zde jsem si dovolil nakopírovat článek z WWW.Policista.cza
myslím, že na odpověď čekají všichni policisté, hasiči i celníci
a vůbec všichni, kterých se to týká.
Armáda vers.Policie
Dovolte mi laskavě příspěvek do diskusního fora a snad
administrátoři přehlédnou, že se vymyká běžné délce, ale zkrátit
jej při zachování vypovídací hodnoty nešlo.
V něm kladu policejnímu prezidentovi, jeho prostřednictvím
ministru vnitra a premiérovi, a konečně zejména Vám pane
místopředsedo ODS, jakož i všem dalším politikům obecně tuto
otázku:
Potřebujeme speciální služební zákon?
Ne, nebojte se, nehoruji pro zachování současného zákona z roku
1992, tak jako mnozí z těch, co si nevidí na špičku nosu s
tichým a nečestným spoléháním, že až na ně přijde řada, až budou
mít věk na odchod do výslužby, tak nějaký nový zákon, který je
zvýhodní, určitě bude.
Jen chci připomenout genezi zákona č. 361/2003 Sb. do současné
zmrzačené podoby, která je výsměchem poctivým policistům,
hasičům, celníkům a ostatním příslušníkům bezpečnostních
(ozbrojených) sborů vyjma ARMÁDY ČR.
Proč velká písmena u armády? Protože v jejím případě v
Parlamentu zcela nepovšimnut veřejností již v roce 1999 vzniknul
zákon o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb., který vojáky z
povolání, včetně těch, kteří za doby jeho účinnosti odešli do
výslužby, zabezpečil způsobem, o kterým se ostatním ozbrojeným
(bezpečnostním) složkám dosud jen zdá.
Jen pro osvěžení: ministerstvo obrany je povinno zajišťovat pro
vojáky zdravotní péči, zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální
zařízení, pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci
vykonávají službu, vytvářet příznivé podmínky pro stravování
vojáků, zajišťovat vojákům ubytování, vytvářet podmínky pro
soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace, zabezpečovat
rekvalifikaci vojákům a vytvářet podmínky pro uspokojování
kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové
činnosti vojáků.
Kromě platu má voják z povolání nárok na bezplatné ubytování ve
služebním bytě, jinak pobírá příspěvek na bydlení v rozpětí 1,4
– 1,7 násobku minimální mzdy, tj ve výši větší než 11 - 13
tisíc korun měsíčně (jsou-li vojáky manželé, každému z nich).
Vojákovi může být poskytnuta jednorázová nenávratná peněžitá
výpomoc ve výši až 20 násobku minimální mzdy.
Vojákovi může být poskytnut náborový příspěvek od 30 do 130
tisíc korun. Při nepřetržité službě v trvání nejméně 24 hodin má
voják nárok na bezplatné stravování nebo náhradu za ně. Při
splnění stanovených požadavků má voják nárok na další náhrady.
Při skončení služebního poměru náleží vojákovi odchodné ve výši
od 4 násobku průměrného platu po patnácti letech až po 6 násobek
po dvaceti letech.
Místo toho si voják může zvolit odbytné ve výši od 2 násobku
průměrného platu po dvou letech služby až po 18 násobek po
dvacetišesti letech služby. Výsluhový příspěvek (renta) náleží
ve výši od 5 % po patnácti letech služby, 36 % po dvacet letech
až do 55 % po třiceti letech služby.
Samozřejmě se vyplácí i starobním důchodcům ve výši rozdílu mezi
příspěvkem a důchodem.
A pro pořádek: zákon byl schválen 14. září 1999 a účinný byl již
od 1. prosince téhož roku!!!!
Pokud jde o bezpečnostní sbory, souběžně s přípravou zákona o
vojácích z povolání (tehdy ještě existovala i základní a
náhradní vojenská služba) i po jeho přijetí vznikaly nejdříve
návrh věcného záměru a posléze věcný záměr zákona o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle něj měli být
příslušníci bezpečnostních sborů v mzdové a sociální oblasti
oproti vojákům ještě zvýhodněni.
