4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

jsem zvědavej kdo se postaví za Vězeňskou složbu a Justiční stráž--pěkně nás OŠKUBALI.

Pojďte s náma demonstrovat - týká se to nás všech a čím více nás bude tím spíše něco prosadíme

Zdravím všechny své kolegy policisty a úvodem bych chtěl poděkovat našim odborovým svazům včele s panem Štěpánkem. Když jsem si přečetl dnešní jeho prohlášení, že není důvod k demonstraci, tak jsem se opravdu naštval a řekl jsem si nač ty odbory vlastně máme. Ti kteří by měli stát za námi jdou vlastně proti nám. Zřejmě jim pan ministr slíbil jiné platové tabulky jako nám. Opravdu je nutné nenechtat se zastrašit a toho 26.1.2007 vyjít do ulic. My už na tom pracujem a všichni na celém okresním ředitelství se už domlouváme a pokud nás bude většina, tak jdem rozhodně do ulic. Je nutné toto rozšířit do všech krajů a na všecha ředitelství a dále na obvody. Věřím také, že nás podpoří i hasiči, kterých se to také týká a jsou jedni z nás. Musíme jím ukázat, že se jich nebojíme a že to dotáhnem do konce. Jinak nám budou do nekonečna jen ubírat.

Myslíš jako vyjít do ulic ve svých okresech? To je málo - 26.1.07 je tah na Prahu, kamaráde...! :-) A plně s Tebou souhlasím, že se nesmíme nechat otupit a zastrašit!

Kolegové, hovoří se tady o demonstraci, kdo ji zorganizuje?, kdo ji ohlásí místně příslušnému úřadu? Nechcete snad, abychom na tom byli ještě hůř a v médiích nás propírali, že sami nedodržujeme zákony. Dnes je 5.1. , myslím, že do 26.1. se to nestihne všechno zařídit.

Pitbulle, souhlasím s tebou, já to taky tak myslel, že se sejdeme v Praze, nemůžeme si hrát každý na svém písečku, ale je nutné udělat celorepublikový protest. Jen je nutné doladit některé detaily jak o tom hovoří Bobek. Příští týden se spojíme s kolegy z Prahy a požádáme je o ohlášení protestu. Jen je nutné toto co nejvíce rozšířit, aby byla zajištěná co největší účast.

kamarádi jedna demonstrace už tu kdysi měla být kdo jste pravidlelně četli polhoo než ho pan Kotlan utnul tak se to tam pěkně rozjelo někdy předloni a bylo z toho jako vždy hovno.
a letos to bude stejný neboť od 6 TT (včetně) a vejš jsou všichni happy a moje či tvoje problémi jsou jim zadku.

Vážený pane kolego !( i když jsem bývalý) neslyšel ani nečetl jsem vyjádření pana předsedy odborového svazu policistů,ale tento svaz mi stačí.... Prodávají telefony a to je asi tak všechno. Jeho předchůdce byl to samé. Já osobně se domnívám, že nejvíce by se snažil konkurenční svaz - státních orgánů a organizací; u P ČR by to pak muselo fungovat tak,aby předseda nebyl v PČR, ale znalý problematiky - funkcionáři by pak na něho nemohli. Dále musí z kola ven staří zakomplexovaní totalitčíci, kteří jsou na funkčních místech a nechtějí oničem rozhodnout, protože se bojí. Mladým co by něco chtěli ----- házejí klacky pod nohy. Vím, že v policii vládne strach z nadřízených a o svá místa, ale podle nového zákona si Vás něco najdou a vylijou jednodušeji bez důvodu. Proto by policisté měli vzhledem na svoji ochranu a to zejména právní, vstoupit do odborů,ale trochu jiných - Nezávislý odbor. svaz státních orgánů a organizací, který každoročně dojednává zvyšování platů - valorizaci... Kllidně se ozvi na mail ja13@seznam.cz

Vážení kolegové, jsem tak trochu rozladěn z vašich reagcí. Všichni voláme po změně, ale když se začne něco konkrétního ujednávat, tak najednou všichni mají strach a hledají v tom nějaký problém. Pokud nebudeme jednotní a něco s tím neuděláme, tak si můžem pořád jen naříkat a nic se nezmění. Zkuste se zamyslet a každý trochu přispět k tomu, aby zde nějaké změny proběly.

Sami vidíte, že čím vzdálenější termín budeme zvažovat, tím víc se budeme dohadovat a hledat různé chyby a důvody proč to nejde, nebo co tomu může bránit. Tudy cesta nepovede. Samozřejmě splnit ty nejzákladnější náležitosti, ale maxim.termín bych navrhoval 26.1.Ten tu koluje pokud debatu sleduji, nejčastěji.Čím později, tím je větší pravděpodobnost, že někdo z šéfů vymyslí nějakou prasečinu. Jinak zdravím Vyškováka. Jsem odtud také.

to mě dali 2PT a to sloužím ve směnách v SO,NE,Svátky a můj propad je 3000kč.Nechoďte nikdo k Justičce!!!!

to VS a JS: tak přijeďtě vyjádřit Váš názor společně s námi...Co jiného nám zbývá??!!

