Zajímavé zhodnocení průběhu novelizací a celého zvěrstva našich
poslanců od JUDr. Mühlfeta, předsedy HZS
Rescue report, časopis pro záchranáře,hasiče a krizové managery
4/2006
Celé znění článku předsedy OSH pro časopis Rescue report, který
byl dnes distribuován čtenářům :
POLITIKA A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Nedělní úvaha, aneb mám prý napsat něco o politice a vlivu na
záchranáře (3.12.2006)
Nový zákon o služebním poměru
Nechci komentovat situaci u jiných složek IZS, i když např. téma
„rychlá“ a linka 112 je lákavé. Nebo policie,
zatahovaná do politického boje tak, že policisté vtipkují o
překvalifikování prvomájového zásahu Čermáka ze zneužití
pravomoci na pomoc ve volební kampani. Budu mluvit jen o
příslušnících a zaměstnancích HZS ČR. I na ně dopadá nový zákon
o služebním poměru, politizovaný a 10 x novelizovaný, než se po
3 letech dočkal účinnosti a nový zákoník práce, o který se
politici hádají také již několik let. Podle důvodové zprávy k
zákonu o služebnímu poměru z roku 2003 měl narůst průměrný plat
v r. 2005, na který byla plánována účinnost, oproti r.2003 o
45%.
Démon Kalousek, nebo zákulisní dohoda o platech zákonodárců ?
V r.2004 ovšem Ing. Kalousek varoval před údajnou rozpočtovou
pastí našich vysokých platů a statisícových částek odstupného a
navrhl odložit účinnost zákona na r.2006. Zabodoval u většiny
novinářů i veřejnosti tak, až se policisté i hasiči pomalu
začínali bát jít mezi lidi. Většina zákonodárců nakonec
přílepkem novely zákona o služebním poměru k zákonu o ověřování
pravosti listin ( !)účinnost zákona o služebním poměru odložila
a zároveň si „dočasně“zvedli platy. Říkali, že
odčerpáváním desítek milionů ze státního rozpočtu na zvýšení
svých platů ochrání daňové poplatníky před neopravitelnou pastí
zvýšení našich platů a že to vzhledem k časové tísni nelze
učinit jinak . Zamlčeli, že tu tíseň způsobili sami (proč asi).
Slíbili také, že po novém roce si platy opět sníží. To se
samozřejmě nestalo. Takže zapomenutá a neopravená past funguje,
ale ne naše. Co na tom, že tehdy nešlo o naše odstupné, jak
říkal Ing. Kalousek, nýbrž o odchodné a že na statisícové částky
si nepřijde hasič, ale naopak právě poslanec, kterému za pouhé
čtyři roky náleží odchodné skoro čtvrt milionu Kč ? Co na tom,
že pokud poslanec končí, je to zpravidla proto, že již nezískal
důvěru a že jde tedy u většiny loučících se o zlatý padák za
špatně vykonanou práci? Co na tom, že hasič dostane odchodné ve
výši šestinásobku svého platu, tedy zdaleka ne nějaké
mnohasettisícové částky, až po 21 letech služby, kdy končí
zpravidla ze zdravotních důvodů? Šlo přece o zviditelnění a
politické body, ne o fakta, tak se prostě „občasů hraje v
politice. Pana Ing. Kalouska jsem aspoň chytil za slovo, když
slíbil svoje nechtěné „přebytky“ platu až do
znovuzmrazení odvádět na charitu. Slovo drží a věnoval již naší
Nadaci hasičů a policistů vzájemná pomoc v tísni, starající se o
děti po zahynulých hasičích a policistech, 100.000,- Kč.
Shrnuto, systém odměňování byl novelami přes náš nesouhlas
postupně „vylepšen“ tak, že nyní budeme rádi,
dojde-li meziročně k nárůstu průměrného platu o 2,5 % vyššímu,
než u ostatních zaměstnanců, tedy celkem o 7,5%. Tak bude
nakonec ohodnoceno riziko práce příslušníků.
