupit 1.1. v 6.45,ale za kolik budu dělat, to mi radši ještě neřekli.
Nechci se tu rozepisovat, akorát bych musel přejít do vulgarismů..... Všem přeji hezký nový rok.

Copak si někdo z vás pěšáků myslel, že na novém zákoně vydělá?Chce se mi brečet když si vzpomenu, že jsem ve 3 TT a darmošlap který mi dělá vedoucího je v 7 TT. A o těch DBA to tvrdíme u nás na útvaru již delší dobu, že během akce jsou výsledky poloviční než normálně, teď teda nebudou žádné. Je mi z toho na zvracení.

Souhlasím s tebou při DBA se chovat netečně jako se chovají zákonodárci k lidem v přímém výkonu u Policie ČR!

Nemyslel jsem,že nějak moc vydělám.Jako hlídkař jsem myslel,že když teda zruší svátky a podobně,tak nám prostě přidají tak,aby se to zhruba srovnalo.Práce mne baví,ale opravdu ztrácím motivaci.Nejen díky platu.Podepisoval jsem loni smlouvu na zkušební dobu rok.Plánoval jsem poté půjčku na byt.Hovno!!Prominte to slovo,ale v době určité na tři roky těžko dostanu nějakou půjčku.Chce to zorganizovat minimálně petici.A myslím,že nějaké věci ohledně zákona jsou i nezákonné....

Máte někdo nějaký zajímavý odkaz na diskusi jinde na internetu, kde se řeší podobné věci okolo nového Zákona o služebním poměru?
Předem děkuji za něj

Všechny informace jsou drženy v utajení, aby zabránily hromadným odchodům policistů a budou zveřejněny až po novém roce.

Vím, že je to diskuse pro policisty, ale lidi už se nemusíte bát akcí typu DBA apd, sice tam budem, ale to bude jediný!!! Za tento plat co mi vyměřili, se rád v práci povozím celých 12hodin v autě a budu jendohlížet....

Ahoj ještě nemám rozkaz a kolik Ti to teda dává?

Souhlasím s tebou, na DBA nemám nejmenší zájem cokoli dělat za takové svinárny co nám připravili /degradace z důstojnických hodností, buzerace ke konci roku, peníze jako popelář a nejistoty kam se podívá/.

Popelář má oproti hlídkařům lepší plat. Taky to někdo dělat musí.

