4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Kolegové, právě jsem viděl reportáž na TV Nova (že by do toho chtěli hrábnout?) a tam jsem se dověděl, že výjezdoví hasiči budou zařazeni ve 2. rizikové skupině. To je výsměch, kdo jiný, než člověk v přímém výkonu služby má být v první skupině, když ne hasič na výjezdu nebo policajt na ulici? ... No a v návaznosti na to očekávám (výměr zatím nemám) propad platu o 3 - 4 tisíce. Hlavně že na krajských ředitelstvích (HZS) sedí 150 - 180 lidí. Když vznikala, bylo jich tam 45 a krajský ředitel nám osobně tvrdil, že je to konečný počet. A ejhle po 6 letech. Hlavně že se začínají snižovat stavy lidí (výjezdových hasičů) na stanicích a některé stanice se dokonce měly rušit (ale bylo před volbami, tak se nerušilo). Mám za sebou skoro 13 let a poslední dobou mě to baví čím dál míň. Tam kde kdysi stačil jeden papír je jich dnes potřeba osm, vnitřních předpisů vychází ročně tolik, že už se ani nedá pamatovat čeho se týkaly (hlavně že je musíme podepisovat) a teď nám ještě sahají na peníze. Začínám vážně uvažovat o tom, že toho nechám. Nerad bych, baví mě to, ale podmínky jsou čím dál horší. ... A chtěl bych vidět naše pantáty úředníky (policejní či hasičské), kdyby měli vyrazit do terénu - no, možná bych to ani vidět nechtěl.

Dík Soptíku,konkrétní názor o 2. rizikové skupině, takové věci se musí psát a předkládat i všem lidem, ať ví, co musí dělat za práci policie i hasiči a nakonec jim dají 2. rizikovou skupinu, tu nižší.

No jo no máš ještě 2roky se rozmyslet někomu zbývá do 15cti let pár týdnů či měsíců!A pak???

Já jdu do práce v pátek od kolegů vím co mě čeká .... Už se na mě velitel chystá, abych podepsal nový platový výměr, podepíši, ale ihned vzápětí podávám odvolání!! Jezdím tísňovou linku 158 a plně souhlasím se Soptíkem, pokud bude demonstrace, tak na 100% s mou učastí!!!!

Pokud se zamyslíme nad tím, proč zde píší jen ti nešťastníci "pěšáci" rád se podělím o zkušenost z rodiny. Mám strýce na PP : 9. platová třída, odslouženo 33 let a více, příplatek za riziko+ osobní celkem něco přes 50000 hrubého. K tomu pobírá již 2 roky důchod cca 11 000,- Kč. Vy byste tam za ty peníze nebyli? NEHORÁZNÉ, proc nezruší alespoň ten souběh ??? VÝSMĚCH těm dole. Výsluhy ano, snad se taky dočkáme, zákon je nastaven tak aby, po 33 letech bylo umožněno vyčerpanému policistovi nebo hasičovi z rozumnou rentu odejít do civilního světa....... ale souběh ????????

TAKOVÉ PATŘÍ VYHÁZET OKNY Z TOHO PREZÍDIA, UJÍDAJÍ NÁM Z KRAJÍCE.

Nechci ti brát iluze, ale 33 let ve službě se nikdo z nás nedožije budu mít 11 let a jsem už hotovej a ostatní kolegové taky. Sloužím na severu Čech v malém městě s vysokou kriminalitou je nás 33, ale na práci jenom 21. Za šichtu se kolikrát nenajíme a už mi leze krkem neustále poslouchat ty kecy, že nejsou výsledky a vyřízené přidělené spisy. Ani být nemůžou, když celou šichtu zpracováváme nové věci a stále si říkám jestli mám dělat u PČR fackovacího panáka za 19.000,- Kč. A od Nového roku se buzerace vedoucích zhorší jde jim přece o koryta.

Teď jsem viděl reportáž v televize na platy policie a hasičů.
Proč máte čekat na výplatu? Každý vedoucí má možnost srovnat platy minulého roku s novým a pokud tam nebude nárůst, tak je to jasné, nebo neví jak se to počítá? V mém názoru jsem se vyjádřil - psát odborné odvolání do lhůty a v diskusi se dotazovat na konkrétní věci - viz polda aleš. Držím Vám palce, hlavně všem dobrým policistům a hasičům a nedejte se chlapi! Půjdu s Vámi demonstrovat.

Jdeme všichni kdo spadli úplně na dno.

Nebyla započítána doba, kdy jsem od r. 91-94 sloužil jako hasič(strojník) u Sboru požární ochrany na dráze v Brně do nároku na výsluhu. Zásahy jsme prováděli nejen na dráze, ale na všech akcích v městě a okolí. Bylo mi řečeno, že v tehdejší době neměli nadřízení dráhy zájem být vedeni pod ministerstvem vnitra, protože na dráze měli daleko vyšší příjmy. Může mi na to někdo odpovědět, jak se bránit?

