A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Zajímavé zhodnocení průběhu novelizací a celého zvěrstva našich poslanců od JUDr. Mühlfeta, předsedy HZS



Rescue report, časopis pro záchranáře,hasiče a krizové managery 4/2006
Celé znění článku předsedy OSH pro časopis Rescue report, který byl dnes distribuován čtenářům :

POLITIKA A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Nedělní úvaha, aneb mám prý napsat něco o politice a vlivu na záchranáře (3.12.2006)

Nový zákon o služebním poměru
Nechci komentovat situaci u jiných složek IZS, i když např. téma „rychlá“ a linka 112 je lákavé. Nebo policie, zatahovaná do politického boje tak, že policisté vtipkují o překvalifikování prvomájového zásahu Čermáka ze zneužití pravomoci na pomoc ve volební kampani. Budu mluvit jen o příslušnících a zaměstnancích HZS ČR. I na ně dopadá nový zákon o služebním poměru, politizovaný a 10 x novelizovaný, než se po 3 letech dočkal účinnosti a nový zákoník práce, o který se politici hádají také již několik let. Podle důvodové zprávy k zákonu o služebnímu poměru z roku 2003 měl narůst průměrný plat v r. 2005, na který byla plánována účinnost, oproti r.2003 o 45%.
Démon Kalousek, nebo zákulisní dohoda o platech zákonodárců ?
V r.2004 ovšem Ing. Kalousek varoval před údajnou rozpočtovou pastí našich vysokých platů a statisícových částek odstupného a navrhl odložit účinnost zákona na r.2006. Zabodoval u většiny novinářů i veřejnosti tak, až se policisté i hasiči pomalu začínali bát jít mezi lidi. Většina zákonodárců nakonec přílepkem novely zákona o služebním poměru k zákonu o ověřování pravosti listin ( !)účinnost zákona o služebním poměru odložila a zároveň si „dočasně“zvedli platy. Říkali, že odčerpáváním desítek milionů ze státního rozpočtu na zvýšení svých platů ochrání daňové poplatníky před neopravitelnou pastí zvýšení našich platů a že to vzhledem k časové tísni nelze učinit jinak . Zamlčeli, že tu tíseň způsobili sami (proč asi). Slíbili také, že po novém roce si platy opět sníží. To se samozřejmě nestalo. Takže zapomenutá a neopravená past funguje, ale ne naše. Co na tom, že tehdy nešlo o naše odstupné, jak říkal Ing. Kalousek, nýbrž o odchodné a že na statisícové částky si nepřijde hasič, ale naopak právě poslanec, kterému za pouhé čtyři roky náleží odchodné skoro čtvrt milionu Kč ? Co na tom, že pokud poslanec končí, je to zpravidla proto, že již nezískal důvěru a že jde tedy u většiny loučících se o zlatý padák za špatně vykonanou práci? Co na tom, že hasič dostane odchodné ve výši šestinásobku svého platu, tedy zdaleka ne nějaké mnohasettisícové částky, až po 21 letech služby, kdy končí zpravidla ze zdravotních důvodů? Šlo přece o zviditelnění a politické body, ne o fakta, tak se prostě „občasů hraje v politice. Pana Ing. Kalouska jsem aspoň chytil za slovo, když slíbil svoje nechtěné „přebytky“ platu až do znovuzmrazení odvádět na charitu. Slovo drží a věnoval již naší Nadaci hasičů a policistů vzájemná pomoc v tísni, starající se o děti po zahynulých hasičích a policistech, 100.000,- Kč. Shrnuto, systém odměňování byl novelami přes náš nesouhlas postupně „vylepšen“ tak, že nyní budeme rádi, dojde-li meziročně k nárůstu průměrného platu o 2,5 % vyššímu, než u ostatních zaměstnanců, tedy celkem o 7,5%. Tak bude nakonec ohodnoceno riziko práce příslušníků.
Co chtěli ministři vnitra
Z deseti novelizací nutno zmínit ještě aspoň návrhy tehdejšího stínového ministra vnitra MUDr.Mgr. Langera. Nepřesvědčili jsme jej o změkčení nároků na vzdělání u nižších funkcí, a tak např. strojník musí mít maturitu, ale nebude-li mít řidičskou praxi, asi nebude pro Sbor zrovna přínosem. Fakt je, že ti, kteří vzdělání nesplňují, dostávají až šestiletou šanci si jej doplnit, ale i to, že po tu dobu mohou, nikoliv musí zůstat na dosavadních funkcích. V čem jsme se tehdy s dnešním ministrem vnitra zásadně neshodli, byl jeho názor, že by plat příslušníka měl zahrnovat veškerou práci přesčas. Ani jeho ústup na 150 hodin přesčasů ročně „zdarma“ pro denní a 300 hodin pro směnové příslušníky nebyl podle nás žádný kompromis, nýbrž diskriminace směnařů. Do další novely jsme proto prosadili aspoň sjednocení na 150 hodin. Naším konečným cílem je ovšem úprava odměňování, ctící zásadu, že každá odsloužená hodina má být řádně zaplacena, ale to bude běh na hodně dlouhou míli. Podíl na čtyřletých tahanicích o podobu nového služebního poměru měli nejenom již zmínění lidovci a ODS, ale i ČSSD. Ta zejména