Co chtěli ministři vnitra
Z deseti novelizací nutno zmínit ještě aspoň návrhy tehdejšího
stínového ministra vnitra MUDr.Mgr. Langera. Nepřesvědčili jsme
jej o změkčení nároků na vzdělání u nižších funkcí, a tak např.
strojník musí mít maturitu, ale nebude-li mít řidičskou praxi,
asi nebude pro Sbor zrovna přínosem. Fakt je, že ti, kteří
vzdělání nesplňují, dostávají až šestiletou šanci si jej
doplnit, ale i to, že po tu dobu mohou, nikoliv musí zůstat na
dosavadních funkcích. V čem jsme se tehdy s dnešním ministrem
vnitra zásadně neshodli, byl jeho názor, že by plat příslušníka
měl zahrnovat veškerou práci přesčas. Ani jeho ústup na 150
hodin přesčasů ročně „zdarma“ pro denní a 300 hodin
pro směnové příslušníky nebyl podle nás žádný kompromis, nýbrž
diskriminace směnařů. Do další novely jsme proto prosadili aspoň
sjednocení na 150 hodin. Naším konečným cílem je ovšem úprava
odměňování, ctící zásadu, že každá odsloužená hodina má být
řádně zaplacena, ale to bude běh na hodně dlouhou míli. Podíl na
čtyřletých tahanicích o podobu nového služebního poměru měli
nejenom již zmínění lidovci a ODS, ale i ČSSD. Ta zejména
nejednotným přístupem poslanců k odkládání zákona, viz např.
zmíněný Kalouskův návrh odložit zákon kvůli údajné rozpočtové
pasti našich platů, kdy ministr Bublan chtěl Kalouskovi po
odložení vyhovět nad očekávání, když v pracovním návrhu novely
nejen vypustil valorizační automat, ale ještě navrhoval některá
další zhoršení. Např. aby se doba pro dosažení maxima
výsluhového příspěvku při skončení služebního poměru prodloužila
z 29 na 35 let. Bylo to neospravedlnitelné a dodnes bych rád
věděl, který rošťák ta různá zhoršení, kterými by se nic
podstatného neušetřilo, ale hodně lidem by se ublížilo, panu
Bublanovi radil. Že to neměl z vlastní hlavy, o tom jsem
přesvědčen, protože pan Bublan sám se k nám choval sice někdy
„poněkud pomaleji“, ale vždy otevřeně a slušně. Byl
to každopádně veliký tlak a byli jsme nakonec rádi, že se
většinu navrhovaných zhoršení podařilo eliminovat a jiná aspoň
podstatně zmírnit, viz např. zmíněná výsluhová doba pro maximum
„výsluhy“, kterou se podařilo uhrát
„jen“ na 30 let. V očesávání a odkládání účinnosti
zákona měly máslo na hlavě všechny tři již zmíněné strany.
Odložení muselo být přece vždy předem dohodnuto v jejich vedení
i navzájem mezi nimi, na opakované náhody nevěřím. A dostáváme
se k současné situaci: minulá vláda navrhla do státního rozpočtu
na to, aby příslušníci všech šesti sborů pocítili s novým
zákonem když ne výrazné, tedy alespoň slušné navýšení platu, 1,5
mld. Kč. Byl to i výsledek několika kol složitých jednání, která
jsme s ministry i s premiérem vedli. Nakonec ale do sněmovny
dala nová vláda návrh o půl mld. hubenější, což znamená , že se
základní otázka hasiče i policisty „mírně“ mění z
„o kolik dostanu přidáno“ na „nesníží se mi
plat?“ Nevybojují-li si resorty, zastřešující bezpečnostní
sbory, seškrtaných 500 mil. Kč zpět, budeme se muset spolehnout
na slib ministra Langera, že event. platové propady v 1.
čtvrtletí budou vyrovnávány později v průběhu roku nadtarifními
složkami mzdy tak, aby meziročně k žádným platovým propadům
nedošlo. Jak to chce udělat, když mu ve vládě ministr Tlustý
hodil vidle do propočtů mezd o výše zmíněné zkrácení původního
vládního návrhu, mi ale není úplně jasné. Může se mu to snad
podařit díky počtu volných míst u policie a s větším rizikem u
našeho Sboru, protože volná místa sice nemáme, ale patříme pod
vnitro a v jeho rámci by snad mohl uskutečnit ještě nějaké
vnitřní přesuny, pak ovšem zákonitě nezbude na jiné plánované
věci..
