Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  03.10.2008 12:50 Mgr. Vladislav Kvasnička <vlada.kvasnicka@seznam.cz>
 
1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička
  02.01.2007 00:31 dodnes mlčící
 
jenom škoda, loni bych za státní svátek vyfasoval 4.000,-Kč hrubého, letos je to již jiné...... :-(
  02.01.2007 00:54 kuku
 
Tak u nás nastal větší paradox. Svátky nám sloužit nedávali, abychm si nevidělali a teď, když se svátky platit nebudou, tak rázem počítají Nový rok do pracovní doby, která se musí odsloužit. V zákoně se o svátcích skoro vůbec nemluví, ale narazil jsem na § 112 odst. 4 - Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí. Tak mě docela dost zajímá, co se s těma svátkama bude dělat?!
  02.01.2007 00:29 dodnes mlčící
 
vzhledem, k tomu,že mám pohotovost na pracovišti, které se podle rozhodnutí našeho managera ze správy kraje bude započítavat do 150 přesčasových hodin (zde asi neplatí zákon, že?), jdu chrápat a raději už nikdy nebudu číst nějaké diskuze.
  02.01.2007 00:16 dodnes mlčící <3112@seznam.cz>
 
Platový výměr mi doručil vedoucí na Silvestra.I přesto, že jsem na tom vcelku dobře,když jsem v 5PT a mám osobní 1000,-Kč po 13 letech služby,tak můj současný výměr je o 1.000-4.000,-Kč nižší, než-li v průběhu roku 2006. Na příplatcích jsem měl až 8.000,-Kč. Zde již končí veškerá sranda a musí se začít konat. Nejsme sice žádní chudáci,ale když už jsme v roce 2006 dostávali služební příjmy v takové výši, že jsme si tomu přizpůsobili životy, tak nám tímto způsobem nemohou snížit životní standarty. Pokud se věc ihned nebude řešit, tak je pro mne čas udělat této firmě sbohem a stát mi bude dalších 30 let platit rentu. A již nyní mohu s jistotou prohlásit, že tak učiníme asi 3 z jednho oddělení. Tahat za nos se už nenecháme. Ještě,že jsme těsně před dokončením studia na jedné z prestižních VŠ.
  02.01.2007 00:30 ...
 
A to je ten průser, příplatky ti tvořili až 1/3 mzdy. V platovém výměru se však o žádných příplatcích v určité výši nehovoří, stejně jako v tom předchozím. A základ máš určitě výšší než ten předchozí - což znamená, že ti přidali :)))
  02.01.2007 00:32 dodnes mlčící
 
jiště přidali - o 3.910,-Kč, ale ........
  02.01.2007 00:33 dodnes mlčící
 
jako řadový policista v dřívější 9PT jsem měl i 32.500,-Kč hrubého!!!
  02.01.2007 00:39 ...
 
Prostě těch 10% za směnnost nepokrývá předchozí výši příplatků. V tom je celý problém snížení příjmu. Jinak jak jsem psal, opravdu na základu přidali, ale již nedali možnost vydělat si na příplatcích. Jelikož jsem dělal v převážné části přes den ( na spisech) tak si nepohorším (26.000,- hrubého)
  02.01.2007 00:40 ...
 
a to jsem byl také v 9 PT
  01.01.2007 23:38 kuku
 
Nechci se nikoho, kdo je od 1.1.2007 ve 3PT dotknout. Už jsem u policie za svých 10 let prošel několik úrovní, které bych mohl klidně očíslovat v PT platných od 1.1.2007 takto - (2) 3, 4, 5, 6, 7. Při nástupu k policii jsem pracoval na oddělení hlídkové služby (od 1.1.2007 2 či 3 PT), kdy tam také pracovali kolegové, kteří v té době již nějakou dobu u policie sloužili, někteří i 5 či 10 let. Názor některých kolegů byl takový, že se nikam jinam hrnout např. na obvody nebudou, že jim to vyhovuje "odmakat si směnu a odejít domů s čistou hlavou". Několik jich na oddělení hlídkové služby pracuje i dnes. Nechápu, proč si nyní stěžují, že budou ve 3PT, když jin OHS vyhovovala? Proč se nesnažili přejít na jiná zodpovědnější místa, kde by nyní mohli být zařazeni o několik PT výše? Nechci hájit nový služební zákon, je tam mnoho věcí, které se mi nelíbí, jsou nesmyslné, ale je potřeba uznat, že lze v něm shledt určitá pozitiva v karierním řádu (růstu) "Když chci vyšší plat, musím se snažit vyšplhat výše po stupnici PT!"
  01.01.2007 23:47 kuku
 
...a teď mě ukamenujte...!!
  01.01.2007 23:53 .
 
