Zajímavé zhodnocení průběhu novelizací a celého zvěrstva našich poslanců od JUDr. Mühlfeta, předsedy HZS



Rescue report, časopis pro záchranáře,hasiče a krizové managery 4/2006
Celé znění článku předsedy OSH pro časopis Rescue report, který byl dnes distribuován čtenářům :

POLITIKA A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Nedělní úvaha, aneb mám prý napsat něco o politice a vlivu na záchranáře (3.12.2006)

Nový zákon o služebním poměru
Nechci komentovat situaci u jiných složek IZS, i když např. téma „rychlá“ a linka 112 je lákavé. Nebo policie, zatahovaná do politického boje tak, že policisté vtipkují o překvalifikování prvomájového zásahu Čermáka ze zneužití pravomoci na pomoc ve volební kampani. Budu mluvit jen o příslušnících a zaměstnancích HZS ČR. I na ně dopadá nový zákon o služebním poměru, politizovaný a 10 x novelizovaný, než se po 3 letech dočkal účinnosti a nový zákoník práce, o který se politici hádají také již několik let. Podle důvodové zprávy k zákonu o služebnímu poměru z roku 2003 měl narůst průměrný plat v r. 2005, na který byla plánována účinnost, oproti r.2003 o 45%.
Démon Kalousek, nebo zákulisní dohoda o platech zákonodárců ?
V r.2004 ovšem Ing. Kalousek varoval před údajnou rozpočtovou pastí našich vysokých platů a statisícových částek odstupného a navrhl odložit účinnost zákona na r.2006. Zabodoval u většiny novinářů i veřejnosti tak, až se policisté i hasiči pomalu začínali bát jít mezi lidi. Většina zákonodárců nakonec přílepkem novely zákona o služebním poměru k zákonu o ověřování pravosti listin ( !)účinnost zákona o služebním poměru odložila a zároveň si „dočasně“zvedli platy. Říkali, že odčerpáváním desítek milionů ze státního rozpočtu na zvýšení svých platů ochrání daňové poplatníky před neopravitelnou pastí zvýšení našich platů a že to vzhledem k časové tísni nelze učinit jinak . Zamlčeli, že tu tíseň způsobili sami (proč asi). Slíbili také, že po novém roce si platy opět sníží. To se samozřejmě nestalo. Takže zapomenutá a neopravená past funguje, ale ne naše. Co na tom, že tehdy nešlo o naše odstupné, jak říkal Ing. Kalousek, nýbrž o odchodné a že na statisícové částky si nepřijde hasič, ale naopak právě poslanec, kterému za pouhé čtyři roky náleží odchodné skoro čtvrt milionu Kč ? Co na tom, že pokud poslanec končí, je to zpravidla proto, že již nezískal důvěru a že jde tedy u většiny loučících se o zlatý padák za špatně vykonanou práci? Co na tom, že hasič dostane odchodné ve výši šestinásobku svého platu, tedy zdaleka ne nějaké mnohasettisícové částky, až po 21 letech služby, kdy končí zpravidla ze zdravotních důvodů? Šlo přece o zviditelnění a politické body, ne o fakta, tak se prostě „občasů hraje v politice. Pana Ing. Kalouska jsem aspoň chytil za slovo, když slíbil svoje nechtěné „přebytky“ platu až do znovuzmrazení odvádět na charitu. Slovo drží a věnoval již naší Nadaci hasičů a policistů vzájemná pomoc v tísni, starající se o děti po zahynulých hasičích a policistech, 100.000,- Kč. Shrnuto, systém odměňování byl novelami přes náš nesouhlas postupně „vylepšen“ tak, že nyní budeme rádi, dojde-li meziročně k nárůstu průměrného platu o 2,5 % vyššímu, než u ostatních zaměstnanců, tedy celkem o 7,5%. Tak bude nakonec ohodnoceno riziko práce příslušníků.
Co chtěli ministři vnitra