nejednotným přístupem poslanců k odkládání zákona, viz např. zmíněný Kalouskův návrh odložit zákon kvůli údajné rozpočtové pasti našich platů, kdy ministr Bublan chtěl Kalouskovi po odložení vyhovět nad očekávání, když v pracovním návrhu novely nejen vypustil valorizační automat, ale ještě navrhoval některá další zhoršení. Např. aby se doba pro dosažení maxima výsluhového příspěvku při skončení služebního poměru prodloužila z 29 na 35 let. Bylo to neospravedlnitelné a dodnes bych rád věděl, který rošťák ta různá zhoršení, kterými by se nic podstatného neušetřilo, ale hodně lidem by se ublížilo, panu Bublanovi radil. Že to neměl z vlastní hlavy, o tom jsem přesvědčen, protože pan Bublan sám se k nám choval sice někdy „poněkud pomaleji“, ale vždy otevřeně a slušně. Byl to každopádně veliký tlak a byli jsme nakonec rádi, že se většinu navrhovaných zhoršení podařilo eliminovat a jiná aspoň podstatně zmírnit, viz např. zmíněná výsluhová doba pro maximum „výsluhy“, kterou se podařilo uhrát „jen“ na 30 let. V očesávání a odkládání účinnosti zákona měly máslo na hlavě všechny tři již zmíněné strany. Odložení muselo být přece vždy předem dohodnuto v jejich vedení i navzájem mezi nimi, na opakované náhody nevěřím. A dostáváme se k současné situaci: minulá vláda navrhla do státního rozpočtu na to, aby příslušníci všech šesti sborů pocítili s novým zákonem když ne výrazné, tedy alespoň slušné navýšení platu, 1,5 mld. Kč. Byl to i výsledek několika kol složitých jednání, která jsme s ministry i s premiérem vedli. Nakonec ale do sněmovny dala nová vláda návrh o půl mld. hubenější, což znamená , že se základní otázka hasiče i policisty „mírně“ mění z „o kolik dostanu přidáno“ na „nesníží se mi plat?“ Nevybojují-li si resorty, zastřešující bezpečnostní sbory, seškrtaných 500 mil. Kč zpět, budeme se muset spolehnout na slib ministra Langera, že event. platové propady v 1. čtvrtletí budou vyrovnávány později v průběhu roku nadtarifními složkami mzdy tak, aby meziročně k žádným platovým propadům nedošlo. Jak to chce udělat, když mu ve vládě ministr Tlustý hodil vidle do propočtů mezd o výše zmíněné zkrácení původního vládního návrhu, mi ale není úplně jasné. Může se mu to snad podařit díky počtu volných míst u policie a s větším rizikem u našeho Sboru, protože volná místa sice nemáme, ale patříme pod vnitro a v jeho rámci by snad mohl uskutečnit ještě nějaké vnitřní přesuny, pak ovšem zákonitě nezbude na jiné plánované věci..
Státní rozpočet a bezpečnostní sbory
Nejkrizověji se může nový zákon, zůstane-li podtržen v objemu mzdových prostředků, projevit na platech v nejmenších sborech, ať půjde o vězeňskou službu, celníky, nebo zpravodajce. Že by se kompenzace nové skladby platu, ve které mizí většina příplatků a snižuje se odměna za služební pohotovost ( celkem mínus 25%) měla vedle tarifů (plus 8,5%) řešit především důstojným rizikovým příplatkem, se kterým se v našem Sboru zachází úsporněji, než u policie, o tom se snažíme přesvědčit generálního ředitele HZS ČR. On zařadí hasiče do 2 skupin v rozmezí 1.000 – 4.000 Kč, nebo 3.000 – 6.000,- Kč a zatím chce skoro všechny zařadit do té nižší . Doufáme, že se v případě potřeby hasiči projeví stejně nebojácně, jako u požáru a že nás podpoří i veřejnost. Nový zákon přináší tedy nakonec určité obavy z propadu platů příslušníků (celoročně, resp. meziročně by k tomu u nás nemělo dojít, v 1. čtvrtletí ovšem určité zhoupnutí hrozí), zpřísnění služby, prodloužení některých výsluhových dob, zavedení novelami zdeformovaného kariérního řádu a zvýšení možného maxima výsluhového příspěvku. Sluší se dodat, že ministr vnitra měl pro lobování za návrat seškrtaných 500 mil. ve sněmovně obtížnou pozici, protože byl samozřejmě vázán usnesením vlády . Odbory mají sice pro lobování obecně těžší pozici, ale také volnější ruce, čehož jsme se snažili využít. Čtenáři na rozdíl ode mne výsledek složité šachové partie o peníze nejen na platy příslušníků, ale třeba i na novou techniku pro dobrovolné hasiče znají. A jsme opět u politiky. Návrh bezpečnostního výboru, aby se na zajištění dopadu nového zákona o služebním poměru posílil státní rozpočet na r.2007, dopadl v rozpočtovém výboru v podstatě stejně patově, jako je už půl roku rozdělena politická scéna. I když asi ve 2. čtení někteří poslanci (kdyby nikdo, tak snad aspoň Mgr.Bublan) podají tento návrh znovu, obávám se, že chybějící půl miliarda pro příslušníky a naděje na její navrácení do rozpočtu bude nakonec jednou z věcí, které padnou za oběť právě půl roku trvajícím tahanicím o podobu vlády a že budeme rádi, projde-li aspoň 50 mil. Kč na techniku pro dobrovolné hasiče. Rád bych se samozřejmě mýlil, naděje umírá poslední.
