4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jsem si dovolil/ omluva / okopčit z vedlejší diskuze pro info všem !!!
Jednání u ministra
(Tazík, 04. 01. 2007 21:32)Vážení kolegové, dnešního dne jsem měl asi 45 minutový rozhovor s předsedou NOSu, o jednání, které proběhlo u Ivánka a s tím, co jezdí rychle, ale svítí a používá bez. pásy. (PP)
Výsledek, který byl z tohoto jednání je takový, že pan Langr, prohlásil, že budou "hledat cestu" v politické řeči to znamená - tak to asi nepůjde. Pro příklad "hledání cesty" je sestavování vlády.
Předsedovi naších odborů bylo přislíbeno, že propad platů bude vyrovnán zvýšením rizikového příplatku a případně osobním. O použití osobního příplatku silně pochybuji, neboť se nejedná o systémové řešení, a je to nefér vůči těm kolegům, kteří své osobní získali poctivou prací a lze je opět odebrat. Na dotaz jak chtějí zvýšit rizikové o 2.500 tisíce, tam, kde je rizikové 3.500, mi pan předseda sdělit, že to bude problém.
Takže kolegové v uniformě, k propadům platů došlo u policistů ve třetí až šesté třídě, kteří nemají odslouženo 20 let, jinak ostatní zůstali na svém nebo si polepšili. Takže si můžeme říci, která část policie šla s platem dolů. Já osobně nevěřím, že někomu z nás zvednou osobní o 2.000,- Kč.
Souhlasím s názorem, že však nemůže mluvit jen o propadu platů, ale kde je dorovnání inflace, o 8.5 procenta. To se jaksi pozapomnělo.
Při rozhovoru s předsedou NOSu, jsme vznesli dotaz, jak s NOS staví k demonstraci na 26.1.2006 a zda je ochota tuto demonstraci zastřešit - ohlašovací povinnost atd. NOS však o žádné chystané demonstraci neví!!!! Tak teď už ví, a to bylo překvapení.
Závěrem:
- já osobně slibům o dorovnání platů nevěřím, a rozhodně ne na konci roku, protože hledání cesty, ještě neznamená, že tato cesta bude nalezena
- dle mých informací, na profinancování zákona, bez propadů chybí MV 500.000.000,- Kč, a Ivánek to věděl!!!
- demonstrace na 26.1.2006 jde tedy dle mého názoru stále aktuální a NUTNÁ, už jen proto, abychom ukázali, jest-li jsme stádo ovcí nebo ne.

Proto, Vás kolegové žádám, rozšiřujte datum 26.1.2006 mezi všemi kolegy, hasiči, celníky, a začněte vyvíjet tlak na své základní odborové organizace, aby se k demonstraci přihlásily, jinak jsou k ničemu, když propadům nezabránily.

P.S. stále jsem nenašel v novém zákoně ustanovení o tom, že nemohu stávkovat. Vy ano?

Jsem zvědav, zda se policejní odbory k demonstraci přihlásí či nikoliv. Zatím o demonstraci není mezi policisty moc velká povědomost.

S demonstrací souhlasím a jsem přesvědčen, že naprostá většina mých kolegů také.

já souhlasím také a budu šířit dál.

Předám další cca 1000 kolegů....

ano uznávám to že se udelalo hodně prace drogy . mafie ,uspěšné zásahy to vše chvalím a cením si toho . i v te fabrice se chrapalo ale potrestali se a uz si vse plní .. hlída se to a já jako vedouci jsem nevedel co se deje v noci .. i ja jsem rad že se přijede vcas a děla se vše pro obcany i ja jsem všímavy a dvakrat jsem volal policii ke kradeži a ochotně jsem dal popisy a vse sdělil a ,stravil tam dve hodiny a pak v šest do prace ,to bylo v pulnoci .. mohl jsemse na to vysrat ale není mi to jedno . tak jako vám ale chtel bych se podívat na jeden den prace policisty to jsem nezažil a videl bych to jinak.hodně zdaru a štesti

Ano souhlasím....Zrušte nás!!!Nevolejte nám,lejte na to vodu,my s tím stejně nic jiného dělat nebudeme... (-:

hele budem na všechno koukat z dálky a smát se tomu!!!! lidi nás potřebujou a naše výkony budou klesat

Přesně hasiči to odnesli z nenáviděnou policí v očích veřejnosti.Kdyby jste byly samostatní tak vám lidi budou jen přát, protože vy nikomu neškodíte jako my, my totiž ať nechceme tak obtěžovat někoho musíme, jsme policie. Policie měla žádat o větší platy a výhody po MMF když mě plácali lidi po ramenou a měli v očích slzy a nosili nám jídlo a pití .....

