1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Jak je možné, že někdo ve stejné funkci, se stejnou pracovní náplní, stejnou .... a dokonce menší dobou praxe, neodpovídajícím vzděláním je na vyšší TT. Kamaradschaft stále funguje. Pochopil bych kdyby někomu dali vyšší osobní, ale TT musí mít přeci stejnou. Co je to za lumpárnu. Samozřejmě, že se potom bude hledat tisíc důvodů, proč je na vyšší třídě. MV prý hodí balík TT a řeknou tady míte 10 5.TT a 4 6.TT. Kde to jsme, licitovaný mariáš?

Ty konflikty a nepokoje na pracovištích teprve začnou. Končí kamarádství začíná boj o pozice a podlézání-to je kariérní paskvil zvaný řád.

Já myslím,že je to v celé republice stejné a Policie ČR je opravdu rodinný podnik viz. OŘ Olomouc, zaměstnávání rodinných příslušníků- ředitel, zástupce ředitele, vedoucí OHS apod. Co se týká ustanovení policistů na funkci, tak tady to byla opět fraška, protože řiťolezci a oblíbení byli ustanoveni na funkce, o kterých by se jim ani nezdálo, byť nic neumí, nemají vzdělání apod., ale policista s odslouženými roky, zkušenostmi a vzděláním je několik TT pod nimi, bohužel se tomu nedivím, protože už dávno jsem si o tom (bordelu) a rodinném podniku s.r.o. nazývaném Policie ČR udělal obrázek.

Tady někdo velmi lže a já to nejsem.
I. u řadových policistů došlo k propadu příjmu, řádově o tisíce korun,
II. snížený fond pracovní doby je pro tvz. kancelářský, směnaři jsou na tom stejně,
III. nevím, proč mají policisté na "ulici" stejné rizikové ohodnocení jako ti v kanceláři
IV. 150 hod. zdama budou sloužit jenom ti "na ulici",
V. tady to nedopadne dobře,
VI. ještě, že už odcházím.
Nasledanou.

omlouvám se za překlepy ( za chybějící písmenka), mám špatnou klávesnici.

Dneska jsme to probírali v práci a došli jsme k závěru, že když musíme odpracovat všechny státní svátky, které dělají za rok 90 hodin a k tomu 150 hodin na oltář vlasti tak to je těch 10% co máme za směnost a kde je pak kompenzace za noční směny, soboty a neděle.

MÁŠ PRAVDU JÁ TAKY KONČÍM TENHLE MIZERNÝ ZÁKON VŮBEC NEMYSLÍ NA TY DOLE. JEDINĚ S BIČEM. NECHÁPU JAK NĚCO TAKOVÉHO MOHLO SPATŘIT SVĚTLO SVĚTA PO DVOU ODLOŽENÍ.

já nemám ani tu směnost a jsem ve 3 PT denně na silnici

ahoj Justičáci,dodneska jsme nedostali PLAŤÁKY!!!!!Pánové z GŘ jsou asi na FOTBALE.!!!!!!!

Ale ale, jakpak by Luďek mohl hrát fotbálek, když si na zotavovně polámal nožičku. Už chápu ten jeho diferák : 6.000,- Kč ono si píchnout do zadku tu generálskou šavli taky není žádný med :o)))))))

Neví někdo jak je to s těma hodnostma? Vrchní inspektor = nprap., je to jeho označení, ale kolega je ppor. To potom pro jednu funkci je několik označení?
Nebylo by lepší to hodnostní označení úplně zrušit a bude platit jenom funkce? Jenže to by na PP nemohl mít někdo třeba generálskou hodnost. Také se mě zamlouvá hodnost brigádní generálka.¨- pro ženu. Hodnosti jsou i v ženském rodě. Vyznívá to jako generální úklid formou nějaké brigády.

Pokud má ppor. pak má příplatek za vedení - třeba vedoucí OHS, bez příplatku vrchní inspektor třeba na OOP je nprap. a nemá příplatek za vedení. Doporučuji přečíst zákon.

KDYŽ ŘADOVÍ POLICAJTI DOPADLI TAKTO, TAK SNAD PAN MINISTR DODRŽÍ SLOVO A ROZPRÁŠÍ POLICEJNÍ PREZIDIUM.