Z deseti novelizací nutno zmínit ještě aspoň návrhy tehdejšího stínového ministra vnitra MUDr.Mgr. Langera. Nepřesvědčili jsme jej o změkčení nároků na vzdělání u nižších funkcí, a tak např. strojník musí mít maturitu, ale nebude-li mít řidičskou praxi, asi nebude pro Sbor zrovna přínosem. Fakt je, že ti, kteří vzdělání nesplňují, dostávají až šestiletou šanci si jej doplnit, ale i to, že po tu dobu mohou, nikoliv musí zůstat na dosavadních funkcích. V čem jsme se tehdy s dnešním ministrem vnitra zásadně neshodli, byl jeho názor, že by plat příslušníka měl zahrnovat veškerou práci přesčas. Ani jeho ústup na 150 hodin přesčasů ročně „zdarma“ pro denní a 300 hodin pro směnové příslušníky nebyl podle nás žádný kompromis, nýbrž diskriminace směnařů. Do další novely jsme proto prosadili aspoň sjednocení na 150 hodin. Naším konečným cílem je ovšem úprava odměňování, ctící zásadu, že každá odsloužená hodina má být řádně zaplacena, ale to bude běh na hodně dlouhou míli. Podíl na čtyřletých tahanicích o podobu nového služebního poměru měli nejenom již zmínění lidovci a ODS, ale i ČSSD. Ta zejména nejednotným přístupem poslanců k odkládání zákona, viz např. zmíněný Kalouskův návrh odložit zákon kvůli údajné rozpočtové pasti našich platů, kdy ministr Bublan chtěl Kalouskovi po odložení vyhovět nad očekávání, když v pracovním návrhu novely nejen vypustil valorizační automat, ale ještě navrhoval některá další zhoršení. Např. aby se doba pro dosažení maxima výsluhového příspěvku při skončení služebního poměru prodloužila z 29 na 35 let. Bylo to neospravedlnitelné a dodnes bych rád věděl, který rošťák ta různá zhoršení, kterými by se nic podstatného neušetřilo, ale hodně lidem by se ublížilo, panu Bublanovi radil. Že to neměl z vlastní hlavy, o tom jsem přesvědčen, protože pan Bublan sám se k nám choval sice někdy „poněkud pomaleji“, ale vždy otevřeně a slušně. Byl to každopádně veliký tlak a byli jsme nakonec rádi, že se většinu navrhovaných zhoršení podařilo eliminovat a jiná aspoň podstatně zmírnit, viz např. zmíněná výsluhová doba pro maximum „výsluhy“, kterou se podařilo uhrát „jen“ na 30 let. V očesávání a odkládání účinnosti zákona měly máslo na hlavě všechny tři již zmíněné strany. Odložení muselo být přece vždy předem dohodnuto v jejich vedení i navzájem mezi nimi, na opakované náhody nevěřím. A dostáváme se k současné situaci: minulá vláda navrhla do státního rozpočtu na to, aby příslušníci všech šesti sborů pocítili s novým zákonem když ne výrazné, tedy alespoň slušné navýšení platu, 1,5 mld. Kč. Byl to i výsledek několika kol složitých jednání, která jsme s ministry i s premiérem vedli. Nakonec ale do sněmovny dala nová vláda návrh o půl mld. hubenější, což znamená , že se základní otázka hasiče i policisty „mírně“ mění z „o kolik dostanu přidáno“ na „nesníží se mi plat?“ Nevybojují-li si resorty, zastřešující bezpečnostní sbory, seškrtaných 500 mil. Kč zpět, budeme se muset spolehnout na slib ministra Langera, že event. platové propady v 1. čtvrtletí budou vyrovnávány později v průběhu roku nadtarifními složkami mzdy tak, aby meziročně k žádným platovým propadům nedošlo. Jak to chce udělat, když mu ve vládě ministr Tlustý hodil vidle do propočtů mezd o výše zmíněné zkrácení původního vládního návrhu, mi ale není úplně jasné. Může se mu to snad podařit díky počtu volných míst u policie a s větším rizikem u našeho Sboru, protože volná místa sice nemáme, ale patříme pod vnitro a v jeho rámci by snad mohl uskutečnit ještě nějaké vnitřní přesuny, pak ovšem zákonitě nezbude na jiné plánované věci..
