Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Zdravím své kolegy v ozbrojených složkách a také hasiče. U PČR jsem pouze necelé tři roky, ale už dávno jsem zjistil, že osobní ohodnocení a odměny jsou nenárokové složky platu (navíc u nás mladých je to hudba velmi vzdálené budoucnosti). Dále chci uvést, že můžu mít výsledky jak dobré chci, tak pokud nejsem oblíben u vedení obvod. oddělení tak na nějaké osobní či odměnu můžu tak akorát zapomenout. Kdyby raději ty peníze na tzv. osobní a odměny rozvrhli do tarifů - bylo by to aspoň malé plus pro ty, co mají jako já nejnižší možné třídy a jsou venku na ulici a opravdu se snaží dělat dobře svoji práci a především sloužit veřejnosti. Dále nechápu jak může někdo z Policejního prezídia PČR tvrdit, že za rok 2007 vydělám více než za rok 2006, když jak jsem již shora uvedl, osobní a odměny jsou nenárokovou složkou platu a ty naše nové tarify jsou nastaveny velmi nešťastně. Dále jsem na policistovi.cz našel velmi zajímavý odkaz od kolegy Sikory, ten opravdu stojí za přečtení, a bohužel pro nás je i pravdivý
www.policista.estranky.cz/clanky/nazory/armada-vers_policie
Mějte se všichni dobře, snad bude lépe.
Své jméno neuvádím z důvodu msty z řad našeho vedení OO PČR.

Vážení kolegové, bylo by dobré, kdyby se demonstrace domluvila co nejdříve viz. 26.1.2007.
Ono se to panu Langerovi do TV hovoří, ale jsem zvědav co bude dělat až nás tam uvidí LIVE. A NEBUDE NÁS MÁLO PANE MINISTŘE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

proc

kecy

SOUDRUHU JIŘÍ (oslovení "ministr" si nezasloužíte). Opravdu vám moc a moc děkujeme. Dělat si z pusinky žumpičku a moc moc rozlobit ticíce svých podřízených dokážete jen VY VY VY...

pozn. : slovo SOUDRUH je použito záměrně. Jedná se o Autoantonymum. Zde ve významu "představitel nepřátelské mocenské struktury"

jo tak to tak neni

nepodepisuj se Já ale BLB

Já taky...všichni jsou zdraví....

K tomu pravu na stavku.
Je to upraveno v LISTINE ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Hlava čtvrtá
Hospodářská, sociální a kulturní práva

Článek 27

(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.

Taky jsem myslel, že to sem vypíši. Ale považoval jsem to za zbytečné, myslím, že každý četník by měl znát zákon č. 1/1993 a č.2/1993, apoń ty části, týkající se jwho práv jako člověka a jako policajta !!

Takovy malinkaty problemecek, ktery lze vyuzit jako dvojsecnou zbran. Ceska respublika NEMA podepsanou Listinu zakladnich prav a svobod.... Sice se podle ni jede, ale podepsana NEEEENNNIIII :))).... Z toho by tedy slo vyvodit, ze pravo na stavku bysme za jistych okolnosti mit mohli.... je to pravni klicka.... snad to pujde....treba ne

ale TAVRI, honem zpátky do ZOP !!! zákon.č1/93 Sb., Ústava, první zákon Česka, zákon č.2/93 Sb., Listina zákl.práv a svobod ...

chlapi jsem spokojenej se vším ...

jo ja taky mam penízedobry

Z jiného soudku :

nacházíte se v: AKTUALITY - Články OSH
Přečetli jsme za Vás.

Důchodové pojištění specifických skupin obyvatel v zahraničí

- skupiny, jejichž důchodové zabezpečení je součástí společenského ocenění jejich práce
- loajalita, rizikovost,společenský konsensus v uznání výlučnosti povolání
- speciální systémy sociálního zabezpečení armády a bezpečnostních sborů jsou nejstarší v evropských zemích, platí zde princip pojetí starobního důchodu jako odloženého platu
- princip výsluhovosti je zachován mimo jiné i tím, že dávky vycházejí z posledních mezd vyplacených před důchodem
- evropská forma zabezpečení vychází ze samostatných úřadů sociálního zabezpečení složek dislokovaných v působnosti ministerstev vnitra a obrany
- forma uplatňovaná v USA preference armády, ta má vše samostatně federálně.
- např. v Rakousku,Německu,Belgii a Francii mají příslušníci policie a armády postavení státních úředníků s výhodnějšími podmínkami důchodového pojištění i důchodového věku uniformovaných oproti civilním státním zaměstnancům




„Renta“ (příspěvek za službu)
min. doba pro max. výše v % výsl.doba pro
dosaž.základu, z posled.platu dosažení maxima
(základ v %)

Belgie 10 let 77% 35 let
Itálie 15 (38%) 47% 25
Maďar. 25 (65%) 83% 37
Německo 10 (35%) 75% 35
Rakousko 10 80%
Slovensko 15 60% 30
Česká rep. 15 50% 35
V.Britanie 16 48% 34
USA 20 (50%) 75%

(PaM 13/02,Mgr.M.Vylítová, výzkumný ústav práce a sociálních věcí)


29.3.2006

§ 158
Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu
Vysvětli mi jak si přišel k číslu 50% po 35 letech. Mně vychází 50% po 31 letech. Nebo počítám špatně ?

Počítáš dobře!!!

