4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Proč se mi ten pán nahoře pořád škodolibě směje. Začínám mít z toho pořádnou depku.

Jdou policajti jdou bože jaká je to sláva - kousek sci-fi písničky na pobavení.

15 000 příslušníků PČR nastoupilo nečekaně na nemocenskou. Ulice zejí prázdnotou co se PČR týče. Propuklo rabování! Ulicemi se šíří strach. Pomooooc kradou mi můj notebook!!!!

Už i tomuhle se přestávám smát....:-(

Přeji všem kolegům, i p. ministrovi, považuje-li se, nebo chce-li se považovat za kolegu, vše nejlepší v Novém roce .... a nemyslím to ironicky.

Zdravím toto fórum a přidávám se ke kritikům nového zákona, je v něm tolik nesmyslů až z toho jde hlava kolem, třeba to že budou muset být nošeny jmenovky se jmény což si např. u VS neumím ani představit, ale kdybych chtěl napsat všechny asi bych dnes už nic jiného nedělal, tak zatím raději ahoj v lepších časech!

Jj. Někdo v sekci Policie ČR, hasiči na to již upozorňoval. Já zatím o ničem takovém nevím. Šmejdi z rajónu stejně vědí, kde bydlím, takže to na tom asi nic nezmění. I nadále budu chodit ke svému stařičkému Favoritu stojícím před domem s obavou, že mám propíchnuté kolo ( zatím se tak kupodivu ještě nestalo ), nebo ze si při této každodenní prohlídce nevšimnu třeba povoleného kola a bude ohrožena celá moje rodina. Na tom jmenovky asi nic nezmění, protože se moje jméno stejně dovědí pouze cizí a těm budu mít možnost ( i když minimální ) oponovat při řízení ve věcech služebních ( alespoň budu znát protivníka ). Bude zajímavé to sledovat, protože mi asi tak 5-6 opilců měsíčně říká, že si pamatují moje číslo a ještě si nikdo z nich nestěžoval. třeba bude pro ně snadnější si zapamatovat jméno. Na místě zákroku nás stejně oslovují jmény, která si vysmyslí a zde jsou těžko prezentovatelná.

Ještě pochopím cedulku se služební hodností, aby lidé věděli, jak mi mohou říkat místo pane policisto, policajte atd., ale jmenovku? Děkuji nechci, to si tam pak můžu dát i adresu trvalého pobytu, telefon a že mám manželku a 2 děti....no comment

2 a ( 31.12.2006 11:32 ): Pšššt. Nebo se toho někdo z PP chytne.

http://www.policista.cz/

Přeji vše dobré jitro! Měl jsem možnost nahlédnout do některých rozhodnutí ve věcech služebního poměru. Doporučuji zejména ženám, které abslovovaly mateřskou dovolenou, aby si řádně přepočítaly v rozhodnutí uvedenou dobu praxe. Viděl jsem dvě taková rozhodnutí, v obou případech to bylo spočítáno špatně. V prvém směrem dolů, tedy započítáno méně, než býti má, v druhém případě směrem nahoru, kdy nebyla mateřská dovolená odpočítána vůbec. Osobně považuji ten druhý případ za nebezpečnější, neboť tím, že vám bude vyplaceno více, než vám přísluší, jde o bezdůvodně obohacení, které musíte ve smyslu zákona vrátit. Tudíž pozor, aby se někdo nedostal do situace, že bude vracet přeplatky za půl roku či déle. Osobně doporučuji po zjištění špatného výpočtu (ať již nahoru či dolů) neotálet a v zákonné lhůtě podat odvolání proti rozhodnutí.

