Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Jak je možné, že někdo ve stejné funkci, se stejnou pracovní náplní, stejnou .... a dokonce menší dobou praxe, neodpovídajícím vzděláním je na vyšší TT. Kamaradschaft stále funguje. Pochopil bych kdyby někomu dali vyšší osobní, ale TT musí mít přeci stejnou. Co je to za lumpárnu. Samozřejmě, že se potom bude hledat tisíc důvodů, proč je na vyšší třídě. MV prý hodí balík TT a řeknou tady míte 10 5.TT a 4 6.TT. Kde to jsme, licitovaný mariáš?

Ty konflikty a nepokoje na pracovištích teprve začnou. Končí kamarádství začíná boj o pozice a podlézání-to je kariérní paskvil zvaný řád.

Já myslím,že je to v celé republice stejné a Policie ČR je opravdu rodinný podnik viz. OŘ Olomouc, zaměstnávání rodinných příslušníků- ředitel, zástupce ředitele, vedoucí OHS apod. Co se týká ustanovení policistů na funkci, tak tady to byla opět fraška, protože řiťolezci a oblíbení byli ustanoveni na funkce, o kterých by se jim ani nezdálo, byť nic neumí, nemají vzdělání apod., ale policista s odslouženými roky, zkušenostmi a vzděláním je několik TT pod nimi, bohužel se tomu nedivím, protože už dávno jsem si o tom (bordelu) a rodinném podniku s.r.o. nazývaném Policie ČR udělal obrázek.

Tady někdo velmi lže a já to nejsem.
I. u řadových policistů došlo k propadu příjmu, řádově o tisíce korun,
II. snížený fond pracovní doby je pro tvz. kancelářský, směnaři jsou na tom stejně,
III. nevím, proč mají policisté na "ulici" stejné rizikové ohodnocení jako ti v kanceláři
IV. 150 hod. zdama budou sloužit jenom ti "na ulici",
V. tady to nedopadne dobře,
VI. ještě, že už odcházím.
Nasledanou.

omlouvám se za překlepy ( za chybějící písmenka), mám špatnou klávesnici.

Dneska jsme to probírali v práci a došli jsme k závěru, že když musíme odpracovat všechny státní svátky, které dělají za rok 90 hodin a k tomu 150 hodin na oltář vlasti tak to je těch 10% co máme za směnost a kde je pak kompenzace za noční směny, soboty a neděle.

MÁŠ PRAVDU JÁ TAKY KONČÍM TENHLE MIZERNÝ ZÁKON VŮBEC NEMYSLÍ NA TY DOLE. JEDINĚ S BIČEM. NECHÁPU JAK NĚCO TAKOVÉHO MOHLO SPATŘIT SVĚTLO SVĚTA PO DVOU ODLOŽENÍ.

já nemám ani tu směnost a jsem ve 3 PT denně na silnici

ahoj Justičáci,dodneska jsme nedostali PLAŤÁKY!!!!!Pánové z GŘ jsou asi na FOTBALE.!!!!!!!

Ale ale, jakpak by Luďek mohl hrát fotbálek, když si na zotavovně polámal nožičku. Už chápu ten jeho diferák : 6.000,- Kč ono si píchnout do zadku tu generálskou šavli taky není žádný med :o)))))))

Neví někdo jak je to s těma hodnostma? Vrchní inspektor = nprap., je to jeho označení, ale kolega je ppor. To potom pro jednu funkci je několik označení?
Nebylo by lepší to hodnostní označení úplně zrušit a bude platit jenom funkce? Jenže to by na PP nemohl mít někdo třeba generálskou hodnost. Také se mě zamlouvá hodnost brigádní generálka.¨- pro ženu. Hodnosti jsou i v ženském rodě. Vyznívá to jako generální úklid formou nějaké brigády.

Pokud má ppor. pak má příplatek za vedení - třeba vedoucí OHS, bez příplatku vrchní inspektor třeba na OOP je nprap. a nemá příplatek za vedení. Doporučuji přečíst zákon.

KDYŽ ŘADOVÍ POLICAJTI DOPADLI TAKTO, TAK SNAD PAN MINISTR DODRŽÍ SLOVO A ROZPRÁŠÍ POLICEJNÍ PREZIDIUM.