Mě taky nezapočítali 2 roky,když jsem sloužil u podnikovejch hasičů. Nastoupil jsem v roce 1994 jako hasič do Chemických závodů Sokolov. A v roce 1996 nás převedli na základě smlouvy mezi CH.Z. Sokolov a Okresním Uřadem Sokolov do Hasičského záchranného sboru okresu Sokolov (prý podle § 250 zákoníku práce,že prej nám všechny léta započítaj!!! CHA,CHA!) Realita je taková- 31.12.2006 jsem skončil u hasičú a ti 2 roky mi samozřejmě nezapočítali! Že prý na ně nemám narok! Nechapu proč? A to maj někteří kluci odslouženo i 17 let! ted najednou že prý nam ta léta neplatí,tak jim za to pěkně děkujeme!!! A hlavně že jim ted Chemička kupuje novou techniku a oni nás akorát využili!! To jsem mohl zůstat u podnikovech hasičů a vydržel bych tam až do důchodu. A nemusel bych odcházet,protože novej služební zákon je výsměch všem hasičům,policistům a celníkům!!!

Neznáte někdo dobrého právníka, nepomůže nám Sokol, nedáme to do Bruselu?

To by tam čuměli, co se tady děle, je to horší než v KOSOVU. ty by mě zajímalo, co by řekli na to, že nám nekompenzují soboty neděle a svátky a co by řekli na ten směšnej balíček 150 hodin. To by byl teprve bordel!!!!

dnes jsem to převzal, ale zatím nepodepsal. Chybí mi asi 2.500,-Kč. Řvali jsme všichni na toho kašpara co nám to předával, ale on nic on za to nemůže, jako vždy. Po dvou hodinách překvapení : pan ředitel se nám ozval. Až dostaneme 15.2.2007 výplatní pásku a na té budeme mít méně než v minulém roce, tak není problém. Zbylo mu totiž z toho slavného dělení 2.000,-Kč na hlavu. Při počtu 500 četníků je to milion. Prý nám to dorovná. Co to je doprdele za jednání, to je na blití, poslouchat toto od těch severomoravských komančů.

Pánové hromadně se odvolávat a protestovat proti nelidskému jednání. V celé republice je to stejné.

Když Vám rozhodnutí předával kašpar tak je vidět, že je to celé šaškárna. Váš ředitel je pěkný k .... ty už si to doplníš. Za to že jsme v pr ... můžou vedoucí v 7PT, kteří netlačili dostatečně na OŘ, kteří neměli motivaci tlačit na KŘ a ti na PP. Oni mají dostačující PT tak co se starat o jiné. Pak jen řeknou "oni za to můžou"

Pánové a dámy celý karierní sytém dle mého názoru je ho……….., jelikož kdyby všichni současný policisté a hasiči podle pana Langera začali studovat tak do tří let jsme samý Bc. a dis. a kdo by sloužil na ulici, kdybychom všichni seděli v kancelářích a zpracovávali spisy. Kdo by jezdil k požárům, kdo by chytal zloděje, to si nedokážu přestavit. Prostě nový zákon ve svém důsledku úplně vymazal činnost na místě v terénu, která pro další práci co se týče trestného činu nebo výjezdu HSZ degradoval a postavil na vedlejší kolej jako méněcennou. A při tom kvalitní práce v terénu je jedna z nejdůležitějších, pro objasnění trestného činu. Myslím, že pánové na PP a MV to už zapomněli a proto souhlasně přikývli na tak nehorázné platové tabulky jakou vláda vydala. Podle pánů z PP a MV je policista dobrý který má Ing. Mgr. Bc. a ještě něco za jménem.

Ty fešáky z prezidía to chce vymést jak štěnice a dát je do 3 platové třídy.

odešel jsem před rokem a udělal jsem dobře.pořád se jen slibovalo a takhle to dopadlo.kluci držte se a kdo má možnost tak ať odejde.

běžte všeci do prdele s vašima názorama... nemáte co napráci než sem psat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jo přesně máš pravdu. Jsi borec.

vidím, že Tvoje IQ plně odpovídá maxiálně tomu okopčenýmu vykřičníku na koncu, Ty demente. Ty máš s poldama společného leda tak 3x po tlamě tonfou, pokud Ti to něco říká.

Od , kdy mají ve věznici internet

Ty, buzno dostat tě do rukou tak bych ti strčil do huby hlaveň mého Glocka v ráži 45 ACP. Takový hrdiny, který se potom ve služebním autě poserou jsem pochytal mraky. Tak přejdi raději na stránky freefoto - sekce gayové a našeho fóra si nevšímej.

to:já
Co jsi to hulil magore?