To je to avizované zcivilnění hodností, ten brigádní generál a další :-)

Prosím o radu - když si napíšu žádost o přeložení, nevíte do jaké doby mi musí odpovědět? Podal jsem si žádost na jinou skupinu a to dne 9.11.06 a do současné doby jsem nebyl vyrozuměn. Kde to najdu a můžu si stěžovat? Nepovažuje se to jako za kladné vyřízení, když mě nevyrozuměli v termínu? Díky moc

Domnívám se, že je to stejné jak ve správním řízení tedy 30 dní.

pro xy
V jaké si teď třídě? Teď po 1.1. platí kariéní řád. Místo kam žádáš musí být volné. Do nejvýš 4TT se ustavuje po uvážení funkcionáře po nabídnutí místa nezařazeným, případně žádajícím o přeložení. Pokud žádáš na 5TT ze 4TT, tak místo nejdříve nabídnou nezařazeným v celé republice až když neobsadí v rámci přesunů ve třídě, tak se vypíše výběrové řízení. Přečti si zákon !!! Pokud tě nově nezařadili k 1.1. tam, kam jsi žádal, TAK TEĎ TO NEBUDE ŽÁDNÁ SRANDA!!!

Kolegové z justičky.Vy aspoň víte na čem jste.My jsme do dnešního dne plaťáky nedostali.

Jak kde, já ho taky ještě neviděl :o/

http://statorg.cmkos.cz/news/011206NV_tarify_bezp_sbory/011206NV _tarify_bezp_sbory.html

No jenom jestli je to správně, já plaťák ještě neviděl.

Vážený pane ministře,

ve vší slušnosti Vás žádám, vlastně prosím, zrušte toto DF.

Nic dobrého zde z toho nekouká. Jestliže jsou ostatní občané již tak naštvaní na policisty, tato stoka která zde je, policii v jejich očích nijak nepomůže. Ba naopak.

Bohužel, podobné to je i v případě našich vrcholných politiků s jejich nehoráznou finanční nenažraností. Platy mají být podle odvedené práce. Když to sám zvážíte, dojdete k poznání ke kterému jsem dospěl já. Platy poslanců a současné pseudovlády dejte řadovým policistům a dalším potřebným a můžete pobírat jejich platy. Je to hloupost co, to by tam z vás nikdo nezůstal.

Vážení kolegové, prosím Vás, zachovejte chladnou hlavu a chovejte se jako profesionálové, kteří se v životě dokážou vyrovnat a poprat s každou situací. Nezesměšňujte sebe i své kolegy, potažmo celou Policii ČR. Neboť občan civilista, který čte tyto příspěvky, se musí právem zlobit. Musíte si uvědomit, že o práci policisty, hlavně toho na ulici, neví skoro nic. Má úplně jiné představy, což mu nemůžeme mít za zlé. Pokud se vcítíte do jeho situace, pak pochopíte, že člověk, kterého jednou přepadli, dvakrát mu vykradli auto a jednou byt a Policie ČR nic nevyšetřila, zaplatil pokutu za rychlost, za pásy, za světla, a on si pak přečte tohle tady, tak co si asi o nás pomyslí? My jsme tu pro veřejnost a zlobte se nebo ne, ona si nás platí. Ano, je to tak. My se musíme snažit, aby právě občan a celá veřejnost byla s naší prací spokojena, to je naše vizitka. Tady je třeba připomenout, že management Policie ČR v tomto směru nečiní zhola nic, žádná reklama, žádné zveřejnění dobře vykonaných akcí, zachráněných hodnot, životů, zachycených pachatelů, vypátraných kradených věcí a vrácení jejich majitelům, zveřejnění děkovných dopisů, atd. atd. Určitě by toho bylo dost. Ať veřejnost vidí, že policisti jen nestojí za bukem, kde lapají řidiče a dávají pokuty a promiňte mi, "buzerují". Místo toho je každý den v televizi minimálně jeno pochybení policisty, nebo špatně provedený zákrok. Snažme se, aby těchto věcí bylo co nejméně a bylo víc dobré práce vykonané pro tuto společnost. Vykonali jsme jí dost, je třeba o tom přesvědčit i veřejnost. S její podporou se dá víc vyřešit. Ne tím, co tu někteří předvádějí. Nebuďme za uplakánky. Také jsem si pohoršil. Mám ženu, která jako účetní vydělává 8 tisíc čistého a mám malou dcerku. Taky splácím půjčky. Ale přežiju to, někteří lidé nemají ani polovinu co já. Držme při sobě a snažme se, aby tahle Policie za něco stála. Vím, že jde o princip, ale je třeba zvolit vhodnou cestu jak dosáhnot svého cíle. Naše pracovní podmínky nestojí za nic, co si budeme nalhávat. Ať už se jedná o zákony, nesmyslné nařízení, vedení Policie. My musíme v prvé řadě přesvědčit veřejnost, že jsme v právu. Pro nás je hlavní cíl spokojený občan. Je to např. ten, který Vám za uloženou pokutu poděkuje. Nesmějte se, není to takový problém. Svými nářky zde prezentovanými s pravopisnými chybami nikoho nepřesvědčíte.