To je to avizované zcivilnění hodností, ten brigádní generál a další :-)

Prosím o radu - když si napíšu žádost o přeložení, nevíte do jaké doby mi musí odpovědět? Podal jsem si žádost na jinou skupinu a to dne 9.11.06 a do současné doby jsem nebyl vyrozuměn. Kde to najdu a můžu si stěžovat? Nepovažuje se to jako za kladné vyřízení, když mě nevyrozuměli v termínu? Díky moc

Domnívám se, že je to stejné jak ve správním řízení tedy 30 dní.

pro xy
V jaké si teď třídě? Teď po 1.1. platí kariéní řád. Místo kam žádáš musí být volné. Do nejvýš 4TT se ustavuje po uvážení funkcionáře po nabídnutí místa nezařazeným, případně žádajícím o přeložení. Pokud žádáš na 5TT ze 4TT, tak místo nejdříve nabídnou nezařazeným v celé republice až když neobsadí v rámci přesunů ve třídě, tak se vypíše výběrové řízení. Přečti si zákon !!! Pokud tě nově nezařadili k 1.1. tam, kam jsi žádal, TAK TEĎ TO NEBUDE ŽÁDNÁ SRANDA!!!

Kolegové z justičky.Vy aspoň víte na čem jste.My jsme do dnešního dne plaťáky nedostali.

Jak kde, já ho taky ještě neviděl :o/

http://statorg.cmkos.cz/news/011206NV_tarify_bezp_sbory/011206NV _tarify_bezp_sbory.html

No jenom jestli je to správně, já plaťák ještě neviděl.

Vážený pane ministře,

ve vší slušnosti Vás žádám, vlastně prosím, zrušte toto DF.

Nic dobrého zde z toho nekouká. Jestliže jsou ostatní občané již tak naštvaní na policisty, tato stoka která zde je, policii v jejich očích nijak nepomůže. Ba naopak.

Bohužel, podobné to je i v případě našich vrcholných politiků s jejich nehoráznou finanční nenažraností. Platy mají být podle odvedené práce. Když to sám zvážíte, dojdete k poznání ke kterému jsem dospěl já. Platy poslanců a současné pseudovlády dejte řadovým policistům a dalším potřebným a můžete pobírat jejich platy. Je to hloupost co, to by tam z vás nikdo nezůstal.

Vážení kolegové, prosím Vás, zachovejte chladnou hlavu a chovejte se jako profesionálové, kteří se v životě dokážou vyrovnat a poprat s každou situací. Nezesměšňujte sebe i své kolegy, potažmo celou Policii ČR. Neboť občan civilista, který čte tyto příspěvky, se musí právem zlobit. Musíte si uvědomit, že o práci policisty, hlavně toho na ulici, neví skoro nic. Má úplně jiné představy, což mu nemůžeme mít za zlé. Pokud se vcítíte do jeho situace, pak pochopíte, že člověk, kterého jednou přepadli, dvakrát mu vykradli auto a jednou byt a Policie ČR nic nevyšetřila, zaplatil pokutu za rychlost, za pásy, za světla, a on si pak přečte tohle tady, tak co si asi o nás pomyslí? My jsme tu pro veřejnost a zlobte se nebo ne, ona si nás platí. Ano, je to tak. My se musíme snažit, aby právě občan a celá veřejnost byla s naší prací spokojena, to je naše vizitka. Tady je třeba připomenout, že management Policie ČR v tomto směru nečiní zhola nic, žádná reklama, žádné zveřejnění dobře vykonaných akcí, zachráněných hodnot, životů, zachycených pachatelů, vypátraných kradených věcí a vrácení jejich majitelům, zveřejnění děkovných dopisů, atd. atd. Určitě by toho bylo dost. Ať veřejnost vidí, že policisti jen nestojí za bukem, kde lapají řidiče a dávají pokuty a promiňte mi, "buzerují". Místo toho je každý den v televizi minimálně jeno pochybení policisty, nebo špatně provedený zákrok. Snažme se, aby těchto věcí bylo co nejméně a bylo víc dobré práce vykonané pro tuto společnost. Vykonali jsme jí dost, je třeba o tom přesvědčit i veřejnost. S její podporou se dá víc vyřešit. Ne tím, co tu někteří předvádějí. Nebuďme za uplakánky. Také jsem si pohoršil. Mám ženu, která jako účetní vydělává 8 tisíc čistého a mám malou dcerku. Taky splácím půjčky. Ale přežiju to, někteří lidé nemají ani polovinu co já. Držme při sobě a snažme se, aby tahle Policie za něco stála. Vím, že jde o princip, ale je třeba zvolit vhodnou cestu jak dosáhnot svého cíle. Naše pracovní podmínky nestojí za nic, co si budeme nalhávat. Ať už se jedná o zákony, nesmyslné nařízení, vedení Policie. My musíme v prvé řadě přesvědčit veřejnost, že jsme v právu. Pro nás je hlavní cíl spokojený občan. Je to např. ten, který Vám za uloženou pokutu poděkuje. Nesmějte se, není to takový problém. Svými nářky zde prezentovanými s pravopisnými chybami nikoho nepřesvědčíte.

