4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Politici si polepšili o tisíce korun

http://zpravy.idnes.cz/politici-si-polepsili-o-tisice-korun-dsf- /domaci.asp?c=A070102_203747_domaci_zra

aspoň vím kam ty naše peníze dali !!!!

A dost, končím. Pane ministře hodně štěstí ve Vaší práci a snad dostojíte svým prohlášením, že příslušníci nespadnou s platem. Ještě pořád se tu najdou tací, kteří Vám věří. Já na Vašich stránkách končím, už jsem si tu játra vyplácal dostatečně za kolegy...:-)

Nějak tě kolego rozhodil co ?

Už jsem v klidu, nemá cenu se rozčilovat....:-)))

http://www.blesk.cz/Clanek67007.htm

.. tohle nevypadá bohužel optimisticky ... ale naděje umírá poslední! :o)

Nazdar smažky, už jsem zase tady. Pořád se hádáte? Nevzdělanci a zdělanci, chtěl jsem napsat vzdělanci. Docela mě dojal ten, co mě posílal na rychlokurs z jazyka mateřského. Chlapče, taky bys ho potřeboval, když píšeš ty ohledačky. To se při nich asi nasmějou, když to po tobě čtou. Hádejte se dál, opět v pracovní době, za naše peníze. Zatím čau, poliši.

To je vše? Vem si ty prášky z lednice a moc se nepřetahuj....

Nevím jak kolega, ale já mám zrovna volno. Jinak v práci internet už máme, ale jen pro vyvolené já mezi ně nepatřím. Nemám čas ani na psaní na intranetu jsem rád, že se za směnu najím.

Já mám taky volno, neřeš ho, je to jen provokatér...:-)))

Ty nejsi v práci? Aha další co je na pracáku a mluví tady, že platí policajty z daní, ale musím tě hochu zklamat my policisté na ulici si dokážeme na své platy vydělat a dokážeme vydělat i na tebe, aby tě měl ÚP z čeho platit. Jen ti naší vedoucí atd. žijou z daní lidí. Takže pa.

Nevím, kde ty inteligente bereš tu drzost nás urážet, že píšeme na tyto stránky v pracovní době a za tvoje peníze. Tak pokud nevíš, my ty daně také platíme, a ne malé. A pokud si myslíš, že toto píši v pracovní době a na služebním internetu, tak jsi pěkně vedle inteligente. U policie mají internet jen ti vyvolení, tedy naši nadřízení. Já se tomuto věnuje v době svého volna a na svém PC a internetu. Než budeš příště někoho napadat zameť si před vlastním práhem, chytrolíne.

Všem platově, hodnostně a nízkou třídou postižeým kolegům přeji úspěch v jejich odvolání a také demonstraci, pokud se zorganizuje. Plaťák sice nemám ( dočerpávám dovolenou), podle informací co jsem ale od kolegů získal, jsem si vůbec nepohoršil. Rozhodl jsem se ale, po po zvážení všech pro a proti po 32 letech služby u PČR odejít na rentu a tak k 1.4/07 někdo z mých mladších kolegů podědí mou 5TT.

Pane ministře,
dovolím si předběhnout dobu, a předložím Vám malou úvahu a zároveň i návrh, kterým směrem se může vyvíjet další jednání o úpravě platů, především policistů, hasičů, celníků "na ulici", neboť právě tyto osoby jsou znevýhodněny dle nově platného Zákona č.361/2003 Sb..

V § 114 Základní tarif, se hovoří v odst.2
(2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby.
V § 115a) se hovoří, že
Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.

Nemám VŠ vzdělání, ale selský rozum mi říká, že zvýšením procentní částky v §114 odst.2) by se mohl vyřešit celý problém s nedohodnocením práce příslušníků ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. Policistům, hasičům a celníkům ve vyšších platových třídách, kteří si nijak nestěžují, jelikož mají královské ohodnocení své práce, vůbec nepřidáte, neboť nejsou ve "směnném" režimu služeb. Přidáte právě jen těm příslušníkům v přímém výkonu, čili těm "na ulici", jejichž práce je nedoceněna a kteří právem projevují nespokojenost se svým ohodnocením. Pokud to s námi, řadovými policisty, hasiči, celníky, myslíte pane ministře vážně, předložte vládě návrh na změnu procentní částky v §114 odst.2).

