KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.
reagovat
17.02.2008 21:39 LIVIC

Jane nic proti paní Bobošíkové, ale co mohla od komunistů čekat. Všichni dobře věděli, že právo na funkci prezidenta má jedině pan Václav Klaus a je úplně jedno co říkala paní Bobošíková, nebo pan profesor Švejnar. Já osobně jsem rád tomu, že to tak dopadlo a že prezidentem je pan Václav Klaus. Jsem také rád že rudí socani dostali na zadek a že zelení utřeli nos. Chlapci od socanů a od zelených se musí ještě hodně učit.
17.02.2008 22:59 bezbarvý

Soudě podle výroků a gest pana Topolánka tuším, v jakém období naší historie čerpají inspiraci ti tví modří. Ale nejde o barvy , ale o moc. Tu prý nemá smysl mít, když jí nezneužíváš. A v tom jsou naší politici všichni stejně dobří. Na tom se asi shodneme.
18.02.2008 17:25 Jolana

To víte
ženská na to jde s citem pro věc, pro život, tak jak to má být.

Bez politiky a jejich mantinelů.

Jenže to se těm, kteří presidenta volili krajně nelíbí.

Jen více Bobošíkových, jen více žen, které to s celou českou populací myslí dobře, ne jen pro zbohatlíky modře!

Musíme v našem tažení lidi pokračovat DÁL.Nesmíme se nechat uchlácholit kecama z TV, tak ať zvednou procenta k platu a nemusí dávat každému zvlášť osobní ohodnocení a je to ještě ke všemu pohyblivá položka, takže jak už to bývá měli by jsme za chvilinku zase uplný kulový.

A já jsem si myslel, že si letos z platu nechám postavit konečně ten domeček za tři melouny a k tomu Mercedes. Zase z toho nic nebude. Škoda, probudil jsem se a jel z 1+2 z králíkárny do práce svou starou dobrou Š-105 r.v. 1984. Ještě že utáhnu tu škodověnku. Je pravda, že jí nevyužívám každý den. Jizní kolo je to pravé, nízké provozní náklady.

no tak s tim že vám to snízí nesouhlasím, ale výslužné bych policistům nedal . jiní ho take nemaji a pracují kvalitně.

Jdi provokovat někam jinam, o naší práci nemáš ani páru. Když jsi tak chytrý, podívej se po světe a pak sem zase zajdi.

Jenže u soustruhu nebo někde jinde můžeš makat do 65ti.Kdežto hasiče .................to asi těžko

nevím co se pleteš do naší práce, zkus si to máš možnost mít výsluhu za ty roky co odmakáme a naše zdraví je v pr...., spočítej si kolik volna máš za rok ty a pak mluv

Nedivím se civilum, ze nesouhlasí s výsluhami. Protože nevidí důvody, které k jejich zavedení vedly. Policajt, ani hasič nemá v osobním živoptě takovou volnost a možnosti, jak ostatní. Nemůže podnikat, nemůže se jinak rozvíjet (získávat zkušenosti v jiných oborech) apod. Také si lze těžko představit, že by v přímém výkonu služby vydržel víc než do 50-ti let (a všichni být ředitelé nemohou).
Civil když se v hospodě chytne s nějakým blbem a dá mu pár facek, tak v nejhorším zaplatí pokutu. Polda jde od válu bez nároků. atd. atd.

