4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Odvolání se k platovému výměru pro ty,jež jdou s platem dolů.
Vzor
( nutno přizpůsobit na konkrétního příslušníka a konkrétní rozhodnutí, t.zn. některé věci škrtnout, jiné event. přidat)

ODVOLÁNÍ

proti rozhodnutí č.j. ze dne...., které jsem převzal dne......
.
1) nesouhlasím s výrokem, že je mi od 1.1.2007 vyměřen zvláštní příplatek podle § 120 odst. 2 zák. č.361/2003 Sb. ve výši....Kč (pokud ovšem není na stropě 1.500,- Kč, v tom případě „za IDP“ vynechat) , podle § 120 odst. 3 ve výši .....Kč (toto napadnout vždy, pokud není stanoven ve výši stropu, t. j. 4.000,- Kč)
2) nesouhlasím s tím, že na rozdíl od r. 2006, kdy jsem měl přiznán osobní příplatek ve výši.......Kč je mi nyní tento příplatek snížen na částku .....,-Kč, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v kvalitě, ani kvantitě odváděné práce. (Event. „že mi tento příplatek je napadeným rozhodnutím zcela odebrán, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v..............)

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, tj. včetně průměrné měsíční odměny za pohotovost ve směně, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je i v rozporu se zákonem 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určitém možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.

( výše uvedené 2 základní nesouhlasné body možno u příslušníků ve vedoucích funkcích event. rozšířit, pokud by jim byl přiznán příplatek za vedení nižší, než měli doposud, pokud samozřejmě i nadále řídí xy podřízených)

V ........ dne....... podpis.....................................

Dávejte dotazy na tuto adresu ať víme co pan ministr na celou situaci odpoví. Co vněm je.

http://www.langer.cz/public/nazory.php?menu=59&tema_id=3

Pokud si přečteme chlácholení ze strany p. Brázdy, tak tomuto se nelze ani divit, když to je jeden ze spoluautorů současného stavu.Pouze jsem nečetl, že by i jemu chyběly na výplatu nějaké peníze. Všichni na PP dobře věděli, jaký bude dopad na konkrétního policistu, neboť z jejich dílny je vše říkající EKIS, který je centralizován a tvoří vlasně veškeré podklady pro výpočet mzdy. Jejich tvrzení o tom, že bylo dotazen od jednotlivých ředitelů zjištěno, že nedochází k žádnému rapidnímu propadu mzdy je tedy udivující, když se mohli dotázat všemocného EKISu.Je to zřejmě další dobrý výplod velkých hlav.

Všimli jste si na rychlém předávání výměrů, že jediní, kterých se ti nahoře bojí jsou novináři ? Nevěřím, že kdyby se do toho nevložila Nova, tak by proběhla celá šaráda nazvaná nejdi a předej.
Co takhle do této Langerovy "Zdi nářků " zapojit i ostatní poslance. Každý má svoje stránky a své mailové kontakty, přes které se ně ně může obrátit každý občan se svým problémem. Každý máme v místě bydliště své "zvolené" zástupce. Co takhle zaslat jim dotaz na vzniklý stav a jak jej hodlají řešit a každou kopii dotazu zaslat mediím. Tohle snad někoho znich pohne alespoň k interpelaci, neboť se jedná o politické body. Řekněme, že jeden z dotazů by byl 1) - jak je možné, že u části státních zaměstnanců došlo k propadu mezd a nebyly dodrženy sliby ohledně každoročního 5% nárůstu
2) - jak je možné, že policejním vedením jsou porušovány ustanovení nového služeního zákona týkající se náplně jednotlivých tarifních tříd, kdy tato dělba platí pouze na papíře a praxe hovoří jinak
3) - jak je možné, že policejní vedení nebylo schopno zvládnout přípravu na účinnost nového služebního zákona o němž ví již několik let.
No a kopii dotazu zaslat médiím. Což třeba donutí papáláše jak ve sboru tak ve sněmovně jednat. Nezapoměňme, že jediným způsobem řešení je buď vládní nařízení nebo novela zákona.