Kolegové, tak jsem si přečetla zmíněný dotaz ze dne 2.2.2006, který považuji za tak výstižně, kultivovaně a přesně zformulovaný, že stojí za to si jej přečíst bez hledání a opakovaně. Proto vám ho sem překopíruji a pana Langera, teď, když je ministrem, se na totéž ptám i za sebe znovu.
"Vážený pane Langer
Dovolte mi laskavě příspěvek do diskusního fora a snad administrátoři přehlédnou, že se vymyká běžné délce, ale zkrátit jej při zachování vypovídací hodnoty nešlo. V něm kladu policejnímu prezidentovi, jeho prostřednictvím ministru vnitra a premiérovi, a konečně zejména Vám pane místopředsedo ODS, jakož i všem dalším politikům obecně tuto otázku:
Potřebujeme speciální služební zákon?
Ne, nebojte se, nehoruji pro zachování současného zákona z roku 1992, tak jako mnozí z těch, co si nevidí na špičku nosu s tichým a nečestným spoléháním, že až na ně přijde řada, až budou mít věk na odchod do výslužby, tak nějaký nový zákon, který je zvýhodní, určitě bude. Jen chci připomenout genezi zákona č. 361/2003 Sb. do současné zmrzačené podoby, která je výsměchem poctivým policistům, hasičům, celníkům a ostatním příslušníkům bezpečnostních (ozbrojených) sborů vyjma ARMÁDY ČR. Proč velká písmena u armády? Protože v jejím případě v Parlamentu zcela nepovšimnut veřejností již v roce 1999 vzniknul zákon o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb., který vojáky z povolání, včetně těch, kteří za doby jeho účinnosti odešli do výslužby, zabezpečil způsobem, o kterým se ostatním ozbrojeným (bezpečnostním) složkám dosud jen zdá. Jen pro osvěžení: ministerstvo obrany je povinno zajišťovat pro vojáky zdravotní péči, zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení, pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu, vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků, zajišťovat vojákům ubytování, vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace, zabezpečovat rekvalifikaci vojákům a vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků. Kromě platu má voják z povolání nárok na bezplatné ubytování ve služebním bytě, jinak pobírá příspěvek na bydlení v rozpětí 1,4 – 1,7 násobku minimální mzdy, tj ve výši větší než 11 - 13 tisíc korun měsíčně (jsou-li vojáky manželé, každému z nich). Vojákovi může být poskytnuta jednorázová nenávratná peněžitá výpomoc ve výši až 20 násobku minimální mzdy. Vojákovi může být poskytnut náborový příspěvek od 30 do 130 tisíc korun. Při nepřetržité službě v trvání nejméně 24 hodin má voják nárok na bezplatné stravování nebo náhradu za ně. Při splnění stanovených požadavků má voják nárok na další náhrady. Při skončení služebního poměru náleží vojákovi odchodné ve výši od 4 násobku průměrného platu po patnácti letech až po 6 násobek po dvaceti letech. Místo toho si voják může zvolit odbytné ve výši od 2 násobku průměrného platu po dvou letech služby až po 18 násobek po dvacetišesti letech služby. Výsluhový příspěvek (renta) náleží ve výši od 5 % po patnácti letech služby, 36 % po dvacet letech až do 55 % po třiceti letech služby. Samozřejmě se vyplácí i starobním důchodcům ve výši rozdílu mezi příspěvkem a důchodem.
A pro pořádek: zákon byl schválen 14 září 1999 a účinný byl již od 1. prosince téhož roku!!!!
Pokud jde o bezpečnostní sbory, souběžně s přípravou zákona o vojácích z povolání (tehdy ještě existovala i základní a náhradní vojenská služba) i po jeho přijetí vznikaly nejdříve návrh věcného záměru a posléze věcný záměr zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle něj měli být příslušníci bezpečnostních sborů v mzdové a sociální oblasti oproti vojákům ještě zvýhodněni. Měsíční služební příjem měl sestávat z platového tarifu - deset platových tříd v rozpětí 20 – 60.000,- Kč, z příplatku za státní službu 3 – 9.000,- Kč, z funkčního příplatku 3 – 10.000,- Kč, a z příplatku za službu konanou nad základní dobu služby v týdnu zhruba ve stejném rozsahu jako dosud. Odměna za služební pohotovost měla být rovněž zachována v dosavadní podobě a výši. Při skončení služebního poměru mělo být vypláceno odchodné ve výši až 8 násobku měsíčního služebního příjmu, a výsluhový příspěvek až do výše 60 % měsíčního služebního příjmu. V sociální oblasti měli být příslušníci na obdobné úrovni jako vojáci. Zkuste počítat! Příslušníkům bezpečnostního sboru byly slibovány vskutku velkorysé perspektivy. Uvedený věcný záměr dostal podobu paragrafového znění včetně důvodové zprávy prvně v roce 2001, a byť šlo o podobu již okleštěnou, stále dostatečně lukrativní. Dovolím si několik příkladů:
Složky služebního příjmu § 112 – základní tarif v páté třídě šestém stupni 1,1 násobek průměrného příjmu fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, příplatek za službu 50 % základního tarifu u celorepublikových složek, 40 % u ostatních, příplatek za vedení stejný jako dosud, příplatek za službu v zahraničí, služební příjem za službu přesčas zhruba stejný jako dosud, příplatek za službu v noci 20 %, příplatek za službu ve svátek, zvláštní příplatek jako dosud, další služební příjem ve výši dvou plných platů za rok, osobní příplatek nebo mimořádný tarif do 20 % základního tarifu, a odměna jako nyní podle vládního nařízení č. 330/2003 Sb. Za služební pohotovost měla být přiznávána odměna jako dosud.
