4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Dopis ČT vol. 2 (racer, 03. 01. 2007 17:50)
Mezi řadovými policisty, hasiči, pracovníky vězeňské služby a dalšími dotčenými státními zaměstnanci vznikají nálady přiklánějící se k velmi razantním opatřením zajišťujících, že si této skupiny občanů konečně někdo opravdu všimne a politici ji začnou brát vážně jako partnera, nikoli pouze jako příhodný hromosvod v případě vlastních problémů a zdroj financí, je - li třeba někde ubrat. Jsme připraveni na svou neutěšenou a nedůstojnou situaci upozornit veřejnost i Evropské struktury. Kromě toho v současné době probíhá masové podávání odvolání proti těmto rozhodnutím a spousta policistů velmi vážně zvažuje odchod od této organizace. Nikoli proto, jak bylo prezentováno, že se konečně dočkali zákona, který jim umožní odchod za lepších podmínek - což rozhodně není pravda, ale proto, že za těchto podmínek je další služba pro policisty i hasiče a jejich rodiny nadále v našem ekonomickém prostředí neúnosná.
Možná by i pro Vás stálo za to věnovat tomuto tématu pozornost a vlastními prostředky nezávisle prozkoumat pravý stav věcí a informovat veřejnost této země o skutečnostech, které se i jí samotné dotýkají. Dosud byli policie a policisté představováni v ne vždy příznivém světle, k čemuž docházelo i díky tomu, že bylo představiteli vlády stále prezentováno stanovisko, že se policistům stále zvyšují mzdy a po uvedení v život nového zákona o služebním poměru nadále razantně zvyšovat budou. Dopad takovýchto informací jsme my, policisté sloužící na ulici, denně pociťovali na vlastní kůži v reakcích občanů při našich služebních zákrocích. Nyní chceme, aby naši spoluobčané znali pravdu. Pravdu o tom, jak se naše vláda zastavuje o posílení sociálních jistot osob pracujících pro stát a jak si prakticky představuje boj proti zkorumpovatelnosti státních zaměstnanců na úrovni své vlastní a na úrovni chodníku, po kterém se pohybujeme my, společně s Vámi. Vykonáváme mnohdy úkoly, nad kterými by se asi mnohý ze zákonodárců jen zhnuseně otřásl a odvrátil zrak. Kromě řádných občanů, pro něž zde jsme, přicházíme do denního styku s tím nejhorším, co naše společnost přináší. Bereme jako samozřejmost, že ať už v boji se zločinem nebo s ohněm nastavujeme vlastní kůži a riskujeme zdraví a životy, avšak považujeme za stejně samozřejmé, že takováto práce bude adekvátně oceněna ať už společenským uznáním, nebo finančním ohodnocením.
Děkuji za pozornost věnovanou tomuto mailu a upřímně věřím, že pochopíte situaci, do které nás vrcholní představitelé státní moci vhánějí a i svou nestrannou pozorností nám pomůžete. Říká se, že média jsou hlídacími psy demokracie. A ta naše zřejmě potřebuje ochranu celé smečky takových strážců.

pardon, tady je začátek..
Dopis ČT (racer, 03. 01. 2007 17:49)
Před chvílí jsem odeslal mail následujícího znění do zpravodajství ČT a budu jej posílat i dalším televizím. Možná to nic nepřinese, ale možná... Kolegové, napiště kromě tohoto fóra i těmto a dalším médiím. Jo - a k myšlence demonstrace se 100% připojuji.