Investice z veřejných financí a špatná koordinace
K českému hospodaření s veřejnými financemi uvedu příklad. Hasiči v některých okresech pamatují, že se plánovala výstavba nové požární stanice, která by zahrnovala i prostory pro „rychlou“, někde i pro městskou policii a pod. Nakonec se postavila jen požární stanice, a to ještě tu očesaná o patro, jinde o pár garáží a o rok dva později vyrostla pár metrů vedle nová stanice rychlé záchranky. Rezorty, kraje, města, každý investoval „své“peníze, ale že jde vždy o veřejné finance a že jako celek se tyto investice do IZS prodražily a na odděleném provozu budou dražší navždy, zřejmě nikomu nevadí. Děje se tak proto, že je špatná legislativa, nebo že „jen“ skřípe koordinace, nebo jsou neschopní úředníci, nebo je v tom ještě něco jiného, např. čím více akcí, tím více provizí? Ať je to jak chce, politiky vzývaný daňový poplatník (hlavně před volbami) musí skřípat zuby.
Jaký vliv má politika na Sbor(y) ?
Zánlivě žádný, hasiči samozřejmě fungují volby nevolby, vláda nevláda. Pokud by ministr vnitra chtěl ve Sboru bez ohledu na to, zda obavy z dopadu nového zákona jsou oprávněné, či přehnané, zmírnit určitou nervozitu, která kolegům na klidu v práci rozhodně nepřidá, měl by se možná kromě boje za peníze pro svůj rezort také na některé věci více ptát generálního ředitele. Např. zda bylo nutné, aby v jednom kraji nebyla obsazena funkce krajského ředitele půl roku a zda snad v jiném kraji je takový nedostatek vysokoškoláků, že jeden z okresních ředitelů již 3 roky musí pendlovat mezi dvěma okresy. Pan ministr by si vzápětí asi měl položit otázku, zda se do Sboru, který má být řízen na základě odbornosti, právě takovýmito průtahy nezanášejí praktiky z politiky, nahrávající řečem o zákulisních manipulacích a pod. Nový zákon ukládá vypisovat na vedoucí funkce výběrové řízení, tak se snad situace při obsazování vedoucích postů zrychlí a zprůhlední. S generálním ředitelem HZS ČR jsme se bohudík v podstatě shodli alespoň na možnosti vedlejších činností některých příslušníků. Do nového zákona jsme právě tuto věc prosadili a při novelizacích obhájili. Zásadně proti „vedlejšákům“ bylo vždy policejní prezidium, což u policistů chápu a nelíbí se to ani některým členům legislativní rady vlády. Opatrně pro bylo naše generální ředitelství a většina ředitelů. Pouze my jsme za touto možností šli od počátku razantně a bez kličkování. Proč, na to vždy uvádím příklad obsluhy požární techniky. Odhlédnu-li od platového podhodnocení strojníků, považuji za nutné , aby právě oni měli možnost se vyjezdit i mimo službu, protože pár km měsíčně jim potřebnou praxi nepřinese.
Zachraňovat, nebo zabíjet ?
S odchody starší generace strojníků se totiž může stát, že budeme spoluobčany nejen zachraňovat, ale také občas na silnicích zabíjet. Nevyježděnost strojníků je časovaná bomba, praxi nelze nabýt rozkazem. Povolit jim tedy v celém HZS ČR interním aktem generálního ředitele „vedlejšák“ jsem považoval za nezbytné nikoliv proto, aby si mohli přivydělat, nýbrž v zájmu bezpečnosti. Mělo by ale následovat systémové řešení, koncepce školství ve Sboru by měla obsahovat např. systém jakýchsi vlastních zdokonalovacích autoškol, jako mívala armáda. Ta dnes mimochodem podle náborové reklamy neváhá sáhnout po vyježděných lidech z civilu, aniž by na ně kladla tak vysoké požadavky, jako je tomu u nás. Pokud pan generální ředitel bude komunikovat s odbory, nebude se zbavovat možnosti reflektovat podobné hlasy lidí z praxe a někteří jeho spolupracovníci se nebudou moci chovat, jako by na generálním ředitelství věděli vše nejlépe.
Čím budu příště
Co říci závěrem k politice a jejímu vlivu na Sbor? Snad jen tolik, že čím více a déle politiku sleduji a jsem nucen se v jejím prostředí i pohybovat, tím víc si říkám, že kdybych se znovu narodil, chtěl bych být opět hasičem a ne politikem. A že by se neměl ministr vnitra, ať je do ústavní funkce vyslán tou, či onou stranou, bát někdy i razantněji zasáhnout do řízení „svých“ Sborů, aby je více rozhýbal. Právní prostředky k tomu má. To není o politizaci Sborů, to je o politické odpovědnosti za jejich fungování. Do nového roku přeji čtenářům i redakci hodně štěstí.
JUDr. Vladimír Mühlfeit, předseda Odborového svazu hasičů



