1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Vyzývám všechny přítomné policisty i ty bývalé, aby se semkli v jednotném názoru ke zrušení Městských policií v celé ČR, peníze které jdou z městských kas na jejich provoz by měst ze zákona musely dávat na provoz konkrétní jednotky v daném městě. Nemuseli by jsme se tak trapně dívat, když přijdeme na jejich klimatizované služebny a vybavení, jako je to ve většině služebních místnostech MP v republice. Sám jsem sloužil 11 let u Policie ČR a 2 roky u MP v Praze. Z mého prostého pohledu, bych navrhoval tyto policisty druhé ligy, přezkoušet dle platných přijímacích řádů a převést je s poloviční výsluhou k P ČR, a MP totálně zrušit. Stejně nic sami nevyřeší a mikdo na ně nedohlíží, krom starostů ve městech, ale ty pro samé braní úplatků nemají čas na dozorování a práci samotné MP v daných městech.

Při podepisování seznámení s novými přepisy, jsem si přečetl ZPPP týkající se určování výše rizikového příplatku jednotlivým policistům podle toho, jaký vykonávají směr pracovního zaměření. V Jížních čechách na to nebrali ohled. Vedoucí obvodního oddělení, zpracovatel, který již nevystrčí zadek na ulici (tím myslím, že už se nedostane do žádného pouličního zákroku, protože je v 6 platové třídě), má stejný rizikový příplatek jako hlídkař, který např. v nočních hodinách navlíkne na sebe neprůstřelnou vestu a jde čistit narušený objekt, zda se tam ještě nenachází pachatel a možná i ozbrojený. Jak jsem ten ZPPP konzultoval s jinými kolegy, na obvodní oddělení by mělo připadat 1000,- až 4000,- Kč. A služební funkcionář (okresní ředitel) se měl řídit dle ZPPP a při selském rozumu je rozdělení jasné: vedení 1000,- Kč., zpracovatelé 2000,- Kč., územáci 3000,- Kč., hlídkař 4000,- Kč. Jenže okresní ředitel se na ZPPP vy...l! Což chápu jako hrubé porušení služebních předpisů, které si řadový policista na ulici nemůže dovolit, protože by dostal flastr. Takhle máme všichni 2000,- Kč. ryzikáč. Ale tělesné testy máme každý jiný. Hlídkař kvůli tomu, že je na hlídkové, se musí honit aby splnil, tak vedení a zpracovatelům stačí když to přeženu 3 dřepy a mají splníno. Právě kvůli tomu asi policejní prezident vydal závazný pokyn, na který v Jížních čechách kašlou. Doufám, že se okresní ředitelé začnou řídit ZPPP a upraví rizikové příplatky podle směru vykonávaného zaměření. Možná se dočkáme, že za toto porušení, dostanou okresní ředitelé flastr jako každý jiný policista by dostal. Jsme si všichni přeci rovní nebo jsou mezi námi i rovnější!!!

To jste na tom ještě velice dobře, když máte alespoň neprůstřelné vesty. U nás je před dvěma roky stáhli s tím, že mají prošlou lhůtu životnosti a dodnes jiné nepřišly. Takže výsledek: Zhruba pro 50 lidí sloužících venku v terénu jsou k dispozici všeho všudy - 2 - kusy vest. No a co ? Riskujeme kejhák s úsměvem na rtech, že toto činíme ne kvůli tak přízemní věci jako nějaké naše finanční ocenění, ale proto, že to děláme pro naše přející spoluobčany, kteří nás mají rádi a soucítí s námi a hlavně pro naše superspravedlivé vedení, které pro nás řadové poldíky už ani víc udělat nemohou.

prosím tě kolego, napiš číslo toho ZPPP, který ten rizikáč upravuje, nás by to také zajímalo. S tím porušováním např. U nás 4 TT dělá trestné spisy.Jinak se sejdem ke konci ledna v praze

