1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Předseda nezávislého odborového svazu Policie ČR Milan Štěpánek reaguje na kritiku odborů a jejich vztah k novému zákonu
Přepis textu:

Tak jednání bylo velmi obsáhlé, probrali jsme nejenom zásadní otázky, dostali jsme se k problémům řekl bych, individuálního charakteru, které trápí jednotlivé policisty nebo jednotlivé menší skupiny. Myslím, že to bylo ze všech stran otevřené jednání, kdy jsme si skutečně dali na stůl karty a řekli co nás trápí nebo v čem vidíme problémy. Určili jsme si skupinu policistů, těch problémových, nebo u kterých hrozí propady, ať už objektivně nebo subjektivně, a určili jsme si také řešení tohoto problému. Jak už říkali tady kolegové, nebo páni z vedení resortu, je garantováno a vždycky bylo, že meziroční propad příjmů nebude. Samozřejmě je potřeba srovnávat nikoliv lednový příjem, ale posuzovat ho po určité době jednak v celoročním srovnání, jednak samozřejmě v podobě čtvrtletí, pololetí, kdy určitě dojde k náběhu a ke stabilizaci a k postupnému zvyšování služebních příjmů. Samozřejmě tím neházíme policisty přes palubu, jak se někteří domnívají, protože slyším názory, čtu názory, že je odbory prodaly, že se podílely na schválení zákona, který je naprosto proti policii. Já bych chtěl těmto kolegům vzkázat, že jsme se vždycky podíleli na tom, aby ten zákon byl co nejlepší, aby byl dostatečně profinancovaný. Rozhodně nebylo naším zájmem, aby bylo přidáno jenom někomu. To jsou rovněž hlasy, že to je zákon vytvořený pouze pro ty policisty nahoře. Svou roli hraje u těch problematických skupin to, co už tady bylo řečeno, to znamená pohyblivé složky, které zpočátku nebudou v takové výši, v jaké byly doposud. Kromě těchto případů, to znamená takových těch větších skupin nebo větší skupiny, kterou můžeme pouze odhadnout na zhruba 3-5000 policistů vesměs ve třetím nebo čtvrtém tarifním stupni, jsou i určité individuální problémy, se kterými se na nás lidé obrací, to znamená ať už podle nich nespravedlivé zařazení nebo nejednotný výklad nepřetržitého provozu a s tím souvisejícího směnového příplatku. Kromě té skupiny největší, budeme řešit na jednání s vedením Policie i ty další skupiny, případně individuální pochybení, kterých se policisté domnívají a se kterými se na nás obracejí. Dále bych chtěl ještě říci to, co se snažíme policistům vysvětlovat už delší dobu, že chceme s nimi komunikovat a chceme jim vysvětlovat a děláme to už několik týdnů nebo měsíců, co vůbec nový zákon obnáší. Chceme, aby nebyl brán ani veřejností jako něco, co těm policistům dává výrazné příjmy. Část veřejnosti si myslí, že jsme přepláceni, pokud to tak řeknu a nevidí za tím práci, kterou ti policisté odvádí, ať je to ten řadový policista, který je dennodenně ve styku s nebezpečím a který dohlíží na veřejný pořádek nebo dopravu, až po specialisty na nejvyšších úrovních. Proto myslím, že tito policisté si zaslouží jednak spravedlivý přístup, to znamená moderní právní normu služebního poměru a zaslouží si i tomu odpovídající odměnu. Samozřejmě je to naprosto nová právní úprava, je to jakýsi zlomový bod, kdy s tím souvisí aplikační problémy.

To co někteří říkají, že zákon je špatný, nemají pravdu. Jsou tam určité drobné chyby, ať už technického charakteru nebo některé věci, které se budeme snažit odstranit naší iniciativou, ale ve svém důsledku a zejména do budoucna ten zákon musí přinést a přinese určitě spoustu pozitivních věcí.

