1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

prosim vas je tu nekdo z ppo z Prahy?

JE PRAVDA, ŽE SE NĚJAKÝ KOLEGA POLICISTA V CHEBU OBĚSIL? NEUNESL NOVÝ SLUŽEBNÍ ZÁKON, NEBO DEGRADACE?

Je to pravda. Po důvodu nepátrejte byl jedním z nás.

Je pravdou, že u policie je strašně důchodců, kteří sedí na židlích a ostatní pak nemohou a v minulosti nemohli postoupit. Proč mají brát dva platy. Pokud chtějí dělat u policie ať si vyberou nebo odejdou s důchodem. Nebo proč nejdou šlapat chodník, když je policistů na ulicích málo. Policie a stát chtějí šetřit tak proč ne takto?

MÁM OBAVY NEŽ VŠICHNI STAŘÍ PÁNOVÉ A DŮCHODCI ODEJDOU, ŽE UŽ TADY PRO NÁS Z ULICE NIC NEZBYDE A BUDE LEPŠÍ JÍT TAKY.

Jasně měnit, ti co sedí v kanclu budou šlapat chodník /za ty odsloužený leta šlapali málo/, mlíčňáci co šlapou teď, hned do kanceláří. Jsou chudáci zmožení.

Vážení kolegové,
Bohužel s vašim platem nic neudělám.Já mám nahrabáno a vy se třeba oběste,je mi to jedno.Proč myslíte,že mám takovou fotku.Zahleďte se do ní na 2 minuty a pochopíte.
S pozdravem Ivan Langer váš MV!!
p.s. už vás nepotřebuju

Dobrýýýý..!!! Ale smutný je, že je to pravda..:(((

kdybys ses celej ?ivot neflákal, mohl si to dotáhnout na ministra ty, tak včil nemudruj

Neoběsím se. Pokud to opravdu nezvládnu, tak mi policejní čest velí zastřelit se.

Nebylo by špatné, kdyby někdo z nás napsal do kanceláře Eurocopu( internetová adresa a kontakt zde http://www.eurocop-police.org/english/start.htm
contact@eurocop-police.org, popřípadě kontakt je na stránkách našeho odborového svazu), myslím tím anglicky a seznámil je se situací v naší policii.Když se v Praze dne 31.5.2006 konala konference EUROCOPu, tak nás jako policii moc nechválili. Kritizovali zejména vybavení a platy policistů. Co by říkali nyní? Určitě by za to stálo to vědět!!!! Chopte se toho někdo, rusky tam nemluví. Zdar

Langer umí taky RUSKY JE TO IVAN!Anglicky umí lézt do zadků....

Neboj, už to dávám dohromady. Možná by stálo za to, kdyby Jste mi napsali na mail podněty, které by jste chtěli, aby se tam objevili - sbírám to tady a na www.policista.cz, ale díky za každý nápad.

Já to vidím takto:
Proč mají mít stejné peníze /téměř/ ti policisté, kteří opravdu několikrát denně zakročují proti agresivním feťákům, arogantním lumpům apod., slouží ve velkých městech, a ti policisté, kteří slouží na odděleních 3-4 typu? Kde se téměř nic neděje. A pokud si někdo zde sloužící myslí že děje, nechť se nechá dobrovolně převelet do Plzně, Brna, Ostravy.... Myslím, že pak ztichne a bude rád v teple tam kde je.
Já to slyším a vidím, denně... není nemožné srovnat si nápad na městkých /obvodních/ ředitelstvích a na některých okresních, kde je celkový počet policistů kolem 150, tedy jen o něco málo převyšuje počet policistů systemizovaných na obvodní oddělení při MŘ...
Já vám můžu za sebe spolehlivě říct, že za 12 hodin služby si nestihnu zajít ani na WC. Ale to není stesk, porovnání si může každý, kdo má čas zde pořád naplákat, udělat sám. Jsou okresy, kde mají 4 loupeže za půl roku a okresy, kde mají 4 loupeže za půl dne.
Ale co mě více trápí, proč zde živíme důchodce na pěkných 6, 7, 8, 9 a vyšších platových třídách, kterým jde současně i důchod? Komu z nás, co jsme v produktivním věku, se to za 20 let podaří? Kdo ví, jestli tu ještě budeme.
Každému z vás držím pěsti, ať se mu daří v tom nelehkém poslání co možná nejlépe.

