Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  16.05.2007 22:02 Jezinka
 
Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.
  04.01.2007 20:10 klik
 
Musíme v našem tažení lidi pokračovat DÁL.Nesmíme se nechat uchlácholit kecama z TV, tak ať zvednou procenta k platu a nemusí dávat každému zvlášť osobní ohodnocení a je to ještě ke všemu pohyblivá položka, takže jak už to bývá měli by jsme za chvilinku zase uplný kulový.
  04.01.2007 20:09 snílek
 
A já jsem si myslel, že si letos z platu nechám postavit konečně ten domeček za tři melouny a k tomu Mercedes. Zase z toho nic nebude. Škoda, probudil jsem se a jel z 1+2 z králíkárny do práce svou starou dobrou Š-105 r.v. 1984. Ještě že utáhnu tu škodověnku. Je pravda, že jí nevyužívám každý den. Jizní kolo je to pravé, nízké provozní náklady.
  04.01.2007 20:07 patrik <schindler.patrik@seznam.cz>
 
no tak s tim že vám to snízí nesouhlasím, ale výslužné bych policistům nedal . jiní ho take nemaji a pracují kvalitně.
  04.01.2007 20:13 Cu
 
Jdi provokovat někam jinam, o naší práci nemáš ani páru. Když jsi tak chytrý, podívej se po světe a pak sem zase zajdi.
  04.01.2007 20:14 h
 
Jenže u soustruhu nebo někde jinde můžeš makat do 65ti.Kdežto hasiče .................to asi těžko
  04.01.2007 20:23 Otík
 
nevím co se pleteš do naší práce, zkus si to máš možnost mít výsluhu za ty roky co odmakáme a naše zdraví je v pr...., spočítej si kolik volna máš za rok ty a pak mluv
  04.01.2007 21:18 tryskac
 
Nedivím se civilum, ze nesouhlasí s výsluhami. Protože nevidí důvody, které k jejich zavedení vedly. Policajt, ani hasič nemá v osobním živoptě takovou volnost a možnosti, jak ostatní. Nemůže podnikat, nemůže se jinak rozvíjet (získávat zkušenosti v jiných oborech) apod. Také si lze těžko představit, že by v přímém výkonu služby vydržel víc než do 50-ti let (a všichni být ředitelé nemohou).
Civil když se v hospodě chytne s nějakým blbem a dá mu pár facek, tak v nejhorším zaplatí pokutu. Polda jde od válu bez nároků. atd. atd.
  04.01.2007 21:54 EsPe
 
Tady máš jaké jsou výsluhy v zahraničí a nepovídej, že nikde nejsou. Máš tam také zařazenou naší republiku a maximem 5O% po 35 letech a víš co to je být 35 jako protistrana ? Nedokáži si to představit a mám odslouženo u PČR téměř 12 let a nedokáži si představit, že zde při tom frmolu záplavy dnešních oznámení vydržím třeba nějakých 15 let. Dneska je to samej zloděj a feták. To ty ale nemůžeš vědět a já při přijímání ( sepisování ) oznámení stále zjišťuji jak jsou lidé, kteří proti mě sedí - naivní a vůbec nevědí - že to " kriminální podsvětí je okolo nich na každém kroku aniž to registrují. My ty parchanty ale potkáváme v civilu na každém kroku a má manželka se jen nestačí divit, jak mě neustále zdraví mí " klienti " a co jich je. Jen vždy odpovím : to byl také zloděj, to byl všehoschopný hajzl tomu se vyhni, když ho uvidíš, to je jen zloděj šroták a pod. Ale tyhle znalosti máme právě my tou naší prací. A všeobecná neznalost práce policie je problémem - vždyť nás každý vidí jezdit především v autě a nebo dávat pokutu, či v televizi jako rozmázlé porušovatele všeho co jde porušit - velmi laciné zhodnocení. Kdo ví o tom kolikrát jsem měl strach a myslel na rodinu, když jsem šel do nějakého vážné situace, třeba pro ukrajince s nabitou bouchačkou pod poštářem a pod. Víš o tom Patriku kolikrát jsem byl obdobně ohrožen - nevíš a v tom je ten problém, že se ukazuje armáda a můžou se z vojáků podělat protože se jedná o mezinárodní prestiž a na nás tady nenechaj nic na pokoji, přestože řada z nás přichází skutečně do velmi, velmi problematických situací a mohl bych ti o tom dlouho povídat, ale to není možné - zažil jsem toho " nepříjemného " již dost.


Tady jsou ty výsluhy : je to převzato jak dole uvedeno a všimni si, že i Slováci jsou na tom lépe 60% po 30 letech, my 50 % po 35 letech. Tedy dalších 5 let a mít ještě o 10 procent méně a všimni si reality nahoře, jak se stát k těmto lidem, kteří nastavují svůj krk chová.




„Renta“ (příspěvek za službu)
min. doba pro max. výše v % výsl.doba pro
dosaž.základu, z posled.platu dosažení maxima
(základ v %)

Belgie 10 let 77% 35 let
Itálie 15 (38%) 47% 25
Maďar. 25 (65%) 83% 37
Německo 10 (35%) 75% 35
Rakousko 10 80%
Slovensko 15 60% 30
Česká rep. 15 50% 35
V.Britanie 16 48% 34
USA 20 (50%) 75%

(PaM 13/02,Mgr.M.Vylítová, výzkumný ústav práce a sociálních věcí)


29.3.2006
  04.01.2007 20:07 Pořád stejný kecy
 
Osobní ohodnocení nemůže sloužit k dorovnání platového propadu, to je určené přeci k úplně jinému účelu nebo to nechápete pane ministře.
  04.01.2007 20:06 Matas
 
Je to vrchol, co si o nás myslejí, že jsme nuly!To bychom si neměli nechat líbit kolegové
  04.01.2007 20:04 klik
 
26.1.2007????????????????????????????????
  04.01.2007 20:04 Pořád stejný kecy
 
Kolegové, nevím kdo z vás teď sledoval zprávy na Nově, ale byla tam reportáž, že náš slavný management, odbory jednali o platech s Langerem. Husák pronesl něco jako že by nám to dali na osobním, resp. řekl, že je to jedna z možností. Langer opět uvedl, že na konci roku uvidíme, že budeme mít víc a tvářil se přitom jako tady nahoře, tedy jako měsíček na hnoji.
  04.01.2007 20:03 zklamaný dopravák
 
Pane "ministře" to by na ty osobní museli být nějaké peníze po pěti letech na DI mam osobní 400,-
  04.01.2007 20:02 Slávek
 
To si dělal prdel ???? I kdyby na konci roku nám přidali, co těch 11 nebo 10 měsíců ???? Máme chodit na pastvu, počasí na to je. Měli plnou hubu ceků, jak nám přidají od 1.1.2007 a a a a , já nevím co říct, jsem tak nasranej, že to ani není možný !!!!!
  04.01.2007 20:16 patan
 
no teda na pastvu chodit nemusíte myslím si ze se špatně nemáte
  04.01.2007 19:59 TBzS
 
To mě teda neleze do kebule, vyrovnání platu osobním ohodnocením. Když jsem o to nesměle požádal a chtěl jen dorovnání na úroveň kolegů, bylo mě řečeno, že nejsou peníze. Kde je vezmou? Nebo teď už jsou.