4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

neber úplatky, neber úplatky..., nebo se z toho zblázníš!!!

Z čeho budu živit rodinu..

Jestli někoho zajímá nebo to potřebuje pro svou práci (tzv.STRATEGIE VMĚŠOVÁNÍ viz.Rakousko), tak se podívejte na stránky www.donalinka.cz a www.bkb.cz, jsou tam i návody pro policisty, jak postupovat v případě domácího násilí a kdy může policista osobu vykázat a jaké jsou jeho povinnosti. Od nadřízených se toto nedozvíte, intormovanost na bodu 0 jako vždy.....novelizace zákonů, které toto umožňují jsou účinné od 1.1.2007

Nadřízení vědí akorát kdy včas odejít, kdy si zažádat k platu o důchod a jak buzerovat.

a nezapomenou ti dát párkrát do roka podepsat papír o 3578 zákonech, vyhláškách, pokynech, rozkazech atd., aby byli z obliga a svou odpovědnost hodili na tebe, joooo to znám....:-(

Kdybych měl vše jen přečíst, tak nad tím sedím několik týdnů a abych neudělal nikdy v ničem chybu, tak se to učím půl roku....takhle ti ukáže tvůj podpis a čekej na adekvátní trest...

Koukám, že to chodí všude stejně. Školení typu"tady se mi podepiš" už jsem absolvoval dost. Nedávno byla holčina od nás na koberečku za něco, co inspekce vyhrabala v jakémsi zapadlém nařízení a před nosem jí mávali s papírem, kterej podepsala na školení, které samozřejmě nikdy nebylo (ale to už nikoho nezajímá). Chce se mi z toho všeho blít.

Jednání s vedením rezortu

V návaznosti na předchozí informace, vám sdělujeme, že dne 4.1.2007 v dopoledních hodinách proběhne u ministra vnitra porada k problematice zákona o služebním poměru, na kterou byli přizváni předseda NOS PČR pan JUDr. Štěpánek a předseda OSH.

Dne 5.1.2007 proběhne jednání mezi předsedou NOS PČR p. JUDr. Štěpánkem a p. PP plk.Mgr. Husákem rovněž k problémům v aplikaci zákona 361/2003 Sb. a prováděcích předpisů.

Jak jsme vás již vyzvali případné dotazy či připomínky zasílejte na mailovou adresu předsedy NOS PČR p. JUDr. Štěpánka. Vzhledem k velkému počtu dotazů a připomínek žádáme o vaši trpělivost na zodpovězení.

Ing. Alexander Burda, 1. místopředseda NOS PČR

Proboha hlavně s tím něco udělejte už se mi rozpadá i rodina natož pracovní morálka.

mně už se rodina rozpadla a u nás v práci je nás několik desítek bez rodin....:-(

Prosím nezapomeňte na kluky z vězeňský služby :o/

Jestli chcete někdo vzor odvolání pro PČR, napiště mi mail na bajraspj@seznam.cz, pošlu všem

Nepošlu. Je na www.nosp.cz - nově aktualizováno. Stačí doplnit odvolání hasičů s naším a dopsat potřebné údaje z rozhodnutí. Zdravím B.

zde http://www.nosp.cz/index.php?co=62

Pošli to všem je nás 25000..

už jsem poslal 17432 a i na tebe dojde...:-)

Óóó jíst mi nechutná, spát mi nechutná ... Ivan tu byl a ošklivě mě urazil, ó moji drahuoškové

Husák, je spolouzodpovědný za tento stav a měl by rezignovat. Když se minulý týden ožral cestující v letadle a udělal výtržnost, cpal se tento charakter do médií a pózoval snad na všech televizních kanálech.

HUSÁK A LANGER TO JE NEJVĚTŠÍ OMYL ZA POSLEDNÍCH 20 LET.

Tak už ať proboha dá ješita Klaus ješitovi Husákovi generála, vždyť ten kluk ho tak strašně chce, že i do práce pospíchá a vnovém baloňáčku se ukázal. A co na to, že sere na své podřízené. On chce být generál, generál, generál. K novému(starému zákonu se nemá cenu vyjadřovat, je to hybryd, který slučuje sbory, jejichž pracovní náplň a tudíž i její ohodnocení jsou diametrálně rozdílné. Vždyť jen u policie je tolik funkcí a zaměření a nyní do toho dáme ještě hasiče, celníky, vězeňskou službu a zpravodajské služby..... z toho může vzniknout jen nefunkční směs blábolů, který porušuje základní lidská práva. Proč demonstrovat, já bych rovnou žaloval. A policejní oddbory? jejich stránky sleduji skoro každý den...... to jsou odbory? :-)))))))) jen propašovávají mezi policajty reklamu bankovních domů, mobilních operátorů a td. Za 3 roky neudělaly vůbec nic, jen tupě přihlížely, jak se z hybrydu stává paskvil.