Jelikož je mi jasné, že všechny příspěvky z poslední doby pan ministr nebude číst, není to ani v jeho silách, žádám tímto administrátora o upozornění pana ministra na tento příspěvek. Myslím si, že tento příspěvek je jeden z těch konstruktivních, které stojí zato si přečíst. Tímto v žádném případě nesnižuji konstruktivní hodnotu ostatních příspěvků.

To je sice řešení, ale když na to nebyly peníze už při schvalování tabulek v listopadu, tak to bude těžké....Měli nechat původní tabulku s 20% a byl by klid....

Dovolil jsem si zkombinovat odvolání z nosp a z osh a dále jsem něco doplnil. Doufám, že to nepude autorům vadit, jelikož je to pro dobro věci. Nezaručuji, že celá forma je správně. V případě, že by měl někdo vypracované lepší odvolání, nechť ho dá do placu.


jméno
místo a datum ________
Počet listů: 2
Policie České republiky
Okresní ředitelství
¬¬¬¬¬___________
Rada ¬¬______
O D V O L Á N Í

Tímto podávám odvolání proti rozhodnutí ředitele PČR Okresního ředitelství ______, vydaného dne ¬¬¬_____ pod číslem _________, které mi bylo doručeno dne _____

Odvoláním napadám

ustanovení na služební místo _______
PČR okr. Ředitelství _______
Sl. Pořádkové policie a sl. železniční policie
Obvodní oddělení ________
s místem služebního působiště: ________

a související jmenování do služební hodnosti _______
zařazení do _____. tarifní třídy a stanovení hodnostního označení _______
zařazení do _____. tarifního stupně
určen podle § 114 a § 115 zákona základní tarif zvýšený o 10%
určení zvláštního příplatku podle § 120/3 zákona _____,- Kč
přiznání osobního příplatku podle § 122 zákona ______,-Kč

O d ů v o d n ě n í

Na základě citovaného rozhodnutí, které mi bylo doručeno dne _____ jsem byl
1. ustanoven podle § 215 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. na služební místo ________ PČR okr. Ředitelství ________,Sl. pořádkové policie a sl. železniční policie, ________ s místem služebního působiště __________

2. jmenován do služební hodnosti ______

3. současně zařazen podle § 116 zákona a § 3 nařízení vlády č. 104/2005 Sb. do ___. tarifní třídy,
byla mi podle § 219 započtena praxe v rozsahu ___ let a ____ dnů,
byl jsem zařazen do ___. tarifního stupně
byl mi zvýšen základní tarif podle § 114 a § 115 zákona o 10%
byl mi určen zvláštní příplatek podle § 120/3 zákona ve výši ____,-Kč
byl mi přiznán osobní příplatek podle § 122 zákona ve výši ____,-Kč

4. podle § 8 zákona mi náleží hodnostní označení ______

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je v rozporu se zákonem č. 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní příplatek, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určeném možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pro srovnání: v roce 2006 byl můj hrubý roční příjem ve výši ______,- Kč, měsíční tedy _____ Kč. Můj současný hrubý roční příjem je _____,-Kč, měsíční tedy ____,-Kč. Roční propad hrubé mzdy činí ____,-Kč, měsíční hrubý propad mzdy tedy ___,-Kč. K tomuto když tedy přičtu 5% nárůst - veřejně deklarovaný přislib, tak roční propad hrubé mzdy činí _____,- Kč, měsíční hrubý propad mzdy činí _____,- Kč.

Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.


Navrhuji, aby bylo uvedené rozhodnutí zrušeno (změněno).