Měsíční služební příjem měl sestávat z platového tarifu - deset
platových tříd v rozpětí 20 – 60.000,- Kč, z příplatku za
státní službu 3 – 9.000,- Kč, z funkčního příplatku 3
– 10.000,- Kč, a z příplatku za službu konanou nad
základní dobu služby v týdnu zhruba ve stejném rozsahu jako
dosud. Odměna za služební pohotovost měla být rovněž zachována v
dosavadní podobě a výši. Při skončení služebního poměru mělo být
vypláceno odchodné ve výši až 8 násobku měsíčního služebního
příjmu, a výsluhový příspěvek až do výše 60 % měsíčního
služebního příjmu.
V sociální oblasti měli být příslušníci na obdobné úrovni jako
vojáci. Zkuste počítat! Příslušníkům bezpečnostního sboru byly
slibovány vskutku velkorysé perspektivy. Uvedený věcný záměr
dostal podobu paragrafového znění včetně důvodové zprávy prvně v
roce 2001, a byť šlo o podobu již okleštěnou, stále dostatečně
lukrativní. Dovolím si několik příkladů:
Složky služebního příjmu § 112 – základní tarif v páté
třídě šestém stupni 1,1 násobek průměrného příjmu fyzických osob
v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, příplatek za službu
50 % základního tarifu u celorepublikových složek, 40 % u
ostatních, příplatek za vedení stejný jako dosud, příplatek za
službu v zahraničí, služební příjem za službu přesčas zhruba
stejný jako dosud, příplatek za službu v noci 20 %, příplatek za
službu ve svátek, zvláštní příplatek jako dosud, další služební
příjem ve výši dvou plných platů za rok, osobní příplatek nebo
mimořádný tarif do 20 % základního tarifu, a odměna jako nyní
podle vládního nařízení č. 330/2003 Sb. Za služební pohotovost
měla být přiznávána odměna jako dosud.
Pokud jde o výsluhové nároky, odchodné - § 160 – mělo
činit až osminásobek měsíčního služebního příjmu, výsluhový
příspěvek - § 161, 162 - měl činit až 55 % měsíčního služebního
příjmu.
Podobně vypadala další alternativa paragrafového návrhu s
důvodovou zprávou z roku 2002, kde však měsíční služební příjem
měl spočívat v základním tarifu pevně určeném podle služební
hodnosti od asistenta III. třídy – 15.000,- Kč po vrchního
státního radu – 50.000,- Kč, základní tarif měl být ročně
valorizován procentem růstu platů v nepodnikatelské sféře, z
příplatku za službu, který měl činit 10 % základního tarifu po
pěti letech služby, za každý další rok služby se měl zvyšovat o
2 % základního tarifu, z příplatku za vedení, který měl činit od
1 – 2.000,- Kč u 4. řídící úrovně až po 7 – 12.000,-
Kč u první řídící úrovně.
Příplatek za službu v zahraničí měl činit 700 – 3.000,-
USD měsíčně. Zvláštní příplatek měl být určen policistům s
vyšším stupněm požadovaného vzdělání a měl činit 3.000,- Kč
měsíčně. Příplatek za službu přesčas měl činit 25 %, příplatek
za službu v noci a za službu ve svátek měl činit 10 %. Součástí
služebního příjmu měly být dva další měsíční platy. Mezi
srážkami z příjmu nebylo počítáno s nemocenským pojištěním.
Odchodné bylo konstruováno shodně jako v návrhu z roku 2001,
výše výsluhového příspěvku měla činit 60 % měsíčního služebního
příjmu.
Porovnejte, prosím, co z těchto představ a návrhů v důsledku
politické a mediální hysterie, prakticky nulovou snahu o
prosazení ze strany resortu nevyjímaje, reálně zbylo ve znění
přijatého zákona č 361/2003 Sb. Za zabezpečením vojáků už
příslušníci bezpečnostních sborů výrazně zaostávali. A co po
jeho novelizacích!