Státní rozpočet a bezpečnostní sbory
Nejkrizověji se může nový zákon, zůstane-li podtržen v objemu mzdových prostředků, projevit na platech v nejmenších sborech, ať půjde o vězeňskou službu, celníky, nebo zpravodajce. Že by se kompenzace nové skladby platu, ve které mizí většina příplatků a snižuje se odměna za služební pohotovost ( celkem mínus 25%) měla vedle tarifů (plus 8,5%) řešit především důstojným rizikovým příplatkem, se kterým se v našem Sboru zachází úsporněji, než u policie, o tom se snažíme přesvědčit generálního ředitele HZS ČR. On zařadí hasiče do 2 skupin v rozmezí 1.000 – 4.000 Kč, nebo 3.000 – 6.000,- Kč a zatím chce skoro všechny zařadit do té nižší . Doufáme, že se v případě potřeby hasiči projeví stejně nebojácně, jako u požáru a že nás podpoří i veřejnost. Nový zákon přináší tedy nakonec určité obavy z propadu platů příslušníků (celoročně, resp. meziročně by k tomu u nás nemělo dojít, v 1. čtvrtletí ovšem určité zhoupnutí hrozí), zpřísnění služby, prodloužení některých výsluhových dob, zavedení novelami zdeformovaného kariérního řádu a zvýšení možného maxima výsluhového příspěvku. Sluší se dodat, že ministr vnitra měl pro lobování za návrat seškrtaných 500 mil. ve sněmovně obtížnou pozici, protože byl samozřejmě vázán usnesením vlády . Odbory mají sice pro lobování obecně těžší pozici, ale také volnější ruce, čehož jsme se snažili využít. Čtenáři na rozdíl ode mne výsledek složité šachové partie o peníze nejen na platy příslušníků, ale třeba i na novou techniku pro dobrovolné hasiče znají. A jsme opět u politiky. Návrh bezpečnostního výboru, aby se na zajištění dopadu nového zákona o služebním poměru posílil státní rozpočet na r.2007, dopadl v rozpočtovém výboru v podstatě stejně patově, jako je už půl roku rozdělena politická scéna. I když asi ve 2. čtení někteří poslanci (kdyby nikdo, tak snad aspoň Mgr.Bublan) podají tento návrh znovu, obávám se, že chybějící půl miliarda pro příslušníky a naděje na její navrácení do rozpočtu bude nakonec jednou z věcí, které padnou za oběť právě půl roku trvajícím tahanicím o podobu vlády a že budeme rádi, projde-li aspoň 50 mil. Kč na techniku pro dobrovolné hasiče. Rád bych se samozřejmě mýlil, naděje umírá poslední.
Investice z veřejných financí a špatná koordinace
K českému hospodaření s veřejnými financemi uvedu příklad. Hasiči v některých okresech pamatují, že se plánovala výstavba nové požární stanice, která by zahrnovala i prostory pro „rychlou“, někde i pro městskou policii a pod. Nakonec se postavila jen požární stanice, a to ještě tu očesaná o patro, jinde o pár garáží a o rok dva později vyrostla pár metrů vedle nová stanice rychlé záchranky. Rezorty, kraje, města, každý investoval „své“peníze, ale že jde vždy o veřejné finance a že jako celek se tyto investice do IZS prodražily a na odděleném provozu budou dražší navždy, zřejmě nikomu nevadí. Děje se tak proto, že je špatná legislativa, nebo že „jen“ skřípe koordinace, nebo jsou neschopní úředníci, nebo je v tom ještě něco jiného, např. čím více akcí, tím více provizí? Ať je to jak chce, politiky vzývaný daňový poplatník (hlavně před volbami) musí skřípat zuby.
