4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

361- žert či omyl pane ministře? Nestačím zírat - úžasná a chvályhodná práce- jen tak dál.
Přeji Vám mnoho úspěchů při schánění nových parťáků. Škoda jen, že se s těmi ubožáky neseznámím. S pozdravem bývalý námořník z T I T A N I K U

toto již není Titanic, ale Nautilus

Vážený pane ministře, dnes jsme s kolegy podepsali nový paltový výměr a celý den jsme si lámali hlavy, podle jakého vzorce jsou naše platové výměry vypočítány? Nevím, jestli to je tím, že jsme policisti, ale každý rozumně uvažující člověk si dá 1 a 1 dohromady a zjistí, že když mu průměrná mzda klesne o nějakou částku směrem dolů, nemůže být celková za rok vyšší než za rok minulý. Všichni u nás na OOP máme rizikový příplatek o 450 Kč nižší, ale bezpečnostní situace se v našem okrese vůbec nelepší, naopak se stále zhoršuje. Byl bych velice rád, kdybyste nám ten Váš zázračný vzorec prozradil a vysvětlil. Nemyslíte, že by bylo nejideálnější, kdybyste si to Vy a ostatní páni ministři a poslanci za tyto peníze na půl roku zkusili??? To by se asi bezpečnostní situace položila úplně. Udělejte aspoň jednou politické gesto a snižte si ty platy, které jste si přidali a nám je sebrali!!!!!

toto jsem právě odeslal paní tiskové mluvčí MVČR. Možná si to i přečtě:
Dobrý den paní Masaříková. I přesto, že jsem byl do 31. prosince 2006 vcelku mlčícím policistou, který byl vcelku slušně ohodnocený, tak mi to po Vašem vystoupení v TV Nova nedalo a vcelku jsem se rozčílil takovým způsobem, že mi partnerka chtěla přivolat záchrannou službu. Jak můžete veřejnosti podávat tak zcestné informace. Podala jste naprosto totožné vyjádření jako tiskový mluvčí Policejního prezidia minulý týden. Co mám očekávat v únorové výplatě, že dostanu mimořádnou odměnu, která mi dorovná rozdíl ve služebním příjmu. Pokud jsem v průběhu roku pobíral od 29.000 do 32.000,-Kč hrubého, tak jak mohu mít v únorové "výplatě" tuto částku, když jsem obdržel na Silvestra!!!!! rozkaz s platovým výměrem, kde jsem samozřejmě neměl uvádět datum (já hlupák ho tam skutečně neuvedl - opravdu do té doby poslušná ovečka) a zde byla částka cca 27.500,-Kč. Kdo mi tedy doplatí ten rozdíl. Chápu, že jsem dostal na základním tarifu přidáno (v roce 2006 jsem měl základní platový výměr 23.900,-Kč - tarif, osobní, rizikový, směnnost) a nyní mám přeci o 3.500,-Kč více. Ale já byl policistou v 9. platové třídě, tzv. závislý z příplatků za služby a těch bylo opravdu hodně (až moc). A za tyto příplatky jsem měl 5.500-8.000,-Kč!!!!!!! a to nám ještě nebyly placeny přesčasy tak, jak to stanovil zákon. Jaké tedy pro mne máte vysvětlení a útěchu.
Již nyní Vám bohužel garantuji, že se nejedná pouze o mne, ale také o mé kolegy. Již chápu, že veškeré přidání se týká 7 platové třídy a výše. Jaké to bylo překvapení mého vedoucího, že mu bylo přidáno 8.000,-Kč hrubého, když k tomu bere ještě důchod.
Nakonec se omlouvám, že vystupuji tímto způsobem jako anonym. Je možné, že již příští týden se již nikdo z nás řadových a podotýkám poctivých policistů nebude muset anonymně zkrývat a všichni již po letech vyhrožování nadřízenými vystoupíme z anonymity, jako to již udělalo zhruba 20 kolegů na diskuzním foru PP.
S pozdravem jeden z policistů, který zřejmě začně přemýšlet, kde bude muset snížit splátky na bydlení, když má živit rodinu s dětmi. Vím, že jsem si nemusel pořizovat novější a lepší bydlení, ale každý rok nám bylo přidáno. I práce přibývalo. Myslím si, že to byly zasloužené peníze, ale nyní......... Práce nám neubude, neboť někteří kolegové ukončují nebo ukončili služební poměr a noví budou až za dlouhooooo.
P.S. pokud budu mít v únorové výplatě minimálně stejnou částku jako v listopadu 2006 (30.500,-Kč hrubého), tak se Vám snad omluvím za to, že jste musela případně číst tento nářek. Ale bylo by samozřejmě logické, kdybych měl o 5% více, jako celá státní správa. Ale to bych byl jenom za snílka a blázna.

