A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo
Parlament České republiky
Senát
5. funkční období
2005
senátní tisk č 65 5 funkční období
Návrh
senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce,
Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka
Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy,
Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka
Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka,
Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava
Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka
senátního návrhu zákona,
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění
pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č.
436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se
mění takto:
1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem
„10“.
2. V § 156 odst. 1 zní:
„§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební
příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se
zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší
výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.
”.
3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový
příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“
4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje
se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou
dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka
bezpečnostního sboru.“.
5. § 158 včetně nadpisu zní:
„§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let
služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového
příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok
služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a
každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 %
měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho
přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických
osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů
Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní
rok.“.
6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká
nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý
příslušník dovršil věku 65 let.“.
7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu
zní:
„§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr
trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna
kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65
let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je
vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu
činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního
poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru
věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.
8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení
výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební
příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem
skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr
skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný
hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků
včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr
příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je
uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční
služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční
služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly
příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a
doba zařazení v záloze neplacené.“.
9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.
10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle
dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za
službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo
kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu
nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní
příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle §
163a.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona
č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002
Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění
takto:
1. § 133 zní:
„§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni
jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální
měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené
podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za
předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději
dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku
65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu
zní:
„§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má
nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v
němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to
v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního
příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok
trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může
nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu
zvýšit.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Důvodová zpráva
Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského
záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky,
Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby
a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č.
361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb.,
zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen
zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků
bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena
na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily
náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999
Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb.,
zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č.
309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a
výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z
povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k
důchodu.
Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k
celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních
sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6
let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen
nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého
příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v
konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní
nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až
28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava
předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem
služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu
výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince
kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru
dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv.
věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat
ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po
ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba
bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České
republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze
v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen,
je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním
pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem
Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů.
Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání
nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a
kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení
zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti
stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty,
hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.
K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část
K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se
prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to
ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra
odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební
příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z
osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole
ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí
účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607
tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit
částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše
odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném
prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit
náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde
tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607
tis. Kč.
K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou
dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka
bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by
zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž
bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci
výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový
příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k
celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních
sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné
právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z
bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a
bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy
investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z
bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení
srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru
vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra
výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního
příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek
průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské
sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického
úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006
by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila
15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v
nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého
statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení
maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a
změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít
pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.
Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho
maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý
smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému
příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního
sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho
dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických
úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v
civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též
ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho
dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale
výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí
příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech
již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v
civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s
výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u
bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové
kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis.
Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o
úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.
K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož
služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna
kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65
let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že
mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém
věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována
ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní
příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka
bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky
po 31. prosinci 1992.
K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude
zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše
výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před
skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před
skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše
výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše
jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních
příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle
nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka
služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se
navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného
měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou
novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby
zařazení v neplacené záloze.
K bodu 9
Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při
výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební
poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31.
prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního
služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To
znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních
sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se
výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který
by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně
vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud
jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena
obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí
služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná
výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení §
166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst.
6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku
podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc
korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně
podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i
na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224
zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166
zákona.
K bodu 10
Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního
sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl
nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na
starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na
příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona
vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu
vznikl nárok podle § 163a.
K ČÁSTI DRUHÉ
Zvláštní část
K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se
navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z
povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou
0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v
nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého
statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v
roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových
příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda
fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle
zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004
činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku
zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž
voják dovršil věku 65 let.
K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se
navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv.
věrnostní příplatek k důchodu.
Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č.
186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a
zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn
a doplnění
(výňatky)
§ 155
Podmínky nároku na odchodné
Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen
"bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu
6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho
služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k
jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin
spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný
čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně
odsouzen.
§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební
příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se
zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra
odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební
příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se
zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší
výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního
příjmu.
(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního
poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu
při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku,
která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému
příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře,
než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se
mu nevyplatí.
HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU
§ 157
Podmínky nároku na výsluhový příspěvek
(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po
dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí,
jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42
odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k
jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin
spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný
čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.
(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu,
jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního
sboru.
§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let
služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového
příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok
služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý
první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za
dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 %
tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše
55 % měsíčního služebního příjmu.
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby
20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku
se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5
% měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další
ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 %
měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho
přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických
osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů
Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
§ 162
Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku
(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle
tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového
příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního
poměru.
(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního
poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu
výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí
do služebního poměru vojáka z povolání.
(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději
dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník
dovršil věku 65 let.
§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr
trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna
kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65
let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je
vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu
činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního
poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru
věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.
§ 166
Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových
nároků
(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše
výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem
poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení
služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil
posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý
měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li
služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný
hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního
poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se
průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní
roky.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební
příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi
poskytovaly dávky nemocenské péče.
(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše
výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební
příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem
skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr
skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný
hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků
včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr
příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je
uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční
služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční
služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly
příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a
doba zařazení v záloze neplacené.
(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení
služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení
kázeňského trestu snížení základního tarifu.
(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle
než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého
uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje
jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý
služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který
by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené
zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené
zálohy.
§ 224
(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.
(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou
doby, po které trval služební poměr podle zvláštních
právních předpisů90) na území České republiky, včetně
doby trvání služebních poměrů na území československého státu
do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s
výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této
záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské
dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je
příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou
zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem
ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl
doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů,
kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76)
nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu
odnětí svobody.
(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou
též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních
právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s
výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů,
kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na
náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí
svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené
poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.
(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se
nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce
Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným
zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a
vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve
vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru
rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen
ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v
politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva
vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva
vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával
politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve
funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou
práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve
funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro
politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní
politické správě Československé lidové armády, který přímo
vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve
funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo
propagandisty.
(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též
tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním
poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce
4.
(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu
příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti
tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje
jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka,
jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
----------------------------------------------------------------
--
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou
při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem a o změně zákona České národní rady č.
358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech
vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků
Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů
zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní
policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov
Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků
Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě
České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve
znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve
znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č.
54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské
péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o
dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní
rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční
policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.
§ 225
(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních
právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle
tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který
předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle
dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za
službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému
z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se
nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na
žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti
tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne
zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z
důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve
výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o
první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru
náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový
příspěvek podle tohoto zákona.
(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle
dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za
službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému
z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se
dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k
důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.
Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve
znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č.,
254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)
§ 133
(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55
% průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen
jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo
zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo
konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle
§ 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit
nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován
za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy
nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.
§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni
jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální
měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené
podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za
předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději
dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku
65 let.
§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10
let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po
roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k
důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod.
Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za
každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci
1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k
důchodu zvýšit.
|