4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Rádoby vážený pane ministře a jiní hlavouni,
to jsme tak chtiví, že požadujem důstojné podmínky pro svou práci? A kdyby šlo jen o peníze ...

... a samozřejmě i dámy :-)

Pánové přejí dobrou noc a jdu dospat spánkový deficit z 24 hodinové služby na Nový rok

Pánové, jak čtu názory vás dělníků, tak vy nejste schopni se v jiné firmě uživit. Nikdo vám jinde žádnou diskuzu nepřipustí. O pokud se vám zdají vaše příjmy v současné době nízké, tak jste byli v uplynulé době značně finančně nadhodnoceni a byli jste schopni dosáhnout příjmů srovnatelných s nižším managementem.

Nevim, kde jsi pracoval ty, ale já pracoval v bance v teplém kanclu. A tohle jsem šel dělat z přesvědčení. A můj plat + sociální výhody byly v době mého odchodu stejné jako u PČR. Kolektivní smlouvou byla zajištěna každoroční valorizace platu a dále se nesmí zapomenout na čtvrtletní a roční bonusy ve výšši o které se ti u PČR může jen zdát, a byl jsem tam zaměstnán jako řadový úředník.

No konečně trocha humoru. Menežere, d í k y ! lol

Pánové, jenom se obávám, aby vás ten humor nepřešel.

Jenom doufám, že všichni, kteří se tady pokoušíte o nějakou diskuzi, nevykonáváte službu, která je hrazena z financí daňových poplatníků. Pokud by tomu tak bylo, tak si raději oprašte znalosti ze závazného pokynu týkajícího se používání celosvětové sítě Internet v době služby.

OSLE!!!

Manager, je vidět, že toho moc o naší práci nevíš. Kde by se asi tak vzala na policejní služebně taková vymoženost, jako je internet :-)

Za ty roky co sloužím (začímám 12 rok) na dlažbě, mám pocit, že to, co se děje na vrchu, nemá obdoby - tolik odborů a zbytečných fcí to by se v soukromé firmě nestalo. Bohužel policie jako i jiné státní firmy jsou v rovině manažerských funkcí rodinné či víceméně spřátelené klany, takže, vzhlem k tomu, že spodinu, která dělá obraz POLICIE na veřejnosti byla označena jako ojebáváci, kteří chtějí platy odpovídající své náplni práce, začnu plně využívat od 1.1. 2007 sociálního zajištění státu ve věci nemocenské jako ostatní občané ČR (zatím jsem se snažil vzhledem k příplatkům nemarodit a nemoci přecházet průběžně, ale po propadu hrubé mzdy cca 16000 hrubého proti roku 2006 a to nemám odvahu počítat 5% zvýšení mzdy státním zaměstnancům avizované snad všude) budu pokukovat po jiném zaměstnání. Vždyť o svou bezpečnost se bát nemusím. Masová kampaň Najdi si parťáka přilákala tisíce mladých lidí, kteří splňují podmínky a za ty nekřesťanské peníze se chtějí válet na služebnách a služebních autech.

Jestli mě by napadlo kecat do chodu nějaké firmy ve které nejsem zaměstnán.

Tak asi nebudeš schopný manager, když máš plat na úrovni řadového policisty. Mojí dva bývalý spolužáci ze střední školy dělají managery v menší firmě a mají plat 2x vyšší než já jeden tam pracuje 5 let a druhý 3 roky já jsem u PČR 11 let a budeš se divit byli rádi, že udělali maturu. Jestli se ptáš na můj prospěch tak jsem měl vyznamenání.
Jinak se nediv, že si policisté stěžují na snížení platu taky by se ti nelíbilo, kdyby si jako manager bral stejně nebo méně jak mistr v provozu co ? To je skutečnost třeba takový strážník MP se středním vzděláním má stejný plat jako policista na základním útvaru a víc jak hlídkový policista tedy aspoň u nás to tak je. A doufám, že nejsi takový naivista, že si nemyslíš, že toho uděláme stejně.

Pánové nevšímejte si ho, je to jen sprostý provokater, nebo hlupák.

Manager je komik internet hahahahahahahaha

Ty chytráku. S náma taky nikdo nediskutuje. U naší firmy vládne totalita. Nikdo se s podřízenýma nebaví, proto vznikly nezávislé stránky jinde, kdyby náhodou vedení vadilo i toto naříkání nadarmo na těchto stránkách. Nikdo neodpovídá, to je teda diskuse :D Jo a letos ocházím, budu podnikat, což už stejně načerno dělám a vydělávám si víc než teď. Máš radost? Tak proč se tomu nevěnovat víc a vydělávat ještě víc. Měj se.