Nejenže se na mzdové a sociální zabezpečení vojáků z povolání už
díváme jako vrabci na pštrosa, ale při nekonečném projednávání v
Parlamentu a přetřásání v mediích navíc musíme neustále snášet
zjevné opovrhování ze strany politiků, veřejných představitelů a
pisálků v podobě hanebného handrkování a trvalé dehonestace.
V důsledku toho, včetně bezuzdného nafukování některých
policejních pochybení, je dnes zejména policie fackovacím
panákem na nejspodnější příčce společenské prestiže.
Pro ilustraci: zkuste si představit, jak by dopadl občan,
novinář nebo politik v Německu, pokud by namísto pojmenování
„policista“ použil „policajt“, které je
zcela příznačné pro vyjadřování našich občanů, mediálních
manipulátorů a politiků.
Přitom povinnosti, požadavky a odpovědnost oproti původním
představám návrhů zákona nedoznaly zásadních změn, případně k
horšímu, takže některé připomínají dobu před osvíceným císařem
Josefem II, včetně roboty zadarmo. K tomu všemu se navíc ještě v
poslední době přidávají návrhy na okleštění i nároků z
dosavadního zákona o služebním poměru příslušníků PČR č.
186/1992 Sb.
Tak se stalo, že z velkorysých slibů po pěti šesti letech
zůstala ohryzaná kost, navíc uvázaná někde daleko vepředu, což
ji však nebrání, aby jí nebyli příslušníci trvale otloukáni o
hlavu. Divíte se stavu morálky a znechucení v policii?
A tak nakonec opět ona otázka: Vážený pane Langer, nevážení páni
politici, kteří jste nejdříve přijetí služebního zákona
oddalovali a postupně zhoršovali slibované náležitosti
příslušníkům, kteří jste pak přece zákon přijali a v Poslanecké
sněmovně dokonce přehlasovali senátní změny, abyste pak sami s
kalhotami zřejmě znečištěnými zevnitř dále odložili jeho
účinnost, přitom si jaksi mimochodem dost výrazně zvedli vlastní
platy a požitky, a nedodrželi ani ten nový termín, kteří jste
proto zřejmě ve stejných kalhotách znovu pokořili příslušníky
bezpečnostních sborů tím, že jste dále očesali jejich už beztak
nízké nároky a opět odložili účinnost zákona, přičemž si
nemůžete nebýt vědomi, že jste jej přenesením do doby po volbách
s netušeným výsledkem v roce 2006 fakticky poslali na onen
svět!
Potřebujeme za těchto okolností speciální služební zákon, který
je u vás trvale neprůchodný, anebo průchodný v podobě, která z
příslušníků bezpečnostních sborů dělá vazaly a chudáky v
nejednom případě rodin závislé na sociálních dávkách?
¨
Dejte nám stejný, jako vojákům z povolání. Hlavně rychle. Stačí
jen jeho kosmetické úpravy. Nejsme vůči vojákům žádná druhá
liga, nechceme dokonce oproti nim ani nic navíc, přestože naše
činnost, byť neustále účelově napadaná a politicky zneužívaná,
nespočívá v přípravě na možný budoucí vojenský boj, který, jak
věříme, a to i naší zásluhou, snad nikdy nepřijde.
My jsme v praktickém boji každodenně, aniž bychom se dožadovali
opentlených parád a čepobití za účasti nejvyšších státních
představitelů jako při přísaze nových profesionálních vojáků,
jako při příležitosti odletu několika vrtulníků do Kosova apod.,
a to ani při příštích Měnových fondech, Shromážděních NATO,
povodních, hrdinských činech příslušníků, kteří občas při plnění
svých povinností pokládají za vás a za všechny spoluobčany své
životy.
Nevidím, jaké byste mohli mít vy i ostatní společnost vůči
povinnostem i nárokům z takového zákona pramenícím pro
příslušníky bezpečnostních sborů oproti vojákům výhrady! Najde
někdo z vás ten nepatrný zbytek jakéž taktéž odvahy prohlásit a
prosadit. „Příslušníci bezpečnostních sborů nejsou o nic
horší než vojáci z povolání a proto jim náleží alespoň stejné
ohodnocení!“??"
|