4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

jenom škoda, loni bych za státní svátek vyfasoval 4.000,-Kč hrubého, letos je to již jiné...... :-(

Tak u nás nastal větší paradox. Svátky nám sloužit nedávali, abychm si nevidělali a teď, když se svátky platit nebudou, tak rázem počítají Nový rok do pracovní doby, která se musí odsloužit. V zákoně se o svátcích skoro vůbec nemluví, ale narazil jsem na § 112 odst. 4 - Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí. Tak mě docela dost zajímá, co se s těma svátkama bude dělat?!

vzhledem, k tomu,že mám pohotovost na pracovišti, které se podle rozhodnutí našeho managera ze správy kraje bude započítavat do 150 přesčasových hodin (zde asi neplatí zákon, že?), jdu chrápat a raději už nikdy nebudu číst nějaké diskuze.

Platový výměr mi doručil vedoucí na Silvestra.I přesto, že jsem na tom vcelku dobře,když jsem v 5PT a mám osobní 1000,-Kč po 13 letech služby,tak můj současný výměr je o 1.000-4.000,-Kč nižší, než-li v průběhu roku 2006. Na příplatcích jsem měl až 8.000,-Kč. Zde již končí veškerá sranda a musí se začít konat. Nejsme sice žádní chudáci,ale když už jsme v roce 2006 dostávali služební příjmy v takové výši, že jsme si tomu přizpůsobili životy, tak nám tímto způsobem nemohou snížit životní standarty. Pokud se věc ihned nebude řešit, tak je pro mne čas udělat této firmě sbohem a stát mi bude dalších 30 let platit rentu. A již nyní mohu s jistotou prohlásit, že tak učiníme asi 3 z jednho oddělení. Tahat za nos se už nenecháme. Ještě,že jsme těsně před dokončením studia na jedné z prestižních VŠ.

A to je ten průser, příplatky ti tvořili až 1/3 mzdy. V platovém výměru se však o žádných příplatcích v určité výši nehovoří, stejně jako v tom předchozím. A základ máš určitě výšší než ten předchozí - což znamená, že ti přidali :)))

jiště přidali - o 3.910,-Kč, ale ........

jako řadový policista v dřívější 9PT jsem měl i 32.500,-Kč hrubého!!!

Prostě těch 10% za směnnost nepokrývá předchozí výši příplatků. V tom je celý problém snížení příjmu. Jinak jak jsem psal, opravdu na základu přidali, ale již nedali možnost vydělat si na příplatcích. Jelikož jsem dělal v převážné části přes den ( na spisech) tak si nepohorším (26.000,- hrubého)

a to jsem byl také v 9 PT

Nechci se nikoho, kdo je od 1.1.2007 ve 3PT dotknout. Už jsem u policie za svých 10 let prošel několik úrovní, které bych mohl klidně očíslovat v PT platných od 1.1.2007 takto - (2) 3, 4, 5, 6, 7. Při nástupu k policii jsem pracoval na oddělení hlídkové služby (od 1.1.2007 2 či 3 PT), kdy tam také pracovali kolegové, kteří v té době již nějakou dobu u policie sloužili, někteří i 5 či 10 let. Názor některých kolegů byl takový, že se nikam jinam hrnout např. na obvody nebudou, že jim to vyhovuje "odmakat si směnu a odejít domů s čistou hlavou". Několik jich na oddělení hlídkové služby pracuje i dnes. Nechápu, proč si nyní stěžují, že budou ve 3PT, když jin OHS vyhovovala? Proč se nesnažili přejít na jiná zodpovědnější místa, kde by nyní mohli být zařazeni o několik PT výše? Nechci hájit nový služební zákon, je tam mnoho věcí, které se mi nelíbí, jsou nesmyslné, ale je potřeba uznat, že lze v něm shledt určitá pozitiva v karierním řádu (růstu) "Když chci vyšší plat, musím se snažit vyšplhat výše po stupnici PT!"

...a teď mě ukamenujte...!!

