KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.
reagovat
17.02.2008 21:39 LIVIC

Jane nic proti paní Bobošíkové, ale co mohla od komunistů čekat. Všichni dobře věděli, že právo na funkci prezidenta má jedině pan Václav Klaus a je úplně jedno co říkala paní Bobošíková, nebo pan profesor Švejnar. Já osobně jsem rád tomu, že to tak dopadlo a že prezidentem je pan Václav Klaus. Jsem také rád že rudí socani dostali na zadek a že zelení utřeli nos. Chlapci od socanů a od zelených se musí ještě hodně učit.
17.02.2008 22:59 bezbarvý

Soudě podle výroků a gest pana Topolánka tuším, v jakém období naší historie čerpají inspiraci ti tví modří. Ale nejde o barvy , ale o moc. Tu prý nemá smysl mít, když jí nezneužíváš. A v tom jsou naší politici všichni stejně dobří. Na tom se asi shodneme.
18.02.2008 17:25 Jolana

To víte
ženská na to jde s citem pro věc, pro život, tak jak to má být.

Bez politiky a jejich mantinelů.

Jenže to se těm, kteří presidenta volili krajně nelíbí.

Jen více Bobošíkových, jen více žen, které to s celou českou populací myslí dobře, ne jen pro zbohatlíky modře!

Já jsem s Langerem spokojený. Mám flíček pár exeláns a žiju si v krizi nad poměry dobře. Ještě že je PČR. organizace, která nerozpozná flíkače od kvalitních lidí. Bejt to soukr. firma zkrachovala by za jeden den.

pane provokatére chvátale martine z NBÚ

by křivé obvinění?

Vezmi si prášek....

Takový binec a chaos co je teď ve vnitru, ještě nikdy v minulosti nebyl. Reforma, chá chá, samý intriky a dohody a naoko výběrová řízení a kecy a kecy...

BYCH SVAZÁKOVI DOKTOROVI,MAGISTROVI,ABY SI PO VOLBÁCH NAŠEL PRÁCI V OBORU,NAPŘÍKLAD PRÁCI NA PATOLOGII,TAM BY UŽ NIC NEZKURVIL-SNAD...

tunel-Íčko má s ozdravovnami vystaráno.

nemusí...má přeci bývalá rekreační střediska MV, to ho přeci v poho uživí:)))

Ivane, tobě by měli sebrat i papíry na auto a né že budeš ještě řídit nějakou volební kampaň!

Už můžeme zalévat květiny, nebo stále platí krizový scénář podle pablbů na vysokých funkcích MV a PP.

pokud je nedostatek peněz v době krize u MV, přisypal bych tam peníze z prodeje lázní v K.Varech, které bych rovněž prodal s podmínkami smlouvy poskytovat tuto službu pořád za výhodných podmínek resortu MV. Mám dojem, že však osud lázní je již jinak spečetěn.

tunel Íčko už lázně nepustí.

já bych zase zrušil renty a přidal na platy

Jak už tu něolikrát bylo řečeno, platy a výsluhy se vyplácejí z úplně jiných kapitol rozpočtu. Takže při zrušení rent by určitě nedošlo ke zvýšení platů. Ba právě naopak.

a co takhle obráceně, přidat renty a zrušit platy, to by se ti nelíbilo? potom ty radši neruš nic! nebo třeba někdo zruší nakonec i tebe