Vážená kolegyně poldinko,
jsem také od firmy, proto ti tykám a žádám tě, abys můj následující text přes jeho možnou kontroverznost nepovažovala za provokativní, ale za podnět k zamyšlení nad stávající situací a výchoscích z ní, podaný expresivně s mírnou nadsázkou.
Je zbytečné plakat za ztracenou hodností jenom proto, že vysocí funkcionáři si chtějí podržet své plukovníky a nelíbí se jim oslovení "Pane rado". Zvykni si na inspektorku či vrchní asistentku, pak je to srozumitelnější dle zásady zákona: "Každému co jeho jest".
Ohledně přemnožených vysokoškoláků na tvém oddělení je třeba nejdříve se zeptat, jaká je společenská objednávka na působení vysokoškoláka u naší firmy ??? Dle starého zákona vlastně žádná, protože od postu OŘ výše byla až v poslední době vyžadována VŠ, do tohoto stupně to šlo na okrese a často i výše bez problémů i bez ní. Nový zákon žádá VŠ od komisaře výše, tedy jak víme od postu VO/ZVO, či u lepších postů na SKPV. To je ale známo od r.2003, takže to není žádná novinka, právě tak jako to, že důchodci zůstanou zabetonovaní ještě 4 roky. Jestli-že pro většinu policistů je nyní nedostižným snem tř.6, kde postačuje maturita, napiš sem na DF, případně na DF OS na Intranetu, v co tvoji kolegové s VŠ na OOP doufali, když si teď zoufají, že se svou VŠ nejsou zaplacení. Určitě namítneš, že veřejný zájem je, aby policista byl co nejlépe vzdělán. Ale to snad jen v policejním oboru a to zrovna nemusí být VŠ (viz SRN). Pro řadového policistu nyní velmi dobře postačuje (ohledně znalosti práva) stávající ZOP, vždyť je to vlastně jen takový poučený laik. V očích doktorů práv totiž stejně nic jiného není a co se týče pravomocí, buď seká spisy podle mustru, viz výživa, krádeže HJK, MBT, peněženky atd., nebo se běží poradit na SZ, odkud by teď měli TrŘ dozorovat již od stadia zahájení. Složitější věci hned přebírá SKPV, podle náměstka PP rady Brázdy ohlášených brzkých změn snad už všechny, co se nevejdou pod ZTŘ. Takže sumasumárum společenská objednávka vyjádřená novým zákonem, který známe již od r.2003, je, že VŠ u policie teď potřebuje jen ten, jehož konečným cílem je buď managerský post nebo post ozbrojeného úředníka na vyšetřovačce.
Co se týče možného kariérního postupu, člověk s VŠ musí být schopen vyhodnotit své dlouhodobé šance k uplatnění !!! Jestli-že slouží na malém zapadlém OOP a tam také bydlí a VO je mladšího věku, tak šance nula. V sídle OŘ jakž takž, daleko lépe na kraji, nejlépe v PH, kde od 1.1. jsou i třicetiletí podplukovníci. Takže jednoznačně v závislosti na bydlišti - dlouhodobě kvůli rodině. Je taky jasné, že nikdo se nebude stěhovat jen za 5.třídou, když s VŠ může cestou výběrového řízení poskočit o třídy dvě. Nově musí dostat volno na účast ve výběrovém řízení a domnívám se, že při kariérním růstu, tj. přechodu na vyšší TT, musí být ze starého místa uvolněn i při nesouhlasu nadřízeného. To asi platí i z 3.TT na 4.TT.
Zapomněla jsi se také zmínit, že 10% navýšení nad základní tarif alespoň částečně vyrovnává propad za neplacení SO,NE,N,SV. Též že 150 hodin (hrozilo až 300) přesčas zdarma bylo i do teď , jen ne tak natvrdo, a že to bude částečně eliminováno dalšími 5 dny dovolené navíc oproti dosavadním 37.
Jinak sdílím tvoje obavy o správní řízení u dom.nás., které je daleko složitější, než TČ výživy a pod. A navíc u dom.nás. bude vždy někdo, kdo bude protestovat proti jakémukoliv rozhodnutí.
No a když teď někdo jde s platem dolů, asi mu nezbude nic jiného, než položit vedle sebe a porovnat rozhodnutí o příjmech za prosinec a za leden, případně v dubnu výpl.pásky za 3 měsíce 2007 (po vyrovnávacím období 3 měsíce) a porovnat je s průměrem za r.2006. V případě minusového rozdílu se pak jako člen odborů připojit k hromadné žalobě za splnění veřejného přílibu, daného představiteli MV a PP prohlásivších, že žádný z policistů neutrpí platový propad. Tipuji, že bude tvrzeno, že příslib se týkal jen základních tarifů a případů, kdy nově vykonávaná práce je náročnější než pracovní náplň nové třídy. Ano, logický je pak postoj: "Budu pracovat jen do výše svého platu", takový přístup ale uzavírá možnost postupu na vyšší TT, protože ve výběrovém řízení je nutno prokázat, že jsem schopen zvládnout složitější problematiku a mít dlouhodobé hodnocení nejméně .... U VŠ pak negativní postoj úplně maže možnost poskočit o 2 TT. To je ten buřtík, kterým nám před nosem mává kariérní řád.
Je nesmysl ptát se bolestínsky ministra co s tím udělá, buď realista a ptej se sebe, co s tím uděláš TY! To je jako vyčítat JUDr.Tomkovi, který je také jen, s prominutím, pěšák na MV, co že to spáchal za zákon, když mu to přece následně překopali poslanci.
I kdyby došlo k umělému dorovnávání příjmů prognózuji, že každý takový postižený, kterému uměle dorovnají, bude mít další platový růst nula až do okamžiku, kdy inflační růst tabulek a dalších složek, dosáhne jeho dorovnané výše. I když případně díky pane ministře i za to.
A poldinko, ruku na srdce, víš přeci, jaká těžká osobní dilemata čekají kolegy z ciziny až nastane Schengen a s ním totální reorganizace cizinecké služby, s obrovským přesunem míst od západu do vnitrozemí a na dálnice. Oproti tomu ty jsi pohoda, klídek a tabáček.
Nevyčítej ministrovi, že se neprojevuje, či že on a podřízení nemají ponětí, co se děje. To jen realita se nedá okecat.
Zkrátka teď nastala chvíle, kdy každý z nás si musí vyhodnotit zda pozitiva převažují nad negativy a zda je i nadále ochoten dělat něco pro vlast.
Milá poldinko, s pozdravem .... (určitě tušíš, proč bez podpisu - ten důvod nejsi ty ....)