Opět něco zajímavého z historických příspěvků v sekci NÁZORY/ Policie ČR, hasiči ze dne 6.12.2006
Zajímalo by mne, jestli je to vůbec ještě v dnešní době možné a jestli ten pan vedoucí, jak ho tazatel popisuje, jestli ještě slouží dál, a jestli dostal platový výměr v 1PT, jak v závěru odpovídá pan ministr, když výjimky neexistují!!!
---------------------------------------------------------------- --------------------

polda aleš

Vážený pane ministře, předem se omlouvám za to, že zde neuvádím své celé jméno, ale v zápětí Vám vysvětlím proč. Vzhledem k tomu, že jsou již známy všechny náležitosti služebního příjmu platné od 1.1.2007 uvádím dva konkrétní příklady: Můj nadřízený, hodnost major, vzdělání pouze základní, z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu mu byla odpuštěna maturita, si mne ruce se slovy cituji:"Je mi 51 let, odsloužil jsem si 30 let, budu mít nejlepší příjem v naší obci, ani starosta nemá 19.500,-měsíčně čistého a hlavně za nic a doživotně" /nepočítám pravidelné valorizace/.
Druhý příklad je má osoba:Je mi 33 let, hodnost poručík,vzdělání vysokoškolské-magisterské,u Policie ČR 13 let, sloužím v přímém výkonu,v noci, o víkendech a svátcích. Od 1.1.2007 s hodností praporčík, s měsíčním příjmen o 5.347,-Kč NIŽŠÍM!
Z těchto konkrétních dvou příkladů je celkem zřejmé, pro koho je, a to i díky Vám, tento zákon. Vážený pane ministře, ještě jednou se omlouvám že jsem nesdělil své jméno, ale jistě již víte proč.Policistou jsem byl, jsem a chtěl bych být, nicméně opravdu se domníváte, že toto je ten cukr pro policisty v přímém výkonu služby, pro policisty, kteří mají své rodiny a děti a domů budou nosit o více než 5.000,-Kč méně? Začínám mít pocit, že loď na které jsem s vámi vyplul, přestává být pro mě, ale pro "nové parťáky". Za Vaši odpověď předem děkuji

Vážený pane Aleši, nedokáži se přesně vyjádřit ke konkrétnímu případu, ale podle nového služebního zákona může být policista bez maturity pouze v první třídě, což samozřejmě není pozice pro jakéhokoli nadřízeného. Nový služební zákon toto prostě neumožňuje a neumožňuje ani výjimky, jak tomu bylo v minulosti. Pro bližší informace se, prosím, obracejte na Personální odbor MV (kontakty viz Pravidla této diskuse).
Stále platí, že po 1. 1. 2007 budeme vývoj služebního příjmu velmi pečlivě sledovat (jak na úrovni vedení MV a PP, tak na úrovni jednotlivých služebních funkcionářů) a pokud se zjistí, že u určité skupiny policistů došlo k propadu příjmu, budou využity jiné prostředky (např. zvláštní příplatek) tak, aby v rámci průměrného příjmu k těmto propadům nedošlo. Zdravím, Ivan Langer.

Já mám rohlík od ucha k uchu. To je opravdu možné?

jo tak on to bude Ivánek sledovat, jak se nám hnuly platy. A já vůl si myslel, že toto už je dávno vymyšleno a ono ne.My jsme potom nějaká pokusná laboratoř našeho kamaráda Ivánka, kde si vyzkouší co všechno četník vydrží. A až si nahrabe na další golfové hřiště, tak nám všem rozdá cukříky, práskne bičem do koní a pojede zpátky do Olomouce. Ten bordel co po něm zůstane už ovšem nedá nikdo dohromady.

Vážený kolego,

to, co jsi napsal je realita, o které jsem se také dnešního dne přesvědčila a je mi skutečně velmi zle. Pracuji asi jako ty na OOP a mě se měsíční příjem také sníží. Nicméně skutečně hůře je na tom můj manžel, který si přinesl domů platový výměr, který by snad ani po 9 ti letech služby nečekal. Degradace, snížení platu také o 5000,-- Kč. Nevím, jak budeme od února žít, ale bude to asi velmi těžké. Je mi z toho na nic, naše životní úroveň se prostě sníží. Zcela s tebou souhlasím v tom, že si polepší ti, kteří slouží dlouho a odejdou s vysokou rentou do důchodu. Vím, že si to možná odslouží, ale takto rapidní rozdíl mezi platy je neuvěřitelný a neskutečný. A už vůbec nevěřím, že nám někdo navýší zvláštní příplatek, což je např. osobní ohodnocení, když nám bylo řečeno, že můžeme být rádi, že nám ho nechali a na vyšší není. Prostě to, co nám dali podepsat je konečný ortel nad námi a mi, kteří nemáme ještě 10 let, musíme rok vydržet a odejít, protože za toto a ještě s vysokoškolským vzděláním se prostě nedá dělat. Je to skutečně výsměch řadovým policistům. A kdyby si někdo teď, když nám vydali paltové výměry u každého policisty najel na jeho průměrný měsíční výdělek v roce 2006, tak by věděl, do si pohorší a kdo si polepší. Jenom by se muselo chtít o tuto problematiku zajímat. My se rozhodně odvoláme a počkáme, co se bude dít.