Kolego ani bych se nedivil, kdyby ti odpověděla stejně jako se dostávalo odpovědí mě universální větou od všech funkcionářů a to: Pláčeš hezky, ale na špatným hrobě. Ještě jednou mi někdo z nich řekne tuhle větu a ty hroby jim osobně vykopu a ještě jim do nich pomůžu.

mě snad ani nejde o odpověď, ale o úlevu.

Já jsem si taky ulevil do media, ale tak mě sestřihli, že to hlavní co jsem chtěl říct. Tam nebylo.

osobně zapůjčím krumpáče a lopaty a rád se celého procesu zúčastním

myslím si kolegy, že vím, kdo jsi a plně oceňuji tvůj příspěvek do TV. Budeme se muset bránit všemi dostupnými prostředky a ne opětovně pouze reptat a sedět a nechat si vyhrožovat. Jsme ve státní firmě, kde to má fungovat plně dle platného právního řádu a také na dodržování zákonů dohlížíme, ne?

Tak já jsem rozhodně tímto neskončil za ty prachy budu šít kam můžu. Patřím do ulice a s příspěvkem pana plk. Brázdy, kterého si velmi vážím, protože je jediný, kdo na forech odpovída se nemůžu ztotožnit. Mě nezajímá, že zaplatěj lidi v kanclu. Já nejsem sekretářka.

Ty blázínku...

Docela by mě zajímalo v jakém duchu byl míněn poslední příspěvek?

pro Hlídkaře OOP

Máš mojí plnou podporu, prostředky na to máme a bylo by škoda jich nevyužít. Přeju hodně sil

Vážený pane ministře ! Jsem jedním z Vašich policistů, v přímém výkonu sloužím od roku 1991 a v uniformě sloužím dodnes. Před několika týdny jsem se zúčastnil policejního kongresu, kde jsem pozorně naslouchal Vašemu projevu, v němž jste podrobně rozebíral podstatu reformy policie a 10 pilířů, na nichž má reforma stát. Dnes s odstupem času jsem již pochopil naprostou naivitu celého záměru. Jakoukoliv reformu, pane ministře, můžete provádět jen s policisty motivovanými, odhodlanými, a v rámci daných možností spokojenými. V současné době však bylo docíleno toho, že policisté na základních útvarech, tedy na jednoznačně nejdůležitějších článcích policie, prožívají neuvěřitelné zklamání a deziluzi a pokud toto má být průvodním jevem Vaší reformy policie, pak si troufám říci, že Vaše reforma povede jen k celkové destabilizaci policie jako takové, což by za určitých okolností mohlo mít i celospolečenské důsledky... Já osobně se snažím na řadu jevů u policie nahlížet s nadhledem, každopádně si myslím, že vůbec neměl nastat jev, kdy se policisté začnou bát o své životní jistoty a služební příjem. Jediným srovnáním pro policistu může dnes být již jen řadový voják Armády ČR a zde jakékoliv srovnání vyznívá vždy výrazně v neprospěch policisty. O skutečném pracovním riziku a všestranné náročnosti ani nemluvě. Jsem skutečně zvědavý, jakým způsobem bude krize z Vaší strany řešena. Nejlépe motivovaný musí vždy být především každý řadový policista, kriminalista a vyšetřovatel. Protože jen tito lidé dělají skutečnou policejní práci....