Zajímalo by mně, jestli někdo z vás ještě věří, že bude líp a jestli ano, tak proč si to myslí, děkuji za odpověď....

Pár slovy: Pokud se nic nezmění, tak nebude!!!! :-( Tedy pokud se to my nepokusíme změnit!!!

Myslím, že množství reakcí, z větší části víc než naštvaných, můžeš odvodit, že dobrých odhadem 98% tomu ještě věří a chtějí to změnit!! Ale s přibývajícími dny a týdny jich bude míň a míň, hlavy postupně budou vychládat,názory měnit atd.

Zdravím všechny příslušníky Policie ČR a taky hasiče a další lidi postižené novým zákonem. Nevím, kde na to včera v TV přišli, ale zajímalo by mě, jak je možné, že se snížil plat "jenom" 3.OOO policistů, když u nás na OOP se snížil plat minimálně 2/3 policistů, a to je jenom jedno oddělení. Už nemluvím o dalších "vylepšeních" nového zákona. Sem pro demonstraci a taky na ni půjdu.

Zdravím tě kolego, dnes jsem zřejmě omylem viděl platový výměr (6) svého kolegy, který je do jisté míry neschopný cokoli na místě TČ řešit, ale je to dobrý kamarád našeho pana vedoucího, a také by měl být již v důchodě. Když jsem se podíval na tu částku 37tis a nějaké drobné, tak mě málem omývali. Já sloužím necelé tři roky a podepisoval (3) jsem 20400. A pak se ti na PP bijou do hrudi jak přidali klukům na ulicii, je to hnus.

nevim kolik je v ČR přesně policistů, ale pochybuju o tom, že někdo z nich ještě někdy bude volit ODS, za chvilku to tady bude fungovat jako za dob komunismu, akorát že obráceně. No nic demonstrace je za dveřmi.

Může mi někdo říci něco bližšího o té demonstraci?Aby to nebylo jen nějaké chaotické schromáždění.Je třeba jít společně s ostatními bezpečnostními složkami,informovat veřejné sdělovací prostředky.A jak reagují odbory?Kam se mám případně obrátit pro informce?Díky

Tak jsem se dnes zamyslel nad tím, co mi nabízí ten báječný nový služební zákon, který přinese mj. do PČR jakýsi kariérní řád, a rozhodl jsem se ukončit docházku na VŠ. K práci na OOP ji nepotřebuji a na rozdíl od předchozího zákona mi nepřinese žádné finanční přilepšení, a na vyšetřovačku či vedoucí post si zuby nebrousím. Tak jsem si řekl, že než si ještě přihazovat starosti na mou plešatou šedivějící hlavu, radši se v občasném volnu budu věnovat ženě a dcerkám, aby taťku viděly taky jinak než zahrabaného v knihách a u počítače. Jinak ještě k tomu kariérnímu řádu - je v pořádku, aby se např. u zkušených kriminalistů přestal brát ohled na minulé výsledky a zkušenosti a byli nuceni studovat, nebo odejít, protože dle nové systematizace musí mít VŠ??? Nemám nic proti vzdělání, naopak, ale jenom akademický titul též není všemocný...

Máš pravdu - akademický titul ještě neznamená patent na to, že budeš dobrým poldou. Spíš naopak - tím nechci rozhodně urážet kolegy s VŠ vzděláním, ale je jakýmsi trendem, resp. bylo, že právě tito lidé byli zařazování do vedoucích postů alespoň v rámci OŘ aniž by měli důkladnou znalost "ulice" a stali se tak poldami v pravém slova smyslu. Žádná osobní, místní znalost, žádné získané zkušenosti - a podle toho to tak taky občas vypadá..:-( Ale znovu připomínám, že nechci nikoho urážet - není to pravidlem...

Podle mě stačí kriminalistovi na obecné střední vzdělání, VŠ je potřeba u vyšetřovatele a na hospodářské. Dále na kriminálku nebo vyšetřovačku by měl jít někdo až po 10-leté praxi na obvodě. Na propírání drbanů nepotřebuješ VŠ, ale žaludek.

Taky jsem pane kolego zjistil, že je mě celá policejní akademie k hovnu. Zbytečně jsem se na ní 4 roky stresoval a neměl čas na rodinu. Jsem dále věren obvodu a dočkal jsem se toho, že inženýrský koze dali po třech letech praxe vyšší tarif než mě. Protože je řiťolezkyně. To je ta naše slavná personální politika.

Dovolte pár slov k novému služebnímu zákonu. Jsem zařazen na oddělení druhého typu, jako hlídkový policista. Každodenní náplňí mé práce jsou přestupky (jak nápad tak i přidělené) ÚZ popř. oznámení, dále OMČ + šetření na MČ. Také jako hlídkový policista musím vykazovat určitou míru pokut a alkoholů. Dříve jsem byl zařazen v 7 platové nyní jsem v 3 třídě a dělám vše jako dřív. Jenom by mě zajímalo, proč když jsem ve 3 platové dělám určité věci jako policista zařazen v podstatně vyšší třídě? Náš vedoucí to zdůvodňuje tím, že je nás málo (ikdyž jsme v plném stavu), že máme tři kluky ve škole. Kde je možnost nějakého dovolání popř. finanční kompenzace? Rád bych se pod tato slova podepsal, ale mám obavu ze msty našeho vedení.