NAPROSTO SOUHLASÍM v PLNÉM ZNĚNÍ, díky NOVĚ (černé kronice) se o tomto váce hovoří. A co LANGER MMMMMLLLLLLČČČČÍÍÍÍÍ. AROGANTNÍ TVÁŘ ODS.

Média jsem do toho zatím ještě nezatahoval, ale jinak už pár měsíců bombarduju některé poslance a senátory připomínkami k našemu paskvilu o služebním poměru - bohužel až na jednu odpověď ze sněmovny a jednu z ministerstva, která mne ovšem nijak nepotěšila, se nikdo neobtěžoval. V každém případě mám sám před sebou čisté svědomí, neb jsem se alespoň o něco pokusil. Ve svých aktivitách hodlám samozřejmě i nadále pokračovat a totéž vřele doporučuji i ostatním - třeba to s někým konečně pohne...

..jinak uz jsem cetl,ze si panove kompenzaci nasich platu predstavuji tak,ze v nejmenovanem okrese sebrali osobni tem co si trochu polepsili a dali ho tem co si pohorsili,pak obema stranam rekli:jste na svejch tak neřvěte a drzte hubu

Novaobcanskejudo@nova.cz
izpravy@nova.cz
CTinfo@ceskatelevize.cz
www.rozhlas.cz

Tak mě to dnes náš pan "vedoucí" předal. Trpká fakta jsou následují :

-PT 5/4, 2.000,-Kč rizikový, 400,-Kč osobní (po 10 letech) měsíční hrubý příjem na rok 2007 = 25.690,-Kč ( což tedy znamená roční hrubý příjem 308.280,-Kč)

A to znamená, že jsi spokojený. jak ti přidali jako těm rozpočtovkám, nebo jsi šel dolů, či máš relativně stejně a inflací v roce 2007 půjdeš i tak dolů ?

Od: plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda Ph,D
Útvar: PP PČR náměstek
Místo: neurčeno
Předmět: RE: 4 otázky

Vážený pane podpraporčíku, co se týká rozhodnutí, dnes přijal policejní prezident opatření, aby se zbytečně nečekalo do konce roku, a rozhodnutí se vydávaly. K tomu nutno uvést, že podklady k tomuto rozhodnutí,jsme obdrželi před několika dny a v současné době jej personalisté připravují. Pokud jde o plat, nevím jak víte že budete mít plat nižší, když nemáte rozhodnutí. Dle dnešní telefonické konference nedochází na žádném kraji, k nějakým dramatickým propadům platů. Vyhodnocován bude roční plat, neboť to je podstatné, protože pohyblivé složky (přesčasy) se budou proplácet po odpracování 150 hodin. Takže případný propad v měsíci lednu může být kompenzován v měsíci řijnu. Je nutno vidět, že karierní systém působí dlouhodobě a pokud se nasadí do rozběhlého systému, zpočátku dochází k tomu, že někde dojde k propadu. Proto je zřejmě nutné zpočátku tyto propady kompenzovat. Po dvou třech letech tento problém již nebude. Vše ukáže příští rok. Věřím, že po roce budeme všichni věc hodnotit již jinak. plk.Brázda

Já jsem nedostal ještě nic. Rozumíte tomu? JEŠTĚ NIC. PP jen mlčí a nereaguje, jako ve všem. Když udělá problém řadová složka, jsou špatní ti dole. CO dodat u koryta to nezvádá nikdo již delší dobu, co se služební zákon připravuje a to jak v systematizaci, tak jako vždy ve všech nařízeních, rozkazech apod. Veřejnost se dozví vždycky dřív informace, než samotní policisté, kterých se to týká.

