4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

S datumem předání

Kolegové, máte někdo info o dnešním jednání mezi odborářů a "váženým" ministrem vnitra?

Kdyby takto pracovali i jiní
2. ledna jsme požádali s kolegou Štěpánkem ministra vnitra o projednání některých aktuálních problémů a 3. ledna nás pan ministr přizval k jednání na 4. ledna. Tak tomu říkám pohotová reakce, dovedu si totiž představit, jaké změny musel ministr udělat ve svém nabitém pracovním programu v době, kdy se v podstatě nepřetržitě vyjednává o nové vládě, kdy novináři denně naléhají na informace o vývoji těchto jednání a zároveň se média neustále pídí po tom, co kde zase policie pokazila, i když z toho nakonec vylezou třeba jen splasklé bubliny, kdy se za pochodu přeorganizovávají různé specializované útvary policie atd. Dnes od 11:00 proběhne u pana ministra jednání, ke kterému pozval ředitele bezpečnostních sborů a představitele odborových svazů, zastupující příslušníky bezpečnostních sborů.
JUDr.Vladimír Mühlfeit


4.1.2007

Pro všechny co čekají na výsledky jednání odborové organizace PČR a Hasičů.
Hovořil jsem osobně s JUDr. Štěpánkem předsedou NOS a ten mi sdělil, že jednání ještě neskončilo, ale o výsledku mě bude informovat !!!! Držme mu palce jako jediný bojuje za naše platy. Zdraví Váš kolega KASR

S jakým datumem jste podepsali platové výměry po novém roce?
Byl to den předání, nebo Vám bylo "doporučováno" podepsat zpětně, čili antidatovat den předání k nějakému datu v posledních dnech roku 2006?

Ještě jsem plaťák neviděl a dle mého názoru jej podepíše spětně jen hlupák.

y

Kolegové, kteří jste doposud nedostali platové výměry, a už jste sloužili v tomto roce, dejte zde pod tento příspěvek vědět, kde funkcionáři zaspali. (OŘ, OOP a jiné součásti)
Prosím, a to ZDURAZŇUJI, nepiště sem Vy, kteří jste na dovolené, nebo v pracovní neschopnosti, nebo z jakéhokoliv jiného důvodu jste doposud nebyli v místě služebního působiště! Pouze Vy, kteří jste už sloužili a doposud nemáte platové výměry. Děkuji za pochopení

Překopírovaný a doplněný příspěvek ze dne 3.1.2007
K 3.1.2007 NEDOSTALI výměry
- Správa JčK
- ÚOOZ
- Brno město

a kdo dál k dnešnímu dni?

uooz dnes pry rozhodnuti dostal taky

Vážený pane ministře,
Dne 1.1.07 v dopoledních hodinách jsem na OOP podepsal pl. výměr: 4TT, 4TS(9 let), 3.000,- riz., 500, osobní = 24.590,-Kč,
Chtěl bych Vám sdělit, škoda, že to stejně nebudete číst, že stejně jako, troufám si říct, že TISÍCE mých kolegů, mělo v roce 2006, ba dokonce i v roce 2005, průměrný měcíční plat v rozmezí 25.000 - 27.000,- Kč (s příplatky samozřejmě).......... jinak řečeno VY a Vaši předchůdci na MV a celé PP jste nás sprostě podvedli a okradli!!! Když Vy sám jste mluvil o tom, jak konečně zaplatíte NÁS, hlídkaře, obvoďáky, dopraváky a pod., NÁS kolegy z ulice........nevíte o pol. práci vůbec nic!
A abych dodržel pravidla, má otázka zní: Vy si opravdu myslíte, že náš kalich je bezedný? malá nápověda - právě přetekl!

