4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jak je možné, že někdo ve stejné funkci, se stejnou pracovní náplní, stejnou .... a dokonce menší dobou praxe, neodpovídajícím vzděláním je na vyšší TT. Kamaradschaft stále funguje. Pochopil bych kdyby někomu dali vyšší osobní, ale TT musí mít přeci stejnou. Co je to za lumpárnu. Samozřejmě, že se potom bude hledat tisíc důvodů, proč je na vyšší třídě. MV prý hodí balík TT a řeknou tady míte 10 5.TT a 4 6.TT. Kde to jsme, licitovaný mariáš?

Ty konflikty a nepokoje na pracovištích teprve začnou. Končí kamarádství začíná boj o pozice a podlézání-to je kariérní paskvil zvaný řád.

Já myslím,že je to v celé republice stejné a Policie ČR je opravdu rodinný podnik viz. OŘ Olomouc, zaměstnávání rodinných příslušníků- ředitel, zástupce ředitele, vedoucí OHS apod. Co se týká ustanovení policistů na funkci, tak tady to byla opět fraška, protože řiťolezci a oblíbení byli ustanoveni na funkce, o kterých by se jim ani nezdálo, byť nic neumí, nemají vzdělání apod., ale policista s odslouženými roky, zkušenostmi a vzděláním je několik TT pod nimi, bohužel se tomu nedivím, protože už dávno jsem si o tom (bordelu) a rodinném podniku s.r.o. nazývaném Policie ČR udělal obrázek.

Tady někdo velmi lže a já to nejsem.
I. u řadových policistů došlo k propadu příjmu, řádově o tisíce korun,
II. snížený fond pracovní doby je pro tvz. kancelářský, směnaři jsou na tom stejně,
III. nevím, proč mají policisté na "ulici" stejné rizikové ohodnocení jako ti v kanceláři
IV. 150 hod. zdama budou sloužit jenom ti "na ulici",
V. tady to nedopadne dobře,
VI. ještě, že už odcházím.
Nasledanou.

omlouvám se za překlepy ( za chybějící písmenka), mám špatnou klávesnici.

Dneska jsme to probírali v práci a došli jsme k závěru, že když musíme odpracovat všechny státní svátky, které dělají za rok 90 hodin a k tomu 150 hodin na oltář vlasti tak to je těch 10% co máme za směnost a kde je pak kompenzace za noční směny, soboty a neděle.

MÁŠ PRAVDU JÁ TAKY KONČÍM TENHLE MIZERNÝ ZÁKON VŮBEC NEMYSLÍ NA TY DOLE. JEDINĚ S BIČEM. NECHÁPU JAK NĚCO TAKOVÉHO MOHLO SPATŘIT SVĚTLO SVĚTA PO DVOU ODLOŽENÍ.

já nemám ani tu směnost a jsem ve 3 PT denně na silnici

ahoj Justičáci,dodneska jsme nedostali PLAŤÁKY!!!!!Pánové z GŘ jsou asi na FOTBALE.!!!!!!!

Ale ale, jakpak by Luďek mohl hrát fotbálek, když si na zotavovně polámal nožičku. Už chápu ten jeho diferák : 6.000,- Kč ono si píchnout do zadku tu generálskou šavli taky není žádný med :o)))))))

Neví někdo jak je to s těma hodnostma? Vrchní inspektor = nprap., je to jeho označení, ale kolega je ppor. To potom pro jednu funkci je několik označení?
Nebylo by lepší to hodnostní označení úplně zrušit a bude platit jenom funkce? Jenže to by na PP nemohl mít někdo třeba generálskou hodnost. Také se mě zamlouvá hodnost brigádní generálka.¨- pro ženu. Hodnosti jsou i v ženském rodě. Vyznívá to jako generální úklid formou nějaké brigády.

Pokud má ppor. pak má příplatek za vedení - třeba vedoucí OHS, bez příplatku vrchní inspektor třeba na OOP je nprap. a nemá příplatek za vedení. Doporučuji přečíst zákon.

KDYŽ ŘADOVÍ POLICAJTI DOPADLI TAKTO, TAK SNAD PAN MINISTR DODRŽÍ SLOVO A ROZPRÁŠÍ POLICEJNÍ PREZIDIUM.

