4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Zajímavé zhodnocení průběhu novelizací a celého zvěrstva našich poslanců od JUDr. Mühlfeta, předsedy HZS



Rescue report, časopis pro záchranáře,hasiče a krizové managery 4/2006
Celé znění článku předsedy OSH pro časopis Rescue report, který byl dnes distribuován čtenářům :

POLITIKA A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Nedělní úvaha, aneb mám prý napsat něco o politice a vlivu na záchranáře (3.12.2006)

Nový zákon o služebním poměru
Nechci komentovat situaci u jiných složek IZS, i když např. téma „rychlá“ a linka 112 je lákavé. Nebo policie, zatahovaná do politického boje tak, že policisté vtipkují o překvalifikování prvomájového zásahu Čermáka ze zneužití pravomoci na pomoc ve volební kampani. Budu mluvit jen o příslušnících a zaměstnancích HZS ČR. I na ně dopadá nový zákon o služebním poměru, politizovaný a 10 x novelizovaný, než se po 3 letech dočkal účinnosti a nový zákoník práce, o který se politici hádají také již několik let. Podle důvodové zprávy k zákonu o služebnímu poměru z roku 2003 měl narůst průměrný plat v r. 2005, na který byla plánována účinnost, oproti r.2003 o 45%.
Démon Kalousek, nebo zákulisní dohoda o platech zákonodárců ?
V r.2004 ovšem Ing. Kalousek varoval před údajnou rozpočtovou pastí našich vysokých platů a statisícových částek odstupného a navrhl odložit účinnost zákona na r.2006. Zabodoval u většiny novinářů i veřejnosti tak, až se policisté i hasiči pomalu začínali bát jít mezi lidi. Většina zákonodárců nakonec přílepkem novely zákona o služebním poměru k zákonu o ověřování pravosti listin ( !)účinnost zákona o služebním poměru odložila a zároveň si „dočasně“zvedli platy. Říkali, že odčerpáváním desítek milionů ze státního rozpočtu na zvýšení svých platů ochrání daňové poplatníky před neopravitelnou pastí zvýšení našich platů a že to vzhledem k časové tísni nelze učinit jinak . Zamlčeli, že tu tíseň způsobili sami (proč asi). Slíbili také, že po novém roce si platy opět sníží. To se samozřejmě nestalo. Takže zapomenutá a neopravená past funguje, ale ne naše. Co na tom, že tehdy nešlo o naše odstupné, jak říkal Ing. Kalousek, nýbrž o odchodné a že na statisícové částky si nepřijde hasič, ale naopak právě poslanec, kterému za pouhé čtyři roky náleží odchodné skoro čtvrt milionu Kč ? Co na tom, že pokud poslanec končí, je to zpravidla proto, že již nezískal důvěru a že jde tedy u většiny loučících se o zlatý padák za špatně vykonanou práci? Co na tom, že hasič dostane odchodné ve výši šestinásobku svého platu, tedy zdaleka ne nějaké mnohasettisícové částky, až po 21 letech služby, kdy končí zpravidla ze zdravotních důvodů? Šlo přece o zviditelnění a politické body, ne o fakta, tak se prostě „občasů hraje v politice. Pana Ing. Kalouska jsem aspoň chytil za slovo, když slíbil svoje nechtěné „přebytky“ platu až do znovuzmrazení odvádět na charitu. Slovo drží a věnoval již naší Nadaci hasičů a policistů vzájemná pomoc v tísni, starající se o děti po zahynulých hasičích a policistech, 100.000,- Kč. Shrnuto, systém odměňování byl novelami přes náš nesouhlas postupně „vylepšen“ tak, že nyní budeme rádi, dojde-li meziročně k nárůstu průměrného platu o 2,5 % vyššímu, než u ostatních zaměstnanců, tedy celkem o 7,5%. Tak bude nakonec ohodnoceno riziko práce příslušníků.
Co chtěli ministři vnitra
Z deseti novelizací nutno zmínit ještě aspoň návrhy tehdejšího stínového ministra vnitra MUDr.Mgr. Langera. Nepřesvědčili jsme jej o změkčení nároků na vzdělání u nižších funkcí, a tak např. strojník musí mít maturitu, ale nebude-li mít řidičskou praxi, asi nebude pro Sbor zrovna přínosem. Fakt je, že ti, kteří vzdělání nesplňují, dostávají až šestiletou šanci si jej doplnit, ale i to, že po tu dobu mohou, nikoliv musí zůstat na dosavadních funkcích. V čem jsme se tehdy s dnešním ministrem vnitra zásadně neshodli, byl jeho názor, že by plat příslušníka měl zahrnovat veškerou práci přesčas. Ani jeho ústup na 150 hodin přesčasů ročně „zdarma“ pro denní a 300 hodin pro směnové příslušníky nebyl podle nás žádný kompromis, nýbrž diskriminace směnařů. Do další novely jsme proto prosadili aspoň sjednocení na 150 hodin. Naším konečným cílem je ovšem úprava odměňování, ctící zásadu, že každá odsloužená hodina má být řádně zaplacena, ale to bude běh na hodně dlouhou míli. Podíl na čtyřletých tahanicích o podobu nového služebního poměru měli nejenom již zmínění lidovci a ODS, ale i ČSSD. Ta zejména