Chtěl bych se Vás všech zeptat, jak máte na jednotlivých OOP určeno, abyste měli nárok na směnnost a jak to máte s přesčasy.
U nás je vedením OŘ rozhodnuto následovně: jsme OOP s nepřetržitým výkonem služeb II. typu. Pokud chceme mít 10 % směnnost, tak budeme mít kanceláře na administrativu jeden týden ranní 7-15 a druhý týden 14-22, prý abychom se překrývali se zastupujícím kolegou max. 1 hodinou výkonu služby. Do toho máme navíc výjezd 6-18 nebo 18-6. Za týden máme 3-4x kancelář a 1-2x výjezd podle toho, aby se zajistil chod oddělení. Dle NOS však stačí za měsíc i jedna služba jinak než 7-15 a to už naplňuje nárok na směnnost. Pokud bychom chtěli jenom služby 7-15, 1-2x 6-18 (příp. 18-6) za týden, tak se prý máme zříct nároku na 10 % směnnosti. Vedoucí však naplánuje služby, ale nechce je podle potřeby vyměnit, myšleno ranní za odpolední. Reaguje, že soukromý život není potřeba, v první řadě jsme policisté. Musíme počítat s tím, že když nám přidali dovolenou a zkrátil se fond pracovní doby, projeví se to jinde. Toto je na základě sdělení p. Vackové z PP - personální odbor - komentář ke směnnosti. Moje manželka má jak na potvoru v zaměstnání stejný směnný režim a když bych byl na ranní, tak má odpolední a obráceně. Velmi často se nám stává, že se směny kryjí, ale bylo mi řečeno, že to nikoho nezajímá, policie není zaopatřovací ústav.
Co se týče přesčasů, tak dle ústního rozkazu našeho ředitele máme plánované hodiny nad fond pracovní doby už v měsíci lednu, ale je to na KANCELÁŘ = administrativu, tedy žádný důležitý zájem služby. Prý se má s přesčasy již pracovat. Dle NOS je toto protizákonné, ale toto nikoho u nás nezajímá. Pokud se někdo ozve, tak při první příležitosti se nám to pěkně vrátí i s úroky.
Rád bych byl, kdybyste mi napsali, jaký je u vás režim, když máte přiznáno 10 % směnnosti. Předem díky za odpovědi.

Kolego,
různá stanoviska různých "odborníků", kteří nevědí, která bije, řeší směnnost a neřeší nepravidelnost, což je u naší firmy to, co nás zajímá především. Přečti si v zákoně, jaké je znění pragrafu, který popisuje, co je pravidelný výkon služby. Co je mimo tento rozsah, to je buď ve směnách, ale nejčastěji v nepravidelném výkonu služby. Osobně nesouhlasím se stanoviskem kolegy Burdy, které zmiňuješ a domnívám se, že abys spadl do nároku na 10% k tarifu, tak musíš v delším období mít výkon služby více jak 50 % mimo zmíněný pravidelný režim.
U každé firmy se zaměstnanec zavazuje, že bude pracovat podle požadavku zaměstnavatele, takže jak jsou směny plánovány, tak je musíš oddělat. To je přece normál. Plán je závazný, v tom musím s VO souhlasit, a není jeho povinností něco dodatečně měnit. Na zákonná volna máš nárok tak, jako tak. Háček je v tom, že když zaměstnanec nevidí od vedení dobrou vůli vyměnit směny, tak důsledně čerpá zákonná volna a neschopenky, čímž se výrazně znižuje fond pracovní doby, takže nevstřícnost vedení je silně kontraproduktivní zvláště teď, když přesčasy jdou do balíku zdarma.
Naopak nemohu s VO souhlasit s tím, že přesčasy do 150 plánuje. Z principu má přesčas pokrýt náhlou potřebu danou důležitým zájmem služby. Práce na spisech dle mého důležitým zájmem je, neboť co je důležitějšího než splnit lhůty !?!! Takže teď by především mělo skončit to slavné "chodím na spisy z volna" nabo "musím spisy dodělávat po směně". NE, jdu za VO, že mám ve spisech něco nutného a zůstanu déle, takže mi naskočí přečas, při nesouhlasu odcházím.
Prostě se musíš starat především o sebe !!!
Pokud máš mstivé vedoucí, tak máš pouze jednu cestu jak prosadit spravedlnost, a to je vstoupit do odborů, stát se jejich mluvčím a udělat pořádek (bez ironie). Nebo se stát vedoucím a okusit jaké to je, s nedostatečnými zdroji pokrývat vysoké požadavky (ironicky).

Jiří je provokatér!!!!!

jj už jsem poznal od teď nikdo na něj nereaguj te je to zbytečné!!

Jistěže, dorovnají to osobním, které zároveň použijí jako kleště pro zdolávání vzdoru - problém? neděláš to co chceme? - osobní už nemáš, hmmmm
Navíc si nedokážu představit, že bych měl osobní 3500,- Kč, když jsem doteď neměl nic))) sakra to jsem se zlepšil
Prostě to dělají ti, kteří nikdy nesloužili a policii znají akorát z TV

pokud jde o osobní, to mám uz 7 let stejný, az ted mne bylo odebráno s poukazem, ze nejsou penize, takze tvoje varianta pada. Dale ryzikovym priplatkem to taky nebude, ten nám snízili z 3,500 na 2,950. Takze jsem zvedaví na to dorovnání.