To je to avizované zcivilnění hodností, ten brigádní generál a další :-)

Prosím o radu - když si napíšu žádost o přeložení, nevíte do jaké doby mi musí odpovědět? Podal jsem si žádost na jinou skupinu a to dne 9.11.06 a do současné doby jsem nebyl vyrozuměn. Kde to najdu a můžu si stěžovat? Nepovažuje se to jako za kladné vyřízení, když mě nevyrozuměli v termínu? Díky moc

Domnívám se, že je to stejné jak ve správním řízení tedy 30 dní.

pro xy
V jaké si teď třídě? Teď po 1.1. platí kariéní řád. Místo kam žádáš musí být volné. Do nejvýš 4TT se ustavuje po uvážení funkcionáře po nabídnutí místa nezařazeným, případně žádajícím o přeložení. Pokud žádáš na 5TT ze 4TT, tak místo nejdříve nabídnou nezařazeným v celé republice až když neobsadí v rámci přesunů ve třídě, tak se vypíše výběrové řízení. Přečti si zákon !!! Pokud tě nově nezařadili k 1.1. tam, kam jsi žádal, TAK TEĎ TO NEBUDE ŽÁDNÁ SRANDA!!!

Kolegové z justičky.Vy aspoň víte na čem jste.My jsme do dnešního dne plaťáky nedostali.

Jak kde, já ho taky ještě neviděl :o/

http://statorg.cmkos.cz/news/011206NV_tarify_bezp_sbory/011206NV _tarify_bezp_sbory.html

No jenom jestli je to správně, já plaťák ještě neviděl.

Vážený pane ministře,

ve vší slušnosti Vás žádám, vlastně prosím, zrušte toto DF.

Nic dobrého zde z toho nekouká. Jestliže jsou ostatní občané již tak naštvaní na policisty, tato stoka která zde je, policii v jejich očích nijak nepomůže. Ba naopak.

Bohužel, podobné to je i v případě našich vrcholných politiků s jejich nehoráznou finanční nenažraností. Platy mají být podle odvedené práce. Když to sám zvážíte, dojdete k poznání ke kterému jsem dospěl já. Platy poslanců a současné pseudovlády dejte řadovým policistům a dalším potřebným a můžete pobírat jejich platy. Je to hloupost co, to by tam z vás nikdo nezůstal.

Vážení kolegové, prosím Vás, zachovejte chladnou hlavu a chovejte se jako profesionálové, kteří se v životě dokážou vyrovnat a poprat s každou situací. Nezesměšňujte sebe i své kolegy, potažmo celou Policii ČR. Neboť občan civilista, který čte tyto příspěvky, se musí právem zlobit. Musíte si uvědomit, že o práci policisty, hlavně toho na ulici, neví skoro nic. Má úplně jiné představy, což mu nemůžeme mít za zlé. Pokud se vcítíte do jeho situace, pak pochopíte, že člověk, kterého jednou přepadli, dvakrát mu vykradli auto a jednou byt a Policie ČR nic nevyšetřila, zaplatil pokutu za rychlost, za pásy, za světla, a on si pak přečte tohle tady, tak co si asi o nás pomyslí? My jsme tu pro veřejnost a zlobte se nebo ne, ona si nás platí. Ano, je to tak. My se musíme snažit, aby právě občan a celá veřejnost byla s naší prací spokojena, to je naše vizitka. Tady je třeba připomenout, že management Policie ČR v tomto směru nečiní zhola nic, žádná reklama, žádné zveřejnění dobře vykonaných akcí, zachráněných hodnot, životů, zachycených pachatelů, vypátraných kradených věcí a vrácení jejich majitelům, zveřejnění děkovných dopisů, atd. atd. Určitě by toho bylo dost. Ať veřejnost vidí, že policisti jen nestojí za bukem, kde lapají řidiče a dávají pokuty a promiňte mi, "buzerují". Místo toho je každý den v televizi minimálně jeno pochybení policisty, nebo špatně provedený zákrok. Snažme se, aby těchto věcí bylo co nejméně a bylo víc dobré práce vykonané pro tuto společnost. Vykonali jsme jí dost, je třeba o tom přesvědčit i veřejnost. S její podporou se dá víc vyřešit. Ne tím, co tu někteří předvádějí. Nebuďme za uplakánky. Také jsem si pohoršil. Mám ženu, která jako účetní vydělává 8 tisíc čistého a mám malou dcerku. Taky splácím půjčky. Ale přežiju to, někteří lidé nemají ani polovinu co já. Držme při sobě a snažme se, aby tahle Policie za něco stála. Vím, že jde o princip, ale je třeba zvolit vhodnou cestu jak dosáhnot svého cíle. Naše pracovní podmínky nestojí za nic, co si budeme nalhávat. Ať už se jedná o zákony, nesmyslné nařízení, vedení Policie. My musíme v prvé řadě přesvědčit veřejnost, že jsme v právu. Pro nás je hlavní cíl spokojený občan. Je to např. ten, který Vám za uloženou pokutu poděkuje. Nesmějte se, není to takový problém. Svými nářky zde prezentovanými s pravopisnými chybami nikoho nepřesvědčíte.