Takže zase nic ... on je vlastně ten zákon výhodný ... to je ale "zaprodanec"

Jestli se dá jako drobná chyba označit neúměrné zvednutí platů na PP a KSP, s neuvěřitelním rozdáním důstojnických hodností, tak potom nevím co to je velká chyba.

Štěpánek je měkej.Musíme být tedy tvrdí my a to 26.1.2007.

to, ti, tím, těm, ty, ...... nevím, nevím kolego, opsal jsi to správně???? jsu zde uváděny nekonkrétnosti a Vy, příslušníci jste jenom to něco blíže neurčené, nepojmenované. Jak čtu názory, oravdu přes NOS PČR s těmito lidmi se nespoléhejte!!!! jsou tam jenom proto, aby brali prachy.....

koukněte na www.policista.cz - plánuje se to na 15.2 ve 14. hod - aby byl čas všechno pořádně připravit

Super ... co si neuděláme, tak nemáme ... hlavně ať je vše řádně dopředu ohlášeno podle práva shromažďovacího a jdeme do toho ...

K případné hrozbě demonstrace a ke způsobu vyhodnocování aplikace zákona se vyjadřuje předseda nezávislého odborového svazu Policie ČR Milan Štěpánek

Přepis textu:

Nejdřív se vyjádřím k tomu pojmu hrozba demonstrace. Já jsem říkal i kolegům ze sdělovacích prostředků, že je několik forem, několik stupňů. První je jednání, případně právní kroky, potom je možná nějaká forma veřejného vyjádření. Určitá část policistů se na nás obrací s dotazy, zda chceme veřejně vystoupit, nebo zda oni by rádi vystoupili. Snažím se jim jednak vysvětlovat některé zásadní principy zákona, snažím se vysvětlovat i to, že je to v podstatě až poslední krok a myslím si, že v současné době to není na místě. Minimálně měsíc nebo dva měsíce, jak tady bylo zmíněno, do dalšího jednání s vedením ministerstva a policie je potřeba vyhodnocovat, zda skutečně dochází k nějakým propadům a v jaké výšce. Jak tady bylo řečeno, bude to monitorovat jak policie, budeme to monitorovat i my, protože prakticky nepřetržitě denně nám přichází desítky připomínek, dotazů k aplikaci zákona, systemizaci, ke směnným příplatkům. Na včerejším jednání s policejním prezidentem jsme se dohodli, že si tyto informace budeme vyměňovat a podle nich činit další kroky.

Tak to je pěkné ... k čemu máme odbory, které jdou proti policistům? To, že se bude čekat 2 - 3 měsíce povede akorát k tomu, že vše se bude zametat pod koberec a vedení na útvarech bude mít prostor likvidovat nespokojené a odhodlané kolegy.

Pro kolegu JUDr.Štěpánka: (a hlavně vedení PČR)

Nemyslíte si, že tohle je těžce prohraná práce vedení PČR?

Proč vám chodí stovky dotazů, k čemu je tam vedení PČR?

Nemá policisty řádně školit, instruovat, připravovat na novelizace zákonů?

Nemá vedení - jak sliboval prezident - zlepšit konečně komunikaci uvnitř policie?

To musí lidi z ulice takhle řvát, že přišli o peníze a že tolik věcí nefunguje, aby jste něco dělali?

Tohle je, promiňte mi, pěkná ukázka manažeřské práce....:-((((

jeden hodně nespokojený policista

Přesně tak, koukám že jsou placený z vnitra, aby se snažili situaci uklidnit. Hlavně kdyby se jednalo o jejich platy. Všichni můžou a my né? Hovno! Pořád jen čekáme... Já už čekám 15 let u této složky a stále se nemůžu dočkat na lepší podmínky!!

den je jasný 26.1.07!!!

Kde to plánujete? A v kolik? Jsou nějaké přesné info? Povolí to vůbec někdo?