Kuku, oni tu práci dělat chtějí, ale proč by měli mít o několik tisíc méně než loni? Nikdo z nich nečekal, že bude brát oněch 32.000,- ale proč nemají stejný plat???
  01.01.2007 23:54 ......
 
je to jen tvůj názor kolego, ale jsou mezi námi i takový policisté, kteří na ty ulici jsou a jsou tam pro lidi a ne odsloužit si šichtu s čistou hlavou
  02.01.2007 00:11 kuku
 
...z mého okolí jsem zatím nenarazil na nikoho kdo půjde s platem dolů a to se setkávám i s policajtama z ulice. Všichni zůstávají minimálně na svém. Abych všechny uklidnil, ani v mé 7PT po 10-ti letech u policie se přes 30-tis. hrubého nedostanu. Tak by mě zajímalo kdo si ve 3 či 4PT myslel, že bude mít 32 tis.??
  02.01.2007 00:22 dodnes mlčící
 
Kolego,pokud jsi do 31.12.2006 sloužil pár služeb,tak věřím, že pro tebe může jít i o jisté navýšení příjmu. Ale pokud by jsi sloužil 7 24 hodinových služeb + pohotovosti, tak by jsi utrpěl velký pád. Jinak již v roce 1998 nám náš žástupce ředitele sliboval "novým zákonem" 35.000,-Kč hrubého.
  02.01.2007 00:23 Beaver
 
Částečně souhlasím s KUKU. Taky jsem si prošel u policie několik úrovní počínaje od hlídkové až do současné 7 TT. Jelikož mi bylo jako všem známo, že hrozí učinnost z.č. 361/2003 Sb. nečekal jsem a přihlásil se na VŠ. Taky nejsem žádný mladík a začal jsem ve 33 letech. Školu jsem zdárně ukončil a vysloužil si 7 TT. Je pravda, že kolegové na OHS jsou spokojeni, čistá hlava, žádné psaní a výplata kolikrát vyšší než na obvodě, kde se musí mořit se spisy a ještě dělat obchůzky (pokud jim na to zbude čas). Je pravdou, že pokud bude člověk chtít víc peněz, bude muset jít na odpovědnější místo ve vyšší TT. Pokud i já si sečtu svoji současnou výplatu (2007) také nebudu mít víc jak 30000,- kč hrubého a to sloužím 16 let.
  02.01.2007 00:23 kuku
 
..... a ještě dodateček. Díval jsem se samozřejmě na tabulky ve všech PT a porovnával jsem tabulky z roku 2006 a z roku 2007, tedy tak jak se překlopily. Problém jsem našel pouze v odstranění hodnostního příplatku ze služebního příjmu. U některých činil takový příplatek třeba také 3.000,- Kč (kapitáni). Problém je ale v tom, že změnami už ve starém zákoně zatávali policisté z ůstonjnickou hodností v roce 2006 funkci, kde byla možná nejvyšší dosažená hodnost pouze prap. a ne kpt. Zde by byl propad v příjmu pochopitelný.
  02.01.2007 00:44 J.Wayne <J.Wayne1@seznam.cz>
 
jsem u PČR x let a propad mám 2500,- Kč jsem řadový policista.. hrozně rád poslouchám jak můžu studovat vyskokou.. kde sloužíš.. mě to bylo několikrát zamítnuto.. a k čemu mi bude vysoká?? když nemáš funkci můžeš mít vysokých třeba 5.. máme podstav 30lidí a to nemluvím o těch 6 co teď odchází do civilu.. podle toho co píšeš bych řekl že děláš minimálně zástupeckého.. jinak si to co píšeš neumím vysvětlit..
  02.01.2007 00:52 ...
 
Budeš se divit, ale na VŠ jsem šel z obvodu 4-tého typu, vzali mne sice na 3-tí pokus, ale mám to za sebou. Pak jsem se už jenom rozhlížel. Chvíli to trvalo, ale na 7 TT jsem se nakonec dostal. Nejprve musíš mít Vš a pak hledat fc. Obráceně to už nyní nepůjde.
  02.01.2007 01:06 kuku
 
...pro "J.Wayne". S tím studováním to zcela chápu, taky jsem to zažil, když jsem chtěl už kdysi začít studovat. Vedoucí mi řekl, že vysokoškoláky na obvodě nepotřebuje. Ale na SKPV už problém se souhlasem nebyl, a žádného vedoucího či zástupce nedělám. Znám několik lidí z mého okolí, co vystudovali bez souhlasu na vlastní pěst, ale asi bych taky tak daleko nešel.
  02.01.2007 10:38 EsPe
 
U nás odchodem na VŠ řeší dle upřímné odpovědi, možnost zdrhnout z dosti zatíženého oddělení pryč a nezblbnout. V lavicích si to pochvalují. Návrat na oddělení již nepřipouštějí, protože moc dobře znají, že je to ke zmagoření a spíše mají úmysly někde na neexponované místo u " kriminálníků " obecná, a ten kdo má nějakou tu civilní VŠ tak raději zdrhnout úplně pryč od Policie ČR. Tak to prostě je.
  02.01.2007 16:35 DODO
 