Kolego nelze s tebou plně souhlasit, neboť Tě musím upozornit, že my, co sloužíme na malých obvodních odděleních děláme úplně všechno (myšleno jak hlídkařinu v nočních i denních hodinách tak i spisovou agendu). Jsme zařazeni jak ve čtvrtých, pátých i šestých třídách a do zákroků chodíme úplně stejně tak jako ty. Na obvodě nejsme rozděleni na hlídkaře a zpracovatele... Na okrese máme hlídkovou službu, ale vzhledem k jejich početním stavům je vidíme jednou týdně. Proto myslím, že rizikový příplatek si zaslouží jak obvoďák, tak i hlídkař. Výjimkou by však mohli být naši kolegové ve větších městech, kteří skutečně z kanceláří vycházejí málokdy. (Snad jsem teď nikoho neurazil). Rizikový příplatek by neměl být zřejmě v takové výši od 8. platové třídy výš...

Na co máme odbory? Oni se za nás dohodnou, že nám (většinou se to týká hlídkařů) dorovnají plat nenárokovou složkou. Vždyť tímhle pomůžou těm, kteří jsou nad náma. Jak to funguje: Ministr navýší balík peněz na nenárokouvou složku - osobní. Tento balík půjde na policejní prezídium, kde toho využijou a z balíku uberou pro svoje navýšení osobního. Pak o něco snížený půjde na správy. Zde udělají totéž. Naposled se dostane na okresní ředitelství. Také tady toho využijí a zvýší si osobní. No a konkrétně na obvodním oddělení se zvýší osobní i zpracovatelům a zase na hlídkaře po tomto "porcování medvěda", kteří jsou právě s platama dole a kvůli nim právě ministr navýší balík, dopadne s prominutím hovno ve výší max. 500,- Kč hrubého!. Při stanovení této částky vycházím z dosavadní praxe, jak to funguje.

a to ještě ne každému,že...

Psal jsem to již i na intranetu tak před 2 roky a někdy v listopadu zde ministrovi. Jediné řešení bylo ten paskvil ( co nazývají služebním zákonem ) vůbec neuvádět v život. Nyní se tak bohužel stalo, tak lze pouze apelovat na jednotlivé strany či poslance, aby byla provedena novelizace tak, aby byl co nejvíce podobný původnímu znění ( neočesanému ) a zahrnuty prvky ze služebních zákonů sborů z jiných zemí a od vojáků.

Nemám nic proti demonstraci a rád se jí ( pokud bude ) i zúčastním. Na těchto diskuzích je myslím zcela zřejmé, bez ohledu na zaslepenost stran, které se účastnili schůzky ke vzniklé situaci ( odbory, PP, MV ), kterých skupin se problematika snížení platu týká. Názorů ze strany policistů, hasičů, příslušníků VS je zde mnoho a v reálu jich je ještě mnohem více ( na každém OŘ PČR kolem 100 - 150 lidí ). Co mi zde ale chybí, je ostatně stejně, jako ve službě , podpora veřejnosti. Pokud je, tak minimální, nebo negativní. Toto mě naplňuje mírným pesimismem. Asi si to zasloužíme. Rovněž podpora odborů a vedení je a bude minimální. Můj názor je, že celá akce vyšumí do prázdna. To ovšem neznamená, že nebude mít následky. Ty budou v postupných odchodech dotčených policistů, postupný nezájem o práci u těch, kteří zůstanou a toto bude doplňováno ruku v ruce rozbroji uvnitř sborů vzniklých nespravedlivým rodělením tříd u osob, které dělají stejnou práci a dále mezi nadřízenými a podřízenými, kdy se bude řešit nedostavení se na dopravní akce, neplacené přesčasy a jiné. Uvedené sbory se tím budou postupně rozkládat a nově příchozí to prostě nespasí, protože časem ztratí rovněž motivaci a o kvalitě většiny z nich se dá již nyní polemizovat.

A co ty změny v nárocích na výsluhy-nezapočítávání nemocenské do odsloužené doby, krácení renty v době čerpání nemocenské, poloviční valorizace? To vám fakt nevadí?

