4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Už jsi tu J.Gabe?

Vážení kolegové, kolegyně,
Sleduji vývoj situace okolo našich platů a dalších náležitostí. Zjišťuji, že se někdo snaží o to, aby v naší zemi vládla Městská policie ( americká Metropolis), která tzv. vydělává na obce tím, že montuje botičky na auta. Naše práce už nikoho asi nezajímá. My jsme pro ně pouze úředníci, kteří sepisují nesmysluplné úřední záznamy, plány opatření či postupu atd…Jsem policista z kraje, kde předat věc SKPaV je běh na dlouhou trať. Zde si věc která jím náleží převezmou až když na tom není co dělat…Ferda Mravenec by se divil, jeho Beruška byla ještě pracovitá….o platech které nám dal nový služební zákon ani nemluvím….v tichosti se dozvídám z jiných míst, že se plánuje budoucí zrušení tzv. výsluhových rent pro policisty kteří už mají něco za sebou….pokud tato situace nastane, tak to 100% bude konec Policie ČR v naší zemi…, i já poté tyto řady opustím včas i když svou práci mám rád…a vím o dalších…hezký večer všem..fm

Koůego, buď rád. že jsi z kraje. Tady v Praze to s metropolitní policií myslí vážně, Do konce června mají přijít se zúprávou, jak byl to mělo v budoucnu vypadat. Už jsou na to vyčlenění vyjednávači z řad MP a PČR.

ANO POLICI REPUBLIKOVOU CHCOU ÚPLNĚ ROZEŠTVAT A POTOPIT JINAK SI NOVÝ ZÁKON NEDOVEDU VYSVĚTLIT.

Cau kluci ... jelikoz jsem jeste nepodepisoval platak ... jsem neznaly. Jsme na tom opravdu tak biti jak rikate? Slouzim 16 let a myslim,ze platovy propad nemam za potrebi ...muzete mi nekdo rict ... jakt dopadne radovej hasic s 16l. praxi puvodne v 8pl. tride?

jsi li strojař 3PT, rizikový ve II.skupině (takže menší), I.skupina je dle rozhodnutí GŘ HZS jen pro specialisty. Doporučuji podívat se na vaše stránky www.pozary.cz, www.osh.cz a kontaktovat spíš vaše odbory nebo se zeptat kolegů.

milý kolego, myslím, že Ti mohu odpovědět naprosto přesně. Sloužím u vězeňské služby. Dnes jsme dostávali výměry no a jak jsme dopadli ? Kolega, který je na tom s odlouženými lety naprosto stejně jako Ty, dodělává si školuspadl nejen do 3. třídy, ale ještě navíc je ve služ. poměru na dobu určitou. Další kolegové, kteří jinak splňují vzdělání, jsou na hodnosti asistenta samozřejmě ve 3 třídě šli rovněž s platem dolů. Pokud jsem slyšel, chystá se mnoho odvolávání. Přeji hodně zdaru všem hasičům, protože prý hasiči jsou na tom snad úplně nejhůř.

Špatně

kriste pane hasičí jsou na tom NEJHŮŘE?Plaťák jsem nepodepisoval jsem zvědavej co tam bude!Čtu tady tyhle řádky a mužu Vám všem napsat že takovou beznaděj kterou pocituju no jímá mě běs a hrůza!NEJHORŠÍ NA TOM JE ČE ČLOVĚK NEVÍ ZA KOLIK DĚLÁ A V POLOVINĚ ROKU 07 MÁ PREJ PROBĚHNOUT NOVELIZACE!Další běs a hrůza!Bojím se jen jedné věci ABY JSME O TY RENTY NEPŘIŠLI PROTOŽE TA PŘEDSTAVA JE DĚSIVÁ!Hasiče do 65 let dělat opravdu nelze!

WWW.PRÁCE.CZ Teďka to říkali v televizi!

Dopravní podniky hl.m.Prahy mají nábor pracovních sil :
podmínky : min. vyučen, skupina D nebo to jsouocohotni zařídi ,... a teď POZOR
nástupní plat 24.000,-Kč + všechny příplatky dle zákona, SO,NE, státní svátky, přesčasy + zdarma jízdné pro rodinu
pro mimopražské příspěvek na ubytování apod.
.------- a policie nabízí COOOOOOOOO ????????

kolega má odslouženo a nastoupil právě u DP

Ahoj kluci, dostal jsem platový výměr a odvolám se i kdyby čert na koze jezdil . Ale jedna věc mě zajimá na zadní straně ROZHODNUTÍ mám napsané vykonává službu v dvousměnném provoze. Ale jak je to možné, když naše oddělení je třetího typu dělám denní, odpolední a noční dozorčího nemáme tak jestli je to dvosměmný nebo nepřetržitý ? Já mám pocit, že nás chtějí okrást i tam. Nemáte zkušenosti ? Díky Jiří

neokrádají viz.
§ 114 (2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby.
Takže v tomhle směru jsi zařazen do tbl.o 10% vyšší a měl bys to mít napsáno i v rozhodnutí a to na té druhé straně v odůvodnění. Zdař

Pochopil jsem. Okradli nás podle zákona...