27.12.2006



Zpět na přehled článků rubriky Články OSH

Takto již udělují rady na odborovém svazu hasičů z dnešního dne 31.12.2006 - ta rychlá reakce :


Platové propady

Na základě velkého náporu žádostí o vytvoření vzoru odvolání proti novému platovému výměru uveřejňujeme v této rubrice níže, takový obecný vzor pro ty z vás, kteří nechtějí čekat na splnění slibu ministra vnitra a generálního ředitele bezpečnostního sboru, že někdy po 1. čtvrtletí bude vývoj platů ve sboru vyhodnocen a po té event. přehodnoceny některé prováděcí předpisy tak, aby byl zajištěn meziroční nárůst platů i v našem sboru. Současě Vám sděluji, že 2. ledna požádám o schůzku pana ministra vnitra a budu se snažit zorganizovat i koordinační schůzku s panem kolegou JUDr. Štěpánkem, zastupujícím policisty a s paní kolegyní Vondrovou, zastupující celníky a příslušníky vězeňské služby. O účast na této schůzce požádám i pana předsedu ČMKOS Milana Štěcha.
JUDr. Vladimír Mühlfeit v.r., předseda OS hasičů

Vzor
( nutno přizpůsobit na konkrétního příslušníka a konkrétní rozhodnutí, t.zn. některé věci škrtnout, jiné event. přidat)

ODVOLÁNÍ

proti rozhodnutí č.j. ze dne...., které jsem převzal dne......
.
1) nesouhlasím s výrokem, že je mi od 1.1.2007 vyměřen zvláštní příplatek podle § 120 odst. 2 zák. č.361/2003 Sb. ve výši....Kč (pokud ovšem není na stropě 1.500,- Kč, v tom případě „za IDP“ vynechat) , podle § 120 odst. 3 ve výši .....Kč (toto napadnout vždy, pokud není stanoven ve výši stropu, t. j. 4.000,- Kč)
2) nesouhlasím s tím, že na rozdíl od r. 2006, kdy jsem měl přiznán osobní příplatek ve výši.......Kč je mi nyní tento příplatek snížen na částku .....,-Kč, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v kvalitě, ani kvantitě odváděné práce. (Event. „že mi tento příplatek je napadeným rozhodnutím zcela odebrán, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v..............)