To je kopyto a ne manager. Každý přece ví, že internet k policii nedorazil. Zkoušeli nám ho dát do kanclu, zapojit ho k psacímu stroji, ale nebyla tam odpovídající zástrčka. Je to hlupák. Ale sranda s ním je :D

Už to vypadalo, že sem pan ministr provokatéry nenasadí...to se mi ulevilo...

stále jsem pánové a dámy neobdržel žádnou listinu za kolik vlastně makám. Až budu psát usnesení o odložení tak ho napíšu taky v novém roce

já už ho napsal, teda nepsal, podle nového zařazení ho ani psat nesmím!

nechápu, proč máme čekat na to, jaké budou výplaty v únoru, když na papíře je to již pevně dané a nic se tam nebude měnit. Ať si to hodí sami např. sem - http://www.finance.cz/home/dane/kalkulatory/mzdovy_kalkulator/ a kalkulátor jim ukáže, kolik to je, když si to neumí už teď sami spočítat!!!

Zdržovací taktika. Budou oblbovat tak dlouho dokud si nezvykneš.

spíš je to veřejné lhaní veřejnosti........protože policisté vědí, jak to je.....

rád bych se odvolal, ale mám dost velký strach, abych nepřišel o práci mám rodinu a dítě, hypotéku na byt atd., poradte, děkuji

jinak pokud budu vědět datum a čas, nebudu zrovna v rachotě, na demonstraci půjdu, jen tu napište konkrétni datum a čas a ja přijdu dá se říct se všemi

Pro Somebody - a jako z čeho máš strach? Že tě vyrazí? Nezapomeň, že v jednotě je síla. Pokud bude tady každej posera jako ty, tak příští rok půjdeme zase o bůra dolů. Jinak existují soudy, takže já se nebojím a budu se klidně soudit.

Staň se zlodějem a okrádej služební funkcionáře. Ty teď budou mít peněz jak želez. Třeba to ani nepocejtěj.

necítím se být poserou, jen zodpovědný za svou rodinu, toť vše, vím, že oni na to serou, ale já nemůžu, rozhodně bych se ale nenazýval poserou

somebody

Já rodinu nemám a nemyslím si, že jsi posera. Plně tě chápu na keci tohoto typu se úplně vykašli. Kdo nemá zodpovědnost ten může plácat co chce.

zodpovězme si 7 kriminalistických otázek .................... a za to doplňme " kdo, kdy, kde................. nám někdo nějakým způsobem pomohl - dál si odpovězme ni-kdo, ni-kdy, ni-kde...... tohle je teď asi posledni trend"

Demonstrace, jinak ........
(Tazík, 02. 01. 2007 23:18)Kolegové, sloužím 14 let, v krajském města jako obvodák. Také mám platový propad. Můj názor je takový, že teď už musíme vyjít do ulic, protože pokud nevyjdem nyní, tak již nikdy a za 5 let, bude další novelizace a peníze začnem do práce nosit. Proto se musíme, mi, co nosíme uniformu každý den na uliciijako terč,jednou rozhodnout a bojovat za své práva. Pokud se náš zaměstnavatel rozhodl, že bude v rozporu s dobrými mravy pohrdat prací nás dělníků ulice, nedodržovat listinou základních práv s svobod (150 balíčkovek) a to myslím i hasiče, tak se já,jako policista již necítím vázán, tím, že nemohu demonstrovat a případně stávkovat.
Proto navrhuji: 26.1.2007 provést demonstraci uniformovaných policistů před Ministerstvem vnitra ČR v době od 13-15 hodin.
Jako další alternativu lze v jiný čas provést procházku policistů po Praze na trase MV, Úřad vlady, Poslabecká směmovna a Sněmovní ulici zablokovat.

Pokud se s námi nebude chtít nikdo bavit, tak je krajní řešení stávka, například formou neodkladné návštěvy lékaře dne 14.2.2007 od 07.00 se střevními obtížemi. Ať si náš skvěle placené vedení slouží sám.

Tak se kolegové vyjádřete, a pokud souhlasíte, tak to dejte jako výzvu na intranet, a informujte hasiče, celníky, bachaře.

P.S. Když ne dnes, tak už nikdy.

Demonstraci jo, stávku ne s tím nesouhlasím v první řadě jsem policajt a pomáhám slušným lidem. Pro své obohacení se na ně nevykašlu.

K tomu doktorovi bych nešel. Nechci si brát jako rukojmí lidi, kteří by mě v danou chvíli potřebovali. Menežnent by za nás na tu ulici nešel, vykašlal by se na ldi stejně jako na nás. S demonstrací souhlasím.

pro demonstraci...AMEN

Já jsem teda pro a divím se, ty pisálci přede mnou, že máte řeči o tom, že nebudete brát rukojmí a nechcete oklamat náš lid....... Ten tvůj lid se na tebe vykašle. Když mohli stávkovat lékaři (taky jsem se nedostal na ošetření a nikoho to nezajímalo), tak proč bychom nemohli my? Nejste náhodou z vnitra vy přede mnou? Já jsem teda pro!!!!