Čau Michale, částečně s tebou souhlasím a to v tom směru, že by jsme k sobě měli být slušní a neměli se navzájem urážet. Je úplně jedno jestli některý z nás slouží déle a jiný zase kratší dobu, podstatné je to, že musíme všichni držet spolu a ke všem občanům, ať už nám drží palce či jsou proti nám se chovat slušně. V čem však s tebou nesouhlasím je to, že si máme klidně nechat sahat na peníze a tvářit se jako by se nic nestalo. Já sloužím soboty, neděle, noční a samozřejmě i pokud na mě vyjde svátek a to všechno mám podle tebe sloužit zadarmo a ještě se dívat jak pantáti na prezidiu berou statísíce ročně. To ti připadá spravedlivé, jak to mám vysvětlit manželce a dětem, že jdu do práce za kterou nemám zaplaceno. Nejde mi o to, aby nám nekonečně narůstal plat, ale o to aby nám zaplatili alespoň to co si odsloužíme.

nemyslel jsem to ta, že si máme nechat líbit, že jsme šli s platem dolů. Myslel jsem to tak, abysme přesvědčili ostatní, že si zasloužíme lepší podmínky. Vedení Policie ČR jsme ukradený, stejně tak poslancům, pokud jim zrovna k něčemu nepomůžeme. Nám pomůže jedině veřejnost, která podle našeho obrazu bude volit, tlačit na poslance a požadovat pro ty, kteří ji ochraňují a pomáhají ji odpovídající podmínky.

Je to především vizitka našeho vedení, že neumí prodat naší dobrou a každodenní práci. Špatná komunikace s medii a další aspekty. Co se týče platu tak se nediv, že si mnoho kolegů stěžuje, když za stejnou práci a někde i za více práce, protože chybí lidi a někdo tu práci musí udělat budou brát menší peníze.

Milý kolego...píšeš krásně...buď jsi jeden z mála idealistů (kterým sice fandím, ale kteří v naší společnosti nepřežijí), nebo jsi svůj příspěvek zpracoval na objednávku někoho komu taková otevřenost nanejvýš vadí. O tom, že mezi námi je spousta kolegů nižšího intelektu (kolegové nižšího intelektu prominou) se nemusíme přesvědčovat. Ale polož si otázku proč tomu tak je... proč se k nám nehrnou kvalitní lidé, proč nevyhazujeme ty, kteří měli být již dávno vyhozeni (a proč odcházejí s výsluhami). Proč utíkají ti, o které by jsme jako organizace měli bojovat. Proč kdejaký lump má právo na presumpci neviny a polda je automaticky nejen veřejností, ale i vlastním vedením okamžitě odsouzen. Proč, místo aby jsme se prezentovali tím co umíme, co nám jde, co se nám povede tak sami (míněno tím naši firmu) na sebe pliveme, a kydáme špínu. Zažil jsi situaci, kdy by se vedení policie za své muže postavilo před nespravedlivým útokem médií? To chceš změnit na ulici? Jsi opravdu idealista. Trochu ti to i závidím. O nesmyslnosti systému, pracovních podmínkách, či tunách nařízení píšeš..to změníš na ulici? A co ta spopusta "referentů", kterých jediná činnost je vymýšlet nesmyslnou administrativu pro "ty dole"? To taky změníš na ulici? Asi ne. Uvědom si jedno. Tady nejde o peníze (o ně nejde vždy v první řadě:-) Tady jde o sliby, které nesplnili, tady jde o zhoršení "podmínek" v zákoně, které mělo být vykompenzováno platy, tady jde o slušnost ke svým zaměstnancům o slušnost, kterou stát, zákonodárci, politici, vedení PČR pošlapalo. Média masírovala veřejnost jak si polepšíme. Nechtěli jsme si polepšit. Akceptovali jsme to - zpřísníme zákon a vykompenzujeme to platy a konečně snad přitáhneme do policie kvalitní lidi. Zavede se kariérní řád... Jak to dopadlo posuď sám.