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, tj. včetně průměrné měsíční odměny za pohotovost ve směně, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je i v rozporu se zákonem 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určitém možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.

( výše uvedené 2 základní nesouhlasné body možno u příslušníků ve vedoucích funkcích event. rozšířit, pokud by jim byl přiznán příplatek za vedení nižší, než měli doposud, pokud samozřejmě i nadále řídí xy podřízených)

V ........ dne....... podpis.....................................


31.12.2006

Pěkné odvolání a nevíš, kde by bylo podobné kopyto pro policii ??? Děkuji kolega na stejné barikádě.

Velmi zajímavé. Jen bych tam dopsal před bod 1) Odůvodnění:, dále napsat: Z výše uvedených důvodů požaduji: aby jste mému odvolání vyhověl a zajistil deklarované navýšení mého platu. Ještě před "Návrh" bych uvedl, že výše zmiňovanými důvody jsou naplněny diskriminační znaky z pracovněprávního vztahu vůči mé osobě. Odvolání podat nejlépe na podatelně nebo příslušnému služebnímu funkcionáři (tuším nejpozději do 15 dní, ale to bude v části poučení jasně napsáno) a nechat si podání potvrdit na jednu kopii. Hodně zdaru všem.

Přispívám do diskuze pro porovnání :

Platové výměry nám předali 30.12., mám započítáno téměř 16 praxe včetně ZVS a doby u mětské policie ( jinak u té městské to byla dovolená ). Jsem zpracovatel ( sloužící stejné směny jako územáci ) z 9 PT jsem šel do 5 PT, rizikový přípl. ( mě je jedno jak se tomu teď říká ) zůstal stejný 3000,- Kč ( říkali že ho asi navýší na 3.500,-, ale nestalo se ), osobní zůstalo stejné 1.000,- Kč a ve finále jsem si spočítal průměr hrubé mzdy za 2006 únor-listopad bez odměn ( upřesňuji, že nejsem vlez-doprd.... ) 3 x 1.500 a 1 x 1.000 a zjistil jsem že ta nová souhrná částka hrubé mzdy na platovém výměru versus vypočítaný průměr za 2006 bez odměn / ty nejsou zahrnuty v kolonce v hrubého platu /, se liší asi 60 korunami, což znamená, že " KDYBYCH " / v roce 2007 s tím moc nepočítám / měl stejné odměny, jako v roce 2006, tak bych na tom byl relativně stejně, pokud odměny nebudou budu na tom hůře o tyto peníze včetně myšlenky, že rozpočtovky dostaly navýšení 5 procent, což je samozřejmě krok zpátky vzhledem k navyšování cen - nebyla by ani kopírována inflace plus nějaké to reálné navýšení. Když to tedy shrnu, chybí mě na platovém výměru těch 5 procent což je asi 800-1000,- Kč, které bychom tam všichni měli jako rozpočtovky, dravotníci atd. Kolegové se 4PT jsou na tom hůře a mají propad kolem 1.000,- Kč. Je viditelné, že kolegové, taková ta středné doba služby 10 - 16 let mají relativně ( relativně ku 2007 roku ) stejně, ti kolegové kteří spadají do méně odsloužených let se s platem propadají a ti co mají přes 20 let a více mají více vzhledem ke zvýšeným platovým odstupům mezi pl. stupni.
Celé je to neuvěřitelené, kdy by to nebylo černé na bílém a stále nějak nemůžu pochopit, co jsme to za stát, který je v EU a s policisty tady dělají tyhle taškařice při kterých se ale člověk již nesměje a spíše zatíná pěst.
Myslím si, že je toto skutečně jeden z pilířů vlády boje proti korupci a mám ještě v paměti, jak někdy v roce 2003 před vstupem ČR do EU byl na pořadu zpráv "21" pozvaný nějaký komisař z EU odpovědný za jednání o přistoupení k EU, kdy tématem bylo přijetí nového zákona o SP bezpečnostních složek a tento komisař se zde vyjadřoval, že EU požaduje od ČR zlepšení finančních podmínek policistů, úředníků atd, jako zásadního prvku boje proti korupcia že bez této normy by bylo přijetí ČR do EU nejisté - později to vyšumělo, pak udělali z předlohy zák. o SP postupně paskvil - prostě se jim to zase povedlo -PÁNI POSLANCI SKVĚLÉ, JEN TAK DÁL. V Dalším příspěvku nahoře je velmi dobré zhodnocení předsedy odborů HZS, které přikládám samostatně.