Vážení kolegové,
je zde hodně příspěvků, dotazujících se na datum apod., také, že zde nejsou žádné body, co vlastně chceme.... Pro zopakování Návrh DEMONSTRACE je stanoven na den 26.01.2007 a to ve 13.00 hodin u budovy MINISTERSTVA VNITRA.
Ke zde údajně chybějícím bodům - co vlastně CHCEME ZMĚNIT??!!::
- balíček 150 hodin,
- příplatek za službu ve státní svátek,
- příplatek za službu v noci,
- příplatek za službu v sobotu a neděli,
- NECHCEME snížit plat, když vykonáváme stále stejnou práci při stejném zařazení.

Obecně k demonstraci:
Co mám zatím dostupné informace, tak pro nás policejní prezident a ministr vnitra nemá žádné řešení konkrétních problémů k nějakému datu. Jsou to pouze samé přísliby, že "k propadům platů nedojde, rozdíl vám bude kompenzován rizikový a osobním příplatkem". Člověk znalý poměrů však ví, že jsou to absolutně nereálné sliby a navíc "vyčkejte do dubna, června a na konci roku uvidíte.." Kdo tomu VĚŘÍ??!! Já tedy rozhodně NE a nejsem sám. K propadům platů už došlo a to u většiny řadových policistů a v dosti vysokých částkách, což nám zhruba 500,- Kč na riziku a kdykoliv zrušitelná /nenároková/ pohyblivá částka osobního příplatku nemůžou kompenzovat.

Dále z hovorů s vedením Nezávislého Odborového Svazu i s příspěvků zde uveřejněných jasně vyplývá, že od nich podporu čekat nemůžeme...

Teď k samotné demonstraci -- tuto upravuje Zákon o právu shromažďovacím č. 84/1990 Sb. Zde se dočteme o svolavateli, oznamovací povinnosti. Takže i tady jsem s odboráři nepochodil, přitom jsou z výkonu své funkce nepostižitelní.... Víte o někom, kdo by splnil oznamovací povinnost???? Jinak budeme naši demonstraci muset přejmenovat na NÁHODNÉ SETKÁNÍ policistů, hasičů, bachařů apod. Bohužel však nevím jak budeme předkládat naše požadavky..
Pro méně znalé - demonstrace není stávka, kterou nám zákon zakazuje.

Teď již ke zmiňovanému tématu náhlého vyhlášení jakékoliv bezpečnostní akce --- tedy reálná možnost překažení /ze strany nejvyššího managementu/ našeho setkání. K tomuto je jednoduchý postup - setkání posuneme na následující pracovní den po ukončení této překážky.

Také jsem zde četl, že má být údajně nějaké jednání 10.1.2007, tak to bych ještě počkal, ale jestli to nepřinese nějaké konkrétní ovoce, tak bych už dále na nic nečekal a pouze se domlouval s kolegy, jak se dne 26.01.2007 dopravíme do PRAHY. Tím myslím VŠECHNY kolegy nejen PČR, ale i hasiče, vězeňskou službu a apod.

POZOR!! Mluvím zde o pokojné demonstraci, žádné ničení majetku apodobně /to aby si to nějací provokáteři nespletli/, pouze vyjádření našeho nesouhlasu s destrukčními částmi zákona.

VIZE: Dne 26.01.2007 ve 13.00 hodin u budovy MV ve slavnostní uniformě. Pokud bude demonstrace řádně ohlášena, můžeme požádat místní Městký úřad v Praze, aby zajistil naši bezpečnost -- třeba z řad PČR, aby nás tam bylo více :-)

Přidejte prosím k bodum demonstrace i 3roky doby URČITÉ, mám necelé tři roky a automaticky jsem do toho spadl!!!!!!?????????Určitě je nás hodně kteří s tímto nesouhlasí. Jednou jsme přeci nastoupiliza podmínek doby neurčité, taj jka nám to mohou novým zákonem změnit. Děkuji

A já tímto vyzývám všechny přítomné kolegy a kolegyně: Vydržte v jednotném a pevném názoru! Nepolevte ve svých nárocích a nenechte se uspat postupující dobou!!! Příprava projevu nesouhlasu se již připravuje, jak zde bylo již několikrát řečeno - jen prosím vydržte!! Když si necháme ujít tuto šanci, tak třeba již jiná nebude!! Semkněme se jako ještě nikdy proti naprosté drzosti a aroganci ze všech vyšších míst našeho managementu, pana MV a Vlády ČR!!