Neházel bych do jednoho pytle! Jsem znechucen z toho, že důchodci sedí na funkcích, ale zase znám například poldu, který slouží 36 let a je v 5TT jako polovina lidí z OOP kde slouží, slouží pár nočních do měsíce, mladší kolegové k němu chodí pro radu. Pak znám vedoucího oddělení, který sice na funkci sedí ve svých 58 letech, ale hrozíme se chvíle, kdy nám odejde do důchodu. Zdá se nám, pod ním sloužícím, jako člověk na svém místě. A kačky mu vůbec nezávidíme. Ti poldové "důchodci" sloužící jako mužstvo maj ty prachy za výsluhu a cca litr za každé 3 roky mi nepřijde zase tolik. Jak málo by stačilo: dát směnnost pevnou částkou a ne % tak aby polda co nasazuje život v noci na ulici třeba 10 x do měsíce a je v trojce neměl směnnost poloviční než polda, který dělá na OOP výživy v pětce a noční má 2 do měsíce.

když mi můj vedoucí ukazoval výměr, tak byl překvapený, že mu ze všemi příspěvky za vedení a osobním přidalï 8.000,-Kč hrubého. Je mu 59, k příjmu již rok bere důchod - skoro 10.000,-Kč, několik let sloužil na StB a vysokou samozřejmě nemá....... tak o toto je také taková jedna pohádka /to není sci-fi/

To snad ne!To také jde?

ano jde a již déle, než-li rok. Když je někomu více, než-li 55 let.

dnes vedoucí povídá, ta jsem si to tedy nechal spočítat a já s tím důchodem budu domů nosti 45.000,-Kč!!!!!!!! (a to je pouze v 7 PT, jak to asi vypadá na prezidiu :-((

To jo, teď osloužej pár měsíců a půjdou do prdele. Budou chytat ryby a u toho se chechtat jak jim skáče 50% renta.

oni nepůjdou, oni zůstanou a budou sloužit za těžký prachy dále. Veř mi.

Jo, ale renty se stejně dočkaj a kdyby se změnili poměry tak rychle vypadnou dokud to půjde s tím co si důchodci sobě nadělili.

Pánové jak tady čtu tyto poslední příspěvky, je mě smutno. Uvědomuje si někdo z Vás, co už všechno ten starý polda má za sebou. Svátky, soboty, neděle, noční, přesčasy bez nároku na odměnu a podobně. Musel se postupně vypracovat na svůj post a není jeho vina, že o něj není postaráno tak, aby do důchodu odešel. Využil jen příležitosti jak si přilepšit. Ani jeden z Vás na jeho místě by nejednal jinak a netvrďte, že ano. Nemám rád lháře. To, že nemá školu mě nevadí, když věci rozumí a dělá svou práci dobřě. Naopak nesnáším lidi se školou, kteří mají prd odslouženo a jsou mistři světa a že jich u policie je. Je jedno jakou má VŠ, hlavně že ji má, třeba hnojárnu. Každý z Vás bude jednou důchodového věku, tak prosím nezávidte. Nikdo nic zadarmo nedostane. Není to jeho chyba, ale hanba systému.

No kouknu na 112 a bude se mě dobře spát!Hrdinové dnešních dnů!

Jo 112, každá kravina ( krávy na silnici ) a hodinu tukáš do klávesnice ( stroje )

Co takhle řešit všechny přestupky domluvou? Přece nebudeme dělat výběrčí pro stát, když nás stát odírá... Tak ať nemaj ani oni !

To je forma stávky amyslím si, že dokážeme přijmout lepší řešení. Lidi by byli rádi a jim by vyhovovalo, jaké máme problémy. Možná by na nás zase tolik nenadávali.