Bude nás tam mnoho to je pravda, je to asi jediná šsnce jak se domoct svého správného finančního ohodnocení, jen ať to všichni vidí a hlavně EU a mezinárodní odbory.Musíme na ně tvdě, oni se s náma také nemazlí.TAK POJĎTE LIDI A VŠICHNI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Den 26.1.2007 je den kdy všichni policisti budou jako jeden STROJ.

chtělo by to kontaktovat europl, na vyslání jejich zástupců - pozorovatelů

možná to již někdo navrhl, nevím

Pane ministře.
Určitě potěší každého policistu, že máte zájem s nastalou situací něco dělat. Ovšem z Vašeho jednání a následně z přepisu Vašeho jenání se zástupci Police ČR, HZS a odbory ( na této adraese - http://www.mvcr.cz/zpravy/2007/sluzebni.html ) jsem se dozvěděl, že podle toho co Vám zřejmě nastínili odbory se jedná o skupinu policistů ( prý asi 3 - 5000 ) zařazených ve 3 a 4 třídě. Dovolte aby s tím nesouhlasil. Jsem v 5 PT jsem na tom stejně jako kolegové z nižších platových tříd. Pane ministře, nešlo by než se začne rozhodovat o nápravě provést si průzkum mezi příslušníky a ne rozhodovat jen podle čísel, která Vám jsou předloženy policisty, kteří je tvoří od stolu?

POHLED K POLICII ČR (abcd, 05. 01. 2007 16:53)
NÁVRH PRO PČR
Zákon č.361/2003Sb.je dostatečně tvrdý, zvyšují se povinnosti a nároky na všechny příslušníky bezpečnostních sborů.

1) § 115a - navýšení pro dvousměnný,třísměnný a nepřetržitý provoz - zajištění dostatečného profinancování zákona, které jste tolikrát slibovali

2) Náplň práce - srovnání náplně práce a její konkretizace u jednotlivých útvarů (příp.zajistit neobcházení)

3)Cestovní a ubytovací náhrady pro policisty pracující mimo své trvalé bydliště

4) Obsazování funkcí u PČR policisty s dostatečnou praxí, zkušenostmi a vzděláním

5) Práce přesčas 150hod.buď proplatit, nebo zajistit náhradní volno pro policistu (kromě mimořádných událostí - povodně a jiné katastrofy, hromadné neštěstí atd.)

6) Zpětné, diskriminační zařazení služebně mladších příslušníků do tříleté zkušební doby. Ztížení jejich společenského zařazení.(hypotéky, úvěry apod.)
Doba určitá jen pro policisty, kteří nastoupili po 31.12.2006, ostatní dle původního rozhodnutí i s dobou určitou na 1 rok viz § 10 zákona

7) Možnost celoživotního vzdělávání všech policistů + vznik resortního školského systému – pravidelné školení

8) Ponechání výsluhových nároků a odchodného v současné výši

9) Zajištění kvalitních podmínek pro řádný výkon služby (oddělení, vozový park, výstrojní náležitosti a ostatní pomůcky pro výkon služby)

10) Zlepšení komunikace uvnitř PČR bez diskriminace jednotlivých policistů a skupin, včetně zlepšení komunikace s organizacemi a sdruženími pomáhajícími poškozeným a obětem atd. - tím odbourat strach z možného trestu při dožadování se plnění povinností bezpečnostního sboru

11) Neopodstatněné, nemorální hodnostní degradování příslušníků P ČR mimořádně povýšených za mimořádné činy spojené s nasazením života, za odvahu, záchranu lidského života apod. Popření jejich mimořádných zásluh ve sboru především díky nesystémovému ponechání hodnostních označení. Zákon toto ocenění absolutně přehlíží

12) navrácení neodůvodněného odebrání osobních příplatků a snížení preferenčních příplatků - jeví se jako postih za špatný výkon služby a trest

atd.... co vy na to?