Prosím napište měkdo datum a místo demonstrace. Západočeši

Demonstrace 26.1.2007 ve 13:00 hod. Praha před budovou MV

PROČ ZAČÍNÁM MÍT POCIT, ŽE OSTRAVAČKA, FEDOF A BOHUŽEL OBČAN ČR JE JEDNA A TA SAMÁ OSOBA. JESTLI ANO TAK GRATULUJU. JSI FAKT CHARAKTER

Máš pravdu a je to docela legrace, co?

Pro – MILANZONA –

Je možné, že máš různé pocity. Ale pouze pocity. Protože Fedof není –Ostravačka-Občan ČR. Co se týče tady toho portálu, který skutečně nespravuji, ani ho nemůžu nijak jinak ovlivnit.Je to fakt. Jinak Ostravák bych nechtěl být.I když v Ostravě sloužím u PČR, ale znám pěknější město ,kde bydlím od narození.Do Ostravy pouze dojíždím tuším 29 let. A samozřejmě že jsem občan ČR,jinak bych nemohl pracovat u PČR.
Víš vtip je asi v tom, že portál diskuse je anonymní a tak někdo jako ty podle mě, nerozezná kdo píše, jestli je to pracovník PČR,HZS,VS nebo celník a možná, že i BIS. Já to,alespoň si to myslím trochu poznám. V celkové myšlence my šlo o to, aby se příslušníci bezpečnostních sborů, jak se od 1.1.2007 jmenujeme všichni výše uvedeni podle zák.č.361/2003 Sb. (již tolikrát novelizovaného, což bude asi ve světě rarita,protože kdo by kromě nás Čechů novelizoval tolikrát zákon, který není účinný), tady veřejně nezesměšňovali! Abychom neztratili už tak pošramocené dobré jméno. Občané, kteří neví o čem je řeč nedokážou vyhodnotit jestli má mít polda,hasič 29999 nebo 30000,-Kč. Protože tomu nerozumí.Rovněž nerozumí tomu,že ty peníze nejsou pro nadlidi,ale pro spoluobčany,kteří dělají jinou práci, která trvale poškozuje jejich zdraví a kolikrát i život. Domnívám se (vím jak u nás kolegové nadávají), že řešit tyto problémy na veřejném portálu není možné,protože ten kdo má diskusní portál tak může celkový náhled ovlivnit. Sám vidíš jak. V této věci pomůžou tolik u nás kritizované odbory. Jinak o tom charakteru bych s tebou diskutoval.Proč bych nemohl odpovědět nějaké paní Ostravačce, která má jiný názor, že někteří co se tady předvádí a poškozují nás ostatní.Na diskusi nemá myslím si nikdo přednostní právo. A proč bych nevyjádřil svůj osobní názor? Měj se fajn,nic ve zlém a myslím si , že se budeš muset demokracii ještě mnoho učit.

souhlasím s tebou!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

bohužel občan ČR

Vážený pane ministře,

ve vší slušnosti Vás žádám, vlastně prosím, zrušte toto DF.

Nic dobrého zde z toho nekouká. Jestliže jsou ostatní občané již tak naštvaní na policisty, tato stoka která zde je, policii v jejich očích nijak nepomůže. Ba naopak.

Bohužel, podobné to je i v případě našich vrcholných politiků s jejich nehoráznou finanční nenažraností. Platy mají být podle odvedené práce. Když to sám zvážíte, dojdete k poznání ke kterému jsem dospěl já. Platy poslanců a současné pseudovlády dejte řadovým policistům a dalším potřebným a můžete pobírat jejich platy. Je to hloupost co, to by tam z vás nikdo nezůstal.