Čau Michale, částečně s tebou souhlasím a to v tom směru, že by jsme k sobě měli být slušní a neměli se navzájem urážet. Je úplně jedno jestli některý z nás slouží déle a jiný zase kratší dobu, podstatné je to, že musíme všichni držet spolu a ke všem občanům, ať už nám drží palce či jsou proti nám se chovat slušně. V čem však s tebou nesouhlasím je to, že si máme klidně nechat sahat na peníze a tvářit se jako by se nic nestalo. Já sloužím soboty, neděle, noční a samozřejmě i pokud na mě vyjde svátek a to všechno mám podle tebe sloužit zadarmo a ještě se dívat jak pantáti na prezidiu berou statísíce ročně. To ti připadá spravedlivé, jak to mám vysvětlit manželce a dětem, že jdu do práce za kterou nemám zaplaceno. Nejde mi o to, aby nám nekonečně narůstal plat, ale o to aby nám zaplatili alespoň to co si odsloužíme.

nemyslel jsem to ta, že si máme nechat líbit, že jsme šli s platem dolů. Myslel jsem to tak, abysme přesvědčili ostatní, že si zasloužíme lepší podmínky. Vedení Policie ČR jsme ukradený, stejně tak poslancům, pokud jim zrovna k něčemu nepomůžeme. Nám pomůže jedině veřejnost, která podle našeho obrazu bude volit, tlačit na poslance a požadovat pro ty, kteří ji ochraňují a pomáhají ji odpovídající podmínky.

Je to především vizitka našeho vedení, že neumí prodat naší dobrou a každodenní práci. Špatná komunikace s medii a další aspekty. Co se týče platu tak se nediv, že si mnoho kolegů stěžuje, když za stejnou práci a někde i za více práce, protože chybí lidi a někdo tu práci musí udělat budou brát menší peníze.

Milý kolego...píšeš krásně...buď jsi jeden z mála idealistů (kterým sice fandím, ale kteří v naší společnosti nepřežijí), nebo jsi svůj příspěvek zpracoval na objednávku někoho komu taková otevřenost nanejvýš vadí. O tom, že mezi námi je spousta kolegů nižšího intelektu (kolegové nižšího intelektu prominou) se nemusíme přesvědčovat. Ale polož si otázku proč tomu tak je... proč se k nám nehrnou kvalitní lidé, proč nevyhazujeme ty, kteří měli být již dávno vyhozeni (a proč odcházejí s výsluhami). Proč utíkají ti, o které by jsme jako organizace měli bojovat. Proč kdejaký lump má právo na presumpci neviny a polda je automaticky nejen veřejností, ale i vlastním vedením okamžitě odsouzen. Proč, místo aby jsme se prezentovali tím co umíme, co nám jde, co se nám povede tak sami (míněno tím naši firmu) na sebe pliveme, a kydáme špínu. Zažil jsi situaci, kdy by se vedení policie za své muže postavilo před nespravedlivým útokem médií? To chceš změnit na ulici? Jsi opravdu idealista. Trochu ti to i závidím. O nesmyslnosti systému, pracovních podmínkách, či tunách nařízení píšeš..to změníš na ulici? A co ta spopusta "referentů", kterých jediná činnost je vymýšlet nesmyslnou administrativu pro "ty dole"? To taky změníš na ulici? Asi ne. Uvědom si jedno. Tady nejde o peníze (o ně nejde vždy v první řadě:-) Tady jde o sliby, které nesplnili, tady jde o zhoršení "podmínek" v zákoně, které mělo být vykompenzováno platy, tady jde o slušnost ke svým zaměstnancům o slušnost, kterou stát, zákonodárci, politici, vedení PČR pošlapalo. Média masírovala veřejnost jak si polepšíme. Nechtěli jsme si polepšit. Akceptovali jsme to - zpřísníme zákon a vykompenzujeme to platy a konečně snad přitáhneme do policie kvalitní lidi. Zavede se kariérní řád... Jak to dopadlo posuď sám.