12) pokračuje, navrácení původních hodností /nenašel jsem ji na hnoji/

Se vším souhlasím ... už jen to, že zákon 361/2003 Sb. jde retroaktivně do minulosti je protiprávní věc, protože retroaktivita je v právu nepřípustná. V trestním právu se připouští v případě, že to je pro pachatele příznivější.

Tak kde jsou sakra právníci z odborových organizací? ... nejsem právník, ale nejsem úplně blbej a vím, že jsem nastupoval za starého zákona a nový zákon by měl začít platit od 1.1.2007 pro nově nastupivší kolegy i když se jim vážně divím, že chtějí za této situace k policii. Jestli si myslí, že budou sedět na motorce, na koni, v motorovém člunu, jak ukazuje akce "najdi si svého parťáka", tak brzo procitnou.

ona to není akce najdi si svého parťáka, ale odchyti si svého parťáka

Však to včera jeden kolega dobře nazval : Teď už se neprovádí příjmací výběr. řízení, ale NÁBOR! Jak to může dopadnout?

Jak, ještě větším prorůstáním mafie do řad policie

Nepatřím k vašim složkám, ale takové podrazy co na vás dělají ti, co mají být morálně na výši. Služební zákon je s mnohými chybami, kde se hrabou ministerští úředníci z Prahy na zaměstnance - úředníky ve větším podniku. Tam to musí jinak klapat. Chyba je ve vedoucích, že vás neseznamovali se služebním zákonem naprosto novým. V podniku musí vedoucí ekonomiky práce projít všechny dílny a vysvětlovat propočty. Tady u názorů vidím, že někteří vůbec neví o co jde. Chyby a zase jen chyby vedoucích.

Lidičky,čemu se divíte? V téhle republice je takový bordel. To jde řesit jenom demonstrací !!!!! A to co nejdříve!!!!! Než to všechno výšumí. Jen to chce všechno pořadně zorganizovat. Jinak budou stáleslibovat a slibovat.

Je jistý termín 26.1.??? Bude nás tam mnoho...věřte tomu!!!

To bude to je pravda, je to asi jediná šsnce jak se domoct svého správného finančního ohodnocení, jen ať to všichni vidí a hlavně EU a mezinárodní odbory.Musíme na ně tvdě, oni se s náma také nemazlí.TAK POJĎTE LIDI A VŠICHNI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Den 26.1.2007 je den kdy všichni policisti budou jako jeden STROJ.

O čem se to tady bavíte? Podívejte se na tabulky na PP. Na okresech má 9.tř. ředitel.... na PP ji má kdejakej lojza. Ten kdo nastoupí na 9.třídu, dostane okamžitě pplk. anebo spíše plk.....napři utrápenej analytik PP má plk. Tam lítaj peníze o kterých se vám nezdá. O čem to tady mluvíte? Tam je třeba nakopat do zadku lidií kteří tam nemají co dělat a odsud přemístit peníze na okresy a základní útvary

Má pravdu předcedo. Kamarád skočil z nstržm. na pplk. to je super co?

To jsem však měl na mysli to, že pan Policejní prezident při nástupu do vytoužené funkce slíbil m,inistrovi a celé veřejnosti,. že vyžene asi polovinu lidí z prezidia do výkonu. Skutekutek...všichni tam seděj jak přikovaný, je jich tam minimálně stále stejně, ale hlavně si tam rozdávají třídy,které jsou finančně velice slušně placené. ...Jaký je rozdíl mezi vrátným na PP a OŘ...v třídách a penězích. Jaký je rozdíl mezi ředitelem OŘ a nějakým joudou z PP?.-..velkej,ale v tabulkách PP je lépe hodnocenej ten jouda...Práce SKPV na PP je sice celorepubliková,ale to neznamená, že náročnější ale přesto lépe hodnocená...Tady to je o tom, kdo urve vyšší tabulku. A na PP jsou ty nejlepší. Bohužel ne vždy se správnými lidmi a je jich MOC. Je tam plno důchodců a zkostnatělejch byrokratů