"přidat renty a zrušit platy" no ty už to neber ani ředěné

Doplnění příspěvku z 15. 5. pro Klokana a spol.Bratři Mašínové se aktivně zapojili do protikomunistického odboje až po tom, co komunisté začali provádět teror a čistky v jejich rodině a v okruhu jejich přátel. Zaměřeném na lidi podílející se na protifašistickém odboji, demokraticky smýšlející a se zkušenostmi ze západu. Byla to politická perzekuce nevinných, končících v komunistických lágrech, která přivedla skupinu bratří Mašínů k aktivnímu odporu. Teprve po té, co byla částečně odhalena, následovala akce na záchranu vlastních životů - útěk za hranice. I mně může být líto policisty, který byl v nesprávný čas na nesprávném místě a kterého někdo zabil jako nepohodlného svědka. Přesto je neoddiskutovatelným faktem, že příslušníci SNB byly ozbrojenou složkou zajišťující absolutní moc KSČ a stáli tedy na straně totalitní moci, ať již z jakéhokoli důvodu. Proto je mi více líto komunistických obětí, než jejich přisluhovačů. Prvopočátek a zodpovědnost padá na hlavu toho, kdo se chopí moci a u moci se protizákonnými prostředky drží. Kdo vraždí, mučí, zinscenovává politické procesy, vězní jen z důvodu příslušnosti ke společenské skupině ( živnostník, rolník, člen církve a pod.). Je právem občanů postavit se takovému režimu na odpor. A pokud chtějí přežít alespoň pár prvních týdnů mají jedinou možnost. Ctít pravidla partizánské války. Je to jednoduché, prosté, jasné jak facka. Jen na závěr. Pokud bych něco podobného zveřejnil v padesátých letech, skončil bych jako otrok patnáct let na uranu. Jako dva moji vzdálení příbuzní, které propustily těsně před smrtí, tak aby jim nechcípli v lágru. S pozdravem St.

Většina lidí má v této věci jasno a s vyznamenaním zločinců nesouhlasí. Nabízí se úvaha o hodnotě ocenění, které dostali, včetně pana Paumera od bývalého premiéra. Tito "hrdinové" se nikdy nepostavili na odpor jako chlapi .... Hodnota takového vyznamenání se odvíjí od hodnoty vyznamenávající osoby, plnící si svůj životní cíl.

Děkuji za názor a i za fakta. Nechci aby to vypadalo, že hájím zločiny komunismu, to v žádném případě. Ale já se prostě nemohu smířit s tím, že někdo podřízne spoutaného člověka, ať jsou důvody jakékoliv. Ten kdo tohle udělal, musí mít na to náturu, náturu vraha. A vrahům se vyznamenání nedávají. Také si myslím, že kdyby batři Mašínové zůstali v republice a bojovali s komunisty zevnitř, tak by jim určitě patřilo dík. Ale oni zdrhli, zanechali po sobě několik mrtvých a jak víme, jinou činnost proti komunistům nevyvíjeli. Tudíž si vyřešili svůj problém a osud ostatních jim byl ukradený. A jak Vy píšete, jejich aktivní odpor najednou skončil. Máme na věc odlišný názor a těžko budeme hledat shodu. Byli lidé, kteří se postavili komunistům na odpor, trpěli mnohem více a nikoho nemuseli podřezávat jak prase. A tito lidé se nikdy žádného vyznamenání nedočkali a už nedočkají. Rovněž se nemohu ztotožnit s tvrzením, že obyčejný řadový esenbák zajišťoval absolutní moc KSČ. To je velmi povrchní tvrzení. A tvrzení, že byl v nesprávný čas na nesprávném místě, no promiňte, to snad nemyslíte vážně.... V listině základních práv a svobod je také uvedené, že každý člověk má právo na život. A tím, že listina dává možnost postavit se na odpor určitě není myšleno podříznout člověka jako podsvinče. Oni totiž bratři Mašínové svým činem prokázali, že neměli vůbec žádnou úctu k životu a paradoxně se chovali stejně jako komunisté, používali stejné metody, tedy jsi pro nás nebezpečný nebo nepohodlný, musíme tě zabít. A esenbák nebyl jediný zabitý, bohužel. I když se ve věci nikdy neshodneme, děkuji za diskuzi. Přeji hodně štěstí.

Ti vaši "hrdinové" dodnes nesmí do Německa, protože při svém "hrdinném" útěku přes dráty v Německu zabili i příslušníky pohraniční stráže NDR. Za vraždu by prostě šli k soudu.

byste byl vy, nebo někdo z vaší rodiny či přátel "v nesprávný čas na nesprávném místě" podříznut jako tele, byl by váš názor stejný?