Státní rozpočet a bezpečnostní sbory
Nejkrizověji se může nový zákon, zůstane-li podtržen v objemu
mzdových prostředků, projevit na platech v nejmenších sborech,
ať půjde o vězeňskou službu, celníky, nebo zpravodajce. Že by se
kompenzace nové skladby platu, ve které mizí většina příplatků a
snižuje se odměna za služební pohotovost ( celkem mínus 25%)
měla vedle tarifů (plus 8,5%) řešit především důstojným
rizikovým příplatkem, se kterým se v našem Sboru zachází
úsporněji, než u policie, o tom se snažíme přesvědčit
generálního ředitele HZS ČR. On zařadí hasiče do 2 skupin v
rozmezí 1.000 – 4.000 Kč, nebo 3.000 – 6.000,- Kč a
zatím chce skoro všechny zařadit do té nižší . Doufáme, že se v
případě potřeby hasiči projeví stejně nebojácně, jako u požáru a
že nás podpoří i veřejnost. Nový zákon přináší tedy nakonec
určité obavy z propadu platů příslušníků (celoročně, resp.
meziročně by k tomu u nás nemělo dojít, v 1. čtvrtletí ovšem
určité zhoupnutí hrozí), zpřísnění služby, prodloužení některých
výsluhových dob, zavedení novelami zdeformovaného kariérního
řádu a zvýšení možného maxima výsluhového příspěvku. Sluší se
dodat, že ministr vnitra měl pro lobování za návrat seškrtaných
500 mil. ve sněmovně obtížnou pozici, protože byl samozřejmě
vázán usnesením vlády . Odbory mají sice pro lobování obecně
těžší pozici, ale také volnější ruce, čehož jsme se snažili
využít. Čtenáři na rozdíl ode mne výsledek složité šachové
partie o peníze nejen na platy příslušníků, ale třeba i na novou
techniku pro dobrovolné hasiče znají. A jsme opět u politiky.
Návrh bezpečnostního výboru, aby se na zajištění dopadu nového
zákona o služebním poměru posílil státní rozpočet na r.2007,
dopadl v rozpočtovém výboru v podstatě stejně patově, jako je už
půl roku rozdělena politická scéna. I když asi ve 2. čtení
někteří poslanci (kdyby nikdo, tak snad aspoň Mgr.Bublan) podají
tento návrh znovu, obávám se, že chybějící půl miliarda pro
příslušníky a naděje na její navrácení do rozpočtu bude nakonec
jednou z věcí, které padnou za oběť právě půl roku trvajícím
tahanicím o podobu vlády a že budeme rádi, projde-li aspoň 50
mil. Kč na techniku pro dobrovolné hasiče. Rád bych se
samozřejmě mýlil, naděje umírá poslední.
Investice z veřejných financí a špatná koordinace
K českému hospodaření s veřejnými financemi uvedu příklad.
Hasiči v některých okresech pamatují, že se plánovala výstavba
nové požární stanice, která by zahrnovala i prostory pro
„rychlou“, někde i pro městskou policii a pod.
Nakonec se postavila jen požární stanice, a to ještě tu očesaná
o patro, jinde o pár garáží a o rok dva později vyrostla pár
metrů vedle nová stanice rychlé záchranky. Rezorty, kraje,
města, každý investoval „své“peníze, ale že jde vždy
o veřejné finance a že jako celek se tyto investice do IZS
prodražily a na odděleném provozu budou dražší navždy, zřejmě
nikomu nevadí. Děje se tak proto, že je špatná legislativa, nebo
že „jen“ skřípe koordinace, nebo jsou neschopní
úředníci, nebo je v tom ještě něco jiného, např. čím více akcí,
tím více provizí? Ať je to jak chce, politiky vzývaný daňový
poplatník (hlavně před volbami) musí skřípat zuby.