Ach jo!Taky mužeme říct,že jsme měli využít povodní v roce 97 a 02 a zviditelnit se a skočit třeba pod armádu co já vím!

musíš ale uznat že dnešní doba je krajně nevhodná, lidi se nás moc nezastanou a na to oni právě hřeší!!

Mám nápad - ať zruší policii a hasiče. ať si každej řeší své problémy sám a každej ať si to své uhasí sám.

dáme všichni k jednomu dni výpověd at lidi uvidí jak to tu bez nás bude fungovat

tak to abych si zavčasu dokoupil hodně munice .... :-))

1111111

pro Patana - protože je to státní služba, já si u soustruhu udělal dálkově maturitu, nevím jestli jí máš, ale jestli jo a chceš taky výhody, tak si to pojď zkusit !!!
Petra K se musím trochu zastat, jestli jsem to pochopil, tak je hasič, s našema místníma hasičema jsme jako obvod velice za dobře, bylo to sice jen párkrát, ale když oheň tak pořádny a kupříkladu já bych do toho nešel - taky máte velké riziko a tyky s váma zemetli. Ale můj osobní názor je, že to riziko mi máme větší a mohli bych ti vypsat X situací a byl by to dlouhý výčet. Máte jednu závažnou smůlu - odsrali jste to s námi.

máš pravdu nemá se tu cenu dohadovat mezi sebou, jsme na stejný lodi a vyj.... s náme se všema!!!!!!!!!
jednoduše at jdou oni místo nás do těch hospod, mezi fetáky, s hasičema do hořících baráků nebo s náma dopravákama a hasičema vystřihávat kusy těl z aut. Ti nahoře by se měli trošku zamyslet! ta doba kdy byli oni na ulici je dávno pryč

Ano je to nespravedlivé,ale o větším riziku u policie se nebudeme radši bavit.Já nevidím do tvé práce a ty do naši.Až budeš třeba na pár chemických haváriích pochopíš o co jde.Já neshazuji policii,ty to nedělej s hasičemi.Jsme na stejné lodi a proto jsem napsal,že se mi nelíbí rozdíl mezi rizikem.

Přesně hasiči to odnesli z nenáviděnou policí v očích veřejnosti.Kdyby jste byly samostatní tak vám lidi budou jen přát, protože vy nikomu neškodíte jako my, my totiž ať nechceme tak obtěžovat někoho musíme, jsme policie. Policie měla žádat o větší platy a výhody po MMF když mě plácali lidi po ramenou a měli v očích slzy a nosili nám jídlo a pití .....

myslíš, že taky nestojím u cisterny s chemikáliema, která je na boku a trhnutá? kdo je tam první a dává operačnímu kód na nádrži, každej máme svoje já nezavidím vám tu práci, chtěl jsem dělat hasiče, ale nebyla tlačenka a pak místa

Hele sám víš,že hasiči nejezdí jen k požárům.Jde vidět,že o tom nic nevíš.Já chápu,tvé rozpaky.Taky jsem šel dolů s platem.Hold někde budu muset ty peníze sehnat.Kdo umí ten umí...

vím, že nejezdíš jen k požárům, tak mi řekni nějaká další hodně velká rizika? mám kámoše hasiče a vím jak služba probíhá, když se nic neděje, na rozdíl od vás sedím celej den v autě!

Nikdo tady přeci nechce nějak snižovat práci hasičů. Kolikrát si na společném výjezdu říkám, že máte ty prachy těžce vydělaný. Je to prostě jen jiný druh rizika. Určitě sis už několikrát něco podobného myslel o nás policajtech.