Nemáte někdo zprávy o tom, že se o situaci v Policii zajímají nějací novináři? Příspěvků dostali mnoho. Spíše se mi jedná o to, jestli to už konečně někdo v médiích rozmázne!
Díky

Dnes jsem se dotazoval předsedy odborů na konkrétní informace a i přes obrovský nápor, který ohledně dotazů má, mi odpověděl. Odpovídal mi těsně před tím, než k němu přijela TV, takže o tom ví a reagují. Jestli to ovšem bude už dnes ve zprávách ti nepotvrdím a vzhledem k velkému ohlasu ze strany příslušníků bezpečnostních sborů je to téma nejen pro jednu TV, takže ostatní TV a média se jistě přidají. Informováno jich bylo už dost.

Zatím jsem zahlédl jen v dnešním Blesku na str. 6 v čl. Co nám přináší r. 2007.
Jestli nás takhle okomentují ve všech médiích, tak nám budiž "policejní rakev-ponorka" lehká.
P.s. Jestli nemáš možnost si to přečíst, písnu ti to.

Dík za přepsání sem.

POLICISTÉ:práva a povinnosti
Policisté se podle nových pravidel budou muset více vzdělávat, přijdou o příplatky za svátky a jejich propouštění bude jednodušší.Naopak jejich platy se zvednou o tisíce korun. Tzv. výsluhu však budou moci pobírat až po 15ti letech. Policisté mají také od nynějška právo vykázat osoby, které týrají své blízké, na deset dní z domova.
- doslovný přepis článku.

nj.BLESK...:-) tohle jsem viděl den po odvysílané reportáži na txt NOVA, tak jsem se zasmál...:-) Jestli někoho zajímá nebo to potřebuje pro svou práci (tzv.STRATEGIE VMĚŠOVÁNÍ viz.Rakousko), tak se podívejte na stránky www.donalinka.cz a www.bkb.cz, jsou tam i návody pro policisty, jak postupovat v případě domácího násilí a kdy může policista osobu vykázat a jaké jsou jeho povinnosti. Od nadřízených se toto nedozvíte, intormovanost na bodu 0 jako vždy.....

Jestliže se před rokem zvažovala nějaká demonstrace , která se pak neuskutečnila, je dnes asi ten pravý čas, neboť nářky a planá diskuze na různých služebních nebo internetových forech k ničemu nevede.

Jak tak koukám na ty kvanta zbytečných poslanců, senátorů a ministrů tak by to chtělo spíš loveckou sezónu!!!!!!!

Vážení kolegové, berme si příklad z Francie! Dost keců !
Hurá na ně!

Ve Francii šli hasiči natvrdo do poldů, ti jsou na tom tady ovšem stejně jako vy, takže mají na výběr, buď si nechají nesouhlasně ve vztahu k zákonu dát na budku a budou "z obliga", nebo se otočí zády a nic neuvidí a budou potrestáni, že nezakročili...jediné řešení pro ně je to, že nepřijedou do práce a budou na § nebo marodit....:-(

Takže řešení je následovné, protest ano, ale legálně. FRANCII nech FRANCIÍ....

www.policista.cz

zrušení výsluhy (koma, 01. 01. 2007 23:50)

Nerad, ale přece dobře informován: Po sestavení funkční vlády má přijít v rámci reforem policie za
a) omezení renty na odsloužení 20 let a pak renta 5000,- Kč, tzv. soft verze
b) v červenci 2007 návrh novelizace z.č.361/2003 Sb. úplné zrušení výsluhových nároků, tzv. hard verze. Zdroj: zaměstnanec legislativního odboru úřadu vlády ČR dne
30.12.2006 po jednání MV a PP.

Bůh nám pomáhej........... já jsem bůh -Langer

nezlobte se na mě, ale tohle je docela slušná poplašná zpráva, bez podkladů, bez důkazů.. myslím, že i bez ní máme už tak těžkou hlavu.. takže když to sem pořád kopírujete, tak taky i přemýšlejte zda nehrajete "na notu" někomu, komu nechcete.. a jiní se smějí.

Tak to vypadá, že to u policie úplně utlučou, všechny prachy dají důchodcům a nás připraví o vše!

přesně tak, informace je nepodložená, dotázal jsem se předsedy odborů a o ničem takovém neví.

jo jo na každým šprochu PRAVDY trochu!

Určitě taková neověřená informace není přínosem. Vzhledem k datu bych tomu nevěřil, že by legislativní rada ÚV jednala v sobotu, ale vzhledem k reportáži na TV NOVA 29.12.je i toto možné. Určitě je tu jedna důležitá věc, takováto změna musí projít schvalovacím procesem, jde o zákon, tudíž sněmovna 1,2,3 čtení + senát + podpis prezidenta, takže i kdyby tam takový úmysl byl (čemuž nevěřím), tak se to ke všem dostane včas, ne jako rozhodnutí o zařazení....