nejednotným přístupem poslanců k odkládání zákona, viz např. zmíněný Kalouskův návrh odložit zákon kvůli údajné rozpočtové pasti našich platů, kdy ministr Bublan chtěl Kalouskovi po odložení vyhovět nad očekávání, když v pracovním návrhu novely nejen vypustil valorizační automat, ale ještě navrhoval některá další zhoršení. Např. aby se doba pro dosažení maxima výsluhového příspěvku při skončení služebního poměru prodloužila z 29 na 35 let. Bylo to neospravedlnitelné a dodnes bych rád věděl, který rošťák ta různá zhoršení, kterými by se nic podstatného neušetřilo, ale hodně lidem by se ublížilo, panu Bublanovi radil. Že to neměl z vlastní hlavy, o tom jsem přesvědčen, protože pan Bublan sám se k nám choval sice někdy „poněkud pomaleji“, ale vždy otevřeně a slušně. Byl to každopádně veliký tlak a byli jsme nakonec rádi, že se většinu navrhovaných zhoršení podařilo eliminovat a jiná aspoň podstatně zmírnit, viz např. zmíněná výsluhová doba pro maximum „výsluhy“, kterou se podařilo uhrát „jen“ na 30 let. V očesávání a odkládání účinnosti zákona měly máslo na hlavě všechny tři již zmíněné strany. Odložení muselo být přece vždy předem dohodnuto v jejich vedení i navzájem mezi nimi, na opakované náhody nevěřím. A dostáváme se k současné situaci: minulá vláda navrhla do státního rozpočtu na to, aby příslušníci všech šesti sborů pocítili s novým zákonem když ne výrazné, tedy alespoň slušné navýšení platu, 1,5 mld. Kč. Byl to i výsledek několika kol složitých jednání, která jsme s ministry i s premiérem vedli. Nakonec ale do sněmovny dala nová vláda návrh o půl mld. hubenější, což znamená , že se základní otázka hasiče i policisty „mírně“ mění z „o kolik dostanu přidáno“ na „nesníží se mi plat?“ Nevybojují-li si resorty, zastřešující bezpečnostní sbory, seškrtaných 500 mil. Kč zpět, budeme se muset spolehnout na slib ministra Langera, že event. platové propady v 1. čtvrtletí budou vyrovnávány později v průběhu roku nadtarifními složkami mzdy tak, aby meziročně k žádným platovým propadům nedošlo. Jak to chce udělat, když mu ve vládě ministr Tlustý hodil vidle do propočtů mezd o výše zmíněné zkrácení původního vládního návrhu, mi ale není úplně jasné. Může se mu to snad podařit díky počtu volných míst u policie a s větším rizikem u našeho Sboru, protože volná místa sice nemáme, ale patříme pod vnitro a v jeho rámci by snad mohl uskutečnit ještě nějaké vnitřní přesuny, pak ovšem zákonitě nezbude na jiné plánované věci..
Státní rozpočet a bezpečnostní sbory
Nejkrizověji se může nový zákon, zůstane-li podtržen v objemu mzdových prostředků, projevit na platech v nejmenších sborech, ať půjde o vězeňskou službu, celníky, nebo zpravodajce. Že by se kompenzace nové skladby platu, ve které mizí většina příplatků a snižuje se odměna za služební pohotovost ( celkem mínus 25%) měla vedle tarifů (plus 8,5%) řešit především důstojným rizikovým příplatkem, se kterým se v našem Sboru zachází úsporněji, než u policie, o tom se snažíme přesvědčit generálního ředitele HZS ČR. On zařadí hasiče do 2 skupin v rozmezí 1.000 – 4.000 Kč, nebo 3.000 – 6.000,- Kč a zatím chce skoro všechny zařadit do té nižší . Doufáme, že se v případě potřeby hasiči projeví stejně nebojácně, jako u požáru a že nás podpoří i veřejnost. Nový zákon přináší tedy nakonec určité obavy z propadu platů příslušníků (celoročně, resp. meziročně by k tomu u nás nemělo dojít, v 1. čtvrtletí ovšem určité zhoupnutí hrozí), zpřísnění služby, prodloužení některých výsluhových dob, zavedení novelami zdeformovaného kariérního řádu a zvýšení možného maxima výsluhového příspěvku. Sluší se dodat, že ministr vnitra měl pro lobování za návrat seškrtaných 500 mil. ve sněmovně obtížnou pozici, protože byl samozřejmě vázán usnesením vlády . Odbory mají sice pro lobování obecně těžší pozici, ale také volnější ruce, čehož jsme se snažili využít. Čtenáři na rozdíl ode mne výsledek složité šachové partie o peníze nejen na platy příslušníků, ale třeba i na novou techniku pro dobrovolné hasiče znají. A jsme opět u politiky. Návrh bezpečnostního výboru, aby se na zajištění dopadu nového zákona o služebním poměru posílil státní rozpočet na r.2007, dopadl v rozpočtovém výboru v podstatě stejně patově, jako je už půl roku rozdělena politická scéna. I když asi ve 2. čtení někteří poslanci (kdyby nikdo, tak snad aspoň Mgr.Bublan) podají tento návrh znovu, obávám se, že chybějící půl miliarda pro příslušníky a naděje na její navrácení do rozpočtu bude nakonec jednou z věcí, které padnou za oběť právě půl roku trvajícím tahanicím o podobu vlády a že budeme rádi, projde-li aspoň 50 mil. Kč na techniku pro dobrovolné hasiče. Rád bych se samozřejmě mýlil, naděje umírá poslední.
