1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Na stránkách TV Nova už je ke shlédnutí příspěvek z dnešních zpráv, zajímavé...http://www.nova.cz/tvarchiv/?238p=TNOVINY

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=02.01.2007&238m=p&238p=TNOVINY &238v=45612

Pánové slušně!Jinak by jsme se mohli srovnávat s těmi co slušně s námi nejednají!

souhlas, ale emocím kolegů se ani moc nedivím ...

1

Jsen zneuctěn, jsou práci jsme dělal vždy poctivě a s největším svědomím,byl jsme pečlivý a poctivý. Moje práce mě babí a mám (měl) jsme ji rád! Ale teď? co mám dělal plat mi jde dolu o 4000 jelikož jsme hlídkař. A to mám za to, že ke všemu jedu první a nevím ani někdy do čeho, no to jsme mi na ulici pěkně zvýhodněni od těch nahoře co jen tlučou do počítače a jdou v 15,30 domů. Já bych ty šmějdy co tam mají mega platy vyhnal na ulici a starej se šmějde za 16 tisíc a nastavuj krk, to by ti spadnul hřebínek a třeba by zněnili názos. Jak je to možný, kurva, kde to jsme ! Kde viděli, že přijdem o všechno, no jak je to možný někoho odrbat skoro o všechno, ještě klidně mohli snížit základ, zmrdi. teď je lepší marodit a vyjde to úplně na stejno, pěkně jsi to tady rozesral langre, jen tak dál a pak budeš vyhazovat ty kancelářská krysi s 40 tisícema na ulici, protože takhle se ti na to každý vysere, prober se a naprav to, to další tvoje pochybení!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!dřív než tu nikdo nebude!

NEJHORŠÍ JE, ŽE TENHLE ZMAŠTĚNÝ ZÁKON UŠILI PRO DŮCHODCE A FUNKCIONÁŘE. VZALI TO NÁM CO MÁME 3 TŘÍDY.

Jasný, přidali, no ale jen těm papalášům nahoře ale už nikoho nezajmá , že na úkor nás na ulici

Prosím, zachovejte slušné chování. Poslat někoho někam lze i velmi korektně. Mezi těmi nahoře jsou i slušní, kteří se tam vypracovali od píky. Ale nikdy nepůjdou výš. I oni kdysi šlapali chodník,...

Jak šlapali chodník ? Vždyť se za totalu zašívalo a chlastalo. Jak můžeš srovnávat tuto dobu s dobou před 89.

Ve spoustě věcí souhlasím ., ale ta čeština. Myslím , že ty nemůžeš tlouct do počítače . Prosím raději telefonuj.

psal jsem to naštvanej, tak jsme to neřešil, dobrou!

Budete se divit, ale ti sloužili před 89 umějí kolikrát víc než současní. Nedělejte to jak BDR po sloučení s DDR, kdy ti co sloužili za bolševika nic neumí a neumí pracovat. To je forma diskriminace a skupinové viny.

Teďky jsem zvědavej, jakou vydá knihu o sobě machýrek úlisnej!!!!!!!!!!!!!!

Chápu, že jsi rozčílený, ale měli bychom se vyjadřovat slušně. Nemůžeme házet do jednoho pytle všechny policisty, kteří nastoupili před rokem 1989, protože řada z ních do současnosti slouží na obvodech, kriminálkách a vyšetřovačkách a jsou to odborníci, i když třeba nemají kvalifikační předpoklady. U nás na OOP jsou také takz. stařečci, tak jim říkáme, a když k ním příjdeš pro radu, tak tě nikdy neodmítnou a troufnu si klidně říci, že se od nich máme pořád, co učit. Pro nás pro všechny je smůle, že tito policisté, kteří to znají a na ulici strávili tolik let nejsou na vedoucích funkcích, ono by to možná vypadalo úplně jinak a upřímně si nedokážu představit, až tito od nás odejdou, kdo je nahradí.

Jak to je, dnes jsme pracovali na oltář vlasti? Nic mi nedali, nic jsem nepodepsal, přesto jsem byl v práci. Není to podnět pro EU?

Tak nám zabili Ferdinanda, totiž nový policejní zákon. To co s ním vytvořil náš management v Plzeňském kraji to je do nebe volající. Management si ponechal či povýšil osobní ohodnocení a povyrostl na platech, "řadoví" příslušníci jsou s osobním na nule - management údajně nedostal od státu dost peněz na tyto položky.