Vážení kolegové. Zdraví Vás bývalý poručík, dnes již značně znechucený a ponížený praporčík. Obětuju této firmě své zdraví již více jak 23 let a když jsem převzal platový výměr jako řadový policista obvodního oddělení III. typu, nevěřil jsem vlastním očím. Sice jsem nezaznamenal finanční propad, budu prakticky na svých loňských příjmech. nyní v 5. TT po 22,5 letech služby na OOP a po absolvování tří policejních škol včetně policejní akademie. To co mě dožralo, je to, že někdo, kdo nastoupil před třemi lety k policii, zde policistka, po absolvování dálkového rychlokursu v Brně, neboť je z civilu paní "inšenýrkou", dostala 6. tarifní třídu, neboť zrovna náhodou je "zpracovatelkou" a zřejmě dělá zapeklitější spisy než já. Já jsem byl zpracovatelem třikrát tak delší dobu, než ona a dělám zapeklité spisy dodnes. Takže ona se teď lepší vychrní doma, nebude se stresovat po nocích s drbanama, nebude se muset na "dozorčí službě" rozhodovat řádově ve vteřinách o dalším postupu, jak řešit často složité věci, bude pěkně v teple a pravidelně papkat a bude mít na třídě o 2.300,-Kč hrubého víc. No to je paráda. By mě zajímalo, který magor dělal náplň práce pro 5. a 6. TT, kde je rozdíl ve slově "základních" a "náročných" policejních činností v trest. řízení. Vysvětlení se mě dostalo na policejním intranetu na diskusním fóru takové, že např. ta náročná činnost spočívá třeba v tom, že u tr. činu výtržnictví je třebas 5 pachatelů nebo že se osoby "postaví tváří v tvář". No to mě podrž. Ale že já se budu v noci na ulici rozhodovat, zda osobu zadržím či nikoliv, o domácím násilí ani nemluvě, tak to mě teda nikdo nevysvětlil. Tohle teda moje bakalářská palice nebere. Takže kariérní řád postavený na hlavu a opět jako podle starého zákona jsou policisté zařazováni na služební místa bez zohlednění dosaženého vzdělání a praxe. Takže celé študium a praxe je mě k h...u. Dojedu asi nynčko v lednu na policejní akademii vrátit diplom, že ho k roznášení "čéječek" od soudu nepotřebuju a šmitec. Přáli jsme si všichni zákon a krásnýýýý, ale oni si řekli, když h....o, tak pro všechny obvoďáky. Hlavně že důchodci maj plat a ještě důchod. Přišla holt nová doba. Zdraví Vás a mnoho zdraví přeje demotivovaný obvoďák. Dal jsem si odvolání proti výměru, tak uvidím.

Souhlasím s tebou jedině hromadná odvolání mohou něco změnit.

Naprosto SOUHLASÍM.
Taktéž jsem přesvědčen, že podám odvolání, pokud se mi změní osobní příplatek! Doposud ovšem nemám platový výměr!!!

Rád bych požádal, kteréhokoliv kolegu co už podával odvolání, ať zveřejní obecný text v nějakém diskusním fóru na stránkách www.policista.cz , neboť ten mustr, který je na zdejším fóru tolikrát prezentován, je spíše pro jiné složky (HZS), než přímo pro řadové policisty. Určitě mnoho kolegů uvítá předlohu odvolání šitou přímo pro nás, řadové policisty.

Děkuji i za ostatní kolegy

aaa

Plně s tebou souhlasím kolego. Asi jsi málo škrabal a někomu lezl do řiti. Já mám míň o 2.240,- Kč.

Tímto jsem také postižený. Já a kolega máme 5TT a sloužíme 11 a 9 let. Kolegové 3 a 2 roky praxe dostali 6TT. To je podle vás pane Langer ten slíbený karierní řád. A to všechno proto, že nikomu nelezu do řiti a mám podanou žádost na SKPV. Hlavně že nám dali spolu s výmery podepsat ten slavný kodex, kde se mimo jiné hovoří, aby vztahy byly založeny na základě profesní kolegiality, vzájemné úcty, respektování zásad slušného a korektního jednání, jakékoliv formy šikanování a obtěžování ze strany spolupracovníků či n a d ř í z e n ý c h jsou vyloučeny.

Postavit osoby tváří v tvář, čili provést konfrontaci může od roku 2003 jen samosoudce, nebo předseda senátu. To mě docela mrzí u tak zkušeného kolegy, že toto neví.

Jak jsem kolego nakoupil na intranetu, tak i prodávám. Není to výplod z mé dílny. Aspoň vidíš, co tam je za odborníky.