Ahoj Ivánku, tak jsi se sem přišel podívat a něco jsi napsal? Opravdu krásný článek.

Situace je taková,že já jako dopravní policista nejsem ani zařazen do směného provozu a po necelých 10 let služby budu brát neskutečnou almužnu.A to pořád poslouchám jak můj šéf brečí jak sloužil zadarmo.já vám řeknu jak sloužil zadarmo.NASTOUPIL ZA HLUBOKÉ TOTALITY A DOSTAL BYT A JEŠTĚ K TOMU BRAL PLAT O KTERÉM BY SE DĚLNÍKOVI MOHLO JEN ZDÁT A ČEHO JSME SE DOČKALI ŽE PO 32 LETCH SLUŽBY ON JAKO ZÁSTUPCE DOPRAVKY MÁ 45000KČ HRUBÉHO A BUDE BREČET DÁL ŽE NIC NEMÁ.pO NOVÉM ROCE MU BUDE CHODIT KAŽDÝ MĚSÍC SVÝSLUHA 22000kČ A BUDE SE NÁM VÁŽENÍ OBYČEJNÍ KOLEGOVÉ SMÁT.TO JE SPROSTÝ VÝSMĚCH JAK NÁM TAK OPĚT OBYČEJNÉMU ČLOVĚKU.JÁ ABYCH DĚLAL JAKO KO- 150 HODIN ZADARMO A BRAL JSEM ZA TO 16500KČ ČISTÉHO,TAK TO TEDY NE.JÁ OSBNĚ KONČÍM A JDU DO CIVILU,PROTOŽE U TOHOHLE SPOLKU NÁS DOBRÉHO NEČEKÁ VŮBEC NIC.jSEM ZVĚDAVEJ JAK SI TEN BLBEČEK LANGRU PORADÍ PROTOŽE NIKDO NOVÝ NENASTOUPÍ A ZA PODMÍNEK,ŽE BUDE MÍT PRACOVNÍ SMLOUVU AN DOBU URČITOU.JSOU TO SPROS´TÁCI,KTEŘÍ SI Z TOHO UDĚLALI RODINÝ PODNIK.KLACEK NA VÁS VY GAUNEŘI.ČEST.

Bohužel taková je skutečnost a lidé ve výkonu budou jenom na černé listině. Snad je lepší si najít práci bez sobot, nedělí, nočních a s čistou hlavou. Nechat se urážet a vyhrožovat od lidí venku i vedoucích nestojí za to.

Máš pravdu! Ja jsem to zabalil 31.12.2006 (odslouženo 13 let) A udělal jsem moc dobře!!! Mám dobrou práci chovaj se ke mě jako k člověku a ještě budu mít rentu. Ani si na ti HNUSNÝ gumy nevzpomenu! Utečte co nejdřiv! Jenom vám kecaj! Časem všechno zruší,protože managment je moooc dobře zaplacenej. Ps: A POZOR NA NĚ,ONI VÁS CHTĚJ OBLBNOUT! SLIBUJOU A NIKDY NESPLNÍ VŮBEC NIC! JENOM POŘÁD KECAJ,ŽE VÁM PŘIDAJ A ONO VELKÝ HOVNO!!! PROSTĚ SPOLÉHAJ NA TO ŽE VÁS ČASEM POSTUPNĚ ZPRACUJOU PO JEDNOM. VYHROŽOVAT TO JIM JDE MOC DOBŘE! ALE ABY PŘIJELI POPŘÁT K NOVÉMU ROKU A VYSVĚTLIT NÁM CO BUDE TO NE!! PŘIJEDOU AŽ S KŘÍŽKEM PO FUNUSE A PAK JENOM POŘÁD MELOU DOKOLA JAK VÁM PŘIDAJ! CHCE SE MI Z TĚCH VYCHCANEJCH GUMÁKŮ BLEJT!!!!

Plně chápu tvůj pocit jsem na tom úplně stejně. Nedělám nic jiného než si hledám práci, je to velká rána pro lidi na ulici. A k bodovému systému se 3 PT opravdu degradující a ponižující.