1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Já myslím, že Petr má sakramentsky PRAVDU s tou retroaktivitou! Chtělo by to právníky a hromadnou žalobu. Vždyť většina těch "věcí" co jste museli podepsat je v rozporu!

doplnila bych jen, ačkoliv nejsem policista, co vím, je dostačující k tomu, aby se někdo zamyslel, zda nejsou porušována lidská práva a ústava - a to i zpětně, neb se domnívám, že chování vlády k příslušníkům PČR (mimo managementu samozřejmě) a hasičům tyto dva hlavní zákony zcela porušuje a neexistuje nadřazená právní norma, páni šašci z pol. prezidia a lidé, kteří tyto zákony navrhujete!

Sloužím dvacet let na OOP IV. typu, máme dva spisaře ostatní dělají nápad. Podle nového jsem ve 4TT, bez osobního, rizikáč šel samozřejmě dolů, včetně dvou frček, tedy pprap. vrchní saistent. plat dolů 3000.-Kč hrubého. perlička někteří mimo spisaře zařazení do 5TT /dva/

jo, mít známý, mít známí, je príma!!!:o)) (Turbo) A tak je to ale bohužel všude, to nezměníte.

Proč mi jde plat o 5.000,- Kč dolů????????? Kdo to způsobil ať táhne do ....

VÁŽENÍ KOLEGOVÉ Z CELÉ REPUBLIKY ... Možná přehlížíme jednu podstatnou a velice důležitou věc a to, že tu nejde jen o zhoršení finanční situace ( zhoršení není u všech ), ale dovolím si říci, že nový zákon postihuje více jak 70% řadových policistů a to například: znovuzařazení na dobu určitou, výsluha po 15-ti letech, atd. Všichni co jsme nastupovali před 1.1.2007 jsme přeci nastupovali za jasně daných podmínek, které nám garantovali určité výhody. Nový zákon spoustu z nás o tyto "výhody" připravil čili je pro většinu z nás nevýhodný. Pokud se podíváte trochu na právní termíny, tak najdete princip RETROAKTIVITY zákona !!!

V krátkosti RETROAKTIVITA - Lex retro non agit, zákon nepůsobí zpětně, bylo pravidlo známé již v římském právu !!!!!

Čili mě můj selský rozum říká, že tu není něco v pořádku a pravidla hry dle základních principů práva není možno zpětně měnit k horšímu a možná by stálo za zvážení vyhledat právní pomoc a podat hromadnou žalobu či stížnost na neplatnost zákona !!!

Nyní trochu o TERMÍNU RETROAKTIVITA, abych vás tu nemátl!!!!

Termínem retroaktivita neboli zpětná účinnost (popř. zpětné působení) právního předpisu se označuje stav, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením. Pokládá se za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty.

Princip naplnění legitimního (oprávněného) očekávání je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty. Znamená, že fyzická nebo Právnická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné „měnit pravidla během hry“.

Právní jistota je požadavek, který je kladen ústavou na právní řád i na jeho aplikaci. Rozumí se jím takový stav, kdy jsou objektivní právo i subjektivní práva fyzických a právnických osob dlouhodobě stabilní, jednotné, relativně jednoduché a předvídatelné, a je tak naplňováno Legitimní očekávání fyzických a právnických osob.

Lex retro non agit, zákon nepůsobí zpětně, bylo pravidlo známé již v římském právu. Znamená, že v určité době působí jen to objektivní právo, které je v dané době kodifikováno, s nímž se každý může seznámit a které je účinné. Právní normy, které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny.

Doufám, že jsem podal dostatečný důkaz minimálně k zamyšlení o tom podat ústavní stížnost na neplatnost zákona, který působí zpětně a je pro většinu policistů zkoršením podmínek, ze kterých k policii nastupovali. V tomto by se mohli začít angažovat odbory a najmout právní pomoc !!!

Naprostý souhlas

Souhlasím, už před několika dny jsem zde napsal, ať zanecháme urážek a sháníme právníky a odborníky ve svých rodinách, ať nám pomohou. Jedině právní pomoc nám pomůže v dalším postupu a odvolávání. To co bylo včera v televizi, není jasné, zda bude splněno (a když tak jenom narovnání? a kde je nárůst? . To je pro uchlácholení nás všech a občanů.