Co na to říct...Převzal jsi náplň práce, kterou vymýšleli nadřízení a to opět jen a jen z pokynu jejich nadřízených a to proto, aby si udrželi svoje teplá místečka: Jednoduchá matematika: Čím víc zatížíš policistu za co nejmenší peníze o to vyšší dostaneš peníze Ty, pane vedoucí oddělení. Obávám se, že v Tvém případě žádné dovolání není. Jiná věc by byla, kdyby jsi zpracovával tr. činy jako přidělené spisy a byl jsi v 3 PT. Ale vidím, že je to všude stejné, že se všemi vyběhli stejně!! A ani se nedivím, že se nepodepíšeš - a navíc je to tady bezpředmětné - to stejně čteme jen my, řadoví poldové. Ale můžeš se projevit společně s ostatními v Praze, jak tady bylo již několikrát řečeno. Tak pevné nervy!

Myslel jsem si to (bohužel). V každém případě s protestní akcí v Praze počítám. Už jsem o ní informoval spřízněné kluky z našeho OOP a OŘ. Tak se tam určitě potkáme, ikdyž my se projedem přes téměř celou republiku, ale jedeme tam kvůli sobě.

my jedem taky pres celou, nemame to od vas daleko

jj, taky to šířím, jak se dá - protože čím víc nás tam všech bude, tím lépe - a tím samozřejmě myslím i kluků od hasičů. Demonstrace je už skoro za dveřmi!!

To máš ještě dobré já jsem ve 4 PT a dělám všechno výjezdy na 158, nápad PŘ i TČ a to i zkrácenky. Máme taky kolegu v 6 PT co je na DS má službu Po-Pá od 07.00 do 15.30 hod ostatní mají 4 PT.

Pracovní náplň je uvedena v novém zákoně v TŘ smíš provádět pouze neodkladné úkony ÚZ, zadržovačku a OMČ. Nesmíš při řešení domácího násilí vykázat agresero z bytu to smí provést kolega ve nebo 5 PT.

Jinak jak tady psal už nějaký kolega ty třídy dávaly asi podle ksichtu na jednom oddělení mají u nás na OŘ 5 a 6 zbytek má 4 a 5 za stejnou práci oprava to oddělení je takové menší fara. Takže platí čím méně děláš tak tě líp platí.

já jsem na tom úplně stejně sloužím na 1. skupině DI a po 13 letech služby mám 3 TT oproti nastupujícím školákům na OOP kteří jsou v 5TT to je asi ten karierní řád.

Vážení, jako tady tak čtu, takzjišťji, že je vlastně všechno v pořádku, že to je "jen" začátek lepších zítřků... Nevím jak Vy, ale já osobně jsem nepodepsal nic o tom, že se nám, policistům a hasičům, bude plat nějakou úměrou v roce 2007 zvyšovat tak, že na konci roku na tom budeme lépe, než v roce 2006! A to s tím osobním příplatkem je do nebe volající drzost!!! Jak může někdo tak vysoce postavený veřejně prohlásit, že "určité propady" v platech budou kompenzovány osobním příplatkem???? Vždyť osobní příplatek je nenároková část platu a je to ta část, která ohodnocuje práci toho kterého konkrétního policisty, či hasiče!! Potom úplně ztrácí smysl idea Nového zákona - pokud tedy vůbec nějakou má... A vidím, že NOSP se za nás taky nepostavil, jen pochlebuje PP a MV. Možná je teď snaha vedení odvrátit den "D" - 26.1.07, kdy se setkáme v Praze a veřejně a důrazně tak upozorníme na aroganci pana MV, neutěšený stav v řadách normálních dělníků ulice, ať už v řadách P ČR nebo HZS. To ale nesmíme dopustit!!! - vždyť je to stále dokola - jen mazání medu kolem, slušně řečeno, úst!!!! Kluci, pojďte do toho a ukažte svoji sílu a vzdor nespravedlnosti!!!

Tady je Pitbulle alespoň vidět, že lidé co o nás rozhodují netuší, třeba jako pan PP, co je to nenároková složka platu. Jo a holky můžou jít do toho a ukázat svou sílu taky ? :-)

for M: Jasně, že ano! Omlouvám se, u nás na odd. jsou je kluci!!:-) Mě strašně rozčiluje ta arogance s jakou to přednášejí, jakoby se vlastně nic závažného nedělo, oni si snad ani nepřipouštějí ty chyby v zákoně a i v tom, že není dostatečně profinancován. A to třeba vůbec nemluvím o výjezdech pořádkových jednotek po celé ČR, vyjma SPJ asi... Jakpak nám to asi zaplatí? Je to jednoduché - podle zákona nijak! Max. po odsloužení 150 protiústavních hodin zadarmo!!!

Pane ministre,
kvuli Vam mam strzene vydaje a az budu velka ,tak si to budu pamatovat a nebudu volit ods = za sest let jste prisel o jednu volicku.