Výsledkem této komedie je ten, že dobří pracovníci kteří měli do 31.12. vysoké osobní ohodnocení (řádově i několik tisíc korun) se platově buď propadli nebo díky navýšení tarifů zůstali na "svém" a méně schopní policisté je platově dotáhli nebo dokonce předstihli = motivace naruby. OPRAVDU JSTE TOHLE NOVÝM ZÁKONEM V PARLAMENTU ZAMÝŠLELI? TOHLE JSOU TY PILÍŘE STÁTNÍ SLUŽBY A KARIÉRNÍ ŘÁD?

Podle zákona zachování hmoty se peníze, které Ti sebrali, objeví v kapse Tvých šéfů.
A kariérní řád? Máš rád pohádky? Tak ještě tu O soudruhu Leninovi...

Existuje určitá vedoucí klika, která si mezi sebe nepustí nikoho. Kdo není kamarád kamaráda, nikdy se na funkci nedostane. Pokud si mysleli, že se tímto zákonem elegantně zbaví starých struktur a jejich myšlení, zmýlili se. Odejdou jejich podřízení, kteří si už ani finančně nepolepší. Navíc je spousta pák, jak se jich zbavit. Ti nahoře si platově polepší, ne vy "mravenečci". To znamená, že mají tichý politický souhlas, pokud mašina pojede bez skřípání dál a nebude u toho rámus.

Myslím, že česká policie dopadne hodně špatně, tady autoří toho zákona odepsali úplně vše co v jiných zemích velebí.

CHCE TO HNÁT PŘES MÉDIA A HLAVNĚ TV NOVA. LIDI SE MUSÍ DOZVĚDĚT PRAVDU CO SE TADY DĚJE.

TV Nova bych moc nevěřil,myslím , policajti jim pěkně leží v žaludku a když slyším některé invektivy reportérů-nevím jestli nás podpoří.

Televizi NOVA můžem jen děkovat, vždy jsem pisálky a novináře hlavně z Novy odsuzoval, ale teď jim děkuji, jsou jediná televize co nám nabídla pomoc a zastala se nás!

Nově je to jedo, oni jako každá jiná TV potřebuje originální senzační zprávu a tu měli. Díky Tv Nova o to někdo ví a nemohou to tutlat a tvářit se, že problém neexistuje.

V poslední době se nás Nova zastává. Pokud se znáte s některýma z jejích reportérů, tak oni stojí docela za náma - za náma, co jsme na ulici. Ví moc dobře, jaká je realita, pro koho je zákon stvořen..

Njn ale jak vidíš tak TV rima a ČT to tutlají a dělají že se uvnitř policie nic neděje a 100% to ví, tím jsem si jistý ...

Doufám, že rozhodnutí dostanu někdy v tomto měsíci, zatím jsem ještě nic nepodepsal. Kozel zahradníkem = Langer ministrem. Měli bychom jako jeden z bodů požadovat jeho odstoupení. Nepotřebujeme ambiciózního politika, sběratele volebních bodíků, potřebuje schopného ministra, kteý neřeční, ale jedná. Zároveň by se měl bít za svůj resort, za své lidi a ne kam vítr, tam plášť.

ZREMĚ JSI HASIČ CO? :-)

Nejsem hasič, mám odslouženo 16 let a zažil jsem tolik ministrů, že nevím, který byl horší. Možná Ruml.