Podle mne, jak jsem to pochopil, papírově bohužel dostane opravdu každý přidáno. Je to dáno tím, že dochází ke zvýšení základu v TT. U nás zůstavají veškeré další složky platu - rizikové + osobní ve stejné výši. K propadu dochází hlavně v souvislosti k již nepropláceným příplatkům za so,ne,noční,svátky, přesčasy. Přesčasy mají být údajně zahrnuty v navýšení tarifu (12,5 h. měsíčně) a ostatní přípatky ve směnnosti (+ 10% k základu TT). Bohužel případně přiznané navýšení za směnnost + 10 % nepokryje finanční příjem ve výši pobírané v předchozím roce. T.j. kdo vydělával na těchto příplatcích v předchozím roce více jak cca. 2.000,- kč (liší se podle jednotlivých TT i když údajně od 6 TT již příplatek za směnnost nesmí být)jde dolů . To znamená čím menší TT tím větší propad na předchozích příplatcích. Jak jsem řekl, na papíru bude navýšení, neboť i předchozí platební výměr tyto částky neobsahoval. Jako vždy, nejvíce si polepší od 6 TT. V praxi to znamená, že ten kdo je na ulici a nasazuje denně krk, bude mít reálný propad přijmu. Podkud se herr Brázda odvolává na přesčasy, tak těch nebylo moc ani v minulosti natož nyní, kdy bude muset policista nejprve odpracovat oněch 150 z balíčku a pak ještě 3 měsíce čekat, jestli si náhodou v uvedené době nevybere volno. Bohužel v kanceláři tyto hodiny neodpracujete (vyjímenčně a přesto, že již nějaké virtuální máte dopředu zaplaceny) a kluci na ulici budou makat jak šrouby, aby si mohli vydělat. Hlavně pak záleží na jejich vedoucích, jestli jim nějaké přesčasy naplánují. Nehledě na pokyn, který říká, že se svěřenými prostředky se musí nakládat hospodárně .( za což ručí ředitel správy). Můj názor je takový, že pokud nebude mimořádka ( jako např. opakované volby) tak se můžem z přesčasy rozloučit. ToŤ odpověď na alibizmus pana Brázdy. Ten si polepší dle mého odhadu min. o 7-10.000,- kč hrubého.

Vážený pane plukovníku, zdá se, že každý čteme jiný zákon. Zároveň však připouštím, že jej mohu špatně chápat. Ve svém příspěvku tvrdíte, že po odpracování 150 hodin "přesčasů" zdarma (§ 54 odst.1, zák.č. 361/2003 Sb.), se bude tato složka proplácet. Jenže zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru... v § 125 odst. 1 říká: "Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku...". Jak tedy můžete tvrdit, že tyto přesčasy budou propláceny? Jsem zvědav, jak si v takovém případě služební funkcionář odůvodní, že nebyl schopen během tří měsíců příslušníkovi umožnit vyčerpání náhradního volna.

Pan Brázda ať raději ohodnotí a analizuje sám sebe, i s nedokončenou vzláštní školou bych to měl hned spočtený.

Pane plk. nám bylo vedením jasně řečeno že tento rok bude vybráno všech 150hod. problém je ten že od nás odchazí 6 lidí a to není konečný stav.. a zároveň bylo řečeno že za přesčasy bude náhradní volno, protože peníze nejsou a nebudou, tak nám neslibujte nesplnitelné..

"vzláštní" jsem napsal schválně-ještě nejsem takový tupec.

to:plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda
Vážený pane plukovníku, ve své odpovědi mluvíte o možnosti, že po překročení přesčasových 150 hodin zdarma a následných přesčasů plně placených (teoreticky), lze vyhodnotit celkový příjem a tedy i případný pokles mzdy policisty za uplynulý rok. Upřímně mě toto vaše tvrzení zaráží, když krátce před koncem roku 2006 byl na poradách vydán neveřejný pokyn z policejního prezidia k zákazu naplnění fondu 150 hodin. Dále striktně byly instruovány personální skupiny, aby všem řídícím pracovníkům vypracovali postup, jak toho dosáhnout. V ideálním případě se může fond naplnit do půl roku, potom má služ. funkcionář ještě 3 měsíce v průběhu plnění dát policistovi volno za vykonaný přesčas. Je proto úsměvné a evidentně z vaší strany zřejmé, účelové tvrzení "o zakomponování přesčasů do výsledného ročního platu. Zapomněl jste se zmínit o koncepčním porušování zařazení do platových tříd. Je velmi zjevné, že došlo v mnoha případech k tomu, že skutečná činnost policisty není, nebo je jen z části obsažena v novém platovém zařazení. Tam, kde byla dříve požadována vysoká škola, zničeho nic není potřeba. A tak "hop" a je tu vámi nemožný propad ve výši platu. Kde jsou ušetřené peníze z takto účelových zařazení a na jaký účel budou použity. Stenley- žába u pramene (kolegové, podejte odvolání a ihned žalobu k soudu. Máte pouze 2 měsíce se od data rozhodnutí policejního prezidia (100% zamítavého) odvolat k soudu. Obecně je advokátní taxa 5000,- kč a soudní poplatek 2500,-Kč.

jediné co mohu uvest je hnus už je mi z toho jen na blití

Pane plukovníku z Vašeho příspěvku je mi na blití a jste to zrovna vy, který jste si pěkně od nového roku namastil kapsu a my spodina budeme sloužit nespočet nočních, víkendu a svátku za směšných 10 procent, kdy tím utrpí naše rodiny, zatím co vy si budete užívat veškerého komfortu, který Vám přinesl nový zákon doma. Hnus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

NEDRAMATICKÝ propad mzdy policistů za okolností, že se plošně rozpočtovkám přidá od 1.1.2007 5 % na platě je v pořádku ? Ježíš marjá co je tohle za hnus. A to máme tedy od 1.1.200 fofrovat a rychle si oddělat těch 150 hodin přesčasů, abychom si tento vládou zaviněný propad dorovnali dalšími přesčasy, ale již zaplacenými. To se snad již v tomhlé státě někdo zbláznil.

Tedy dali jsme Vám míň, ale máte možnost vyběhnout na dráhu přesčasů a když budete rychlí, tak Vám ty peníze, které jste měli v roce 2006 i bez těchto přesčasových závodů - doplatíme.

Prosím pěkně, udělejte tyto krásné podmínky i pro naši bývalou skupinu rozpočtovek - učitele, zdravotníky, Úřady práce, Okresní správu soc. zabezpečení - takhlen jim to naservírujte. Zrušte jim těch 5 % přídavku na mzdách, něco jim ještě ze mzdy uberte, přidejte 150 hodin navíc zdarma a pak jim to vysvětlete, jako pan Brázda z Policejního prezidia - určitě to pochopí a ani stávkovat nikdo z učitelů - zdravotníků nebude.

Když někomu řeknu, že do 150-ti hodin dělám zdarma přesčasy, tak se mi každej vysměje. Je to drzost a sprostota. Kdo a co mi v současné době dá taky zadarmo. Pouze tak Langer pozdravný otevřený dopis do novin NOSu, který svou situaci s novelou zákona taky nezvládl, koho odbory brání, nás nebo sebe, VYSTOUPÍM a to již od LEDNA 2007

Chlapi já Vám něco řeknu, to co se v současné době děje v PČR je katastrofa, ale jedna věc se musí nechat, proč s námi takovým způsobem mávají? Nejsme odborově organizováni, drtivá většina má pouze kecy v práci mezi klukama a u piva. To je voničem. V itálii je u četnictva 85 procent lidí v odborech a vláda si setsakramensky rozmyslí jak s nima jednat. U nás je to sotva desetina. Tak se trochu zamyslete, a pojdťe do odborů, vytvořme sílu policajtů, kteří budou rovnocenými soupeři. Ne jen přiblblem, jehož hlas vyšumí ve větru. čekám na příspěvky. Jirka. tescudo@email.