Znění dopisu ČT: (Mail samozřejmě řádně podepsán)

Tuším, že je velmi pravděpodobné, že jste již zaznamenali vření a přinejmenším velmi napjatou situaci uvnitř policie ČR a dost možná jste i na tuto adresu obdrželi upozornění na vzniklou situaci od některých kolegů. Tato napjatá atmosféra, která rozhodně žádné ze zůčastněných stran nepřináší nic dobrého, byla způsobena tím, že od 1.1.2007 vstoupil v účinnost zákon č. 361/2003 Sb.
V rozporu s veřejně deklarovanými přísliby vlády České republiky a Parlamentu České republiky, jakožto i se sliby všech tří ministrů vnitra, kteří se na přípravě zákona postupně podíleli došlo k výraznému propadu reálných mezd řadových policistů i hasičů. Zákon zpřísnil podmínky pro službu a, jak byli zainteresovaní pracovníci i veřejnost vytrvale informováni, ruku v ruce s tímto faktem mělo jít i navýšení platů státních zaměstnanců.
I když nikdo z nás nijak závratné navýšení mezd neočekával, přesto jsme zcela konsternováni skutečností, že nám byly platy natolik dramatickým způsobem sníženy. V mnohých případech došlo ke snížení hrubých mezd i o částky kolem 3 - 5.000,- Kč. Navíc byl mnoha policistům bezprecedentním způsobem retroaktivně změněn druh pracovního poměru ze služebního poměru na dobu neurčitou na služební poměr na dobu určitou s dalšími podmínkami setrvání ve službě, což stejně jako snížení služebního příjmu přináší ztrátu sociálních jistot a možností občana se stálým zaměstnáním, jako například snížení bonity klienta bankovních ústavů pro případy schvalování hypoték a pod. Značnému počtu policistů (pravděpodobně drtivé většině) byla odňata služební hodnost, což byl až dosud jeden z druhů trestů udělovaných soudy za zvlášť závažné trestné činy.
Nová rozhodnutí jednotlivých ředitelů bezpečnostních sborů ve věcech služebního poměru byla policistům k podpisu předkládána v průběhu jejich služeb v mnohých případech přímo na ulici ve služebních vozidlech od večera 31.12.2006 za přinejmenším nestandardních podmínek.

(Pokračování v dalším příspěvku pro jeho délku)

Přeposlána Europoslancům...bez Tvého svolení, snad mi promineš...

bez svolení racera, já to stáhl z policista :-) věřím, že by s tím souhlasil

PÍSEMNÉ ODVOLÁNÍ, NÁZORY DO TELEVIZE JINAK SI TU DŮCHODCI A LIDÉ NAD 60 LET BUDOU ROZDĚLOVAT NÁŠ CHLEBA DO 70 LET.

Nevím na které ze dvou vysokých pana ministra tak důkladně vyučují pohrdání lidmi a neůctu k podřízeným.Pokud si tuto diskuzi přečte,myslím ž myslím,že vydá další knihu o tom,jací jsou policajti hajzlové a nechtějí sloužit vlasti za nižší platy.

Nevím na které ze dvou vysokých pana ministra tak důkladně vyučují pohrdání lidmi a neůctu k podřízeným.Pokud si tuto diskuzi přečte,myslím ž myslím,že vydá další knihu o tom,jací jsou policajti hajzlové a nechtějí sloužit vlasti za nižší platy.

Sloužím několik let, myslím si a celkem oprávněně, že mám jedny z nejlepších výsedků na skupině, kde sloužím, přesto jsem nejhůř hodnocený, jak v oblasti odměn, tak osobního ohodnocení. Přijde vám to spravedlivé, pane ministře? S novým zákonem jsem byl degradován, budu brát o pár tisíc méně. Je to motivující? Měl bych přejít na stranu těch kolegů, kteří se jen vezou? Budu na tom potom lépe? Nebo mám být nadále aktivní, mít nejvíc zadržených pachatelů a domů chodit naštvaný, že něco dělám a jsem za to trestaný, i když by to mělo být naopak? Přijde vám jako motivující odměna 500,- Kč za několik zadržených pachatelů, když kolega za stejné obdbí měl max. 1 pachatele a dostal 1500,-Kč? Mě tedy ne. a nebo jsem to šatně pochopil, třeba to bylo myšleno tak, že budeme motivováni k nic nedělání . A ted mi řekněte, co je po nás požadováno? Služba této vlasti a to nejlépe, jak to jde a nebo to nicnedělání? Zatím mi přijde, že jsme motivováni k tomu nicnedělání, viz. nový zákon, degradování, nižší služební příjem. To tu ale pak ta policie nemusí být.