Máš pravdu. Přirovnal bych to k fotbalovému zápasu. Začneš hrát, v polovině za Tebou přijde do kabiny trenér a rozhodčí, a řeknou Ti: "Hele, mění se pravidla. Nebude se hrát 90 minut, ale 150 minut, smlouva, která platila do teď, Ti už naplatí. Trošku Ti ještě zmenšíme plat, tady máš novou smlouvu a podepiš. Jestli se Ti to nelíbí, převleč se a jdi domu, venku čekají další na Tvé místo."
Asi tak bych to shrnul. Nastupoval jsem za podmínek výsluhy po 10 letech, teď to o několik měsíců nestihnu.
Mimochodem ukažte mi zaměstnance, který udělá na oltář svého zaměstnavatele 150 hodin zadarmo - což je skoro celý pracovní měsíc!
chce to sehnat ty pravníky a konat. Jediný, kdo z má z nového služebního zákona výhodu, jsou chlapi, kteří mají 25-30 let, většinou nadřízení...

Jen bych chtěl ještě říci, že funkce policejní inspektor sahá až do první republiky. Nevím koho napadl ostudný název funkce ASISTENT. Doposud jsem znal jen asistent režie. Krom toho degradace skoro každého policisty minimálně o jednu hodnost. Proboha za co? K tomu podpis etického kodexu. Co to je etický kodex. U nás jsme dostali vzkaz od našeho okresáka, že kdo nepodepíše kodex, dostane bez milosti výpověď. Kde jsme? Místo jedné facky v podobě platu jsem dostal od začátku roku takových facek co jsem nedostal za celej svůj život, Navrhuju přestat si tady stěžovat. Naše problémy nemusíme pořát říkat dokola. Bavme se jen už o tom, kdy kde a jak se všichni sejdeme a dáme na jevo svou nespokojenost.

Naprosto souhlasím ... nemůžeme stávkovat, ale domonstrovat můžeme a pokud vždy někdo demonstroval a ukázal svoji jednotu, tak se páni politici rozhoupali. Pravděpodobně na nás někdo začne dělat politickou karieru v tomto nestabilním období co se vlády týče, ale čert to vem - důležité je dosáhnout toho, že nás nezašlapou jako dohořívající vajgl!!! V JEDNOTĚ JE SÍLA a to je pro nás to nejdůležitější !!!

Jdeme do toho!!!!!!!!

JO,JDEME DO TOHO!!!

Praha 26.1.2007 od 13-15 ho. před budovou MN, každý se svým požadavkem na svém nebo společném transparentu.

Divím se, že čekáte nějakou pomoc od PP, či KSP, tam se přidávalo nejméně v tisícikorunách a v průměru se nám přidalo všem. Nepůjdou proti sobě.

Ti nahoře se pouze bojí a klepou, abysme opravdu nevyšli do ulic a něco se nezměnilo - snaží se nás uchlácholit lží a doufají, že se naše nadšení postupně utlumí a vyšumí do ztracena !!!

Jinak další ohledně splnění požadavků na vzdělání u PČR najdete na sl. intranetu --> http://ppportal.pcr.cz/akt_grafy/plneni_vzdelani.jpg

Koukni na ten odkaz kolego ... nejde mě to spustit ...

Kdo má dobrou paměť, tak vzpomene na Langerova slova, že zákon 361/2003 Sb. přeplácí policisty v základních funkcích a nedokáže odměnit manažery. Je to klasické pravicové vidění světa v podání ods. Langer nikdy neměl v úmyslu zaplatit policisty sloužící na ulici - z těchto důvodů nevěřím tomu, že Langer chce dorovnat mzdu policistům, kteří od ledna budou mít nižší mzdu. Langer chce jen oddálit nepokoje. Přitom způsob, jak docílit narovnání mzdy, je tak jednoduchý. Paragraf 114 odst. 2 mluví o navýšení zákl. tarifu o 10% za práci ve dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém provozu. § 115a říká, že vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2. Nejvíce poškozeni jsou policisté, kteří slouží v nepřetržitém nebo třísměnném provozu, kteří podle dřívějšího služebního zákona měli nárok na tříplatky za svátky, soboty, neděle a noční. § 115 a umožňuje navýšit procenta v § 114 odst. 2 - já navrhuji tento způsob: dvousměnný provoz 10%, třísměnný provoz 20% a nepřetržitý provoz 25%. Tímto způsobem by došlo v dorovnání rozdílu na mzdách mezi novým a starým zákonem. Co na to říkáte pane Langře?