Váž., pane
každý režim ať totalitní či demokratický a nebo jejich odnože potřebují represivní složku, kterou je policie a to nejen k udržení nastoleného režimu. Pokud se nebavíme o příslušnících zvl. složek, kterou bylo stb,aj., tak i tehdy policista řešil převážně věci týkající se otázek veřejného pořádku. Polopaticky Vám mohu napsat, že se jednalo o to poslední ho... na článku řetězu, které nic nemohlo změnit jako většina obyvatel tehdejšího státního zřízení. Možná, že sám tento policista, který byl podřezán jak prase zachránil někomu před darebákem život... sám bych dovedl pochopit situaci, kdy by někoho zabil v případě bezprostředního kontaktu v obavě před zatčením (přestřelka aj.), ale podřezat svázaného může udělat jen hovado !!!

Tak naposled. Nejsou to moji hrdinové a v podstatě jsou mi lhostejní. To co hájím, je právo postavit se na odpor. Právo jejich, moje a také vaše.
Oldo, něco si o tom přečtěte, již prezident Beneš je vyznamenal za aktivní odpor a hádejte v kolika letech?
Pro klokana. Chápu. Důvod je ale jediný, partizánská válka se svými specifiky, kterou uznává i soud pro lidská práva. Pokud by zůstaly v republice, skončili by na šibenici tak jako další dva členové jejich skupiny. V odporu chtěli pokračovat i za hranicemi a je zdokumentováno, že se hlásili do tajných služeb. (k SNB níže).
Pro ostatní. Máte na mysli ty příslušníky pohraniční stráže NDR, po jejichž zásazích zůstávaly na ostnatých drátech vyset rozstřílená těla těch, jejichž jediným proviněním byla touha po svobodě (a byli to právě ti co chtěli přejít neozbrojeni )? Kolik z těchto pohraničníků šlo k soudu za vraždu?
Další. Nikdy bych nepracoval v ozbrojených složkách totalitního státu a tak bych nemohl být v nesprávný čas na nesprávném místě.
K poslednímu. Nemusíte mne poučovat o důležitosti existence policie. Idealizování komunistického policisty však nechám na Vás. Již v roce 1946 obsadila KSČ ministerstvo vnitra a zahájila důsledné čistky. Takže i ten poslední článek řetězu musel být po převratu loajální. A z vlastní zkušenosti vím, že když jsem byl předveden k výslechu proto, že jsem si pustil hubu na špacír, vrátil jsem se s ní od krve a přeraženým nosem. I to byli pouze řadoví policisté, kteří si plnili své denní povinnosti v potírání kriminality. Mimo to byli také loajálními přisluhovači totalitní moci.St.
Staženo z netu.
Bratři Mašínové
Bratři Ctirad Mašín (* 11. srpna 1930) a Josef Mašín (* 8. března 1932) jsou syny generála Josefa Mašína.
V roce 1945 byli bratři vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem čs. medailí Za chrabrost za „osobní statečnost v době války“. Jsou však známi především svým ozbrojeným odbojem proti komunistickému režimu v Československu v letech 1951 - 53 a posléze odchodem z komunistického Československa přes východní Německo do západního Berlína v říjnu 1953. Český premiér Mirek Topolánek ocenil jejich odbojovou činnost čestnou plaketou, kterou předal 28. února 2008 ve Spojených státech Josefu Mašínovi a Milanu Paumerovi 4.3.2008 v Kramářově vile v Praze.
Po únoru 1948 pokračovali v ozbrojeném odboji, tentokrát proti komunistům. Ctirad a Josef Mašínovi byli za žertovnou debatu o schopnosti před nimi stojícího vraku letadla, považovanou jako záměr uprchnout na Západ po nějakou dobu vězněni, Ctirad byl ve výkonu trestu i v uranových dolech v Jáchymově.
• 13. září 1951 v Chlumci nad Cidlinou zabit příslušník SNB Oldřich Kašík při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.
• 28. září 1951 v Čelákovicích podřezán po podání chloroformu svázaný příslušník SNB strážmistr Jaroslav Honzátko při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.[1] Tento čin Mašínů je nejčastěji odsuzován, neboť i v případě vyhlášeného válečného stavu by se v souladu s Úmluvou o zacházení s válečnými zajatci z roku 1929 jednalo popravou bezbranného zajatce o válečný zločin. Na druhé straně při partyzánské válce je takové zacházení ze zajatci běžné, neboť si je žádá vojenská nutnost, a za druhé světové války je navzdory právnímu pohledu praktikovaly všechny strany konfliktu, včetně českých a slovenských partyzánů - a právě takovéto činy protinacistického odboje vyviňoval zákon č. 115/1946 Sb.