Ahoj Ivánku, tak jsi se sem přišel podívat a něco jsi napsal? Opravdu krásný článek.

Situace je taková,že já jako dopravní policista nejsem ani zařazen do směného provozu a po necelých 10 let služby budu brát neskutečnou almužnu.A to pořád poslouchám jak můj šéf brečí jak sloužil zadarmo.já vám řeknu jak sloužil zadarmo.NASTOUPIL ZA HLUBOKÉ TOTALITY A DOSTAL BYT A JEŠTĚ K TOMU BRAL PLAT O KTERÉM BY SE DĚLNÍKOVI MOHLO JEN ZDÁT A ČEHO JSME SE DOČKALI ŽE PO 32 LETCH SLUŽBY ON JAKO ZÁSTUPCE DOPRAVKY MÁ 45000KČ HRUBÉHO A BUDE BREČET DÁL ŽE NIC NEMÁ.pO NOVÉM ROCE MU BUDE CHODIT KAŽDÝ MĚSÍC SVÝSLUHA 22000kČ A BUDE SE NÁM VÁŽENÍ OBYČEJNÍ KOLEGOVÉ SMÁT.TO JE SPROSTÝ VÝSMĚCH JAK NÁM TAK OPĚT OBYČEJNÉMU ČLOVĚKU.JÁ ABYCH DĚLAL JAKO KO- 150 HODIN ZADARMO A BRAL JSEM ZA TO 16500KČ ČISTÉHO,TAK TO TEDY NE.JÁ OSBNĚ KONČÍM A JDU DO CIVILU,PROTOŽE U TOHOHLE SPOLKU NÁS DOBRÉHO NEČEKÁ VŮBEC NIC.jSEM ZVĚDAVEJ JAK SI TEN BLBEČEK LANGRU PORADÍ PROTOŽE NIKDO NOVÝ NENASTOUPÍ A ZA PODMÍNEK,ŽE BUDE MÍT PRACOVNÍ SMLOUVU AN DOBU URČITOU.JSOU TO SPROS´TÁCI,KTEŘÍ SI Z TOHO UDĚLALI RODINÝ PODNIK.KLACEK NA VÁS VY GAUNEŘI.ČEST.

Bohužel taková je skutečnost a lidé ve výkonu budou jenom na černé listině. Snad je lepší si najít práci bez sobot, nedělí, nočních a s čistou hlavou. Nechat se urážet a vyhrožovat od lidí venku i vedoucích nestojí za to.

Máš pravdu! Ja jsem to zabalil 31.12.2006 (odslouženo 13 let) A udělal jsem moc dobře!!! Mám dobrou práci chovaj se ke mě jako k člověku a ještě budu mít rentu. Ani si na ti HNUSNÝ gumy nevzpomenu! Utečte co nejdřiv! Jenom vám kecaj! Časem všechno zruší,protože managment je moooc dobře zaplacenej. Ps: A POZOR NA NĚ,ONI VÁS CHTĚJ OBLBNOUT! SLIBUJOU A NIKDY NESPLNÍ VŮBEC NIC! JENOM POŘÁD KECAJ,ŽE VÁM PŘIDAJ A ONO VELKÝ HOVNO!!! PROSTĚ SPOLÉHAJ NA TO ŽE VÁS ČASEM POSTUPNĚ ZPRACUJOU PO JEDNOM. VYHROŽOVAT TO JIM JDE MOC DOBŘE! ALE ABY PŘIJELI POPŘÁT K NOVÉMU ROKU A VYSVĚTLIT NÁM CO BUDE TO NE!! PŘIJEDOU AŽ S KŘÍŽKEM PO FUNUSE A PAK JENOM POŘÁD MELOU DOKOLA JAK VÁM PŘIDAJ! CHCE SE MI Z TĚCH VYCHCANEJCH GUMÁKŮ BLEJT!!!!

Plně chápu tvůj pocit jsem na tom úplně stejně. Nedělám nic jiného než si hledám práci, je to velká rána pro lidi na ulici. A k bodovému systému se 3 PT opravdu degradující a ponižující.