Přestože mám VŠ a pracuji jako řadový PI ( od zítřka jen I ), musím s Tebou naprosto souhlasit. Je nutné, aby se i levicově smýšlející kolegové naprosto pragmaticky rozhodli, jaké jsou plusy a mínusy a pak sami pro sebe vyhodnotili, zda zůstanou, či odejdou. Já sám to ještě vyhodnocené nemám, pro mě spíše rozhodnou další aktivity vedení směrem k možnému budování fungující policie zejména po materiální, funkční a legislativní stránce. Pak se rozhodnu. Zatím nastoupím zítra na svou 1. směnu, kdy nebudu mít proplacen svátek ani víkend. S úsměvem na rtu to asi nebude, ale čas ukáže, jestli se mi ten úsměv nezačne do tváře vracet.

Kolego, v lecčems máš pravdu, ale rozhodování jestli půjdu nebo zůstanu s karierním řádem moc společného nemá, já si díky možné kariéře dal přihlášku na VŠ, studoval, makám na sobě v práci, zákony louskám jako advokát a stejně mi je to na 2 věci a víš proč? Ikdyž mám solidní služební hodnocení, se kterým bych mohl dělat zástupce vedoucího oddělení minimálně, tak tam nikdy nebudu, protože mám díky minulosti a jistým krokům (i přesto, že jsem spor po právu vyhrál) tipec. Takže se nedostanu na žádný jiný flek, na žádnou funkci na žádné jiné oddělení ani útvar, prostě nikam. Pro mě je už jen ten civil nebo zůstat tam, kde jsem a abych ti pravdu řekl, tak tady se 30 let sloužit nedá, to nevydrží nikdo - prostě jsme jen lidé. Když už se zmiňuješ o tom navýšení resp.10% tarifu, tak se vrať o pár stránek zpět (nebo na názorech PČR, Hasiči) a podívej se, co vše se rozpustilo do toho zvyšování tarifů, nikdy ti to nemůže nahradit ani příplatky....já jsem rozhodnutý, ze svého volna si k Bc.dodělám Mgr.a jdu do civilního sektoru. Pokud ovšem v červnu nezmění s měsíční přechodnou lhůtou tento zákon ještě k horšímu (i o tom se mluví) a všichni víme, na čem chtějí šetřit, pak na rozhodnutí budu mít měsíc...

for "a"
Souhlasím s tvým pohledem na věc. Ostatně o tom příspěvek je, že u PČR hodně studentů VŠ studuje fakticky jen pro sebe, bez naděje na platové zohlednění jejich VŠ. Ten přípodotek o původních příplatcích a nynějších 10% jsem tam zamontoval jen proto, že tady to čte i nepoučená veřejnost a my od firmy bychom se měli snažit být objektivní, vždyť i svými příspěvky sem vytváříme obraz policistů na veřejnosti. Tvůj příspěvek jen potvrzuje to, co jsem psal výše, totiž že velký počet policistů nyní přehodnocuje své dlouhodobé priority, bohužel velmi často v neprospěch naší firmy.

