asistent, nstržm. …..
nar. ……
ČOZ: …….
sl. zařazení: asistent …………….
Policie České republiky
Okresní ředitelství ………..
k rukám ředitele PČR OŘ
O D V O L Á N Í
Tímto podávám odvolání proti rozhodnutí ředitele PČR okresního
ředitelství…………., vydaného dne
…….12. 2006 pod číslem ORPA-……., které
mi bylo doručeno dne …..01. 2007
Odvoláním napadám
ustanovení na služební místo asistent PČR okresní
ředitelství ……….., Oddělení hlídkové služby
………. a související jmenování do služební
hodnosti asistent, zařazení do 3. tarifní třídy a stanovení
hodnostního označení nadstrážmistr
stanovení do služebního poměru na dobu určitou do
……….
určení zvláštního příplatku podle § 120/3 zákona
přiznání osobního příplatku
O d ů v o d n ě n í
Na základě citovaného rozhodnutí, které mi bylo
doručeno dne ….01. 2007 jsem byl
1. ustanoven podle § 215 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. na
služební místo asistent u útvaru Oddělení hlídkové služby
……….
2. stanoven do služebního poměru na dobu určitou do
…….
3. jmenován do služební hodnosti asistent
4. současně zařazen podle § 116 zákona a § 3 nařízení vlády č.
104/2005 Sb. do 3. tarifní třídy,
byla mi podle § 219 započtena praxe v rozsahu …. let
….. dnů
byl jsem zařazen do ….. tarifního stupně
byl mi určen zvláštní příplatek podle § 120/3 zákona ve výši
….. Kč
byl mi přiznán osobní příplatek podle § 122 zákona ve výši
…. Kč
5. podle § 8 zákona mi náleží hodnostní označení
nadstrážmistr
- 2 -
Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak,
abych v součtu všech složek služebního příjmu měl služební
příjem alespoň o 5% vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je
totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i
Parlamentu České republiky, vyplívající pro všechny státní
zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok
2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební
příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je v rozporu se
zákonem 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl
přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu
příslušníků, což je deklarováno v důvodové zprávě k tomuto
zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry
vnitra, kteří se na vzniku podíleli. Zaměstnavatel má pro
požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný
prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak
možností navýšit můj zvláštní, eventuelně osobní příplatek,
ebeny. Kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností
upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určitém
rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl
příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů
zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím
realizováno.
Pozn.: napadeným rozhodnutím, které obdrželo v
podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká
republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců
státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky,
omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách
neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika
země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující
myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování
občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků
bezpečnostních sborů ( i jejich rodin ) je tím de facto
trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží i
nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost
přitom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České
republiky své životy.
Žádám, aby bylo změněno mé zařazení do služebního
poměru na dobu určitou do …… na dobu určitou do
….. a poté od …… na dobu neurčitou, tak jak
bylo deklarováno při mém nástupu k Policii České republiky za
platnosti zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky.
Důvodem mé žádosti je napadnutí tzv. „retroaktivity
zákona“ - neboli zpětné účinnosti (popř. zpětného
působení) právního předpisu, kdy schválený zákon působí i
zpětně, tj. do doby před svým schválením, kdy se retroaktivita
zákona pokládá za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v
rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty. Lex
retro non agit, zákon nepůsobí zpětně, bylo pravidlo známé již v
římském právu. Znamená to, že v určité době působí jen to
objektivní právo, které je v dané době kodifikováno, s nímž se
každý může seznámit a které je účinné. Právní normy, které
vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny.
Princip naplnění legitimního ( oprávněného ) očekávání je
vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty a znamená, že
fyzická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně
dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že
bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její
očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné „měnit
pravidla během hry“.
Navrhuji, aby bylo uvedené rozhodnutí zrušeno ( změněno ).
V …….. dne …..01. 2007
asistent, nstržm.
………………..
|