Čau Michale, částečně s tebou souhlasím a to v tom směru, že by jsme k sobě měli být slušní a neměli se navzájem urážet. Je úplně jedno jestli některý z nás slouží déle a jiný zase kratší dobu, podstatné je to, že musíme všichni držet spolu a ke všem občanům, ať už nám drží palce či jsou proti nám se chovat slušně. V čem však s tebou nesouhlasím je to, že si máme klidně nechat sahat na peníze a tvářit se jako by se nic nestalo. Já sloužím soboty, neděle, noční a samozřejmě i pokud na mě vyjde svátek a to všechno mám podle tebe sloužit zadarmo a ještě se dívat jak pantáti na prezidiu berou statísíce ročně. To ti připadá spravedlivé, jak to mám vysvětlit manželce a dětem, že jdu do práce za kterou nemám zaplaceno. Nejde mi o to, aby nám nekonečně narůstal plat, ale o to aby nám zaplatili alespoň to co si odsloužíme.

nemyslel jsem to ta, že si máme nechat líbit, že jsme šli s platem dolů. Myslel jsem to tak, abysme přesvědčili ostatní, že si zasloužíme lepší podmínky. Vedení Policie ČR jsme ukradený, stejně tak poslancům, pokud jim zrovna k něčemu nepomůžeme. Nám pomůže jedině veřejnost, která podle našeho obrazu bude volit, tlačit na poslance a požadovat pro ty, kteří ji ochraňují a pomáhají ji odpovídající podmínky.

Je to především vizitka našeho vedení, že neumí prodat naší dobrou a každodenní práci. Špatná komunikace s medii a další aspekty. Co se týče platu tak se nediv, že si mnoho kolegů stěžuje, když za stejnou práci a někde i za více práce, protože chybí lidi a někdo tu práci musí udělat budou brát menší peníze.

Milý kolego...píšeš krásně...buď jsi jeden z mála idealistů (kterým sice fandím, ale kteří v naší společnosti nepřežijí), nebo jsi svůj příspěvek zpracoval na objednávku někoho komu taková otevřenost nanejvýš vadí. O tom, že mezi námi je spousta kolegů nižšího intelektu (kolegové nižšího intelektu prominou) se nemusíme přesvědčovat. Ale polož si otázku proč tomu tak je... proč se k nám nehrnou kvalitní lidé, proč nevyhazujeme ty, kteří měli být již dávno vyhozeni (a proč odcházejí s výsluhami). Proč utíkají ti, o které by jsme jako organizace měli bojovat. Proč kdejaký lump má právo na presumpci neviny a polda je automaticky nejen veřejností, ale i vlastním vedením okamžitě odsouzen. Proč, místo aby jsme se prezentovali tím co umíme, co nám jde, co se nám povede tak sami (míněno tím naši firmu) na sebe pliveme, a kydáme špínu. Zažil jsi situaci, kdy by se vedení policie za své muže postavilo před nespravedlivým útokem médií? To chceš změnit na ulici? Jsi opravdu idealista. Trochu ti to i závidím. O nesmyslnosti systému, pracovních podmínkách, či tunách nařízení píšeš..to změníš na ulici? A co ta spopusta "referentů", kterých jediná činnost je vymýšlet nesmyslnou administrativu pro "ty dole"? To taky změníš na ulici? Asi ne. Uvědom si jedno. Tady nejde o peníze (o ně nejde vždy v první řadě:-) Tady jde o sliby, které nesplnili, tady jde o zhoršení "podmínek" v zákoně, které mělo být vykompenzováno platy, tady jde o slušnost ke svým zaměstnancům o slušnost, kterou stát, zákonodárci, politici, vedení PČR pošlapalo. Média masírovala veřejnost jak si polepšíme. Nechtěli jsme si polepšit. Akceptovali jsme to - zpřísníme zákon a vykompenzujeme to platy a konečně snad přitáhneme do policie kvalitní lidi. Zavede se kariérní řád... Jak to dopadlo posuď sám.