• 2. srpna 1952 mezi Čáslaví a Hedvikovem byl zastřelen svou zbraní pokladník (člen LM) Kovolisu Josef Rošický při přepadení vozu vezoucího výplaty pro zaměstnance do Hedvikova. Dle tvrzení Milana Paumera se však zastřelil, když při potyčce stiskl spoušť ve chvíli, kdy mu Josef Mašín zkroutil ruku, tak že hlaveň mířila na pokladníkovo břicho.
Ozbrojený pokladník bránil peníze před Mašíny, kteří byli převlečeni do uniforem Lidových milicí. Pokladník nejprve zatajil, že má u sebe zbraň a poté se snažil zadržet neozbrojeného Josefa Mašína. Ten ho však v následné potyčce zastřelil.[2] Vedou se spory, zda zmíněný pokladník byl členem milicí. V knize Odkaz[3] je citována řeč vysokého představitele Lidových milicí a bezpečnostního referenta Karla Skokana, který také jel ve vozu a který tehdy prý tvrdil, že Rošický je člen závodní milice. Zaznívá také názor, že v tomto případě došlo k záměně jmen, milicionář se měl jmenovat Rosický a Mašínové měli zastřelit bezpartajního nečlena milicí Rošického.[4] Podle některých svědectví si za uloupené peníze (cca 900 000 korun) pořídili motorky, kožené boty, módní oblečení a jeden z členů skupiny si měl nechat zavést vodovod v domě a koupit rozkládací gauč.[5][6] V obhajobě zaznívá, že motorky byly určené pouze k rychlému přemisťování v rámci odbojových akcí a vybavení do bytu Václava Švédy zakoupili pouze proto, že ho komunisté o všechen majetek připravili a on neměl ani na čem spát, jinak žádné z uloupených peněz nepoužili pro vlastní (osobní) potřeby.[7]
• 7. září 1953 na Olomoucku po zapálení 11 stohů byl těžce zraněn člen požární hlídky a zároveň příslušník Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti Lecián, který se pokusil Mašíny zadržet (přišel o oko).
Útěk z Československa
Teprve v roce 1953 se jejich pětičlenná skupinka rozhodla opustit Československo. Na území NDR byla však odhalena a pronásledována vojskem a příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti odbojářům mobilizováno 20 000 WOPO, jak se říkalo příslušníkům Volkspolizei. V říjnu 1953 v tehdejší NDR byli ve stanici Ucro zastřeleni komisaři H. Grumini a M. Lehman, další policista byl těžce zraněn. Potom byli zastřeleni policisté H. Hoffmann a H. Sunckel.
Dva členové skupinky Václav Švéda a Zbyněk Janata byli v sovětské zóně Německa dopadeni a vydáni do Československa, kde pak byli popraveni. Bratři Mašínové a poslední člen skupiny Milan Paumer úspěšně dorazili do západního Berlína. Milan Paumer s vážným průstřelem břicha. Později, v USA, se všichni tři přeživší členové skupiny přihlásili do americké armády se záměrem pokračovat v protikomunistickém odboji.
Jelikož při přípravě útěku a při něm zabili celkem šest ozbrojených lidí (dva příslušníky bezpečnosti a ozbrojeného člena lidových milicí, který vezl výplaty, tři příslušníky východoněmeckých ozbrojených složek), je dodnes ta část české veřejnosti, kterou kauza zajímá, rozdělena na dva tábory, z nichž jeden považuje skupinu bratrů Mašínů za vrahy, zatímco druhý za národní hrdiny, kteří vedli legitimní ozbrojený odboj proti totalitnímu komunistickému režimu.
Vyznamenání
• V roce 1945 vyznamenání Dr. Edvarda Beneše za "osobní statečnost v době války" čs. medaile Za chrabrost.
• Nově vytvořená Plaketa předsedy vlády České republiky - udělena 28.února 2008 premiérem Topolánkem. Podle svých slov jí Topolánek udělil, aniž by svůj záměr s někým konzultoval.
Vyznamenání od Mirka Topolánka vzbudilo novou vlnu diskuze o třetím odboji, některé veřejně známé osoby však s vyznamenáním nesouhlasily.