U nás se již nějací koegové stali " odboráři ", kdy dříve jim byl nějaký odbor šuma fuk, ale ta nejistota nového zákona je donutila se " trochu " pojistit. Já tam vstoupím rovněž, lepší něco než nic

odbory u nás nefungujou, podívej se kdo to vede.... samý důchodci, takže nic nečekej

Jsou odbory a odbory. Podívejte se na to, jak ihned reagovaly hasičské odbory - viz. http://www.osh.cz/ a jak reagují ty naše- viz. http://www.nosp.cz/ . ( ze zvyku stále píšu naše, i když už 17 a půl hodiny moje nejsou) Vidíte ten rozdíl ?!!!!!!!_

HA HA HA ODBORY JIŽ NIKDY KONČÍM S NIMI

Co kecáte za nesmysly. Je to hlavně Vaše chyba, že odbory neprosadily všechno co chtěli. To co píšete vyplývá z vaši neznalosti a lenostisi něci zjistit. Pořád jste všichni zvyklí, že budete mít všechno na stříbrném podnosu a nehnete ani prstem. Kecat umí každej a hlavně policajti. Žádní jenom důchodci tam nejsou (záleží od kolika let je pro tebe důchodce). Pokud odbory zastupují jenom 10% policistů pak mají špatnou pozici pro vyjednávání a prosazování. Bohužel všechno, co prosadí, není pro těch 10 % ( kteří přispívají ) , ale i pro ostatní, kteří jenom kecají, že odbory nic nedělají. Svádět to na druhé, to je náš národní sport. Co jste pro to udělali Vy ? Vystoupit je opravdu dobré řešení, srabi.

Ivánku, kamaráde až mi teda dorovnáš almužnu nějakou pořádnou odměnou, rád bych si jel k tobě kousek za Olomouc zahrát golf. Určitě to nebude problém, ty přece rád komunikuješ s obyčejnýma lidma, že Ivánku. A ještě se vždycky říkalo, že kdo lže ten taky krade, tak se zamysli jestli už nemáš dost nakřečkováno.

Takto přemýšlejí naši nejvyšší funkcionáři - p. Brázda. Propad platu u policistů přestože rozpočtovky mají přidáno 5 % - a my bychom měli bez nového zákona přidáno plošně rovněž 5 % ( tedy 800-1000,- Kč). Všichni máme také již v platech předplacenou jednu 12 hodinovou směnu v měsíci, takže roční plat obsahuje 13 měsíců ????.

Zde jsou tyto myšlenky - ale nechápu, jak takto může někdo uvažovat ( i když na tom místě ).


27.12.2006 11:19:07 Postoj k tématu: Souhlas s příspěvkem: (1)

Od: plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda Ph,D
Útvar: PP PČR náměstek
Místo: neurčeno
Předmět: RE: 4 otázky

Vážený pane podpraporčíku, co se týká rozhodnutí, dnes přijal policejní prezident opatření, aby se zbytečně nečekalo do konce roku, a rozhodnutí se vydávaly. K tomu nutno uvést, že podklady k tomuto rozhodnutí,jsme obdrželi před několika dny a v současné době jej personalisté připravují. Pokud jde o plat, nevím jak víte že budete mít plat nižší, když nemáte rozhodnutí. Dle dnešní telefonické konference nedochází na žádném kraji, k nějakým dramatickým propadům platů. Vyhodnocován bude roční plat, neboť to je podstatné, protože pohyblivé složky (přesčasy) se budou proplácet po odpracování 150 hodin. Takže případný propad v měsíci lednu může být kompenzován v měsíci řijnu. Je nutno vidět, že karierní systém působí dlouhodobě a pokud se nasadí do rozběhlého systému, zpočátku dochází k tomu, že někde dojde k propadu. Proto je zřejmě nutné zpočátku tyto propady kompenzovat. Po dvou třech letech tento problém již nebude. Vše ukáže příští rok. Věřím, že po roce budeme všichni věc hodnotit již jinak. plk.Brázda