Kuku, oni tu práci dělat chtějí, ale proč by měli mít o několik tisíc méně než loni? Nikdo z nich nečekal, že bude brát oněch 32.000,- ale proč nemají stejný plat???

je to jen tvůj názor kolego, ale jsou mezi námi i takový policisté, kteří na ty ulici jsou a jsou tam pro lidi a ne odsloužit si šichtu s čistou hlavou

...z mého okolí jsem zatím nenarazil na nikoho kdo půjde s platem dolů a to se setkávám i s policajtama z ulice. Všichni zůstávají minimálně na svém. Abych všechny uklidnil, ani v mé 7PT po 10-ti letech u policie se přes 30-tis. hrubého nedostanu. Tak by mě zajímalo kdo si ve 3 či 4PT myslel, že bude mít 32 tis.??

Kolego,pokud jsi do 31.12.2006 sloužil pár služeb,tak věřím, že pro tebe může jít i o jisté navýšení příjmu. Ale pokud by jsi sloužil 7 24 hodinových služeb + pohotovosti, tak by jsi utrpěl velký pád. Jinak již v roce 1998 nám náš žástupce ředitele sliboval "novým zákonem" 35.000,-Kč hrubého.

Částečně souhlasím s KUKU. Taky jsem si prošel u policie několik úrovní počínaje od hlídkové až do současné 7 TT. Jelikož mi bylo jako všem známo, že hrozí učinnost z.č. 361/2003 Sb. nečekal jsem a přihlásil se na VŠ. Taky nejsem žádný mladík a začal jsem ve 33 letech. Školu jsem zdárně ukončil a vysloužil si 7 TT. Je pravda, že kolegové na OHS jsou spokojeni, čistá hlava, žádné psaní a výplata kolikrát vyšší než na obvodě, kde se musí mořit se spisy a ještě dělat obchůzky (pokud jim na to zbude čas). Je pravdou, že pokud bude člověk chtít víc peněz, bude muset jít na odpovědnější místo ve vyšší TT. Pokud i já si sečtu svoji současnou výplatu (2007) také nebudu mít víc jak 30000,- kč hrubého a to sloužím 16 let.

..... a ještě dodateček. Díval jsem se samozřejmě na tabulky ve všech PT a porovnával jsem tabulky z roku 2006 a z roku 2007, tedy tak jak se překlopily. Problém jsem našel pouze v odstranění hodnostního příplatku ze služebního příjmu. U některých činil takový příplatek třeba také 3.000,- Kč (kapitáni). Problém je ale v tom, že změnami už ve starém zákoně zatávali policisté z ůstonjnickou hodností v roce 2006 funkci, kde byla možná nejvyšší dosažená hodnost pouze prap. a ne kpt. Zde by byl propad v příjmu pochopitelný.

jsem u PČR x let a propad mám 2500,- Kč jsem řadový policista.. hrozně rád poslouchám jak můžu studovat vyskokou.. kde sloužíš.. mě to bylo několikrát zamítnuto.. a k čemu mi bude vysoká?? když nemáš funkci můžeš mít vysokých třeba 5.. máme podstav 30lidí a to nemluvím o těch 6 co teď odchází do civilu.. podle toho co píšeš bych řekl že děláš minimálně zástupeckého.. jinak si to co píšeš neumím vysvětlit..

Budeš se divit, ale na VŠ jsem šel z obvodu 4-tého typu, vzali mne sice na 3-tí pokus, ale mám to za sebou. Pak jsem se už jenom rozhlížel. Chvíli to trvalo, ale na 7 TT jsem se nakonec dostal. Nejprve musíš mít Vš a pak hledat fc. Obráceně to už nyní nepůjde.

...pro "J.Wayne". S tím studováním to zcela chápu, taky jsem to zažil, když jsem chtěl už kdysi začít studovat. Vedoucí mi řekl, že vysokoškoláky na obvodě nepotřebuje. Ale na SKPV už problém se souhlasem nebyl, a žádného vedoucího či zástupce nedělám. Znám několik lidí z mého okolí, co vystudovali bez souhlasu na vlastní pěst, ale asi bych taky tak daleko nešel.

U nás odchodem na VŠ řeší dle upřímné odpovědi, možnost zdrhnout z dosti zatíženého oddělení pryč a nezblbnout. V lavicích si to pochvalují. Návrat na oddělení již nepřipouštějí, protože moc dobře znají, že je to ke zmagoření a spíše mají úmysly někde na neexponované místo u " kriminálníků " obecná, a ten kdo má nějakou tu civilní VŠ tak raději zdrhnout úplně pryč od Policie ČR. Tak to prostě je.