Tady máš jaké jsou výsluhy v zahraničí a nepovídej, že nikde nejsou. Máš tam také zařazenou naší republiku a maximem 5O% po 35 letech a víš co to je být 35 jako protistrana ? Nedokáži si to představit a mám odslouženo u PČR téměř 12 let a nedokáži si představit, že zde při tom frmolu záplavy dnešních oznámení vydržím třeba nějakých 15 let. Dneska je to samej zloděj a feták. To ty ale nemůžeš vědět a já při přijímání ( sepisování ) oznámení stále zjišťuji jak jsou lidé, kteří proti mě sedí - naivní a vůbec nevědí - že to " kriminální podsvětí je okolo nich na každém kroku aniž to registrují. My ty parchanty ale potkáváme v civilu na každém kroku a má manželka se jen nestačí divit, jak mě neustále zdraví mí " klienti " a co jich je. Jen vždy odpovím : to byl také zloděj, to byl všehoschopný hajzl tomu se vyhni, když ho uvidíš, to je jen zloděj šroták a pod. Ale tyhle znalosti máme právě my tou naší prací. A všeobecná neznalost práce policie je problémem - vždyť nás každý vidí jezdit především v autě a nebo dávat pokutu, či v televizi jako rozmázlé porušovatele všeho co jde porušit - velmi laciné zhodnocení. Kdo ví o tom kolikrát jsem měl strach a myslel na rodinu, když jsem šel do nějakého vážné situace, třeba pro ukrajince s nabitou bouchačkou pod poštářem a pod. Víš o tom Patriku kolikrát jsem byl obdobně ohrožen - nevíš a v tom je ten problém, že se ukazuje armáda a můžou se z vojáků podělat protože se jedná o mezinárodní prestiž a na nás tady nenechaj nic na pokoji, přestože řada z nás přichází skutečně do velmi, velmi problematických situací a mohl bych ti o tom dlouho povídat, ale to není možné - zažil jsem toho " nepříjemného " již dost.


Tady jsou ty výsluhy : je to převzato jak dole uvedeno a všimni si, že i Slováci jsou na tom lépe 60% po 30 letech, my 50 % po 35 letech. Tedy dalších 5 let a mít ještě o 10 procent méně a všimni si reality nahoře, jak se stát k těmto lidem, kteří nastavují svůj krk chová.




„Renta“ (příspěvek za službu)
min. doba pro max. výše v % výsl.doba pro
dosaž.základu, z posled.platu dosažení maxima
(základ v %)

Belgie 10 let 77% 35 let
Itálie 15 (38%) 47% 25
Maďar. 25 (65%) 83% 37
Německo 10 (35%) 75% 35
Rakousko 10 80%
Slovensko 15 60% 30
Česká rep. 15 50% 35
V.Britanie 16 48% 34
USA 20 (50%) 75%

(PaM 13/02,Mgr.M.Vylítová, výzkumný ústav práce a sociálních věcí)


29.3.2006

Osobní ohodnocení nemůže sloužit k dorovnání platového propadu, to je určené přeci k úplně jinému účelu nebo to nechápete pane ministře.

Je to vrchol, co si o nás myslejí, že jsme nuly!To bychom si neměli nechat líbit kolegové

26.1.2007????????????????????????????????

Kolegové, nevím kdo z vás teď sledoval zprávy na Nově, ale byla tam reportáž, že náš slavný management, odbory jednali o platech s Langerem. Husák pronesl něco jako že by nám to dali na osobním, resp. řekl, že je to jedna z možností. Langer opět uvedl, že na konci roku uvidíme, že budeme mít víc a tvářil se přitom jako tady nahoře, tedy jako měsíček na hnoji.

Pane "ministře" to by na ty osobní museli být nějaké peníze po pěti letech na DI mam osobní 400,-

To si dělal prdel ???? I kdyby na konci roku nám přidali, co těch 11 nebo 10 měsíců ???? Máme chodit na pastvu, počasí na to je. Měli plnou hubu ceků, jak nám přidají od 1.1.2007 a a a a , já nevím co říct, jsem tak nasranej, že to ani není možný !!!!!

no teda na pastvu chodit nemusíte myslím si ze se špatně nemáte

To mě teda neleze do kebule, vyrovnání platu osobním ohodnocením. Když jsem o to nesměle požádal a chtěl jen dorovnání na úroveň kolegů, bylo mě řečeno, že nejsou peníze. Kde je vezmou? Nebo teď už jsou.