Policie tímto zákonem nezíská vůbec nic, úplně to tady zahrabou. Zákon plní úplně opačný efekt než měl.

kolik procent svobodným strhávaj z platu?

http://www.finexpert.cz/default.aspx?section=37&calc=1

Vážení kolegové a kolegyně. Je naprosto zbytečně něco psát. V této sekci se odpovědi nedočkáte - ani ji nečte a v sekci názory odpovědi nejsou a když ano, tak odpovídají na něco jiného, než se ptáte. Je to naprosto zbytečné. Pan Langer není jiný než ostatní politici. Jeho lidé nezajímají. Měl jsem možnost s ním osobně diskutovat před 3/4 rokem. Už tenkrát jsem ho upozornil, že zákon přinese řadovým policistům na ulicích (v přímém výkonu služby) pokles platů. Vysmál se mi s ještě větším šklebem, než má na obrázku a řekl doslova:"A vám by, pane kolego, nepřišlo nespravedlivé brát větší plat než mají vaši nadřízení?" V sále to zahučelo, zvedli jsme se jako jeden muž a odešli. Odešel i pan poslanec. tím to skončilo. Tolik pro dokreslení.
Myslím, že jediným způsobem jak vyjádřit nesouhlas a docílit nějaké odezvy je hromadné odvolávání se proti rozhodnutí. Už jenom představa, že do 30 dnů musí odpovědět tisícím policistů mne alespoň trochu pobavila. Howhg.

ptal jsem se kolegů kdo z nich se bude odvolávat, nikdo nechtěl, proto ani já se nepřipojím, bohuže represe ze strany nadřízených by byla krutá. novým zakonem dostali ještě větší moc, a jak říkal náš ředitel všichni jste plachetnice a jen já a mí nejbližší určují sílu a směr větru, což vypovídá za vše. prostě nám nezbyde nic jiného než držet hubu a krok, čehož dosahují novým zákonem a kodexem.:-( je to smutné asi jsem zbabělec, ale mam odslouženo několik let a nedokážu si představit co bych v civilu dělal

tohle bohužel není zbabělost, to je VÝZVA pro pana ministra, aby s takovýmto jednáním a chováním některých odpovědných zatočil. Jestli je na tolika odděleních a útvarech běžné na podřízené vyvýjet tímto způsobem nátlak, tak není něco v pořádku a stejně jako (v některých případech nezákonné) snížení platů by měl ministr reagovat na porušování § 77 z.č.361/2003 Sb., jde o diskriminaci, kterou je možno považovat za bossing nebo dokonce za vydírání....

Já bych se smál, kdyby navýšili platy těm co se v zákonné lhůtě odvolali a těm co by tak neučinili by řekli, že měli možnost. A jen my dole můžeme z plachetnice udělat titanick se kterým ani větry pánů ředitelů nepohnou. Musí ovšem stát policajt za policajtem.

Davide, to se smát nebudeš. Jestli navýší platy, tak to nebude ke konkrétním případům, musí je navýšit pak všem směnařům a to změnou zákona. Jiná možnost není a lepení osobním,nebo zvyšováním preferenčního příplatku to nejde dělat věčně. Je pravdou, že nátlak a vyhrožování je na denním pořádku (i já jsem toho svědkem) a to se musí změnit. Proto bych očekával od kolegy, že sežene důkazy o takovém vyhrožování a pak reagoval služební cestou na nadřízeného tohoto člověka (který zřejmě není na svém místě, když neumí vést ostatní jinak). Pokud nepomůže služební cesta, pak do médií a uvidíš ten fičák....

jestliže se já musím a chovám k lidem, kolegům a nadřízeným ve vší slušnosti a s respektem, očekávám totéž od svých nadřízených (na ulici ne, tam jsem v kontaktu většinou víš s jakou společností, ale i za to jsem placený)

Ano, já jsem to udělal...dnes jsem odvolání podal. Trochu se reakce obávám, nicméně mám právo se odvolat? Mám!

pro "zbabělého poldu" - proti větru nelze chcát, nic nového dokud Tě to živí!