Investice z veřejných financí a špatná koordinace
K českému hospodaření s veřejnými financemi uvedu příklad. Hasiči v některých okresech pamatují, že se plánovala výstavba nové požární stanice, která by zahrnovala i prostory pro „rychlou“, někde i pro městskou policii a pod. Nakonec se postavila jen požární stanice, a to ještě tu očesaná o patro, jinde o pár garáží a o rok dva později vyrostla pár metrů vedle nová stanice rychlé záchranky. Rezorty, kraje, města, každý investoval „své“peníze, ale že jde vždy o veřejné finance a že jako celek se tyto investice do IZS prodražily a na odděleném provozu budou dražší navždy, zřejmě nikomu nevadí. Děje se tak proto, že je špatná legislativa, nebo že „jen“ skřípe koordinace, nebo jsou neschopní úředníci, nebo je v tom ještě něco jiného, např. čím více akcí, tím více provizí? Ať je to jak chce, politiky vzývaný daňový poplatník (hlavně před volbami) musí skřípat zuby.
Jaký vliv má politika na Sbor(y) ?
Zánlivě žádný, hasiči samozřejmě fungují volby nevolby, vláda nevláda. Pokud by ministr vnitra chtěl ve Sboru bez ohledu na to, zda obavy z dopadu nového zákona jsou oprávněné, či přehnané, zmírnit určitou nervozitu, která kolegům na klidu v práci rozhodně nepřidá, měl by se možná kromě boje za peníze pro svůj rezort také na některé věci více ptát generálního ředitele. Např. zda bylo nutné, aby v jednom kraji nebyla obsazena funkce krajského ředitele půl roku a zda snad v jiném kraji je takový nedostatek vysokoškoláků, že jeden z okresních ředitelů již 3 roky musí pendlovat mezi dvěma okresy. Pan ministr by si vzápětí asi měl položit otázku, zda se do Sboru, který má být řízen na základě odbornosti, právě takovýmito průtahy nezanášejí praktiky z politiky, nahrávající řečem o zákulisních manipulacích a pod. Nový zákon ukládá vypisovat na vedoucí funkce výběrové řízení, tak se snad situace při obsazování vedoucích postů zrychlí a zprůhlední. S generálním ředitelem HZS ČR jsme se bohudík v podstatě shodli alespoň na možnosti vedlejších činností některých příslušníků. Do nového zákona jsme právě tuto věc prosadili a při novelizacích obhájili. Zásadně proti „vedlejšákům“ bylo vždy policejní prezidium, což u policistů chápu a nelíbí se to ani některým členům legislativní rady vlády. Opatrně pro bylo naše generální ředitelství a většina ředitelů. Pouze my jsme za touto možností šli od počátku razantně a bez kličkování. Proč, na to vždy uvádím příklad obsluhy požární techniky. Odhlédnu-li od platového podhodnocení strojníků, považuji za nutné , aby právě oni měli možnost se vyjezdit i mimo službu, protože pár km měsíčně jim potřebnou praxi nepřinese.
Zachraňovat, nebo zabíjet ?
S odchody starší generace strojníků se totiž může stát, že budeme spoluobčany nejen zachraňovat, ale také občas na silnicích zabíjet. Nevyježděnost strojníků je časovaná bomba, praxi nelze nabýt rozkazem. Povolit jim tedy v celém HZS ČR interním aktem generálního ředitele „vedlejšák“ jsem považoval za nezbytné nikoliv proto, aby si mohli přivydělat, nýbrž v zájmu bezpečnosti. Mělo by ale následovat systémové řešení, koncepce školství ve Sboru by měla obsahovat např. systém jakýchsi vlastních zdokonalovacích autoškol, jako mívala armáda. Ta dnes mimochodem podle náborové reklamy neváhá sáhnout po vyježděných lidech z civilu, aniž by na ně kladla tak vysoké požadavky, jako je tomu u nás. Pokud pan generální ředitel bude komunikovat s odbory, nebude se zbavovat možnosti reflektovat podobné hlasy lidí z praxe a někteří jeho spolupracovníci se nebudou moci chovat, jako by na generálním ředitelství věděli vše nejlépe.
Čím budu příště
Co říci závěrem k politice a jejímu vlivu na Sbor? Snad jen tolik, že čím více a déle politiku sleduji a jsem nucen se v jejím prostředí i pohybovat, tím víc si říkám, že kdybych se znovu narodil, chtěl bych být opět hasičem a ne politikem. A že by se neměl ministr vnitra, ať je do ústavní funkce vyslán tou, či onou stranou, bát někdy i razantněji zasáhnout do řízení „svých“ Sborů, aby je více rozhýbal. Právní prostředky k tomu má. To není o politizaci Sborů, to je o politické odpovědnosti za jejich fungování. Do nového roku přeji čtenářům i redakci hodně štěstí.
JUDr. Vladimír Mühlfeit, předseda Odborového svazu hasičů