Jaký vliv má politika na Sbor(y) ?
Zánlivě žádný, hasiči samozřejmě fungují volby nevolby, vláda
nevláda. Pokud by ministr vnitra chtěl ve Sboru bez ohledu na
to, zda obavy z dopadu nového zákona jsou oprávněné, či
přehnané, zmírnit určitou nervozitu, která kolegům na klidu v
práci rozhodně nepřidá, měl by se možná kromě boje za peníze pro
svůj rezort také na některé věci více ptát generálního ředitele.
Např. zda bylo nutné, aby v jednom kraji nebyla obsazena funkce
krajského ředitele půl roku a zda snad v jiném kraji je takový
nedostatek vysokoškoláků, že jeden z okresních ředitelů již 3
roky musí pendlovat mezi dvěma okresy. Pan ministr by si vzápětí
asi měl položit otázku, zda se do Sboru, který má být řízen na
základě odbornosti, právě takovýmito průtahy nezanášejí praktiky
z politiky, nahrávající řečem o zákulisních manipulacích a pod.
Nový zákon ukládá vypisovat na vedoucí funkce výběrové řízení,
tak se snad situace při obsazování vedoucích postů zrychlí a
zprůhlední. S generálním ředitelem HZS ČR jsme se bohudík v
podstatě shodli alespoň na možnosti vedlejších činností
některých příslušníků. Do nového zákona jsme právě tuto věc
prosadili a při novelizacích obhájili. Zásadně proti
„vedlejšákům“ bylo vždy policejní prezidium, což u
policistů chápu a nelíbí se to ani některým členům legislativní
rady vlády. Opatrně pro bylo naše generální ředitelství a
většina ředitelů. Pouze my jsme za touto možností šli od počátku
razantně a bez kličkování. Proč, na to vždy uvádím příklad
obsluhy požární techniky. Odhlédnu-li od platového podhodnocení
strojníků, považuji za nutné , aby právě oni měli možnost se
vyjezdit i mimo službu, protože pár km měsíčně jim potřebnou
praxi nepřinese.
Zachraňovat, nebo zabíjet ?
S odchody starší generace strojníků se totiž může stát, že
budeme spoluobčany nejen zachraňovat, ale také občas na
silnicích zabíjet. Nevyježděnost strojníků je časovaná bomba,
praxi nelze nabýt rozkazem. Povolit jim tedy v celém HZS ČR
interním aktem generálního ředitele „vedlejšák“ jsem
považoval za nezbytné nikoliv proto, aby si mohli přivydělat,
nýbrž v zájmu bezpečnosti. Mělo by ale následovat systémové
řešení, koncepce školství ve Sboru by měla obsahovat např.
systém jakýchsi vlastních zdokonalovacích autoškol, jako mívala
armáda. Ta dnes mimochodem podle náborové reklamy neváhá sáhnout
po vyježděných lidech z civilu, aniž by na ně kladla tak vysoké
požadavky, jako je tomu u nás. Pokud pan generální ředitel bude
komunikovat s odbory, nebude se zbavovat možnosti reflektovat
podobné hlasy lidí z praxe a někteří jeho spolupracovníci se
nebudou moci chovat, jako by na generálním ředitelství věděli
vše nejlépe.
Čím budu příště
Co říci závěrem k politice a jejímu vlivu na Sbor? Snad jen
tolik, že čím více a déle politiku sleduji a jsem nucen se v
jejím prostředí i pohybovat, tím víc si říkám, že kdybych se
znovu narodil, chtěl bych být opět hasičem a ne politikem. A že
by se neměl ministr vnitra, ať je do ústavní funkce vyslán tou,
či onou stranou, bát někdy i razantněji zasáhnout do řízení
„svých“ Sborů, aby je více rozhýbal. Právní
prostředky k tomu má. To není o politizaci Sborů, to je o
politické odpovědnosti za jejich fungování. Do nového roku přeji
čtenářům i redakci hodně štěstí.
JUDr. Vladimír Mühlfeit, předseda Odborového svazu hasičů
27.12.2006
Zpět na přehled článků rubriky Články OSH
|