HOŠI HOŠI HOŠI HOŠI Co to děláte jsme na jedné lodi tvoje či moje práce každá má něco já bych tu vaší policejní dělat nechtěl proto ji nedělám a myslím že i vy policisté by jste se na věc měli podívat stejně.

stop stop tejhle nic neřešící diskuzi

Někdo by měl pánům zákonodárcům a "kolegům" na policejním prezidiu vysvětlit pojmy ÚSTAVA a LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD! Mimo jiné se tam píše, že za práci náleží SPRAVEDLIVÁ odměna! Tak nevím, jestli je spravedlivé, když někdo měsíčně odslouží deset nočních plus pár služeb o víkendu a druhej jednu noční a jednu službu o víkendu a mají stejné peníze!!! Proboha, proč naše vrchnost řeší nějaké dorovnávání platu zvýšením osobního, když by stačilo vrátit příplatky za víkendy a noční a bylo by po problému!!!!!!! Tyto příplatky jsou ve všech civilizovaných zemích včetně naší zbožňované Evropské unie! Služba v noci a o víkendu prostě určitá újma je, ať už na zdraví nebo na rodinném životě, tak musí být přece nějak kompenzována! Zajímalo by mě, co na tu naši situaci kolegové z EU říkají, když vlastně máme hlídat jejich Schengenský prostor a pod... Další nespravedlnost je těch 150 hodin! Vždyť někdo je odmaká všechny a jinej ani hodinu, za stejnej plat!!! To je v pořádku??? No chtělo by to informovat odpovědné činitele v EU a obrátit se na Ústavní soud v ČR!

SOUHLAS!!!!!

Kdyby se někdo chytl za to podat stížnost k ústavnímu soudu na porušení zákona - obětoval bych klidně ze své výplaty i nějaký ten peníz a kdyby bylo těch peněz více, jistě by to mohlo dát něco pro pana advokáta.
Mám na to stejný názor, protože v tomto státě bylo již mnoho protiústavních věcí a fungovalo to protiústavně i několik let - jako příklad zrušený odstavec v zajištění dle zákona o PČR, kde bylo 24 hodin zajištění pachatele TČ bezprostředně na místě TČ k tomu 24 hodiny na podání vysvětlení dle dvanáctky / kdysi / a dále 24 hodin zadržení a teprve poslanec za KSČM pan Ortman podal stížnost na ústavní soud pro možnost porušování 48 hodiny na dobu 72 ( v praxi k tomu ale nedocházelo ). A ústavní soud tento odstavec v § 14 zrušil. Takto to bylo v zákoně asi 7 let a teprve Ortman to rozsvítil.
Práce zdarma jak uvedl výše kolega se nepřipouští - spravedlivá odměna za vykonanou práci - tedy vykonanou práci. Ani Slováci nemají tento feudální princip ve svém zákoně ( žádných 150 hodiny zdarma / a mají takový zákon, že by se měli naši poslanci stydět - všechny příplatky zachovány a když jsem si ten jejich zákon prohlížel nechtělo se mi věřit, že co to s námi tady provedli. Zákon jsem si stáhnul pro jeho klady a jeho další studium - rehabilitace po 35 letech bez podmínky odsloužených let a jiné.

Buď tak laskav a piš pod jinou nickou. Děláš mě jen ostudu.

chapu že dělate špinavou praci ale nechapu proč mate mít důchod + vyslužné ... po deseti letech můžete odejít a najít si práci jinde a tak to dělá většina a výslužné máte ješte k tomu proč ????????

protože ty u soustruhu stárneš normálně, ale my 10x rychleji! pojd si to na 3 roky zkusit! jestli si myslíš, že se tu kopem jen do pr....., tak je to vůj názor!

Musím souhlasit se Slávkem, je to tak. Ty to zabalíš ve tři nebo v půl čtvrtý a máš čistou hlavu. Na práci si doma ani nevzpomeneš, co u nás je pravý opak.

Zkus sehnat práci po 20 letech u hasičů když tě vyhoděj za vysoký cholesterol nebo že se ti zhorší sluch jsem hasič a znám takové

Vážený pane, plně se s vámi shoduji, že to nemůžete pochopit, protože váš názor na policii je zkreslený, protože nemáte možnost objektivně poznat jak to u takové policie chodí. Mimo jiné vám můžu říct, že podobné výhody má policie i v zapadní Evropě. A co armáda ČR, to vás nezajímá .....

poslouchej co se mě týče tak ti zcela upřímně a za sebe odpovím, že i já bych raději ty peníze dal těm co slouží u policie a né těm co odešli, vím že mě teď pár kolegů ukamenuje, ale raději ať se má lépe policista ve výkonu a né po něm, stejně největší výsluhy a renty pobírají ti nahoře, ti kteří si před odchodem schválně bouchájí hodiny aby si zvedli příjem a počítalo se jim více a naopak klukovi z ulice hodiny uberou a dali mu služby Po-pá 8-16!! Zažil jsem to loni!!