27.12.2006



Zpět na přehled článků rubriky Články OSH

Takto již udělují rady na odborovém svazu hasičů z dnešního dne 31.12.2006 - ta rychlá reakce :


Platové propady

Na základě velkého náporu žádostí o vytvoření vzoru odvolání proti novému platovému výměru uveřejňujeme v této rubrice níže, takový obecný vzor pro ty z vás, kteří nechtějí čekat na splnění slibu ministra vnitra a generálního ředitele bezpečnostního sboru, že někdy po 1. čtvrtletí bude vývoj platů ve sboru vyhodnocen a po té event. přehodnoceny některé prováděcí předpisy tak, aby byl zajištěn meziroční nárůst platů i v našem sboru. Současě Vám sděluji, že 2. ledna požádám o schůzku pana ministra vnitra a budu se snažit zorganizovat i koordinační schůzku s panem kolegou JUDr. Štěpánkem, zastupujícím policisty a s paní kolegyní Vondrovou, zastupující celníky a příslušníky vězeňské služby. O účast na této schůzce požádám i pana předsedu ČMKOS Milana Štěcha.
JUDr. Vladimír Mühlfeit v.r., předseda OS hasičů

Vzor
( nutno přizpůsobit na konkrétního příslušníka a konkrétní rozhodnutí, t.zn. některé věci škrtnout, jiné event. přidat)

ODVOLÁNÍ

proti rozhodnutí č.j. ze dne...., které jsem převzal dne......
.
1) nesouhlasím s výrokem, že je mi od 1.1.2007 vyměřen zvláštní příplatek podle § 120 odst. 2 zák. č.361/2003 Sb. ve výši....Kč (pokud ovšem není na stropě 1.500,- Kč, v tom případě „za IDP“ vynechat) , podle § 120 odst. 3 ve výši .....Kč (toto napadnout vždy, pokud není stanoven ve výši stropu, t. j. 4.000,- Kč)
2) nesouhlasím s tím, že na rozdíl od r. 2006, kdy jsem měl přiznán osobní příplatek ve výši.......Kč je mi nyní tento příplatek snížen na částku .....,-Kč, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v kvalitě, ani kvantitě odváděné práce. (Event. „že mi tento příplatek je napadeným rozhodnutím zcela odebrán, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v..............)

