Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Tak jsem před půlnocí podepsal plat. výměr... jdu přes 2tis. dolů... děkuji za pěkný dárek do nového roku... a pane Langre.. jsem zvědav kdy mi rozdíl doplatíte.. Nebo to dopadne "Odvolávám co jsem slíbil?!" Rezignujte jako ministr jste neschopný a problematice pčr vůbec nerozumíte a s řadovými policisty odmítáte mluvit.. Myslím,že je čas aby jste udělal pápá..

Čau pánové. Já bych měl dvě řešení na ten svrab, do kterého nás ti naši rádobypolitici dostali. Buď udělat pořádný bugr v médiích a v Praze, ať pan ministr a lidé typu generála Hacka vidí, že končí legrace, a nebo odchod k armádě. Tam je stále dost dobrých míst a neznám nikoho z mých bývalých kolegů kteří tam již jsou, kdo by si stěžoval. Ti mají alespoň (nebo měli) ministra, který za nimi stál a hájil jejich zájmy. Ne jako ten náš ....... ! Jinak přeji všem kolegům ve zbrani, kteří jsou tímto pseudozákonem negativně postiženi, pevné nervy a odvahu udělat v novém roce chlapácké rozhodnutí.

Diskuze se už rozjíždí i na nových stránkách www.policista.cz

ty stránky nefunguji..

www.policista.cz už fungují hledám redaktory apod.

Bombardujme média jinak s nima nic nepohne. Z médií mají největší strach.

Nevím jak je to u Vás..ale myslím,že i Vy se můžete k výměrům odvolat....Zde máte vzor jak by to asi mělo vypadat.Pevné nervy!

Dobrý vzor pro odvolání, ale co mají dělat třeba ti ,kteří byli podle starého zákona mimořádně povýšeni (jako forma odměny) za mimořádný čin a přesto jsou podle nového zákona degradováni na nstržm. ( takže v podtatě trest). Myslíš že je možné odvolat se i proti tomuto?

Platové propady
Na základě velkého náporu žádostí o vytvoření vzoru odvolání proti novému platovému výměru uveřejňujeme v této rubrice níže, takový obecný vzor pro ty z vás, kteří nechtějí čekat na splnění slibu ministra vnitra a generálního ředitele bezpečnostního sboru, že někdy po 1. čtvrtletí bude vývoj platů ve sboru vyhodnocen a po té event. přehodnoceny některé prováděcí předpisy tak, aby byl zajištěn meziroční nárůst platů i v našem sboru. Současě Vám sděluji, že 2. ledna požádám o schůzku pana ministra vnitra a budu se snažit zorganizovat i koordinační schůzku s panem kolegou JUDr. Štěpánkem, zastupujícím policisty a s paní kolegyní Vondrovou, zastupující celníky a příslušníky vězeňské služby. O účast na této schůzce požádám i pana předsedu ČMKOS Milana Štěcha.
JUDr. Vladimír Mühlfeit v.r., předseda OS hasičů


Vzor
( nutno přizpůsobit na konkrétního příslušníka a konkrétní rozhodnutí, t.zn. některé věci škrtnout, jiné event. přidat)

ODVOLÁNÍ

proti rozhodnutí č.j. ze dne...., které jsem převzal dne......
.
1) nesouhlasím s výrokem, že je mi od 1.1.2007 vyměřen zvláštní příplatek podle § 120 odst. 2 zák. č.361/2003 Sb. ve výši....Kč (pokud ovšem není na stropě 1.500,- Kč, v tom případě „za IDP“ vynechat) , podle § 120 odst. 3 ve výši .....Kč (toto napadnout vždy, pokud není stanoven ve výši stropu, t. j. 4.000,- Kč)
2) nesouhlasím s tím, že na rozdíl od r. 2006, kdy jsem měl přiznán osobní příplatek ve výši.......Kč je mi nyní tento příplatek snížen na částku .....,-Kč, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v kvalitě, ani kvantitě odváděné práce. (Event. „že mi tento příplatek je napadeným rozhodnutím zcela odebrán, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v..............)

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, tj. včetně průměrné měsíční odměny za pohotovost ve směně, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je i v rozporu se zákonem 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určitém možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.

( výše uvedené 2 základní nesouhlasné body možno u příslušníků ve vedoucích funkcích event. rozšířit, pokud by jim byl přiznán příplatek za vedení nižší, než měli doposud, pokud samozřejmě i nadále řídí xy podřízených)

V ........ dne....... podpis.....................................

Jano píši píší

Nepište jen sem, ale na adresy

ČT info@ceskatelevize.cz
NOVA obcanske.judo@nova.cz, izpravy@nova.cz
PRIMA informace@iprima.cz

pište sem, sem, sem

Zdravím Všechny kolegy. Není již čas porušit to co je nám odepřeno a to stávkovat.

Přeju dobrý den všem co ještě nedostali platový výměr. Já ho dostal při noční a měl jsem co dělat abych se nepozvracel. Z té bídy nám ještě zkrouhli preferenčák takže musím poděkovat panu Langerovi. Děkuji pane ministře - za co no za internet na služebně lépe se mi bude hledat nová práce.

Plaťák jsem taky ještě nedostal. Vím zhruba, co dostanu. Nepodepíšu ho a odvolám se, ale jestli mi to k něčemu bude, to nevím:-(

Vážení kolegové a kolegyně, víte jaká bude nejčastější věta, kterou v tomto roce uslyší na MV ČR? "Zavřete oči, odcházím"