Sloužím u policie 11. rokem, kdy jsem byl ustanoven do 4. platové třídy, VŠ nemám a zároveň vím, že si ji dělat nebudu, protože sloužím na oddělení I. typu, kde máme již asi pět kolegů, kteří mají VŠ, titou jsou i na hlídkové službě a nemůžou se pohnout dále. Někteří by chtěli na okres, ale jestli je to všude, tak jako u nás na OŘ rodinný podnik a "kamarád šoft", tak tam budou i s jejich tituly VŠ smrdět i nadále. Jestli ses na 7. platovou třídu dostal svými schopnostmi, tak Ti skláním hold, ale v opačném případě je mi Tě líto, ikdyž takoví to nakonec dotáhnou nejdál. Čest!!!!!!

Opět něco z historických příspěvků v sekci NÁZORY/ Policie ČR, hasiči ze dne 1.10.2006
Povšimněte si poslední části odpovědi pana ministra na dotaz. Myslíte, že dosáhl svojí prací toho, aby se nezhoršily finanční podmínky policistů pracujících ve směnách?
---------------------------------------------------------------- ------------------

Jan Čermák

Nevím, jestli se někdo na ministerstvu vnitra obsahem diskusních fór k něčemu inspiruje, ale zkusi to snad můžu...Musím přiznat, že jsem zklamán. Hluboce. Když jsem volil ODS, doufal jsem mimo jiné, že nový ministr vnitra pan Langer nový, dosud naštěstí neúčinný zákon o služebním poměru smete se stolu a projeví snahu o vytvoření nějaké smysluplnější normy. Já sloužím bezmála 15 let, z toho cca. 14 let u kriminálky. V roce 1992 jsem nastoupil na místní oddělení po civilní vysoké škole a vykonání ZVS. V minulosti jsem si u policie proběhl i různými vedoucími funkcemi.
Dle mého názoru finanční stránka "nového" zákona způsobí, že ti z nás, kteří mají zájem pracovat (a pracují) bez ohledu na čas, proti těm, kteří sotva dodrží pracovní dobu 40 hodin týdně, ostrouhají. Budou mít totiž stejně. Zkostnatělý a alibistický systém řízení u značné části policejních struktur a nakonec ani samotný zákon nějakou velkou diferenciaci neumožní. Kde je motivace? Morální přesvědčení? Aha.
S účinností "nového" zákona pochopitelně okamžitě odejdou ti kolegové, kteří slouží oněch 30 let, a mnozí z nich jsou opravdovými odborníky. A velkohubé fráze o "rozloučení se" s (bývalými?) estébáky? Tsssss.... Než by to pan ministr stihl, i kdyby zůstal ve funkci delší dobu, dávno se mu v souvislosti s účinností zákona, který jim to umožní, budou smát s vyplacenými odchodnými a doživotní rentou. A my mladší (mně je 38)? My budeme s konstantním platem, možná nižším, než máme teď, jásat, jak je všechno skvělé. Nebo včas odejdeme. Jestli je na tom policie tak dobře, aby mohla plýtvat poměrně zkušenými lidmi, jen tak dál!

Vážený pane Čermáku, uvědomuji si, že nový služební zákon není zcela dokonalý. Přesto jsem přesvědčen, že zastaralý stávající služební zákon takřka bez prvků motivace (pozitivní i negativní) a nejistota, která již od roku 2004 panuje v tom, zda zákon účinný bude či nebude, jsou pro bezpečnostní sbory mnohem horší. I já mám představu, že by některé prvky, např. pozitivní motivace, kariérní řád apod., mohly být v novém služebním zákoně uplatněny ještě více, ale to je možné změnit i za účinnosti zákona. Při přípravě nové systemizace služebních míst a mzdových tabulkách pracujeme na tom, aby s účinností nového služebního zákona nedošlo ke zhoršení mzdových podmínek policistů pracujících ve směnách. S pozdravem, Ivan Langer.

bohužel jsem taky padl do 3. platové třídy jako asistent, opravdu mě ocenili! žádné osobní a jen 3.000,-- riziko!!! proč mám stejnej rizikovej jako kolegové v kanclu? a o několik tříd méně? jsem rád, že na mě číhá stejné nebezpečí na ulici a za dveřma jako na kolegy v kanclu u psacího stroje!!! tímto jsem ztratil úplnou motivaci do práce!!!!