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, tj. včetně průměrné měsíční odměny za pohotovost ve směně, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je i v rozporu se zákonem 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určitém možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.

( výše uvedené 2 základní nesouhlasné body možno u příslušníků ve vedoucích funkcích event. rozšířit, pokud by jim byl přiznán příplatek za vedení nižší, než měli doposud, pokud samozřejmě i nadále řídí xy podřízených)

V ........ dne....... podpis.....................................


31.12.2006

Pěkné odvolání a nevíš, kde by bylo podobné kopyto pro policii ??? Děkuji kolega na stejné barikádě.

Velmi zajímavé. Jen bych tam dopsal před bod 1) Odůvodnění:, dále napsat: Z výše uvedených důvodů požaduji: aby jste mému odvolání vyhověl a zajistil deklarované navýšení mého platu. Ještě před "Návrh" bych uvedl, že výše zmiňovanými důvody jsou naplněny diskriminační znaky z pracovněprávního vztahu vůči mé osobě. Odvolání podat nejlépe na podatelně nebo příslušnému služebnímu funkcionáři (tuším nejpozději do 15 dní, ale to bude v části poučení jasně napsáno) a nechat si podání potvrdit na jednu kopii. Hodně zdaru všem.

Přispívám do diskuze pro porovnání :

Platové výměry nám předali 30.12., mám započítáno téměř 16 praxe včetně ZVS a doby u mětské policie ( jinak u té městské to byla dovolená ). Jsem zpracovatel ( sloužící stejné směny jako územáci ) z 9 PT jsem šel do 5 PT, rizikový přípl. ( mě je jedno jak se tomu teď říká ) zůstal stejný 3000,- Kč ( říkali že ho asi navýší na 3.500,-, ale nestalo se ), osobní zůstalo stejné 1.000,- Kč a ve finále jsem si spočítal průměr hrubé mzdy za 2006 únor-listopad bez odměn ( upřesňuji, že nejsem vlez-doprd.... ) 3 x 1.500 a 1 x 1.000 a zjistil jsem že ta nová souhrná částka hrubé mzdy na platovém výměru versus vypočítaný průměr za 2006 bez odměn / ty nejsou zahrnuty v kolonce v hrubého platu /, se liší asi 60 korunami, což znamená, že " KDYBYCH " / v roce 2007 s tím moc nepočítám / měl stejné odměny, jako v roce 2006, tak bych na tom byl relativně stejně, pokud odměny nebudou budu na tom hůře o tyto peníze včetně myšlenky, že rozpočtovky dostaly navýšení 5 procent, což je samozřejmě krok zpátky vzhledem k navyšování cen - nebyla by ani kopírována inflace plus nějaké to reálné navýšení. Když to tedy shrnu, chybí mě na platovém výměru těch 5 procent což je asi 800-1000,- Kč, které bychom tam všichni měli jako rozpočtovky, dravotníci atd. Kolegové se 4PT jsou na tom hůře a mají propad kolem 1.000,- Kč. Je viditelné, že kolegové, taková ta středné doba služby 10 - 16 let mají relativně ( relativně ku 2007 roku ) stejně, ti kolegové kteří spadají do méně odsloužených let se s platem propadají a ti co mají přes 20 let a více mají více vzhledem ke zvýšeným platovým odstupům mezi pl. stupni.
Celé je to neuvěřitelené, kdy by to nebylo černé na bílém a stále nějak nemůžu pochopit, co jsme to za stát, který je v EU a s policisty tady dělají tyhle taškařice při kterých se ale člověk již nesměje a spíše zatíná pěst.
Myslím si, že je toto skutečně jeden z pilířů vlády boje proti korupci a mám ještě v paměti, jak někdy v roce 2003 před vstupem ČR do EU byl na pořadu zpráv "21" pozvaný nějaký komisař z EU odpovědný za jednání o přistoupení k EU, kdy tématem bylo přijetí nového zákona o SP bezpečnostních složek a tento komisař se zde vyjadřoval, že EU požaduje od ČR zlepšení finančních podmínek policistů, úředníků atd, jako zásadního prvku boje proti korupcia že bez této normy by bylo přijetí ČR do EU nejisté - později to vyšumělo, pak udělali z předlohy zák. o SP postupně paskvil - prostě se jim to zase povedlo -PÁNI POSLANCI SKVĚLÉ, JEN TAK DÁL. V Dalším příspěvku nahoře je velmi dobré zhodnocení předsedy odborů HZS, které přikládám samostatně.