Jaký vliv má politika na Sbor(y) ?
Zánlivě žádný, hasiči samozřejmě fungují volby nevolby, vláda nevláda. Pokud by ministr vnitra chtěl ve Sboru bez ohledu na to, zda obavy z dopadu nového zákona jsou oprávněné, či přehnané, zmírnit určitou nervozitu, která kolegům na klidu v práci rozhodně nepřidá, měl by se možná kromě boje za peníze pro svůj rezort také na některé věci více ptát generálního ředitele. Např. zda bylo nutné, aby v jednom kraji nebyla obsazena funkce krajského ředitele půl roku a zda snad v jiném kraji je takový nedostatek vysokoškoláků, že jeden z okresních ředitelů již 3 roky musí pendlovat mezi dvěma okresy. Pan ministr by si vzápětí asi měl položit otázku, zda se do Sboru, který má být řízen na základě odbornosti, právě takovýmito průtahy nezanášejí praktiky z politiky, nahrávající řečem o zákulisních manipulacích a pod. Nový zákon ukládá vypisovat na vedoucí funkce výběrové řízení, tak se snad situace při obsazování vedoucích postů zrychlí a zprůhlední. S generálním ředitelem HZS ČR jsme se bohudík v podstatě shodli alespoň na možnosti vedlejších činností některých příslušníků. Do nového zákona jsme právě tuto věc prosadili a při novelizacích obhájili. Zásadně proti „vedlejšákům“ bylo vždy policejní prezidium, což u policistů chápu a nelíbí se to ani některým členům legislativní rady vlády. Opatrně pro bylo naše generální ředitelství a většina ředitelů. Pouze my jsme za touto možností šli od počátku razantně a bez kličkování. Proč, na to vždy uvádím příklad obsluhy požární techniky. Odhlédnu-li od platového podhodnocení strojníků, považuji za nutné , aby právě oni měli možnost se vyjezdit i mimo službu, protože pár km měsíčně jim potřebnou praxi nepřinese.
Zachraňovat, nebo zabíjet ?
S odchody starší generace strojníků se totiž může stát, že budeme spoluobčany nejen zachraňovat, ale také občas na silnicích zabíjet. Nevyježděnost strojníků je časovaná bomba, praxi nelze nabýt rozkazem. Povolit jim tedy v celém HZS ČR interním aktem generálního ředitele „vedlejšák“ jsem považoval za nezbytné nikoliv proto, aby si mohli přivydělat, nýbrž v zájmu bezpečnosti. Mělo by ale následovat systémové řešení, koncepce školství ve Sboru by měla obsahovat např. systém jakýchsi vlastních zdokonalovacích autoškol, jako mívala armáda. Ta dnes mimochodem podle náborové reklamy neváhá sáhnout po vyježděných lidech z civilu, aniž by na ně kladla tak vysoké požadavky, jako je tomu u nás. Pokud pan generální ředitel bude komunikovat s odbory, nebude se zbavovat možnosti reflektovat podobné hlasy lidí z praxe a někteří jeho spolupracovníci se nebudou moci chovat, jako by na generálním ředitelství věděli vše nejlépe.
Čím budu příště
Co říci závěrem k politice a jejímu vlivu na Sbor? Snad jen tolik, že čím více a déle politiku sleduji a jsem nucen se v jejím prostředí i pohybovat, tím víc si říkám, že kdybych se znovu narodil, chtěl bych být opět hasičem a ne politikem. A že by se neměl ministr vnitra, ať je do ústavní funkce vyslán tou, či onou stranou, bát někdy i razantněji zasáhnout do řízení „svých“ Sborů, aby je více rozhýbal. Právní prostředky k tomu má. To není o politizaci Sborů, to je o politické odpovědnosti za jejich fungování. Do nového roku přeji čtenářům i redakci hodně štěstí.
JUDr. Vladimír Mühlfeit, předseda Odborového svazu hasičů