Také naposledy. Vidím, že to nemá cenu, Váš názor respektuji, Vy respektujte můj.

Skoro vše kolem Mašínu jsou lži,vymýšlejí se řeči o odboji.Tvrdí, že se chtěli vrátit zpátky s jakousi svobodnou misí. Leda, že by to vzali z Koreje, kde zase jen zabíjeli a krví jiných si vykoupili svůj americký pobyt, vzali přes území Ruska a vsadili na moment překvapení.

Váž. pane,
pokud nemáte vlastní názor a věříte jakému-koliv článku z netu tak mi je Vás spíše líto, že neumíte číst a třídit myšlenky pisatelů. A ad.2) Vaše citace : Nikdy bych nepracoval v ozbrojených složkách totalitního státu a tak bych nemohl být v nesprávný čas na nesprávném místě.- tak Vám mohu říci, že práve proto by jste si měl těchto lidí Vážit, protože Vás musí navíc zajímat lidský život, kdy demokratický systém "pokud jej prosazuji" zavrhuje trest smrti. Navíc se nezlobte co napíši, ale s takovým názorem Vás lituji a nepřeji Vám, aby v tomto demokratickém státě provedl někdo obdobný útok na Vaši rodinu ze strany přívrženců DS (krajně pravicové strany) a to jen proto, že budete Vy a nebo někdo z Vaší rodiny na nesprávném místě v nesprávný čas !

Je mi líto, ale naše náhledy na právo a morálku v případu bří Mašínů jsou příliš rozdílné. Pro vás hrdinové, pro mne vrazi.

Hájíte právo postavit se na odpor? Ale ten vám přece nikdo nebere. Jen mi vadí, že vám vůbec nevadí dopouštět se "při právu na odpor" kriminálních činů vč.vraždy.

Tak chlapi už není co řešit, ten debílek je pryč a tohle forum je úplně k HHHH

TUNEL ÍČKO nakoupil nová auta a teď si je budeme prohlížet na obrázcích a koukat se na ně z okna.

SKUTEČNÝ PŘÍBĚH
Měla to být rutinní cesta pro důkazy na benzinku za městem. Jenže policista, který záznam z bezpečnostní kamery potřeboval pro vyšetřování, nesměl jet služebním autem. A tak šel na benzinku pěšky. Letos dostala policie na zajištění provozu o miliardu korun méně, a proto šetří. Navíc je ekonomická krize.
David Port, MF DNES

Ilustrační foto.

"Cesta mi zabrala 53 minut. Vedoucí benzinky mě viděl, jak jdu pěšky, a nabídl mi odvoz. Ale odmítl jsem, připadal jsem si jak žebrák," píše policista ze severní Moravy na webu policista.cz, kde diskutují "muži i ženy zákona" o svých problémech. "Do kanceláře jsem se dostal za dvě hodiny. Ale ušetřil jsem asi litr benzinu," doplňuje.