Zajímalo by mě, jestli budou padat hlavy za pohanění dobrého jména policie, když se toho dopustí hlavy pomazané PČR? To jsem na to zvědav, např. ryhclost pol. prezidenta apod.? To dle mě pak bude jasná propustka do civilu, nebo ne?

Myslíš zavrženíhodné jednání, jednání které má znaky TČ, které může ohrozit dobrou pověst sboru porušením slibu? Taky nevím, co to je za jednání. Jednou si při honu za senzací udělají média reportáž a ty poletíš, protože neexistuje presumpce neviny? Ministr na to odpověděl v názorech PČR, Hasiči - máte možnost se odvolat proti rozhodnutí o propuštění a jestli vyhrajete spor, dle nového zákona Vás musí přijmout zpět (někde kolem § 40-42)

přesně tak. A nemělo by to náhodou dle listiny základních práv a svobod být obráceně? Musí se dokázat vina a pak dát trest a ne dát trest a poškozený potom prokazovat složitě svou nevinu? V tom případě je ČR vězení a všichni pachatelé něčeho........ A proč tedy jsou soudy s vrahy? Je podezřelý, tak hned do vězení a aŤ se pak on domáhá neviny....

Když právní stát, tak právní stát a tedy správně je písmeno " H " ( ale my jsme již mimo kategorii, kde se ctí presumce neviny, jinak běda )

Zdravím všechny a přeji krásný den. Tak nám řekl vedoucí v pátek 29.12.2006, že pro nás má nové plaťáky, ale, že nám je nesmí dát až 2.1.2007. Kdo tohle zase vymyslel. To už je tedy síla, tak oni je mají napsané a nesmí nám je dát. Zřejmě, aby jsme oslavili Nový rok ještě v klidu a aby nás naštvali až v novém roce. To by mě zajímalo kam půjdou všechny ty peníze, když polovina policistů jde s platem dolů a to nejdou o nějakou tu stovku, ale i o tisíce a na nový zákon na profinancování dostalo MV přidáno na platy 1,2 miliardy. Tady někdo zkouší co policisté vydrží. Pane Langer zkuste ve vládě navrhnout snížení platů ve školství, zdravotnictví, soudcům. To by byl nářez co? Proč ale pořád lžete do televize, že policisté nepůjdou s platem dolů, když to není žádná pravda. Obyčejní policisté s platem dolů půjdou a ještě k tomu dostali odpracovat 150 hodin zadarmo. Myslíte te si, že když mi někdo zavolá domů, že by mě potřebovali do práce, že já půjdu, jako jsem do současné doby vždycky šel, nedělalo mi to žádný problém a manželka to vždy pochopila a musela se s tím smířit, protože dělat policistu není žádný med a člověk musí také něco překousnout. Vzal jsem své osobní vozidlo a jel 20 km do práce ze svého volna, protože jsem věděl, že mě potřebují, ale také, že za to dostanu zaplaceno (přesčas, příplatky noční, So,Ne, svátky). Po novém roce nikam nepojedu a budu doma s rodinou, protože 20 km zadarmo do práce nepojedu, i kdyby bych si měl dát zrovna pivo a říci, že nemohu, protože jsem pil. Co jste to s tou naší policií udělali. Jinak všem přeji do nového roku hodně zdraví a hlavně pevné nervy u toho našeho s.r.o.

Nepište jen sem, ale na adresy

ČT info@ceskatelevize.cz
NOVA obcanske.judo@nova.cz, izpravy@nova.cz
PRIMA informace@iprima.cz

Už píšu, jen aby to někdo četl.

Napište jim jen odkaz na tyhle stránky,ať si páni redaktoři počtou....

Připadá mi to jako nová reality show. Kdepak mám asi namontovanou tu skrytou kameru já?

Děkuji panu "ministrovi" za snížení platu jsem rád, že podle kodexu policisty nesmím v podstatě ani vystrčit nos ze svého domova děkuji. doufám, že ironie niní postižitelná:)

todle nikdo nečte

Dne 31.12.2006 v 9,00 hod byla u nás v OŘ svolána mimořádná porada, kde vedoucí obdrželi pro každého nový platový výměry a všichni si je musíme ještě dneska převzít. A je to tak, opravdu pujdu o 3-4 tis dolů, jako každý jiný řadový PI.

u nás včera personální makala do půlnoci, aby vše bylo nachystané. Výměry se mají rozdávat do odjezdu na noční, ještě je nemáme, ale prý budou.