HZS PK to samé!Žádný platový výměr

PENÍZE
Mohou koupit dům,
ale ne domov.....
Mohou koupit postel,
ale ne spánek.....
Mohou ti koupit knihu,
ale ne vzdělání....
Mohou koupit hodiny,
ale ne čas.....
Mohou ti koupit pozici,
ale ne respekt....
Mohou ti koupit léky,
ale ne zdraví.....
Mohou ti koupit krev,
ale ne život.....
Mohou ti koupit sex,
ale lásku ne.

Tak vidíš, že peníze nejsou všechno, říkám ti toto všechno proto, neboť jsi....

Můj nejlepší přítel a jako tvůj nadřízený ti chci pomoct od tvé bolesti a utrpení. Proto mi pošli všechny svoje peníze a já budu trpět za tebe.

Věř mi, lepšího nadřízeného, než jsem já,

NENAJDEŠ.

P.S.: a o peníze nepřijdeš...:-)))

VOLE! CHLEBA A SLOŽENKY ZAPLATÍM Z KECŮ?:-)

Za 1) nejsem vůl, ještě mi slouží,
za 2) - nezaplatíš, opravdu nezaplatíš,
za 3) jde o ironii
a za 4: zkus dikutovat slušně...já s penězma taky spadl....

O PRADON!Je to nechutná vypjatá situace!

VSČR -to je taky dobrá organizace!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Zatím nás nikdo neseznámil s platovým výměrem.
Nevím vlastně za co dělám :-(

A co na to pan ministr??? Stěžujte si sakra chlapy. Chvástal se v médiích, že do 31. 12. 2006 to budou vědět všichni (myslím oficiálně). To je asi jako ta jeho náboová akce na parťáky na mvcr.cz, taky nehorázný kecy.

pro XY, co chceš dělat proti těm nahoře ??? Ze zákona máme zakázanou stávku a nečetl jsi kodex a novej zákon, nemůžeš udělat vůbec nic a navíc bych se nedivil, kdyby za to, co tady kdo napsal jsme měli problém v práci !!! Ať žije demokracie !!!!

Někteří šli od nás marodit, nedělám nic nad rámec mé práce, bez přesčasů, po pracovní době mi upadne tužka a jdu domů. Do teďka jsem dělal vola zadara. Udělám si svou práci a nic víc. Neberu telefony z práce (většinou potřebují někoho do práce), atd atd. Ono se to naspořádá. Demonstrovat se může i takto a mě to stačí. Však na ně dojde...

stávkovat nemůžeš, ale demonstrovat ano

přesně tak před podepsáním rozhodnutí jsme museli podepisovat kodex a pak až rozhodnutí pěkně to maj ty ze shora chráněný

Ke kodexu: pokud se vyjadřuješ slušně (nekazíš dobrou pověst sboru), ale nesmíš se samozřejmě vyjadřovat o skutečnostech, kde jsi povinen zachovávat mlčenlivost. Navíc ti nikdo nemá právo zakazovat pokládat otázky přímo ministrovi vnitra, ba naopak je sám rád, že se tek děje, ikdyž po těchto dotazech asi změní názor. Mé zkušenosti od (jak se s oblibou píše - starých STBáků) jsou ovšem takové, že jsem byl za dotaz málem odstřelen a šlo o kancelář ministra vnitra - bývalého, jestli tam sedí pořád nevím, ale s takovou arogancí jsem se setkal jen na ulici od lumpů. Asi tak....

Neblázni, nebuď tak vystrašenej. Demonstrovat nespokojenost můžeš a dokonce musíš, pokud chceš pro sebe slušnější podmínky. To oni se nakonec budou bát o sebe před médii, veřejností a nakonec i politiků.