27.12.2006



Zpět na přehled článků rubriky Články OSH

Já jsem s Langerem spokojený. Mám flíček pár exeláns a žiju si v krizi nad poměry dobře. Ještě že je PČR. organizace, která nerozpozná flíkače od kvalitních lidí. Bejt to soukr. firma zkrachovala by za jeden den.

pane provokatére chvátale martine z NBÚ

by křivé obvinění?

Vezmi si prášek....

Takový binec a chaos co je teď ve vnitru, ještě nikdy v minulosti nebyl. Reforma, chá chá, samý intriky a dohody a naoko výběrová řízení a kecy a kecy...

BYCH SVAZÁKOVI DOKTOROVI,MAGISTROVI,ABY SI PO VOLBÁCH NAŠEL PRÁCI V OBORU,NAPŘÍKLAD PRÁCI NA PATOLOGII,TAM BY UŽ NIC NEZKURVIL-SNAD...

tunel-Íčko má s ozdravovnami vystaráno.

nemusí...má přeci bývalá rekreační střediska MV, to ho přeci v poho uživí:)))

Ivane, tobě by měli sebrat i papíry na auto a né že budeš ještě řídit nějakou volební kampaň!

Už můžeme zalévat květiny, nebo stále platí krizový scénář podle pablbů na vysokých funkcích MV a PP.

pokud je nedostatek peněz v době krize u MV, přisypal bych tam peníze z prodeje lázní v K.Varech, které bych rovněž prodal s podmínkami smlouvy poskytovat tuto službu pořád za výhodných podmínek resortu MV. Mám dojem, že však osud lázní je již jinak spečetěn.

tunel Íčko už lázně nepustí.

já bych zase zrušil renty a přidal na platy

Jak už tu něolikrát bylo řečeno, platy a výsluhy se vyplácejí z úplně jiných kapitol rozpočtu. Takže při zrušení rent by určitě nedošlo ke zvýšení platů. Ba právě naopak.

a co takhle obráceně, přidat renty a zrušit platy, to by se ti nelíbilo? potom ty radši neruš nic! nebo třeba někdo zruší nakonec i tebe

"přidat renty a zrušit platy" no ty už to neber ani ředěné

Doplnění příspěvku z 15. 5. pro Klokana a spol.Bratři Mašínové se aktivně zapojili do protikomunistického odboje až po tom, co komunisté začali provádět teror a čistky v jejich rodině a v okruhu jejich přátel. Zaměřeném na lidi podílející se na protifašistickém odboji, demokraticky smýšlející a se zkušenostmi ze západu. Byla to politická perzekuce nevinných, končících v komunistických lágrech, která přivedla skupinu bratří Mašínů k aktivnímu odporu. Teprve po té, co byla částečně odhalena, následovala akce na záchranu vlastních životů - útěk za hranice. I mně může být líto policisty, který byl v nesprávný čas na nesprávném místě a kterého někdo zabil jako nepohodlného svědka. Přesto je neoddiskutovatelným faktem, že příslušníci SNB byly ozbrojenou složkou zajišťující absolutní moc KSČ a stáli tedy na straně totalitní moci, ať již z jakéhokoli důvodu. Proto je mi více líto komunistických obětí, než jejich přisluhovačů. Prvopočátek a zodpovědnost padá na hlavu toho, kdo se chopí moci a u moci se protizákonnými prostředky drží. Kdo vraždí, mučí, zinscenovává politické procesy, vězní jen z důvodu příslušnosti ke společenské skupině ( živnostník, rolník, člen církve a pod.). Je právem občanů postavit se takovému režimu na odpor. A pokud chtějí přežít alespoň pár prvních týdnů mají jedinou možnost. Ctít pravidla partizánské války. Je to jednoduché, prosté, jasné jak facka. Jen na závěr. Pokud bych něco podobného zveřejnil v padesátých letech, skončil bych jako otrok patnáct let na uranu. Jako dva moji vzdálení příbuzní, které propustily těsně před smrtí, tak aby jim nechcípli v lágru. S pozdravem St.

Většina lidí má v této věci jasno a s vyznamenaním zločinců nesouhlasí. Nabízí se úvaha o hodnotě ocenění, které dostali, včetně pana Paumera od bývalého premiéra. Tito "hrdinové" se nikdy nepostavili na odpor jako chlapi .... Hodnota takového vyznamenání se odvíjí od hodnoty vyznamenávající osoby, plnící si svůj životní cíl.

Děkuji za názor a i za fakta. Nechci aby to vypadalo, že hájím zločiny komunismu, to v žádném případě. Ale já se prostě nemohu smířit s tím, že někdo podřízne spoutaného člověka, ať jsou důvody jakékoliv. Ten kdo tohle udělal, musí mít na to náturu, náturu vraha. A vrahům se vyznamenání nedávají. Také si myslím, že kdyby batři Mašínové zůstali v republice a bojovali s komunisty zevnitř, tak by jim určitě patřilo dík. Ale oni zdrhli, zanechali po sobě několik mrtvých a jak víme, jinou činnost proti komunistům nevyvíjeli. Tudíž si vyřešili svůj problém a osud ostatních jim byl ukradený. A jak Vy píšete, jejich aktivní odpor najednou skončil. Máme na věc odlišný názor a těžko budeme hledat shodu. Byli lidé, kteří se postavili komunistům na odpor, trpěli mnohem více a nikoho nemuseli podřezávat jak prase. A tito lidé se nikdy žádného vyznamenání nedočkali a už nedočkají. Rovněž se nemohu ztotožnit s tvrzením, že obyčejný řadový esenbák zajišťoval absolutní moc KSČ. To je velmi povrchní tvrzení. A tvrzení, že byl v nesprávný čas na nesprávném místě, no promiňte, to snad nemyslíte vážně.... V listině základních práv a svobod je také uvedené, že každý člověk má právo na život. A tím, že listina dává možnost postavit se na odpor určitě není myšleno podříznout člověka jako podsvinče. Oni totiž bratři Mašínové svým činem prokázali, že neměli vůbec žádnou úctu k životu a paradoxně se chovali stejně jako komunisté, používali stejné metody, tedy jsi pro nás nebezpečný nebo nepohodlný, musíme tě zabít. A esenbák nebyl jediný zabitý, bohužel. I když se ve věci nikdy neshodneme, děkuji za diskuzi. Přeji hodně štěstí.