Zajímalo by mě, jestli budou padat hlavy za pohanění dobrého jména policie, když se toho dopustí hlavy pomazané PČR? To jsem na to zvědav, např. ryhclost pol. prezidenta apod.? To dle mě pak bude jasná propustka do civilu, nebo ne?

Myslíš zavrženíhodné jednání, jednání které má znaky TČ, které může ohrozit dobrou pověst sboru porušením slibu? Taky nevím, co to je za jednání. Jednou si při honu za senzací udělají média reportáž a ty poletíš, protože neexistuje presumpce neviny? Ministr na to odpověděl v názorech PČR, Hasiči - máte možnost se odvolat proti rozhodnutí o propuštění a jestli vyhrajete spor, dle nového zákona Vás musí přijmout zpět (někde kolem § 40-42)

přesně tak. A nemělo by to náhodou dle listiny základních práv a svobod být obráceně? Musí se dokázat vina a pak dát trest a ne dát trest a poškozený potom prokazovat složitě svou nevinu? V tom případě je ČR vězení a všichni pachatelé něčeho........ A proč tedy jsou soudy s vrahy? Je podezřelý, tak hned do vězení a aŤ se pak on domáhá neviny....

Když právní stát, tak právní stát a tedy správně je písmeno " H " ( ale my jsme již mimo kategorii, kde se ctí presumce neviny, jinak běda )

Zdravím všechny a přeji krásný den. Tak nám řekl vedoucí v pátek 29.12.2006, že pro nás má nové plaťáky, ale, že nám je nesmí dát až 2.1.2007. Kdo tohle zase vymyslel. To už je tedy síla, tak oni je mají napsané a nesmí nám je dát. Zřejmě, aby jsme oslavili Nový rok ještě v klidu a aby nás naštvali až v novém roce. To by mě zajímalo kam půjdou všechny ty peníze, když polovina policistů jde s platem dolů a to nejdou o nějakou tu stovku, ale i o tisíce a na nový zákon na profinancování dostalo MV přidáno na platy 1,2 miliardy. Tady někdo zkouší co policisté vydrží. Pane Langer zkuste ve vládě navrhnout snížení platů ve školství, zdravotnictví, soudcům. To by byl nářez co? Proč ale pořád lžete do televize, že policisté nepůjdou s platem dolů, když to není žádná pravda. Obyčejní policisté s platem dolů půjdou a ještě k tomu dostali odpracovat 150 hodin zadarmo. Myslíte te si, že když mi někdo zavolá domů, že by mě potřebovali do práce, že já půjdu, jako jsem do současné doby vždycky šel, nedělalo mi to žádný problém a manželka to vždy pochopila a musela se s tím smířit, protože dělat policistu není žádný med a člověk musí také něco překousnout. Vzal jsem své osobní vozidlo a jel 20 km do práce ze svého volna, protože jsem věděl, že mě potřebují, ale také, že za to dostanu zaplaceno (přesčas, příplatky noční, So,Ne, svátky). Po novém roce nikam nepojedu a budu doma s rodinou, protože 20 km zadarmo do práce nepojedu, i kdyby bych si měl dát zrovna pivo a říci, že nemohu, protože jsem pil. Co jste to s tou naší policií udělali. Jinak všem přeji do nového roku hodně zdraví a hlavně pevné nervy u toho našeho s.r.o.

Nepište jen sem, ale na adresy

ČT info@ceskatelevize.cz
NOVA obcanske.judo@nova.cz, izpravy@nova.cz
PRIMA informace@iprima.cz

Už píšu, jen aby to někdo četl.

Napište jim jen odkaz na tyhle stránky,ať si páni redaktoři počtou....

Připadá mi to jako nová reality show. Kdepak mám asi namontovanou tu skrytou kameru já?

Děkuji panu "ministrovi" za snížení platu jsem rád, že podle kodexu policisty nesmím v podstatě ani vystrčit nos ze svého domova děkuji. doufám, že ironie niní postižitelná:)

todle nikdo nečte

Dne 31.12.2006 v 9,00 hod byla u nás v OŘ svolána mimořádná porada, kde vedoucí obdrželi pro každého nový platový výměry a všichni si je musíme ještě dneska převzít. A je to tak, opravdu pujdu o 3-4 tis dolů, jako každý jiný řadový PI.

u nás včera personální makala do půlnoci, aby vše bylo nachystané. Výměry se mají rozdávat do odjezdu na noční, ještě je nemáme, ale prý budou.