Pokud jde o výsluhové nároky, odchodné - § 160 – mělo činit až osminásobek měsíčního služebního příjmu, výsluhový příspěvek - § 161, 162 - měl činit až 55 % měsíčního služebního příjmu.
Podobně vypadala další alternativa paragrafového návrhu s důvodovou zprávou z roku 2002, kde však měsíční služební příjem měl spočívat v základním tarifu pevně určeném podle služební hodnosti od asistenta III. třídy – 15.000,- Kč po vrchního státního radu – 50.000,- Kč, základní tarif měl být ročně valorizován procentem růstu platů v nepodnikatelské sféře, z příplatku za službu, který měl činit 10 % základního tarifu po pěti letech služby, za každý další rok služby se měl zvyšovat o 2 % základního tarifu, z příplatku za vedení, který měl činit od 1 – 2.000,- Kč u 4. řídící úrovně až po 7 – 12.000,- Kč u první řídící úrovně. Příplatek za službu v zahraničí měl činit 700 – 3.000,- USD měsíčně. Zvláštní příplatek měl být určen policistům s vyšším stupněm požadovaného vzdělání a měl činit 3.000,- Kč měsíčně. Příplatek za službu přesčas měl činit 25 %, příplatek za službu v noci a za službu ve svátek měl činit 10 %. Součástí služebního příjmu měly být dva další měsíční platy. Mezi srážkami z příjmu nebylo počítáno s nemocenským pojištěním. Odchodné bylo konstruováno shodně jako v návrhu z roku 2001, výše výsluhového příspěvku měla činit 60 % měsíčního služebního příjmu.
Porovnejte, prosím, co z těchto představ a návrhů v důsledku politické a mediální hysterie, prakticky nulovou snahu o prosazení ze strany resortu nevyjímaje, reálně zbylo ve znění přijatého zákona č 361/2003 Sb. Za zabezpečením vojáků už příslušníci bezpečnostních sborů výrazně zaostávali. A co po jeho novelizacích! Nejenže se na mzdové a sociální zabezpečení vojáků z povolání už díváme jako vrabci na pštrosa, ale při nekonečném projednávání v Parlamentu a přetřásání v mediích navíc musíme neustále snášet zjevné opovrhování ze strany politiků, veřejných představitelů a pisálků v podobě hanebného handrkování a trvalé dehonestace. V důsledku toho, včetně bezuzdného nafukování některých policejních pochybení, je dnes zejména policie fackovacím panákem na nejspodnější příčce společenské prestiže. Pro ilustraci: zkuste si představit, jak by dopadl občan, novinář nebo politik v Německu, pokud by namísto pojmenování „policista“ použil „policajt“, které je zcela příznačné pro vyjadřování našich občanů, mediálních manipulátorů a politiků. Přitom povinnosti, požadavky a odpovědnost oproti původním představám návrhů zákona nedoznaly zásadních změn, případně k horšímu, takže některé připomínají dobu před osvíceným císařem Josefem II, včetně roboty zadarmo. K tomu všemu se navíc ještě v poslední době přidávají návrhy na okleštění i nároků z dosavadního zákona o služebním poměru příslušníků PČR č. 186/1992 Sb. Tak se stalo, že z velkorysých slibů po pěti šesti letech zůstala ohryzaná kost, navíc uvázaná někde daleko vepředu, což ji však nebrání, aby jí nebyli příslušníci trvale otloukáni o hlavu. Divíte se stavu morálky a znechucení v policii?
A tak nakonec opět ona otázka: Vážený pane Langer, nevážení páni politici, kteří jste nejdříve přijetí služebního zákona oddalovali a postupně zhoršovali slibované náležitosti příslušníkům, kteří jste pak přece zákon přijali a v Poslanecké sněmovně dokonce přehlasovali senátní změny, abyste pak sami s kalhotami zřejmě znečištěnými zevnitř dále odložili jeho účinnost, přitom si jaksi mimochodem dost výrazně zvedli vlastní platy a požitky, a nedodrželi ani ten nový termín, kteří jste proto zřejmě ve stejných kalhotách znovu pokořili příslušníky bezpečnostních sborů tím, že jste dále očesali jejich už beztak nízké nároky a opět odložili účinnost zákona, přičemž si nemůžete nebýt vědomi, že jste jej přenesením do doby po volbách s netušeným výsledkem v roce 2006 fakticky poslali na onen svět!
Potřebujeme za těchto okolností speciální služební zákon, který je u vás trvale neprůchodný, anebo průchodný v podobě, která z příslušníků bezpečnostních sborů dělá vazaly a chudáky v nejednom případě rodin závislé na sociálních dávkách? Dejte nám stejný, jako vojákům z povolání. Hlavně rychle. Stačí jen jeho kosmetické úpravy. Nejsme vůči vojákům žádná druhá liga, nechceme dokonce oproti nim ani nic navíc, přestože naše činnost, byť neustále účelově napadaná a politicky zneužívaná, nespočívá v přípravě na možný budoucí vojenský boj, který, jak věříme, a to i naší zásluhou, snad nikdy nepřijde. My jsme v praktickém boji každodenně, aniž bychom se dožadovali opentlených parád a čepobití za účasti nejvyšších státních představitelů jako při přísaze nových profesionálních vojáků, jako při příležitosti odletu několika vrtulníků do Kosova apod., a to ani při příštích Měnových fondech, Shromážděních NATO, povodních, hrdinských činech příslušníků, kteří občas při plnění svých povinností pokládají za vás a za všechny spoluobčany své životy.
Nevidím, jaké byste mohli mít vy i ostatní společnost vůči povinnostem i nárokům z takového zákona pramenícím pro příslušníky bezpečnostních sborů oproti vojákům výhrady! Najde někdo z vás ten nepatrný zbytek jakéž taktéž odvahy prohlásit a prosadit. „Příslušníci bezpečnostních sborů nejsou o nic horší než vojáci z povolání a proto jim náleží alespoň stejné ohodnocení!“??"