Ti vaši "hrdinové" dodnes nesmí do Německa, protože při svém "hrdinném" útěku přes dráty v Německu zabili i příslušníky pohraniční stráže NDR. Za vraždu by prostě šli k soudu.

byste byl vy, nebo někdo z vaší rodiny či přátel "v nesprávný čas na nesprávném místě" podříznut jako tele, byl by váš názor stejný?

Váž., pane
každý režim ať totalitní či demokratický a nebo jejich odnože potřebují represivní složku, kterou je policie a to nejen k udržení nastoleného režimu. Pokud se nebavíme o příslušnících zvl. složek, kterou bylo stb,aj., tak i tehdy policista řešil převážně věci týkající se otázek veřejného pořádku. Polopaticky Vám mohu napsat, že se jednalo o to poslední ho... na článku řetězu, které nic nemohlo změnit jako většina obyvatel tehdejšího státního zřízení. Možná, že sám tento policista, který byl podřezán jak prase zachránil někomu před darebákem život... sám bych dovedl pochopit situaci, kdy by někoho zabil v případě bezprostředního kontaktu v obavě před zatčením (přestřelka aj.), ale podřezat svázaného může udělat jen hovado !!!

Tak naposled. Nejsou to moji hrdinové a v podstatě jsou mi lhostejní. To co hájím, je právo postavit se na odpor. Právo jejich, moje a také vaše.
Oldo, něco si o tom přečtěte, již prezident Beneš je vyznamenal za aktivní odpor a hádejte v kolika letech?
Pro klokana. Chápu. Důvod je ale jediný, partizánská válka se svými specifiky, kterou uznává i soud pro lidská práva. Pokud by zůstaly v republice, skončili by na šibenici tak jako další dva členové jejich skupiny. V odporu chtěli pokračovat i za hranicemi a je zdokumentováno, že se hlásili do tajných služeb. (k SNB níže).
Pro ostatní. Máte na mysli ty příslušníky pohraniční stráže NDR, po jejichž zásazích zůstávaly na ostnatých drátech vyset rozstřílená těla těch, jejichž jediným proviněním byla touha po svobodě (a byli to právě ti co chtěli přejít neozbrojeni )? Kolik z těchto pohraničníků šlo k soudu za vraždu?
Další. Nikdy bych nepracoval v ozbrojených složkách totalitního státu a tak bych nemohl být v nesprávný čas na nesprávném místě.
K poslednímu. Nemusíte mne poučovat o důležitosti existence policie. Idealizování komunistického policisty však nechám na Vás. Již v roce 1946 obsadila KSČ ministerstvo vnitra a zahájila důsledné čistky. Takže i ten poslední článek řetězu musel být po převratu loajální. A z vlastní zkušenosti vím, že když jsem byl předveden k výslechu proto, že jsem si pustil hubu na špacír, vrátil jsem se s ní od krve a přeraženým nosem. I to byli pouze řadoví policisté, kteří si plnili své denní povinnosti v potírání kriminality. Mimo to byli také loajálními přisluhovači totalitní moci.St.
Staženo z netu.
Bratři Mašínové
Bratři Ctirad Mašín (* 11. srpna 1930) a Josef Mašín (* 8. března 1932) jsou syny generála Josefa Mašína.
V roce 1945 byli bratři vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem čs. medailí Za chrabrost za „osobní statečnost v době války“. Jsou však známi především svým ozbrojeným odbojem proti komunistickému režimu v Československu v letech 1951 - 53 a posléze odchodem z komunistického Československa přes východní Německo do západního Berlína v říjnu 1953. Český premiér Mirek Topolánek ocenil jejich odbojovou činnost čestnou plaketou, kterou předal 28. února 2008 ve Spojených státech Josefu Mašínovi a Milanu Paumerovi 4.3.2008 v Kramářově vile v Praze.
Po únoru 1948 pokračovali v ozbrojeném odboji, tentokrát proti komunistům. Ctirad a Josef Mašínovi byli za žertovnou debatu o schopnosti před nimi stojícího vraku letadla, považovanou jako záměr uprchnout na Západ po nějakou dobu vězněni, Ctirad byl ve výkonu trestu i v uranových dolech v Jáchymově.
• 13. září 1951 v Chlumci nad Cidlinou zabit příslušník SNB Oldřich Kašík při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.