Místo a datum

_________________________________________
služební hodnost, hodnostní označení, titul, jméno, příjmení; podpis

nečetl jsem to, ale forma dobře není, na první straně musí být vlevo vše o tobě, zařazení, ČOZ, Útvar atd., pod tím Č.J.: a vpravo Kotěhůlky, 4.1.2007 příp.pod tím počet listů a přílohy.
Dál musíš adresovat odvolání tzn.že vlevo pod tvou hlavičkou musíš napsat hlavičku proti komu a se odvoláváš - ten, kdo vydal rozhodnutí i s jeho funkcí a zařazením a až pak následuje obecně Odvolání dle § 190......proti rozhodnutí ředitele...č.....vydaného dne...
a pak teprve: Tímto podávám odvolání atd....

vše to bylo jak říkáš, ale bohužel když jsem vložil text, tak se to celé rozhodilo. Správnost jsem myslel ve výrokové části odůvodnění

pokud bude nejaka demonstrace, napiste sem prosim, kdy kde a v kolik, různí se tu dva nazory, tak bych byl rad, kdyby se to ujednotilo, diky a preju hodne sil

počkej na reakci po jednání odborů s vedením resortu, pak budeme chytřejší.

Pro tečku a tři áčka

Je zajímavé, že jste se ozvali. Asi jsem psal o vás. Koho se to netýkalo, ten se neozval. Jinak je to můj názor a vlastní zkušenost. Máš pravdu v tom, že zůstanu na ulici. Někdo tu práci za vás musí udělat. Z vašich příspěvků jsem pochopil to, že vám nejde o nějakou spravedlnost, ale pouze o vaše korýtka. Nikoho konkrétně jsem sprostě nenapadl, narozdíl od vás. Mohu vám říci, že se opravdu hodíte na vedoucí pracovníky. Slušnosti vás nikdo nenaučil. To že máš odslouženo 16 let, ještě neznamená, že máš ve všem pravdu. Já vím, že svým příspěvkem jsem napadl všechny s VŠ, což nebylo tak celkem fér, ale nemohl jsem nereagovat na některé příspěvky vás s VŠ. Přečti si ještě jednou můj příspěvek a snad pochopíš. Ono opravdu na PČR není tolik koryt a korýtek, co je a bude lidí s VŠ. Musíte se vyrovnat se skutečností, že řada z vás bude i na té tebou zatracované ulici, kams mě s chutí poslal.

Plácáš 5přes9, já jsem na ulici a na ulici zůstanu. To, že si dodělám ze svého volna VŠ neznamená, že nebudu jednou jako př.vrchní inspektor na ulici, nevíš o nás nic, ale opět obviňuješ z touhy po korytech. To, že se někdo na diskuzi ozve, je logické, od toho se tomu říká diskuze a když už jsi tak chytrý a hodnotíš lidi podle odpovědi a ještě k tomu nemáš úctu k člověku, který je na ulici 16 let, tak jsi u mě skončil END s tebou!

Docela jsi mě namíchnul, blahopřeji. O retardaci jsem nepsal já a u kolegy aaa jsem si asi nevšiml, ale ještě k tomu vzdělání. Jestliže někdo studuje, investuje svůj čas, čas pro svou rodinu, nemalé finanční prostředky a podstupuje stres u každé zkoušky, tak logicky chce, aby se mu i tato investice vrátila. Není třeba nad tím víc přemýšlet, prostě to tak je. Jestli ty studovat nechceš (napsal jsem že jsi líný), tak je to jen tvůj problém a nemusíš se navážet do lidí, kteří ze sebou něco dělat chtějí a chtějí se dozvědět a znát víc. Takové s prominutím kecy o rychlokvaškách, o švindlkursech na vysokých školách apod.mají v oblibě nejraději ti rozumbradové, kteří na studium VŠ nemají ani odvahu, tak pomlouvají a pomlouvají, jde ti to moc dobře....blahopřeji.....doufám, že tě nemám někde za kolegu