:-) tak nějak...:-(

UPOZORNĚNÍ všem kolegům policistům i hasičům, zdržte se nevhodného a sprostého obviňování a urážení, udržte si svou důstojnost. Jakékoliv křivdy, které považujete za nespravedlivé, přece nemusí být prezentovány sprostými nadávkami. Reakce a diskuze ano, ale ve vší slušnosti, DĚKUJI

Pro realistu :
Mě je to jasné, že to tak je a nastupující řada našeho vedení se rodí ze synáčku a dcerek bývalých soudruhů. Jenom jsem chtěl o tom začít diskuzi, aby si obyčejný lidé a naši naivní kolegové, kteří ještě p. Langrovi a ODS věří udělali nějaký obrázek. To platí zejména pro kolegu Sama, který mě seřval co tady straším se snížením platu. Je divné, že už nepíše, když se to stalo.

Ale já jsem byl také profesionálními optimisty lehce nabádán ať nešířím paniku s platy, že přeci nemůžou dát menší plat, když rozpočtovky jdou o 5 % nahoru a že jistě zvednou rizikové a jistě vezmou na SKPV osobní a tyto přesunou poldům na ulici a já jsem se tomu pousmíval a již od 30.11. jsem z internetu viděl ty tabulky a bylo to jasné, ale profesionální optimisté stejně neveřili.

Vážený pane ministře, děkuji vám za celý policejní sbor (hlídkových policistů), že jsme mohli prožít vánoční svátky v klidu a míru. Jelikož jsem podepisoval ROZHODNUTÍ ve věcech služebního poměru až 31.12.2006 cca:19.00hod. měl jsem znechucený celý silvstrovský večer a je to divné jsem znechucený až do teď . Dále bych vím chtěl poděkovat za snížení platu a ke 150-ti hodinám přesčasu zdarma. Vzhledem k tomu, že jsem v pořádkové jednotce, budu tuto práci vykonávat i ve svém volnu. Z toho plyne, že mě jedna takováhle akce vyjde na cca:500Kč myslím tím dojíždění, co mi pak z té naší slavné výplaty zbude když teď budu brát cca:17 000Kč čistého. Tak vám ještě jednou děkuji

Nejsem si jistý (zatím jsem to nezažil v praxi), ale dle EKISU, nelze proplácet práci z hotovosti jako zelené hodiny, navíc zákon jasně hovoří o tom, že výjezd z pohotovosti je vždy zaplacen jako přesčas.

ONI NEMYSLELI NA ŘADOVÉ POLICISTY, TEN ZÁKON SI DĚLALI DŮCHODOVÍ PÁNOVÉ Z PREZÍDIA PRO SEBE.

Ja tomu nejak nerozumim. Proc je tady tolik kriku adresovaneho na soucasneho, vlastne stale prozatimniho ministra Langra, kdyz veskere uvadene problemy (razeni do PT, prutahy s aplikaci diskutabilnich narizeni zakona) jsou pouze v kompetenci policejniho prezidenta a dale novy Sluzebni zakon pripravila a prosadila minula vlada?
Copak je za to muze tenhle ministr?

To máš sice pravdu, ale tento ministr po přečtení tohoto zákona nic neudělal a navíc tento zákon a platové třídy jak tady tak i v médiích obhajuje a je z ohodnocením policistů očividně spokojen!! Toť vše. pokud by byl on v opozici, tak by za této sitiace žádal ministra vnitra aby odstoupil o tom nepochybuji!!

je pravdou, že zákon připravila a předložila minulá vláda, ale současný kabinet rozhodl jak budou vypadat platové tabulky s tím minulá vladá nemá nic společného. Dále tě chci upozornit jestli poslanci a současná vláda, věděli, že zákon nebudou moci profinancovat, tak ho měli odložit.