• 28. září 1951 v Čelákovicích podřezán po podání chloroformu svázaný příslušník SNB strážmistr Jaroslav Honzátko při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.[1] Tento čin Mašínů je nejčastěji odsuzován, neboť i v případě vyhlášeného válečného stavu by se v souladu s Úmluvou o zacházení s válečnými zajatci z roku 1929 jednalo popravou bezbranného zajatce o válečný zločin. Na druhé straně při partyzánské válce je takové zacházení ze zajatci běžné, neboť si je žádá vojenská nutnost, a za druhé světové války je navzdory právnímu pohledu praktikovaly všechny strany konfliktu, včetně českých a slovenských partyzánů - a právě takovéto činy protinacistického odboje vyviňoval zákon č. 115/1946 Sb.
• 2. srpna 1952 mezi Čáslaví a Hedvikovem byl zastřelen svou zbraní pokladník (člen LM) Kovolisu Josef Rošický při přepadení vozu vezoucího výplaty pro zaměstnance do Hedvikova. Dle tvrzení Milana Paumera se však zastřelil, když při potyčce stiskl spoušť ve chvíli, kdy mu Josef Mašín zkroutil ruku, tak že hlaveň mířila na pokladníkovo břicho.
Ozbrojený pokladník bránil peníze před Mašíny, kteří byli převlečeni do uniforem Lidových milicí. Pokladník nejprve zatajil, že má u sebe zbraň a poté se snažil zadržet neozbrojeného Josefa Mašína. Ten ho však v následné potyčce zastřelil.[2] Vedou se spory, zda zmíněný pokladník byl členem milicí. V knize Odkaz[3] je citována řeč vysokého představitele Lidových milicí a bezpečnostního referenta Karla Skokana, který také jel ve vozu a který tehdy prý tvrdil, že Rošický je člen závodní milice. Zaznívá také názor, že v tomto případě došlo k záměně jmen, milicionář se měl jmenovat Rosický a Mašínové měli zastřelit bezpartajního nečlena milicí Rošického.[4] Podle některých svědectví si za uloupené peníze (cca 900 000 korun) pořídili motorky, kožené boty, módní oblečení a jeden z členů skupiny si měl nechat zavést vodovod v domě a koupit rozkládací gauč.[5][6] V obhajobě zaznívá, že motorky byly určené pouze k rychlému přemisťování v rámci odbojových akcí a vybavení do bytu Václava Švédy zakoupili pouze proto, že ho komunisté o všechen majetek připravili a on neměl ani na čem spát, jinak žádné z uloupených peněz nepoužili pro vlastní (osobní) potřeby.[7]
• 7. září 1953 na Olomoucku po zapálení 11 stohů byl těžce zraněn člen požární hlídky a zároveň příslušník Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti Lecián, který se pokusil Mašíny zadržet (přišel o oko).
Útěk z Československa
Teprve v roce 1953 se jejich pětičlenná skupinka rozhodla opustit Československo. Na území NDR byla však odhalena a pronásledována vojskem a příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti odbojářům mobilizováno 20 000 WOPO, jak se říkalo příslušníkům Volkspolizei. V říjnu 1953 v tehdejší NDR byli ve stanici Ucro zastřeleni komisaři H. Grumini a M. Lehman, další policista byl těžce zraněn. Potom byli zastřeleni policisté H. Hoffmann a H. Sunckel.
Dva členové skupinky Václav Švéda a Zbyněk Janata byli v sovětské zóně Německa dopadeni a vydáni do Československa, kde pak byli popraveni. Bratři Mašínové a poslední člen skupiny Milan Paumer úspěšně dorazili do západního Berlína. Milan Paumer s vážným průstřelem břicha. Později, v USA, se všichni tři přeživší členové skupiny přihlásili do americké armády se záměrem pokračovat v protikomunistickém odboji.
Jelikož při přípravě útěku a při něm zabili celkem šest ozbrojených lidí (dva příslušníky bezpečnosti a ozbrojeného člena lidových milicí, který vezl výplaty, tři příslušníky východoněmeckých ozbrojených složek), je dodnes ta část české veřejnosti, kterou kauza zajímá, rozdělena na dva tábory, z nichž jeden považuje skupinu bratrů Mašínů za vrahy, zatímco druhý za národní hrdiny, kteří vedli legitimní ozbrojený odboj proti totalitnímu komunistickému režimu.
Vyznamenání
• V roce 1945 vyznamenání Dr. Edvarda Beneše za "osobní statečnost v době války" čs. medaile Za chrabrost.
• Nově vytvořená Plaketa předsedy vlády České republiky - udělena 28.února 2008 premiérem Topolánkem. Podle svých slov jí Topolánek udělil, aniž by svůj záměr s někým konzultoval.
Vyznamenání od Mirka Topolánka vzbudilo novou vlnu diskuze o třetím odboji, některé veřejně známé osoby však s vyznamenáním nesouhlasily.