Sloužím u policie 11. rokem, kdy jsem byl ustanoven do 4. platové třídy, VŠ nemám a zároveň vím, že si ji dělat nebudu, protože sloužím na oddělení I. typu, kde máme již asi pět kolegů, kteří mají VŠ, titou jsou i na hlídkové službě a nemůžou se pohnout dále. Někteří by chtěli na okres, ale jestli je to všude, tak jako u nás na OŘ rodinný podnik a "kamarád šoft", tak tam budou i s jejich tituly VŠ smrdět i nadále. Jestli ses na 7. platovou třídu dostal svými schopnostmi, tak Ti skláním hold, ale v opačném případě je mi Tě líto, ikdyž takoví to nakonec dotáhnou nejdál. Čest!!!!!!
  01.01.2007 23:32 Nespokojený policista
 
Opět něco z historických příspěvků v sekci NÁZORY/ Policie ČR, hasiči ze dne 1.10.2006
Povšimněte si poslední části odpovědi pana ministra na dotaz. Myslíte, že dosáhl svojí prací toho, aby se nezhoršily finanční podmínky policistů pracujících ve směnách?
---------------------------------------------------------------- ------------------

Jan Čermák

Nevím, jestli se někdo na ministerstvu vnitra obsahem diskusních fór k něčemu inspiruje, ale zkusi to snad můžu...Musím přiznat, že jsem zklamán. Hluboce. Když jsem volil ODS, doufal jsem mimo jiné, že nový ministr vnitra pan Langer nový, dosud naštěstí neúčinný zákon o služebním poměru smete se stolu a projeví snahu o vytvoření nějaké smysluplnější normy. Já sloužím bezmála 15 let, z toho cca. 14 let u kriminálky. V roce 1992 jsem nastoupil na místní oddělení po civilní vysoké škole a vykonání ZVS. V minulosti jsem si u policie proběhl i různými vedoucími funkcemi.
Dle mého názoru finanční stránka "nového" zákona způsobí, že ti z nás, kteří mají zájem pracovat (a pracují) bez ohledu na čas, proti těm, kteří sotva dodrží pracovní dobu 40 hodin týdně, ostrouhají. Budou mít totiž stejně. Zkostnatělý a alibistický systém řízení u značné části policejních struktur a nakonec ani samotný zákon nějakou velkou diferenciaci neumožní. Kde je motivace? Morální přesvědčení? Aha.
S účinností "nového" zákona pochopitelně okamžitě odejdou ti kolegové, kteří slouží oněch 30 let, a mnozí z nich jsou opravdovými odborníky. A velkohubé fráze o "rozloučení se" s (bývalými?) estébáky? Tsssss.... Než by to pan ministr stihl, i kdyby zůstal ve funkci delší dobu, dávno se mu v souvislosti s účinností zákona, který jim to umožní, budou smát s vyplacenými odchodnými a doživotní rentou. A my mladší (mně je 38)? My budeme s konstantním platem, možná nižším, než máme teď, jásat, jak je všechno skvělé. Nebo včas odejdeme. Jestli je na tom policie tak dobře, aby mohla plýtvat poměrně zkušenými lidmi, jen tak dál!

Vážený pane Čermáku, uvědomuji si, že nový služební zákon není zcela dokonalý. Přesto jsem přesvědčen, že zastaralý stávající služební zákon takřka bez prvků motivace (pozitivní i negativní) a nejistota, která již od roku 2004 panuje v tom, zda zákon účinný bude či nebude, jsou pro bezpečnostní sbory mnohem horší. I já mám představu, že by některé prvky, např. pozitivní motivace, kariérní řád apod., mohly být v novém služebním zákoně uplatněny ještě více, ale to je možné změnit i za účinnosti zákona. Při přípravě nové systemizace služebních míst a mzdových tabulkách pracujeme na tom, aby s účinností nového služebního zákona nedošlo ke zhoršení mzdových podmínek policistů pracujících ve směnách. S pozdravem, Ivan Langer.
  01.01.2007 23:30 zdrcenej
 
bohužel jsem taky padl do 3. platové třídy jako asistent, opravdu mě ocenili! žádné osobní a jen 3.000,-- riziko!!! proč mám stejnej rizikovej jako kolegové v kanclu? a o několik tříd méně? jsem rád, že na mě číhá stejné nebezpečí na ulici a za dveřma jako na kolegy v kanclu u psacího stroje!!! tímto jsem ztratil úplnou motivaci do práce!!!!
  01.01.2007 23:58 kuku
 