Z toho si nic nedělej dopravní služba má sbírat řidičáky, řešit alkohol za volantem, ukládat kauce, řešit problematiku ADR,AETR a je vůči bodovému systému napasována do 3pt. Nikoho nezajímá jestli to tu někdo dělá kvalitně 20let nebo je tu 5 měsíců. Prostě demotivace, sprostárna a lumpárna v jednom.

Je faktem, že určité rozdíly v nápadu jsou. Ale podle nového zákona Tě může na služební cestu vyslat nadřízený na jakkoliv dlouho, takže se může stát, že budou škatulata hejbejte se. Ale pokud vím, tak právě rozdíl je určován rizikovým příplatkem. To by se pak museli dělat rozdíly úplně všude a to i v ceivilním sektoru - a to díky jisté systematizaci jistě nejde. Jsme pořád přeci poldové - a mám i zkušenost, že i kolegové z menších odd. jsou zařazeni v PJ - to jen tak na okraj - v žádném případě nechci vyvolávat hádky mezi námi - to by ještě scházelo!!! Ale souhlas s těmi zkostnatělými důchodci - to je drzost, která je možná snad jen u MV!!!

no jestli se takhle bude? stresovat, tak tady nebude? ani za rok

IVANE VRAŤ SE DO RUSKA!!!!TADY JSI SKONČIL!!!!

Myslím že policejní tabulky by měli mít jn policisté ve výkonu. Ostatní zaměstnanci civilní !!! Hromada úředníků-především na PP jsou policisté v hodnostech plukovník- samí radové a vrchní radové- a o policejní práci nemají ani páru. Zaměstnat je jako civilisty !!! Funkce a hodnosti udělené těmto lidem jsou degradací těchto výsad.!!! Rozdělit policii na POLICISTY a PRACOVNÍKY U POLICIE !!!

pan Policejní prezident při nástupu do vytoužené funkce slíbil ministrovi a celé veřejnosti,. že vyžene asi polovinu lidí z prezidia do výkonu. Skutek utek...všichni tam seděj jak přikovaný, je jich tam minimálně stále stejně, ale hlavně si tam rozdávají třídy,které jsou finančně velice slušně placené. ...Jaký je rozdíl mezi vrátným na PP a OŘ...v třídách a penězích. Jaký je rozdíl mezi ředitelem OŘ a nějakým joudou z PP?.-..velkej,ale v tabulkách PP je lépe hodnocenej ten jouda...Práce SKPV na PP je sice celorepubliková,ale to neznamená, že náročnější ale přesto lépe hodnocená...Tady to je o tom, kdo urve vyšší tabulku. A na PP jsou ty nejlepší. Bohužel ne vždy se správnými lidmi a je jich MOC. Je tam plno důchodců a zkostnatělejch byrokratů. Vyházet většinu z nich do výkonu ať dělaj. Do vyšších platových tříd ..od 9.tř nahoru jen ty kdo si to opravdu zaslouží !!!

Nestyď se dodat, že 9. třídu si zasloužíš TY. Už umíš vypsat pokutové bloky ?

Tak potrefená husa se ozvala. A způsob odezvy svědčí také o úrovni:-))

Z toho mi vyplývá, že jakmile si nějaký polda udělá VŠ, prokáže své schopnosti a dostane se na to Vaše prezidium, tak je ho potřeba "zcivilnit"? Já jsem 1 x v životě platil pokutu, ale 3 x mi bylo vykradeno auto.To jednání na policejní stanici od "příslušníků" bylo šílené a už to nechci zažít. Jejich ochota, pochopení, vyjadřovací schopnosti a pravopis byl vždy odporný.

Policie jako Titanic se tento rok potopí, nebo jí ten nový zákon tak poškodí, že nebudé schopna plout dál.

Naprosto s tebou kolego souhlasím. Peněz by bylo spousta, jen je problém v jejích rozdělování. Ta velká "hromádka", co ji dostanou v Praze se dost zmenšuje s každým metrem vzdalujícím se od tohoto města a PP. Bohužel se z té hromádky ještě ke všemu rozdává hlavně těm, co už nyní mají dostatek. Prostě je zřejmě pravidlem, přidat víc těm, co nemají už teď málo a jen lehce "přisypat" těm "poskokům", jakými pro vrchnost na Policejním prezídiu jsme. Ale o tom můžem povídat pořád a pořád...U "hromádky" sedí lidé s jinými názory..Ale důležité je neohýbat hřbet a ukázat alespoň malinko, že nejsme jen ovce...