Pane ministře.
Vždy jsem měl pravicové smýšlení já ani nikdo z mých rodičů nikdy nebyl v KSČ. K policii jsem šel v roce 90 a myslel si, že u této firmy se dá něco změnit ale brzy jsem pochopil, že tuto firmu řídí staří nomenklaturní kádři. Byl jsem brzy umravněn a poslán tam kam patřím. Na ulici. Myslím, že svoji práci dělám dobře ale nadřízeným do zadku nikdy nepolezu. Od nového zákona jsem čekal, že tuto firmu začnou řídit konečně porevoluční policajti a ne, že tam zůstanou staré kádry a vylítne pár nových rychlokvašek. Myslím si, že dobrý vedoucí by si měl projít chvíli ulicí vystudovat a potom někoho řídit. Sloužím na oddělení 3 typu a nedokážu pochopit, že nás řídí zase dva staří dobří kádři jejichž jediným cílem je přežít a dočkat se zlatých padáků.(což se jim asi již povedlo) dále dva lidi , kteří mají spracovávat náročnější spisy ( také předrevoluční kádři), pak čtyři rádoby spracovatelé(kam jsem se po 16 letech propracoval) a zbytek tzv. roznašečů doručenek. Nechápu jak na oddělení kde i s vedoucíma není 20 lidí a všichni musí dělat všechno, protože od 15,00 do 7,00 se slouží ve dvou max. ve třech. Je mezi 6 a 4 skupinou rozdíl 5 tisíc. Kariérní řád "je perfektní" ale není pro tato oddělení. Nedivím se, že kluci ve čtyřce jsou naštvaný, když za stejnou práci dostanou o 5 tisíc míň. Perfektní motivace. Těchto oddělení je asi hodně. Váš řád je opravdu jen pro okresní ředitelství, kraje a PZ možná ještě pro obvody 1. typu. Věřil jsem, že pravice to změní ale ukázali jste, že jste ještě větší břídilové než panové z levice. Příště budu asi volit "ultra"levici tedy KSČM. S pozdravem čest vaší práci váš bývalý volič a policajt z ulice.

Máš pravdu, červení nebo modří, ryba smrdí vždy od hlavy.

Von to stejně nečte a jeho svazácký myšlení? S tim nic nenaděláš.Je to komunistickej poskok.

ODS si asi neuvědomuje kolik hlasů ztrácí, jediný policista, hasič, ... jim nedá hlas a jejich politika nevoní ani mladým rodinám, důchodcům a dalším. V průzkumech sice vedou, ale začínají tvrdě ztrácet a budou rádi, když včas utvoří koalici s ČSSD.

Plně s tebou souhlasím! Sloužím na OOP stejného typu, s klukama na baráku jsme byli vždy v pohodě srandičky hahaha apod. I tu po 1.1.2007 jsem narazil na problém, kdy kluk se kterým jsem pořád v pohodě mi nadhodil, že on má 4TT a já 5TT a problém byl na světě. On 15 let u PČR a 2 děti, já 12 let u PČR a 1 dítě a beru od víc než on a rozdíl není malý! Neberu to jako závist, ale nespravelnost vůdči mnoha policistům, kteří dopadli stejně. K tomu ho poslali do pprap. jako nový cucáky, kteří umí ještě prdlačky a policejní prácí se budou nějakou dobu učit. Hasiči jsou pod náma v baráku a když zjistili, co budou brát (2 TT) tak se museli omejvat! Jinak všem pevné nervy a jestli bude třeba demonstrace, je jedno kdy a kde, tak určitě jedeme. Na závěr Vám díky p. ministře za opravu "dobře zpracovaný služební zákon" , který nás tu určitě bude držet na té Vaší lodi, která šla ke dnu. Jediný co oceňuju jsou nové COMPY s monitory, dig. fofo a LAPTOPY co nám byly na starý kolena dodány ze skladů, kde určirtě dlouho hnily.

Jsem také z VČ a u nás na OOP nastal stejný problém se zařazením do PT, já jsem v 5 PT a byla bych v pohodě, kdyby nám na obvod nedali 2x 6PT, kterou dostali lidé, kteří slouží polovinu toho, co já. Mě to tak moc nebere, protože jsem ráda, že nejsem v jejich postavení. Jsou tam totiž chapi, kteří slouží více jak 20 let a tito svojí práci dělají poctivě a najednou jsou zařazení do 5 PT. Taky docela výsměch. Nevím jakým klíčem byly rozděleny platové třídy, ale určitě někdo mávnul kouzelnou hůlkou. Zjišťovala jsem si jak je to na jiných správán a někde mají na obvodech jenom 6PT a 5PT, někde mají pouze 5PT a 4PT a někde mají dokonce i 3 PT, takže je to skutečně začarovaný kruh a domnívám, se že pokud máš stejnou náplň práce jako tvůj kolega, tak by jsi měl mít i stejnou platovou třídu, ale tento logický fakt u policie neplatí. Nový služební zákon jsem si podrobně prostudovala a je tam tolik nařízení, která se domnívám, že jsou v rosporu s dalšími platnými právními normami, že zákonik práce je proti tomu jenom břídil, ale to je můj čistě laický názor. Jenom si to stačí přečíst před spaním a v noci budeš mít pěkně bujaré sny.