Můžeš to samozřejmě dělat jen u těch přestupků, kde máš tu možnost jak jsem psal níže a s těmi ostatníma co jsou pevně dané ... přeci nemůžeš za to že jsi zrovna koukal na druhou stranu ne??

Domluvy, netečnost, marození, odvolání.........jen si nenechat srát na hlavu.

Domluva je myslím řešení! Stát nedal peníze co sliboval a stát nedostane peníze se kterými počítá. To je myslím logická rovnice!!!!

To neklapne u nás na severu pokuty nikdo neplatí u nás jsou moderní nezaplacenky a je to i lepší máš to rychleji zapsané v ETŘ.

Řešit přestupky domluvou by asi nebylo nejchytřejší, já pracuju na nehodovce a práce mám už tak nad hlavu. Takhle by akorát přibylo nehod...tím nechci říct, že s nynější situací u policie jsem spokojen.

Nechápu, proč policisté na ulici, sloužící na OŘ Příbram jsou zařazeni ve druhé rizikové skupině (1-4tisíce) a ne v první (3-6tisíc). Do konce roku 2006 byl rizikový příplatek na OŘ Příbram ve výši 3.000,- a od 1.1. je pouze 2.550,-..., není mi známo, že by se zlepšila bezpečnostní situace na ulicích kdekoli v ČR, tak proč??? Věřím, že je to celorepublikový problém. Nechá se proti tomuto napsat odvolání?

Je to problém pravděpodobně více okresů či krajů. U nás to dopadlo úplně stejně. Jasné, že se bezpečnostní situace nezlepšila, ale dojde tím k úspoře finančních prostředků a o to přeci jde. Taková je politická objednávka. Odvolal jsem se proti takovému postupu. Ale v úspěch nevěřím.

Zkusím se taky odvolat, uvidíme...

Myslím, že problém je v tom že Budějovice mají 2000 jak pro kancelářské tak pro lidi kteří nasazují život na ulicích. Jedním slovem BORDEL.

v posledním týdnu r.2006 přišlo nařízení, že všechny rizikáče se musí snížit o 15% a taky že to tak vychází, spočítejte si to a uvidíte, že je to o 15% míň než tomu bylo v r. 2006!

Aby nemuseli zvyšovat rizikové příplatky zvedli se koeficienty nápadu TČ. U nás na oddělení máme nápad TČ pomalu jak v Praze, ale na zbytku oddělení v okrese takový nápad není a počítá se jenom průměr. Takže jediná rada všechno nabrat nebo Vám ho ještě zkrátí.

Pan ministr chtěl neúplatnou policii. Pane ministře, máte ji mít.... Pro info: jako nehodář po 14 letech mám 700,- osobního a to mám nejvíc. Ostatní od 100,- do 500,- stejně sloužící. Je to hnus a při zpracování nehod všem lidem vyprávím, jak jsme na tom. Za odměnu uděluji za každou nehodu pouze 100,- Kč pokutu. Ať ušetří ostatní, když né my. Jsme pro všechny státy pro smích, ale nebojte se pane Langře, i na Vás dojde...!

My pro změnu od Nového roku na přestupky co jdou řešit domluvou jen upozorńujeme a neřešíme v blokovém řízení!! Řidičům, také co se ptají na poměry u PČR odpovídám pravdu ...

BUĎ RÁD ŽE SLOUŽÍ ZDRAVÍ U NÁS NA NEHODÁCH JSOU VZTAHY JEŠTĚ VÍC PRASEČÍ A NEJSOU NA NIC PENÍZE. DŮCHODCI SEDÍ NA ŽIDLÍCH ZA DVA PLATY.

PŘESNĚ TAK LIDI NEVÍ JAKÉ POMĚRY TU VLÁDNOU ZA KOLIK TU DĚLÁME A NECHÁME PO SOBĚ JEZDIT.