Milan - souhlas
...tak nějak jsem to taky myslel...

Zestránek MV "Závěry z jednání ministra vnitra, policejního prezidenta, generálního ředitele HZS ČR s vedením odborových organizací k účinnosti nového služebního zákona


Ministr vnitra Ivan Langer hovoří o průběhu schůzky - zvukový záznam z briefingu
Přepis textu:

Považuji tu schůzku za velmi užitečnou, navzájem se obohacující. Jsem přesvědčen o tom, že některé mýty, které provází náběh služebního zákona, byly rozptýleny. Myslím si, že na celou řadu věcí máme naprosto shodné názory. Z mého pohledu jsem jednoznačně garantoval, že roční příjem v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 bude vyšší u příslušníků bezpečnostních sborů. Jednoznačně jsme se shodli na tom, že je to tak významná událost, že posílíme komunikaci a informovanost všech příslušníků, zejména tedy Policie a Hasičského záchranného sboru a dohodli jsme se na pravidelných schůzkách v tomto roce, abychom postupně zjišťovali, jak probíhá to narovnávání jednotlivých platů v jednotlivých bezpečnostních sborech tak, aby platila ta teze číslo jedna, tedy že roční příjem příšlušníků v tomto roce bude vyšší. Další věcí, na které jsme se shodli bylo srovnávat srovnatelné a srovnávat tedy platový výměr s platovým výměrem nikoliv plat s platovým výměrem a jestliže garantuji že roční příjem bude vyšší, znamená to že dojde postupně k navyšování toho příjmu zejména u těch příslušníků, u kterých významnou část platu tvoří ta nadtarifní složka mzdy, tedy příplatky za přesčasy, protože ty začnou čerpat tyto příplatky někdy na přelomu března, dubna. Vedle toho jsme si také řekli, že vedle těch jakoby mínusových věcí v zákoně existuje celá řada pozitivních věcí a že i tito příslušníci velmi dobře ví, nebo měli by vědět, že došlo ke zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně, to znamená že dřívěji vyčerpají těch 150 hodin, že mají navíc 5 dnů dovolené, že u čtyřicátníků existuje 14denní ozdravný pobyt, to znamená, když si dáte všechny ty klady a „zápory“ na misky vah, potom ty klady jednoznačně převažují, než v roce 2006."

To si z nás děláte legraci, nebo jste optravdu až tolik mimo realitu?

Ty vaše misky vah jsou nějak pochromaný, ně?
To co vy píšete je pěkná hloupost, to že mi klesnul plat, je fakt ! A at mi nikco netvrdí, že mi to dorovnají odměnama, tomu prostě neuvěřim. A přesčasy? U nás na oddělení, když bych se náhodou blížil k 150 odpracovaným zeleným hodinám, tak mě raději na žádnej přesčas nedaj jenom aby mi to nemuseli zaplatit. Tak to prostě chodí, ale to vysoké vedení nemůže vědět, jak to chodí, protože vše říděj z kanceláře a o přímém výkonu službu mají jen zkreslený obrázek.

To se zas p. Langer předvedl - v tom přepisu mluví nesouvislými větami navzájem si odporujícími!! Je to snůška blbostí!!

at se probere ze sna at si tech 5dni RD vezme a vrati mi 2500,- ozdravny pobyt?? kde to vycetl..? zkrácení doby o 2,5 hod.? to fakt pocitim kdyz se vracim z eskort i o 4hod. dyl.. a 150h. nam bylo vedenim jasne receno ze vycerpany budou at se na to pripravime a pri prekroceni se bude vybirat nahr.volno-penize pry nejsou a nebudou... porad nevidim ty pozitiva... pockat ja si nenasadil ruzove bryle.. hm... tady je chyba!!

" u čtyřicátníků existuje 14 denní ozdravný pobyt ".Jestli tím myslel tzv. rehabilitaci, tak pokud vím bylo věkové hledisko zrušeno a jedinou podmínkou je minimálně 15 let služby u PČR.