Ahoj Ivánku, tak jsi se sem přišel podívat a něco jsi napsal? Opravdu krásný článek.

Situace je taková,že já jako dopravní policista nejsem ani zařazen do směného provozu a po necelých 10 let služby budu brát neskutečnou almužnu.A to pořád poslouchám jak můj šéf brečí jak sloužil zadarmo.já vám řeknu jak sloužil zadarmo.NASTOUPIL ZA HLUBOKÉ TOTALITY A DOSTAL BYT A JEŠTĚ K TOMU BRAL PLAT O KTERÉM BY SE DĚLNÍKOVI MOHLO JEN ZDÁT A ČEHO JSME SE DOČKALI ŽE PO 32 LETCH SLUŽBY ON JAKO ZÁSTUPCE DOPRAVKY MÁ 45000KČ HRUBÉHO A BUDE BREČET DÁL ŽE NIC NEMÁ.pO NOVÉM ROCE MU BUDE CHODIT KAŽDÝ MĚSÍC SVÝSLUHA 22000kČ A BUDE SE NÁM VÁŽENÍ OBYČEJNÍ KOLEGOVÉ SMÁT.TO JE SPROSTÝ VÝSMĚCH JAK NÁM TAK OPĚT OBYČEJNÉMU ČLOVĚKU.JÁ ABYCH DĚLAL JAKO KO- 150 HODIN ZADARMO A BRAL JSEM ZA TO 16500KČ ČISTÉHO,TAK TO TEDY NE.JÁ OSBNĚ KONČÍM A JDU DO CIVILU,PROTOŽE U TOHOHLE SPOLKU NÁS DOBRÉHO NEČEKÁ VŮBEC NIC.jSEM ZVĚDAVEJ JAK SI TEN BLBEČEK LANGRU PORADÍ PROTOŽE NIKDO NOVÝ NENASTOUPÍ A ZA PODMÍNEK,ŽE BUDE MÍT PRACOVNÍ SMLOUVU AN DOBU URČITOU.JSOU TO SPROS´TÁCI,KTEŘÍ SI Z TOHO UDĚLALI RODINÝ PODNIK.KLACEK NA VÁS VY GAUNEŘI.ČEST.

Bohužel taková je skutečnost a lidé ve výkonu budou jenom na černé listině. Snad je lepší si najít práci bez sobot, nedělí, nočních a s čistou hlavou. Nechat se urážet a vyhrožovat od lidí venku i vedoucích nestojí za to.

Máš pravdu! Ja jsem to zabalil 31.12.2006 (odslouženo 13 let) A udělal jsem moc dobře!!! Mám dobrou práci chovaj se ke mě jako k člověku a ještě budu mít rentu. Ani si na ti HNUSNÝ gumy nevzpomenu! Utečte co nejdřiv! Jenom vám kecaj! Časem všechno zruší,protože managment je moooc dobře zaplacenej. Ps: A POZOR NA NĚ,ONI VÁS CHTĚJ OBLBNOUT! SLIBUJOU A NIKDY NESPLNÍ VŮBEC NIC! JENOM POŘÁD KECAJ,ŽE VÁM PŘIDAJ A ONO VELKÝ HOVNO!!! PROSTĚ SPOLÉHAJ NA TO ŽE VÁS ČASEM POSTUPNĚ ZPRACUJOU PO JEDNOM. VYHROŽOVAT TO JIM JDE MOC DOBŘE! ALE ABY PŘIJELI POPŘÁT K NOVÉMU ROKU A VYSVĚTLIT NÁM CO BUDE TO NE!! PŘIJEDOU AŽ S KŘÍŽKEM PO FUNUSE A PAK JENOM POŘÁD MELOU DOKOLA JAK VÁM PŘIDAJ! CHCE SE MI Z TĚCH VYCHCANEJCH GUMÁKŮ BLEJT!!!!

Plně chápu tvůj pocit jsem na tom úplně stejně. Nedělám nic jiného než si hledám práci, je to velká rána pro lidi na ulici. A k bodovému systému se 3 PT opravdu degradující a ponižující.