prosim vas vždyt vy se snažíte zastavat jeden druheho ale na jednu stranu ma pravdu patan ale je to na hovno všude .

na toto ti mohu rovněž odpovědět. Je to kompenzace za to jak je policajt ve všem omezovaný, nemůže jít na vedlejšák, nemůže spoustu dalších věcí, které můžeš dělat běžně a ani ti to nepřijde. Kdyby jsi si přečetl morální kodex policisty a nový zákon věděl by jsi o čem je řeč. Za to co provede civil a nikoho to v jeho zaměstnání nezajímá a neřeší to - přestupky, spory se sousedem a spoustu dalších věcí tak u policie ti hrozí vyhazov, či srážky s platu na několik měsíců. Proč ti nevadí vojáci, kteří berou x krát více než policajti a důchod mají po 2Oti letech takový, že to policajt nebera ani za práci a kromě pár speciálních jednotek nechci hovořit o jejich činnosti. Nevím zda si bereš práci domů, aby jsi stíhal lhůty v papírech a opět jsi nebyl postihován, dovolená, aby ti byla za trest či jsi opět ztrávil několik dní z dovolené v praci samozřejmně zadarmo, protože se na tebe valí papíry a vše má nějakou lhůtu, protože to, že děláš jinou práci, kterou ti určí nikoho nezajímá. Tvého zaměstnavatele určitě nebude zajímat, že máš mimo zaměstnání nějaké problémy, aby tě postihoval. Jinak souhlasím s tebou, že pokud by byl plat, který by vyrovnal "různé omezení" nemusela by být výsluha. Je obecně pořád prezentováno, že policajt nic nedělá, ale určitě nemáš takový stres, fofr v práci i když jsou zase policajti, kteří se nepředřou, ale to je v každém zaměstnání. Osobně se domnívám, že názor na policii je tvořen z médií a vybočení jednotlivců, ale co musí obvodák všechno dělat a snášet to většinou z civilu nikdo neví respektive uchýlí se k názoru z médií, který prezentuje dále.

tady máš výsluhy v zahraničí, nejsme v ničem výjimeční a výsluha je u nás právě jedna z nejhorších :

„Renta“ (příspěvek za službu)
min. doba pro max. výše v % výsl.doba pro
dosaž.základu, z posled.platu dosažení maxima
(základ v %)

Belgie 10 let 77% 35 let
Itálie 15 (38%) 47% 25
Maďar. 25 (65%) 83% 37
Německo 10 (35%) 75% 35
Rakousko 10 80%
Slovensko 15 60% 30
Česká rep. 15 50% 35
V.Britanie 16 48% 34
USA 20 (50%) 75%

(PaM 13/02,Mgr.M.Vylítová, výzkumný ústav práce a sociálních věcí)


29.3.2006

Všimni si hlavně, že u nás se musíš psychicky opotřebovat do doby 35 let a dosáhnout na 50% - na Slovensku stačí 30 let a je to o 60% - podstatný rozdíl. Kdo tuhle práci dělá na exponovaném místě ví o čem mluvím - ty to ale pochopit nemůžeš a už mě to tady připadá jako když chce člověk vysvětlit muslimovi, že není aláh, ale jen Jezus Kristus - prostě nevysvětlitelné - dokud nezažiješ.......

patane, pojď k nám, hledám parťáka, samý výhody, velkej zájem, ale místečko by se ještě našlo !!! Kua, nikdo se sem nehrne, co druhý chce utéct, čím to může být ???

Ty mě vůbec nechápeš,tady mi nejde o prachy.Nikomu nic nezávidím.Jde mi o to že nebezpečí máme stejné a proč je takový rozdíl!!!

kolikrát denně ti něco u vás hoří? a kolikrát denně jedu někam do bytu s voláním o pomoc na rvačku do hospody, nebo někam kde se střílí? když už ti nejde o prachy a o tvé riziko? My jsme většinou hlídka po 2 policistech a většinou ve městě sami, vás v tatře nebo denisu jezdí pět a více a většinou víš oproti nám do čeho jdeš

ty jsi hasič?? Nejhorší co pro nás bude, když se začnem hádat mezi sebou a bude to dělat zlou krev, mě je hasičů moc líto přečti si mé všechny příspěvky. Ale navážet se do policistů, že máme něco víc atd. mi přijde špatné, naopak by jsme měli v těchto dnech držet spolu!!