...myslíš, že si jako policejní komisař "vyšetřovatel" nezasloužím rizikový příplatek?.....to je tím, že ty jsi mojí práci nedělal, ale já tvojí už jo. Pokud si myslíš, že jsme zalezlí jen v kanclu, tak tě z toho musím vyvést. Objevujeme se také na ulici, nedávno jsem byl dokonce vyslán jako člen výjezdové skupiny na nějakýho magora z bouchačkou, a když jsme tam dorazili, tak tam ještě nebyky ani hlídkaři, dorazili asi 5 minut po nás v neprůstřelných vestách, my jsme byly byz nich. Nebo dost často provádíme domovky, kde se setkáváme s feťákama a různýma magorama, od kterých člověk neví, co má čekat. Určité riziko je také jen při výslechu v kanclu, kde se musej různý "magoři" vyslýchat. Asi řeknu vedoucímu, že nechi rizikáč, že si ho nezasloužím, protože žádné riziko nepodstupuju.

Dneska jsem dostal platový výměr a nové služební zařazení, sloužím přes dvacet let na ulici. Nicméně to bylo jak ve špatným snu! Vše ve smyslu "Pane podporučíku vystupte! Pane podpraporčíku zařaďte se".. Byl jsem mimořádně POnížen a ne za trest, ale za dlouholetou poctivou službu bez kázeňského prohřešku či služebního pochybení. Ne, nebazíruji na hodnosti, si čert jí vem, ale na skutečnosti, že snižování hodnosti bylo v tomto státě vždy spojeno s trestem a z "civilů", například mých známých, to nedokáže nikdo pochopit, že jsem nic neprovedl.. nebo že by jo? Vše šlo udělat přeci jinak.. Proč někdo stávající hodnosti nezrušil zcela a nenahradil je prýmky na rukávech a názvy funkcí? Nebylo by to tak "potupné", protože by to byla kompletní změna a nikomu z "nezasvěcených" by to tak nepřišlo. Sloužím již dlouho, jsem hrdý na svoji dobrou fyzickou kondici i na svoji práci a že se nejméně vyrovnám mladším..Na ulic jsem začal a taky na ní i skončím, byť je to pro některé funkcionáře PP divné, že když sem tak dlouho "na dlažbě" prý něco není v pořádku (jak je občas slyšet na pol.intranetu) atd.atd.. a tak jsem pomálu považovaný za méněcenného protože netoužím jít výš.. Ne, to vážně nechci, děkuji! Chápu, že tomuhle může porozumět jen ten, kdo třeba zaživá jen tu správnou policejní solidaritu "že se můžeme na sebe na ulici, při dennodenním boji s pouliční kriminalitou vzájemně spolehnou", nikoliv ten kdo to vidí z výšky několika pater PP a pro nějž je policejní postup vším. Mám pořád svoji čest a podepisovat policejní kodex mi připadá podřadné a nedůstojné. Pořád vím co je moje povinnost, neporušil jsem jej do současnosti, neporuším jej ani do těch zbývajících dní a podepisovat něco, co by mělo být zcela u policisty normální, mi připadá velmi podivné.. Proboha kam jsme se to dopracovali? Byl sem degradován, budiž, alespoň jsem "omládnul" :), s penězma jsem zůstal díky odslouženým letům zhruba stejně jako loni, ale mí mladší kolegové jsou na tom hůř a je těžké se na to koukat z pozice mých odsloužených let, protože děláme stejnou práci, ale to dost dobře nedokážu teď výstižně vyjádřit a doufám, že tato věta se nestane terčem narážek a posměchu.. Čeká nás těžký rok.

jsem na tom názorem stejně! nejsem skokan a kariérista, pro mě policejní práce znamená být na ulici a ne celej den za psacím strojem

pro mne taky, i když dáváme příspěvky pod stejným jménem, s výjimkou, že já píšu první písmeno velké!

Lidičky a kde je Langr, že by utek za hranice?

Zajímalo by mě kolik lidí ve 3. platových třídách bude mít ještě chuť vůbec chodit do práce natož odvádět činnost pro tento nevděčný stát !

Taky by mě zajímalo,jak by řešili,kdyby v jeden den odešli všichni na nem.zajímavá situace,možná by sám Ivan nastoupil

I kdyby se něco podobného uskutečnilo, každý Polda s velkým P by se stejně jako hasič a ostatní sebral a i ze svého volna šel chytat šmejdy, protože si dokážeš jistě představit, co by se dělo na ulicích....