Kolegové s VŠ četli jste pořádně příspěvek kolegy, že se tak urážíte, kdy pro ti Vám nic nemám, ale nezlobte se na mě musím Vám sdělit jeden fakt. U nás na denní studium na Akademii odcházeli kolegové z hlídkové služby o které nikdo nestál, kdy jim nešly zákroky a ani administrativa. Co bylo jednodušší poslat je na školu, kdy tímto se jich na 3 roky zbavili. Po návratu je dali na SKPV a dlouholetý kolegové, kteří VŠ nemají je musí všechno učit a makat za ně za nižší plat. Je smutné, když někdo sloužící ve výjezdu s hodnosti poručíka neumí napsat pořádnou ohledačku.

s, z ... to ten vztek...

pro Polda: ohledačku jsem psal už ve zkušební době u policie a nikoho nezajímalo, že to dělat nesmím, coč je srovnatelné se zařazováním policistů do tarifů, kde nesouhlasí náplň práce. Nemám jen rád, když se někdo naváží do lidí, co studují. Tu možnost má i on, dovolené má 30 dní v roce, tak ať začne.

To je hodně slabý argument, že jsi ohledačku psal ve zkušební době to asi skoro každý. Dál to byla určitě ohledačka méně závažného TČ nebo přestupku. Nevím jak u Vás, ale u nás jezdí výjezd okresu na závažné případy. Tehdy se jednalo o útok na kolegy ze zbraní u nás u oddělení. Ohledačka byla tak dobrá, že i inspekci nevěřila jak může někdo vyplodit něco takového. Nic neříkající text s pravopisnými chybami a ani se kolega netrefil do adresy našeho oddělení. Jak tady už uváděl kolega Espé VŠ není patent na rozum a administrativní zručnosti se naučíš pouze praxí.

12 sklepů vloupání a byl jsem u PČR přesně 5 měsíců....:-)))

Jistě, praxe je nezbytná, ale ať nesoudí lidi podle toho, jestli dělá nebo nedělá školu. Já praxi mám a slušnou, stejně jako znalost zákonů, asi tak

pro tečku
Zato já jsem podle tebe úplný hlupák. Ty pindat můžeš a jak se někdo ozve, je oheň na střeše. Jen tak mimochodem, těch let u policiie mám o něco víc než ty a vím o čem píšu. Na výjezdy jsem jezdil taky a zaučoval ty s VŠ. Čo bolo, to bolo.

no, tak není co řešit, zaučuj dál a studuj, budeš se mít snad lépe...

Kolegové nehádejte se není to důstojné. Faktem je že vysokoškoláků je již jako sraček, většina jde dělat VŠ, aby utekli z té nejhorší špíny na odděleních - taklen mě odpověděli všichni u nás na OOP, takže o čem je řeč ? - o tom, aby se mohla tahlen spousta vysokoškoláků někde uplatnit - a kde v rámci PČR ?, vždyť již teď mě připadá, že na každé místo s předepsaným vzděláním Bc. - tedy hovorově blbec, jak říkáme, je již nyní tak 5 lidí. Víc jak půlka SKPV VŠ má a tak kam s těmi přehršle VŠ. Kdo si ji chce udělat a získat lejstro, ať si ji udělá, ale ať si nedělá právo okamžitě vystrčit z fleku nějakého zkušeného poldu s 20 letou praxí, na kterého v letitých zkušenostech nemá a poučkami se může někam, na to se u běžných policistů praktiků nehraje. Znalost pachatelů, taktika výslechů........ na to se u běžných poldů hraje a kdo útíkal rychle si udělat VŠ ( taky jsem mohl neříkám, ale nikam se necpu ). Dneska každý druhý nový policista již po roce přemýšlí, jak si rychle udělat VŠ a tedy nedělat tu špinavou práci. Takhlen se dříve nepřemýšlelo a každý bral to, že holt bude makat na hlídkový nebo na OOP a po dosti letech se možná dostane na kriminálku. Dneska jenom každý studuje a studuje a kouká s tím hlvně nějak vyje....at. ( Omlovám se čistým duším, které studují jen z prosté touhy poznávat )

ES PE,

děkuju Ti, to jsem chtěl říci. Bohužel jsem se moc rozepsal a myšlenka se rozplynula.