Naštěstí od nás už někteří šli marodit, takže někteří mají rozum. Vedení to je jedno, takže se opět ukázali...

Hugo, jsem pěšák na OOP. Doktoři stávkovali, ale myslím si, že jejich stávka, teda aspoň doufám, neohrozila nikoho na zdraví a životě. Neměl jsem na mysli to, že by si v době stávky potřeboval někdo podat oznámení např. že mu stará odvezla z bytu televizi.

Tak za prvé mě doktoři ošetřili i během stávky. Měli zajištěný služby. Za druhé nevim proč mi říkáš pisálku, když jasně vidíš, že toho určitě nenapíšu tolik co kolegové ve vyšší PT. A v neposlední řadě. Sice nemám prachy, ale nejsem vyděrač a alespoň vim z jakého důvodu tuhle práci dělám. Je spousta lidí, který nám držej palce a taky by se mohlo stát to, že by to během té stávky odsral, někdo z tvých blízkých nebo některého jiného kolegy. Tak se chyť za nos a nemel nesmysly.

Celá naše místní oblast souhlasí s demonstrací, rádi přijedeme, šíří se to velmi rychle a chytlo se to, máme možnost zajistit autobusy. Podle výsledku se potom domluvíme na dalším. V pátek a v dopravní špičce to bude nářez. Jen aby ještě v tuto dobu na tom úřadě někdo byl, víme jak je to s pracovní dobou na úřadech v pátek!!!!!!

Kluci, přijďte, jdeme do toho s vámi. Ty tajtrlíci na MV nám za ty prachy stejně můžou bejt ukradený.

Let´s go! Ale vážně, kluci, pojďte. Nemůžem si to už nechat líbit! Když se do nich neopřem teď, tak to zas opadne a bude z nás dál jen stádo "tupých ovcí". Víte, jací jsme. Práce bez ohledu na volno, všechno jen pro službu. Ale takhle to už dál nejde! Tak se nenechte přemlouvat a přijďte toho 26.1.2007 před MV!!!!!

S názorem na uspořádání demonstrace dne 26.1.2007 před ministerstvem vnitra naprosto souhlasím, vzhledem k tomu, že stávkovat nemůžeme tak tam pojedou pouze ti co nemají ten den službu, ale již bylo s naším vedením domluveno, že v práci budou pouze ti nejnutnější = výjezd. Zbytek jede na Prahu. Čím více nás bude tím líp. Pokud se neozveme hned tak pak je to k ničemu. (s křížkem po funuse) Vzhledem k tomu co jsme za složku by měla být vidět naše síla a jednotnost, protože v jednotě je síla. Pokud by nebyla naše akce moc úspěšná tak je tu ta možnost jak již bylo uvedeno ze 14.2.2007 dostavit v hojném počtu k lékařům s nejrůznějšími zdrav. problémy znamenající aspoň týdenní prac. neschopnost. Pak bude vidět jak si za odchozí policisty najdou náhrady (během týdne).
Pokud vám ten den budou volat skrytá čísla, nebo čísla vašich vedoucích na VAŠE soukromé mobilní telefony je lepší je ani nezvedat, soukromý mobil nám nikdo neplatí a není naší povinností jej zvedat. Pokud si vymyslí jinou mimořádnou akci není problém demonstraci o den nebo dva přesunout. HURÁ NA BĚLEHRAD (MV Praha)

Já bych se chtěl omluvi za včerejší unáhlenost, kdy jsem prohlásil, že jsem šel dolů o 36000,- čistého ročně. Dnes jsem to za celý rok sečetl a je to 36000,- hrubého. Takže jsem vlastně v pohodě protože je to téměř 24000 čistého za to budu makat stejně jako dřív. V mém vysokém čistém platě 16 405 Kč. se to vyplatí nasazovat krk a všude se hrnout do předu.

Netřeba se omlouvat, třeba při tom hrnutí se do předu a nedostatku policistů, kdy budeš třeba na konci čtvrtý šichty v kuse unavenej, někde pochybíš, a oni ti to nějakým pěkným trestíkem dorovnají do těch 36 tis. Kč.

jj třeba za můj boj o vlastní plat, by mě mohli natřít nějakým pěkným trestíkem.

Musím se přiznat, kolego, že mi je vás hlídkařů opravdu líto. I když já byl takový "hlídkař za lepší prachy" v dřívější 9. platové třídě.