Také naposledy. Vidím, že to nemá cenu, Váš názor respektuji, Vy respektujte můj.

Skoro vše kolem Mašínu jsou lži,vymýšlejí se řeči o odboji.Tvrdí, že se chtěli vrátit zpátky s jakousi svobodnou misí. Leda, že by to vzali z Koreje, kde zase jen zabíjeli a krví jiných si vykoupili svůj americký pobyt, vzali přes území Ruska a vsadili na moment překvapení.

Váž. pane,
pokud nemáte vlastní názor a věříte jakému-koliv článku z netu tak mi je Vás spíše líto, že neumíte číst a třídit myšlenky pisatelů. A ad.2) Vaše citace : Nikdy bych nepracoval v ozbrojených složkách totalitního státu a tak bych nemohl být v nesprávný čas na nesprávném místě.- tak Vám mohu říci, že práve proto by jste si měl těchto lidí Vážit, protože Vás musí navíc zajímat lidský život, kdy demokratický systém "pokud jej prosazuji" zavrhuje trest smrti. Navíc se nezlobte co napíši, ale s takovým názorem Vás lituji a nepřeji Vám, aby v tomto demokratickém státě provedl někdo obdobný útok na Vaši rodinu ze strany přívrženců DS (krajně pravicové strany) a to jen proto, že budete Vy a nebo někdo z Vaší rodiny na nesprávném místě v nesprávný čas !

Je mi líto, ale naše náhledy na právo a morálku v případu bří Mašínů jsou příliš rozdílné. Pro vás hrdinové, pro mne vrazi.

Hájíte právo postavit se na odpor? Ale ten vám přece nikdo nebere. Jen mi vadí, že vám vůbec nevadí dopouštět se "při právu na odpor" kriminálních činů vč.vraždy.

Tak chlapi už není co řešit, ten debílek je pryč a tohle forum je úplně k HHHH

TUNEL ÍČKO nakoupil nová auta a teď si je budeme prohlížet na obrázcích a koukat se na ně z okna.

SKUTEČNÝ PŘÍBĚH
Měla to být rutinní cesta pro důkazy na benzinku za městem. Jenže policista, který záznam z bezpečnostní kamery potřeboval pro vyšetřování, nesměl jet služebním autem. A tak šel na benzinku pěšky. Letos dostala policie na zajištění provozu o miliardu korun méně, a proto šetří. Navíc je ekonomická krize.
David Port, MF DNES

Ilustrační foto.

"Cesta mi zabrala 53 minut. Vedoucí benzinky mě viděl, jak jdu pěšky, a nabídl mi odvoz. Ale odmítl jsem, připadal jsem si jak žebrák," píše policista ze severní Moravy na webu policista.cz, kde diskutují "muži i ženy zákona" o svých problémech. "Do kanceláře jsem se dostal za dvě hodiny. Ale ušetřil jsem asi litr benzinu," doplňuje.