...myslíš, že si jako policejní komisař "vyšetřovatel" nezasloužím rizikový příplatek?.....to je tím, že ty jsi mojí práci nedělal, ale já tvojí už jo. Pokud si myslíš, že jsme zalezlí jen v kanclu, tak tě z toho musím vyvést. Objevujeme se také na ulici, nedávno jsem byl dokonce vyslán jako člen výjezdové skupiny na nějakýho magora z bouchačkou, a když jsme tam dorazili, tak tam ještě nebyky ani hlídkaři, dorazili asi 5 minut po nás v neprůstřelných vestách, my jsme byly byz nich. Nebo dost často provádíme domovky, kde se setkáváme s feťákama a různýma magorama, od kterých člověk neví, co má čekat. Určité riziko je také jen při výslechu v kanclu, kde se musej různý "magoři" vyslýchat. Asi řeknu vedoucímu, že nechi rizikáč, že si ho nezasloužím, protože žádné riziko nepodstupuju.
  01.01.2007 23:26 je to tady
 
Dneska jsem dostal platový výměr a nové služební zařazení, sloužím přes dvacet let na ulici. Nicméně to bylo jak ve špatným snu! Vše ve smyslu "Pane podporučíku vystupte! Pane podpraporčíku zařaďte se".. Byl jsem mimořádně POnížen a ne za trest, ale za dlouholetou poctivou službu bez kázeňského prohřešku či služebního pochybení. Ne, nebazíruji na hodnosti, si čert jí vem, ale na skutečnosti, že snižování hodnosti bylo v tomto státě vždy spojeno s trestem a z "civilů", například mých známých, to nedokáže nikdo pochopit, že jsem nic neprovedl.. nebo že by jo? Vše šlo udělat přeci jinak.. Proč někdo stávající hodnosti nezrušil zcela a nenahradil je prýmky na rukávech a názvy funkcí? Nebylo by to tak "potupné", protože by to byla kompletní změna a nikomu z "nezasvěcených" by to tak nepřišlo. Sloužím již dlouho, jsem hrdý na svoji dobrou fyzickou kondici i na svoji práci a že se nejméně vyrovnám mladším..Na ulic jsem začal a taky na ní i skončím, byť je to pro některé funkcionáře PP divné, že když sem tak dlouho "na dlažbě" prý něco není v pořádku (jak je občas slyšet na pol.intranetu) atd.atd.. a tak jsem pomálu považovaný za méněcenného protože netoužím jít výš.. Ne, to vážně nechci, děkuji! Chápu, že tomuhle může porozumět jen ten, kdo třeba zaživá jen tu správnou policejní solidaritu "že se můžeme na sebe na ulici, při dennodenním boji s pouliční kriminalitou vzájemně spolehnou", nikoliv ten kdo to vidí z výšky několika pater PP a pro nějž je policejní postup vším. Mám pořád svoji čest a podepisovat policejní kodex mi připadá podřadné a nedůstojné. Pořád vím co je moje povinnost, neporušil jsem jej do současnosti, neporuším jej ani do těch zbývajících dní a podepisovat něco, co by mělo být zcela u policisty normální, mi připadá velmi podivné.. Proboha kam jsme se to dopracovali? Byl sem degradován, budiž, alespoň jsem "omládnul" :), s penězma jsem zůstal díky odslouženým letům zhruba stejně jako loni, ale mí mladší kolegové jsou na tom hůř a je těžké se na to koukat z pozice mých odsloužených let, protože děláme stejnou práci, ale to dost dobře nedokážu teď výstižně vyjádřit a doufám, že tato věta se nestane terčem narážek a posměchu.. Čeká nás těžký rok.
  01.01.2007 23:34 kolega
 
jsem na tom názorem stejně! nejsem skokan a kariérista, pro mě policejní práce znamená být na ulici a ne celej den za psacím strojem
  01.01.2007 23:52 Kolega
 
pro mne taky, i když dáváme příspěvky pod stejným jménem, s výjimkou, že já píšu první písmeno velké!
  01.01.2007 23:03 Bóbika
 
Lidičky a kde je Langr, že by utek za hranice?
  01.01.2007 22:52 Petr Z.
 
Zajímalo by mě kolik lidí ve 3. platových třídách bude mít ještě chuť vůbec chodit do práce natož odvádět činnost pro tento nevděčný stát !
  01.01.2007 22:42 Tana.J
 
Taky by mě zajímalo,jak by řešili,kdyby v jeden den odešli všichni na nem.zajímavá situace,možná by sám Ivan nastoupil
  01.01.2007 22:48 a
 
I kdyby se něco podobného uskutečnilo, každý Polda s velkým P by se stejně jako hasič a ostatní sebral a i ze svého volna šel chytat šmejdy, protože si dokážeš jistě představit, co by se dělo na ulicích....