Asi jsi nedával pozor Langr byl u jeho zrodu byl za ODS v braně-bezpečnostním výboru a zákony schvaluje parlament a senát tak proč někdo z nich něco neřekl. Slova p. Langra byla, i když je tento zákon v mnohém špatný musíme ho pro uklidnění stavu v ozbrojených sborech přijmout a poté předělat.

Vysvětlím Vám to takhle: informovanost u policie není dobrá (když budu slušný) a spousta policistů ani neví,kdo se podílí na systemizaci, ikdyž si to mohou přečíst v novém zákoně (§4) ministr připravuje systemizaci pro policisty sloužící v jeho resortu tuším, ale to není až tak chyba policistů, to je chyba informovanosti. Zákon zná bohužel zatím málo z nás a to je špatně. Zákon včetně tabulek byl podepsán prezidentem tuším někdy koncem listopadu 30.11.? a je spousta z nás, kteří neinvestují do pořizování zákonů, protože na to prostě nemají nebo nechtějí (má se postarat zaměstnavatel). Jejich chybou je, že nejsou schopni si tento zákon stáhnout nebo najít v době, kdy je schválen a vydán ve sbírce zákonů (kdy je tuším 14 dní zdarma).
Proto zde uvádím neznalým kolegům, kteří jej dostatečně neznají - STUDUJTE - znalost zákona je + pro Vás.
www.nosp.cz a jestli se nepletu, je tam ještě stará verze, takže § 114 zrušit 2 a 4 odst. a 3 přepsat na 2. Zdař

on se ale náš pan ministr na jeho přípravě podílel a také to několikrát veřejně prezentoval.. jen nevím jak moc se na tom podílel.. že by jen podepsal to co mu hodili na stůl jeho poskokové z PP? potom je opravdu na svém místě... :o(

psal jsem všem na koho jsem sehnal kontakt a pouze zatím jedna odpověď vkládám:Dobry den,

aby byly vase informace kompletni - nove platove tabulky zpracovalo
ministerstvo vnitra a vydala Topolankova vlada formou narizeni bez
schvalovani parlamentem ci parlamentnim vyborem. Protoze jsem si byl vedom
spolu s kolegy poslanci cssd moznych financnich dopadu zavedeni noveho
systemu, navrhl jsem na jednani bezpecnostniho vyboru (4.schuze
15-16.11.2006) navyseni financni castky urcene na financovani noveho
sluzebniho zakona o 500 mil.Kc z 1mld Kc na 1.5mld Kc (1.5mld navrhla jeste
Paroubkova vlada, ale Topolankova ji v zari o 0.5mld snizila...) - s mym
navrhem na vyboru souhlasil ministr Langer a hlasovali pro nej vsichni
poslanci ze vsech parlamentnich stran - bohuzel pri hlasovani o tomto
navrhu v prosinci na plenu Snemovny uz hlasovala rada poslancu zejmena z
parlamentnich klubu ods a kdu-csl ponekud jinak. Overte si vsechny vyse
uvedene udaje na webovych strankach www.psp.cz . Financnimi dopady a hlavne
zpusobem reseni se budeme zabyvat v bezpecnostnim vyboru Snemovny na
nejblizsim zasedani,alespon tak jsem predbezne dohodnut s predsedou vyboru
Frantiskem Bublanem.

S pozdravem
Michal Hasek

Plexi a ještě ti musím připomenout § 115a, kde si novelou zákona dala vláda možnost, aby navýšení pro směnaře mohla zvednout nad tehdejších a současných 10%, tak a teď chci od tebe reakci...

Pan ministr Langer si již měl nechat udělat horkou analýzu policejní spodiny ( rozuměj uliční policisté ), kam patřím také já, zjistit zda došlo k výměru, který neodpovídá předpokládanému navýšení nebo je plat stejný a navíc bez 5 % navýšení / jako zrovna u mě / a k tomu se vyjádřit jako odpovědný ministr, který garantoval 8 % navýšení na vedleším fóru. Zatím je ale někde ukrytý a k tomuto jsem jej neviděl nijak vyjádřit. V resortu to vře a on na to nic ?

Cituji z odpovědi pana ministra na mé připomínky k některým ustanovením z.č.361/2003, doručené mi 13.12.2006:
"Jsem osobně velmi rád, že se tuto právní normu podaří konečně uvést v život. Jsem hluboce přesvědčen, že po čase poznáte i Vy sám, že výrazně přispěje ke zlepšení pracovních, ekonomických i kariérních perspektiv těch příslušníků, kteří se rozhodli zvolit si tuto bezesporu náročnou službu za své celoživotní povolání." (KONEC CITÁTU) Tolik Ivan Langer a nový zákon...