Šťastný nový rok parťáci

Poslouchej, sloužil jsem na OOP 15 let ale o pěnězích viz. tvůj platový výměr se mi ani nezdálo. Myslím, že jsi za těch 9 let, co sloužíš , úplně ztratil kontakt s realitou. Nevím, z kterého jsi kraje, ale upozorňuji tě, že jsou místa, kde se tvůj nový plat rovná čtvrtletnímu příjmu. A o extrémní náročnosti práce na OOP mě nepřesvědčuj, za 15 let jsem neviděl nikoho, kdo by se zhroutil z přepracování a když se koukám kolem sebe, myslím si, že to ani nehrozí. Ale viděl jsem to ve fabrice u stroje ve třísměnném provozu, kde je za směnu půl hodiny na oběd a jedna 10-min. přestávka. A na tvůj příjem by tam člověk musel mít nejméně 250 hodin měsíčně. Když se cítíš okrádán, tak to nedělej. Ale zapomeň na to, že na tebe někdo v civilu čeká. Chápu, že každý chce víc, ale rozhlédni se střízlivě kolem. Zkus se jen tak orientačně poptat po zaměstnání. Podaříli se ti sehnat zaměstnání s takovou dlouhodobou perspektivou jako je státní služba a ještě za tvůj !žebrácký "plat, tak ti gratuluji.

tak poslouchej 15 let si sice slouzil a a rikas, ze kdyz se podivas na jeho platový výměr je to pohadka, nevim co jsi tech 15 let delal, ale kluk ktery slouzi tak jako si slouzil ty 15 let a je na hlidkove a hodi ho do 3TT bez jakehokoliv prispevku je podle me uplny chudak, nehlede na to, ze ma půjcky, hypoteky atd., které si vyřizoval jeste v dobe, kdy mel plat lepsi a pocital s tema penezma, pravdu mas v jednom, ze prace neni nikde, ale pochop situaci tech kluků, kterí sem sli s urcitou vidinou a ted jim vse vzali, jak to ty rodiny utahnou? - pisu svůj nazor, tohle neni muj pripad, i kdyz jsem sel s platem taky dolu, nastesti jsem aspon v 5TT, i kdyz to zas neni takova vyhra - zavist a pomluvy na obvodech zacinaji nebezpecne bujet a to je pro tuhle práci opravdu skvely

pro KARLA - kdy jsi sloužil? pamatuji si na povodně v r. 2002, 4 dny jsem se pořádně nevyspal, oblečení mi nestačilo schnout o botech ani nemluvím, šel jsem pomoc kolegům na oddělení ve městě kde bydlím, jelikož mi jich bylo líto, že si praktcky neodčinuli a já v té době měl volno. pak přišla voda čtyři dny jsme byli odříznutý, bez vysílačky, svůj mobyl jsem utopil, policie a hlavně vedení se nezajímalo jestli máme co jíst pít, museli jsme si to shánět sami, ještě že zásobovali městský úřed, nikd z vedení se neukázal. měl jsem po těle vyrážku, na nohách plísen. a ty tu tu budeš mluvit že se nepředřem? !!!!!!!!!!!! uvědom si že se stává že se nic neděje a máme klid, ale jsou situace jako byla tato a nikdo nepřemýšlel o tom že se na to vykšle. bylo potřeba dosta lidi do bezpečí a to jsme museli lezt i do té hnusné špinavé vody plné bakterii, chemialii a jiného sajrajtu.

Pro Karel :

Je to relativní - když dáš do srovnání policistu v Praze a jeho protejšekv Parze, tedy člověka dejme tomu s maturitou, který pracuje ne u podělávkové firmy, tak vychází lépe ten protějšek, případně stejně. Když pojedeš do Ostravy nebo do Mostu, tak si řekneš - To je pracháč ten policista, vždyť v tom Mostě a Ostravě ani neseženeš práci, je to relativní.
A druhá stránka - jsme vandráci, nebo " přisně vybraní lidé, jak už tady někdo uvedl uspěšnost výběru k policii 2 ze 60 - každý s maturitou nejméně, zákazem podnikání, tedy v možných horších finančních siruacích nemožnost výpadek dorovnat prací mimo policii a nebo máme načerno podnikat s dovozem ojetých aut, jak bylo v televizi dříve uváděno. Moje manželka pracuje 14 let u stejného soukromníka a dneska má tak 7.500 - 7.800 čistého a když přijde o zaměstnání, nemám ani možnost jít nikam na brigádu a tuto finanční situaci řešit v souladu se zákonem - tohle přeci není žádné malé omezení někomu zakázat jiný zdroj příjmu.