Vážený kolego,

já tvůj názor respektuji a neberu ho jako provokativní. Právě teď jsem se podívala na televizní noviny a ¨pocítila jsem lehkou úlevu, nad tím, co tam bylo řečeno. Nejsem naivní a vím, že se tak rychle nic nezmění. Nicméně stále zvažuji, co bude dál. Dýchá se mi lépe, protože vím, že v tom všem nejsem sama, ale jsou nás tisíce. Možná se nic nezmění, ale možná také nastane radikální změna, ale já chci ještě chvilku počkat a kdyžtak rychle vyskočit z potápějící se korábky.

Kolegové, já to podepsal v pátek kolem 10 hodiny (asi dárek do Nového roku 2007) a spočítal jsem si, že budu mít o cca 40.000 Kč čistého za rok méně. Manželku mám na mateřský a tak si říkám, ještě že jí ty 4.000,- přidali. Mám jedej návrh, jelikož pracuju na OOP II. typu, tak by bylo úplně nejlepší nabrat každé oznámení (zasvěcení ví o čem mluvím!) a jelikož budeme zavaleni papírama ještě víc a nikdo nebude moc objasňovat, tak jim trochu pošramotíme ten jejich neexistující zk....... čárkovej systém. Dále vím, že za 22.30 hodin už neudělám pro policii nic navíc tak, jak jsem to dělal do teď. Po odchodu z práce vypínám telefon a každej z našeho s.r.o. PČR mi může víte co!!! Bob

Vzhledem k tomu, že bylo celkem běžné, že se věci týkající se změn ( rozkazy, povýšení atd. ) běžně podepisovali tak 2 týdny po době, kdy měly platit, lze z té invence ze strany našeho vedení usoudit jediné - ONI Z NÁS MAJÍ STRACH !!!!!!

z nás strach nemají, strach mají z pana Langera, ten řekl 27.12., že rozkazy do konce roku budou (a oni jsou v teplých křeslech - pochop to...) jinak v tom vidím jedinou věc. Ti, co mají těsně po 15 letech dle nového zákona už nemohou odejít ze služebního poměru dle starých podmínek a pokud jim jejich zařazení do 3,4TT oznámí až v lednu, tak už s tím nic nenadělají a budou muset sloužit dalších 5 let, aby se dostali na úroveň současného zákona.....

.... a když to většina nepodepíše????

Je jedno když to nepodepíšeš, oni tě seznámí a napíšou si k tomu krátký záznam, samozřejmě se svědky, že jsi dostal k přečtení platový výměr a byl jsi s ním seznámen. To, že jej podepisuješ zamená pouze to, že jsi s ním byl seznámen. Pak následuje 15dní, ve kterých máš možnost k odvolání, ale dle starého zákona §132 - odvolání nemá odkladný účinek. Dle nového viz.Řízení ve věcech služebního poměru od § 169 a poučení o možném odvolání (rozkladu) je v § 181 odst.6 a §211 odst.2 tuším. Jinak nemůžeš být placen podle starého zákona po 31.12.2006, protože tento zákon již nebude existovat, v Závěrečném ustanovení - zrušovací ustanovení § 230 odst.1.

Chtěl bych poděkovat našemu kormidelníkovi (panu ministrovi), že pomohl naši společnou loď, která již byla hodně nakloněna na oné neklidné hladině převrátit kýlem vzhůru a dále již nebudu nic psát neboť spěchám shánět kyslíkový přístroj na potápění a rychle absolvovat potapěčský kurz, neboť já osobně vydržím pod vodou cca. 30 vteřin a pak bych se začal topit...
Pouze bych chtěl všem funkcionářům vyššího managementu policie popřát krásné sny zejména v této době, kdy si všichni v klidu spí neboť je přeci sobota pardon již neděle taktéž ještě dražší auta a ještě větší domy , které jim samozřejmě nezávidím, neboť bych mohl porušit onen krásný etický kodex, který jsem byl nucen včera podepsat stejně s platovým výměrem a který stejně oni nebudou dodržovat no a nám řadovým na ulicích hlavně hodně zdraví štětstí a hlavně oporu v jejich rodinách neboť ta je asi nejdůležitější........................ a teď jsem se již asi utopil

Milý kolego, kyslíkový přístroj si, prosím tě, nepořizuj, to bys dopad! Kyslík je totož pod tlakem jedovatý, což se dovíš v tom potápěčském rychlokurzu, kam se chystáš. Ale ty už jsi vlastně utopený, jak koukám. Mohl jsi být otrávený, no nevím, co je lepší. Tak tedy hodně zdraví v novém roce...