Naprosto souhlasím, už jsem to tu navrhoval. Ta procenta jsou rozumná a mnohé by se vyřešilo!!!

To je , el přece řešení, které bude stát více peněz a ty p. Langer nemá. Zvyšování osobního je hovadina, to pak budou řvát Ti jejichž osobní bude menší. Taky se pan Langer nechal slyšel že položka osobní příplatek bude motivační pohyblivá složka platu. Pořád jenom kecy a houby z toho. Jsem v 6TT, ale je to hnus, demostrovat bych šel kvůli ostatním klukům v rachotě.

Tím by se asi nic moc nevyřešilo,nevím jestli to víte,ale zvýšených 10% budou mít i na PP - začnou dělat ranní a odpolední,aby chudáci o těch 10 % nepřišli - síla co???

Zdravím všechny kolegy! A i ostatní! A i pana Langera!
Tak jsem pro, aby datum 27. 1. 2007 platilo pro uspořádání nějakého protestu. Jen mě zaráží, že na pol. intranetu (těžce cenzuroavné "Hovory s vedením PP") nic takového není??!! HNED ZÍTRA TO TAM NAPÍŠU A DOUFÁM, ŽE Z TOHO NEBUDEME COUVAT! POKUD SE ROZHODNEME, MUSÍME DO TOHO JÍT A UKÁZAT, ŽE NEJSME ŽÁDNÍ TLOUCI!
Proč by nás měli pořád odírat a sami si přidávat? Kde jsou ty odboráři vyhádané 8% nárusty platů pro st. zaměsntance??!! Argument, že jsou zapracované v tabulkách neberu, protože těch 8 procent má být RŮST a ne, že tím MV lepí "neskutečné platové tabulky"!!!
Včerejší výtisk MF DNES na titulní straně uvedl článek, že tento rok, bude patřit k rekordním, co se zdražování týče - POKUD MÁM MZDOVÝ PROPAD V ŘÁDECH TISÍCŮ KČ, připočtu k tomu zdražování všeho (tzn. inlface) - JAK MŮŽE PAN LANGER TVRDIT, ŽE SI POLICISTÉ LETOS POLEPŠÍ O 7,5 %????!!!!! I kdyby to byla pravda, což NENÍ, stejně by to nestačilo, vzhledem k vyhádaným 8% růstu a inflaci!
HERGOT, UŽ SE PROBERTE NA MV, POPŘ. NA POLICEJNÍM PREZIDIU!!!!
MYSLÍTE SI, ŽE JSME FAKT TI HLOUPÍ POLICAJTI A NEVÍME, KOLIK JE JEDNA A JEDNA??!!!

LETS´GO SSSSSSSS TTTTTTTTTTT ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ VVVVVVVVVV KKKKKKKKKK AAAAAAAAA !!!!!!!!!!

27.1. ??? nemluvilo se o 26.1.???

ano nejprve bylo 26,1,2007 tak kdy?

26.1.2007 !!! nijak jinak

jo jo... omluva... SAMOZŘEJMĚ 26.1!!!

Zajimalo by mě kolik policistů zahynulo při přímem výkonu služby od roku 1989-2006

K tomu tématu jsem četl pěkné články na DF Brno, ale teď tam chcípnul pes. Po zavedení identifikace přispěvovatelů. Pan Kotlan to vzal pěkně do svých rukou.

Podívej se na intranetu, disk. fórum "WEBFÓRUM", hovory s vedením, tam někde to najdeš.

http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/project/article.php?id=3398

Asi tam nebude všechno, že. O těch čtyřech policajtech co je sejmul ten ožralý podnikatel tam není nic. A pokud vím tak jeli ve služebním voze. Upřímnou soustrast jejich rodinám.