Tak já vám to, kolegové, překopíruju ještě sem, abyste nemuseli hledat. Všem jsem chtěla popřát, aby příští rok byl lepší než ten letošní, ale to je asi nesplnitelné. Tak ať vám to klape aspoň v osobním životě, ať máte někde aspoň malé zázemí, kde můžete na chvíli zapomenout na práci.

jo, dvě hypotéky a žena mi utekla...:-( prý to stojí za prd, když jsme spolu 3dny v měsíci a to nechci vidět po 1.1.07....

Právě to překopírovávání zahlcuje diskuzi. Tomu jsem chtěl zabránit tím, že raději dám odkaz a krátkým popisem, než to překopírovat. Kdo bude chtít, ten si to najde podle instrukcí.

Taky moje rodina je na konci sil a zdraví v pr....... ale hlavně že jsem v 3 PT /bez motivace a chuti u policie/.

Ale EsPe, každý kdo se dívá na televizi přece dobře ví, jak to je doopravdy: nebýt Radka Johna a jeho "kriminálky" znalé operativní práce a techniky evidentně lépe, nežli tzv. elitní útvary, nebyl odhalen jejiný případ organizované, rafinované, zakrývané tr. činnosti (viz naposled strosta Péťa), byť je v ní zapojen dnes už snad každý obecní radní.

a zamyslel jsi se proč? Nova má fondy na placení práskačům a to ne maximálně pět tisíc za informaci. Jseš trochu mimo realitu a pod silným vlivem médií. Hezký nový rok

Ono je něco jiného rozvířit vody a nenést odpovědnost a získat pouhé bodíky sledovanosti a něco jiného jednat dle trestního řádu, protože pokud kriminálka tak nejedná, výjde práce vniveč, To je ostatně často příklad TV Nova, kdy rozvíří vody, poplácají se po ramenou, jak něco odhalili a policie nic neudělala a slavnostně to policii předají a pak to odvysílají co nejdříve a samozřejmě tedy v době, kdy se okamžitě přetrhají veškeré další vazby, které by napomohly odhalit další nitky. Nadarmo některé policejní akce netrvají rok i více, proč asi? Mimochodem ty jejich kriminalistické metody musí pak následně u soudu ( dojde - li to až tam ) rozbít i mizerný právník, který pouze zná trestní řád.

S demonstrací to bude asi problém. Aby to nedopadlo debaklem ( jako před rokem ), je třeba mít jasná témata, spolupráci všech dotčených sborů, jasné vůdce ( papaláši z vrcholného vední to asi nebudou, spíše naopak ) a podporu odborů, o které rovněž silně pochybuji, protože ( alespoň u PČR ) měli jediný zájem - uvést nový zákon v účinnost. Dále na výsledku mají značný vliv média, kdy si je lze díky současné situaci a náladě naklonit, ale chce to jednat rychle, ale ne ukvapeně. Dobře to měli zorganizované na Slovensku a také jejich služební zákon je o něčem jiném, než u nás. Rozhodně ale případnou takovou formu osobně podpořím, pokud bude účelná. Co se týká odchodů, tak o něm rovněž v přechodném období budu uvažovat. Za normálních okolností by mě fackovala hanba odsloužit 10 let a odejít s rentou ( jako nějaký vypočítavec ), ale myslím, že za těchto okolností by to mé okolí pochopilo.

Pánové degradování, ponižování, člověk neví za kolik bude dělat to je současný tragický pohled na rozpadající se policii!

Ona demonstrace může být jak formou protestu tak peticí. Pochopitelně zde mluvíme o řadových policistech degradovaných a ponižovaných do 3PT a 4PT.

kolegové, máte taky ten dojem, že naši političtí reprezentanti mají ozbrojené složky, vyjma armády, pouze na to, aby příslušníkům v těchto sborech znepříjemňovali život ?

Policie je pouze nástroj předvolebního boje a špíny sdělovacích prostředků hlavně TV NOVA.