Musíš to brát z té lepší stránky. Až Ti dají 15 na 3 tak trest bude, vyjádřen hotovostí, nižší. Omlouvám se za černý humor.

Mě je líto naprosto všech. Protože v porovnání s rudochama budeme žebráci všichni. Nezávidim jen si chci budovat zázemí s platem 16405,. nedostanu ani hypotéku se solidníma podmínkama.

žádný boj není zadarmo. a to riziko ti přece kompenzují rizikovým příplatkem...

Ale ten by se měl rapidně zvýšit, jestli to myslej s těma jmenovkama na hrudi vážně.

Ještě bych docela rád dodal, že nám dali ve 3 TT do pracovní náplně úkony v trestním řízení. Drsný a to celý a odměnu 0,. Kč osobního. Tak nevim

Omyl, trest už může být 25 na 3 :-))

Hugo, tak to jsem ani nevěděl, je vidět, že s propadem platů u pěšáků dopředu počítali. :)

pro Hlídkaře OOP

Až budou ty jmenovky, tak dostane opodstatnění myšlenka "Hledám parťáka", protože spolu budete i bydlet a krejt si navzájem záda s nataženým kvérem pod polštářem. Pak si tě totiž najde každej drban i v telefonním seznamu v budce. Opět černý humor

No jo, 3 měsíce to za 12000 zvládnu.

Když jsem mluvil s kamarádem z DI a ten mě uvedl, že je v 3 PT, moc jsem se divil. To snad není možné. Všude se píše o braní úplatků u dopraváků a jak tomu zamezit a najedou tohle. Mám takový neblahý pocit, že teď budou brát i ti co nebrali. No, to se mám jako řidič na co těšit. Nechci se z Vás nikoho dotknou, myslím to upřimně a chápu Vás. Ale takhle si boj proti korupci nepředstavuji. On je totiž na tento stav slogan /přímo z kolébky demokracie, USA/ : "Když policii nezaplatí stát, zaplatí ji mafie."
Přeji všem poctivým policistům řádného, rovného a poctivého MV, který se o ně postará v dobrém i zlém. Jinak jsem si všiml, co se najednou objevilo za spoustu plukovníků. To bude asi z těch vašich odebraných hvězd.

Jo ten plat by mohli vyrovnat v únoru nějakou vychytanou odměnou, třeba takovou jako jsem dostal v listopadu. 500,-Kč a jako odůvodnění bylo za kvalitní práci bez ohledu na osobní volno :) Dneska se tomu už směju, ale dost mě to urazilo. Nikdy jsem nebyl stejně jako většina znáz žádnj " hodinář" V životě bych nechtěl zpát do EKIS každejch pár minut nebo hodin, kdy jsem musel být v práci déle. Nikdy jsem za to nepožadoval žádnou odměnu. Přesčasy jsem měl pouze, když byly dopředu plánované na nějaké důležité věci, jako třeba DBA na cyklisty v prosinci v metru sněhu v 5 ráno při - 15 C atd. Opravdu by mě potěšilo, kdyby mi za kvalitní práci bez ohledu na osobní volno někdo poděkoval, takhle se mi, ale někdo jenom vysmál. Chtěl jsem se odvolat, ale než to vrátit, to raději kačky skončili ve sbírce pro opuštěná zvířata.

Kdyby měli počítat každou minutu na víc i to co trávim v práci při soudech z drbanama na přestupkových komisích, tak se nedoplatěj.

jj, nedoplatěj a většině nás to nikdy nevadilo, prostě když byla potřeba tak jsme dělali. Úředníka vidím jít už před koncem pracovní doby z úřadu, ve zdejší fabrice stojí u píchaček 15 minut před koncem fronta a čekají až si budou moci pípnout a nám dají 150 hodin zadarmo? Další věc, která mě uráží. Možná, že těch 150 hodin za rok jsem udělal bez toho abych měl vůbec potřebu to někde uvádět v knihách služeb apod.

Hlavně doufám, že těch 150 hodin si odmakaj i hlavouni. A proplatěj si třeba 2 hodiny navíc tu 151 a 152.

Neboj já tam stála v 5 ráno taky a tuhle práci musíš dělat z lásky přeci né pro peníze!!!ha,ha,ha
jinak já jako dopravačka jsem ve 3 platové třídě tak v tom nejsi sám!!! Dopraváci jsou na tom stejně jako hlídkaři OOP.

my máme takového managera (nebo to tak alespoň prezentují jeho podřízení), že veškeré pohotovosti na pracovišti (mám jich kolem 30 hodin za měsíc), budou zařazeny do 150 hodin přesčasů a až tyto vyčerpáme (v dubnu, květnu), tak ty ostatní přesčasy si vybereme náhradním volnem. No přeci tak, jak to stanoví zákon. Otázkou zůstává, který.....