Za další vyslýchám spousty lidí a kolikrát mě někteří i překvapí, jak jim to celkem " sype ". Ale jen " někde " a jinde je to almužna. Zeptal si se někdy nějakého energetika ( bez maturity ) kolik si vydělá ? Jaké má odměny ?
Také mě jednou říkal můj příbuzný ( maturita z vý početní techniky ), který pracoval u Podniku výpočetní techniky, který měl k dispozici auto, nemusel ani utrácet za benzin atd. Vždyť já nemám nějaké větší peníze oproti tobě, mám o trochu více, ale když mě potom řekl výše čtvtltních prémií, tak jsem su uvědomil, že bych těmi jeho prémiemi vyřešil mou finanční situaci v obměně zařízení bytu a nemusel si to brát na splátky.
Nebo takový šachťák - maká ano, ale navíc celý 13 a celý 14 plat navíc. Nebo takový strojvedoucí, plno předpisů ( na dráze jsem dělal a předpis D2 mě také něco říkal ), ale špatný plat nemají.
Vše je realativní a za tuhle práci se za ten plat vůbec nestydím, těch negativ pro mě a i pro rodinu je dost, na zatíženém oddělení to v dnešní době není žadná sranda. To poznají i někteří oznamovatelé, když vidí ty dobytky u nás jak se za mřížemi projevují, chčijou na zem, a ničej stěny.
Je to trochu jinak - nezjednodušovat, já teplé místečko nemám

musím se omluvit, přečetl jsem si zde po sobě to co jsem napsal, a stydím se . mam tu nějaá hrubky a překlepy. psal jsem to v rozčílení, a neopravil si to po sobě. tak se nezlobte

Koukejte se dohodnout určit datum a hodinu kdy se sejdem před vnitrem. Stávkovat nesmíme ale demonstrovat jo, Já svoje děti nechci vodit v létě pást se.

souhlasim s tebou nemyslím si, že to k něčemu bude, ale přijdu tam a budu si stat za svym

Jestli dobře počítám, tak po 15 letech služby činí příspěvek za službu z 25 000,- hrubého 5000, Kč měsíčně / 20%. To pro ty, kteří s tím chtějí praštit. A zaregistrovali jste, že přestože si platíte z dosti vysokých platů všechny odvody, budete-li pobírat příspěvek za službu, máte omezeny jiné nároky? Až do důchodu v případě evidence na úřadu práce, dostanete jen tu část podpory v nezaměstnanosti, o kterou podpora přesahuje rentu. Tzn. máte-li 5000,- rentu a nárok na podporu 8000,- dostanete od úřadu práce pouze 3000,- Kč. A nově podle na této stránce tolik oslavovaného zákona, totéž platí i pro nemocenskou. Takže do důchodu v jakémkoliv dalším zaměstnání jste povinni do 8 dnů MV oznámit vznik nároku na nemocenskou a MV Vám rentu vyplatí jen ve výši, o kterou renta přesahuje nemocenskou. Je-li tedy renta ve výši nemocenské, nedostanete od MV nic.
Všimli jste si, že zatímco dosud se valorizovaly renty stejně jako důchody, nyní se budou valorizovat /a od 1. 1. 2007 se tak již stalo/ pouze o polovinu toho, co důchody. Takže pokud v rámci úspor dojde k tomu, že se důchody začnou valorizovat jen ve výši roční inflace, přiznané renty budou realně klesat každý rok o polovinu inflace. Nečetl jsem všechny příspěvky, ale výše uvedené úpravy Vám nevadí???

Nevím co je na tom pravdy, ale slyšel jsem názory, že vláda má připravit novelu z.č. 361/03 Sb. a tam má být uvedeno, že nárok na rentu bude až po 20 letech služby a max. 5 tis. Kč. Víte o tom někdo něco, nebo je to blamáž?... Ale nedivil bych se, to by pak snad ale nikdo už doopravdy nezůstal o této hnus organizace!

jj je to pravda, navic jsou dve verze tahle je ta lepsi, ta druha je ta ze vysluhu zrusi úplně

No přávě jsem se dozvěděl že postavili v Plzni dva hasiče mimo službu že dali výpověd!Normálně je poslali domu a pobírají jen základní plat nebo jak je to!Holt jim chtějí snížit plat a tím pádem i peníze na výpočet renty!

To je ta demokracie na kterou si tady hrajeme ...