4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vyzývám všechny přítomné policisty i ty bývalé, aby se semkli v jednotném názoru ke zrušení Městských policií v celé ČR, peníze které jdou z městských kas na jejich provoz by měst ze zákona musely dávat na provoz konkrétní jednotky v daném městě. Nemuseli by jsme se tak trapně dívat, když přijdeme na jejich klimatizované služebny a vybavení, jako je to ve většině služebních místnostech MP v republice. Sám jsem sloužil 11 let u Policie ČR a 2 roky u MP v Praze. Z mého prostého pohledu, bych navrhoval tyto policisty druhé ligy, přezkoušet dle platných přijímacích řádů a převést je s poloviční výsluhou k P ČR, a MP totálně zrušit. Stejně nic sami nevyřeší a mikdo na ně nedohlíží, krom starostů ve městech, ale ty pro samé braní úplatků nemají čas na dozorování a práci samotné MP v daných městech.

Při podepisování seznámení s novými přepisy, jsem si přečetl ZPPP týkající se určování výše rizikového příplatku jednotlivým policistům podle toho, jaký vykonávají směr pracovního zaměření. V Jížních čechách na to nebrali ohled. Vedoucí obvodního oddělení, zpracovatel, který již nevystrčí zadek na ulici (tím myslím, že už se nedostane do žádného pouličního zákroku, protože je v 6 platové třídě), má stejný rizikový příplatek jako hlídkař, který např. v nočních hodinách navlíkne na sebe neprůstřelnou vestu a jde čistit narušený objekt, zda se tam ještě nenachází pachatel a možná i ozbrojený. Jak jsem ten ZPPP konzultoval s jinými kolegy, na obvodní oddělení by mělo připadat 1000,- až 4000,- Kč. A služební funkcionář (okresní ředitel) se měl řídit dle ZPPP a při selském rozumu je rozdělení jasné: vedení 1000,- Kč., zpracovatelé 2000,- Kč., územáci 3000,- Kč., hlídkař 4000,- Kč. Jenže okresní ředitel se na ZPPP vy...l! Což chápu jako hrubé porušení služebních předpisů, které si řadový policista na ulici nemůže dovolit, protože by dostal flastr. Takhle máme všichni 2000,- Kč. ryzikáč. Ale tělesné testy máme každý jiný. Hlídkař kvůli tomu, že je na hlídkové, se musí honit aby splnil, tak vedení a zpracovatelům stačí když to přeženu 3 dřepy a mají splníno. Právě kvůli tomu asi policejní prezident vydal závazný pokyn, na který v Jížních čechách kašlou. Doufám, že se okresní ředitelé začnou řídit ZPPP a upraví rizikové příplatky podle směru vykonávaného zaměření. Možná se dočkáme, že za toto porušení, dostanou okresní ředitelé flastr jako každý jiný policista by dostal. Jsme si všichni přeci rovní nebo jsou mezi námi i rovnější!!!

To jste na tom ještě velice dobře, když máte alespoň neprůstřelné vesty. U nás je před dvěma roky stáhli s tím, že mají prošlou lhůtu životnosti a dodnes jiné nepřišly. Takže výsledek: Zhruba pro 50 lidí sloužících venku v terénu jsou k dispozici všeho všudy - 2 - kusy vest. No a co ? Riskujeme kejhák s úsměvem na rtech, že toto činíme ne kvůli tak přízemní věci jako nějaké naše finanční ocenění, ale proto, že to děláme pro naše přející spoluobčany, kteří nás mají rádi a soucítí s námi a hlavně pro naše superspravedlivé vedení, které pro nás řadové poldíky už ani víc udělat nemohou.

prosím tě kolego, napiš číslo toho ZPPP, který ten rizikáč upravuje, nás by to také zajímalo. S tím porušováním např. U nás 4 TT dělá trestné spisy.Jinak se sejdem ke konci ledna v praze

Kolego nelze s tebou plně souhlasit, neboť Tě musím upozornit, že my, co sloužíme na malých obvodních odděleních děláme úplně všechno (myšleno jak hlídkařinu v nočních i denních hodinách tak i spisovou agendu). Jsme zařazeni jak ve čtvrtých, pátých i šestých třídách a do zákroků chodíme úplně stejně tak jako ty. Na obvodě nejsme rozděleni na hlídkaře a zpracovatele... Na okrese máme hlídkovou službu, ale vzhledem k jejich početním stavům je vidíme jednou týdně. Proto myslím, že rizikový příplatek si zaslouží jak obvoďák, tak i hlídkař. Výjimkou by však mohli být naši kolegové ve větších městech, kteří skutečně z kanceláří vycházejí málokdy. (Snad jsem teď nikoho neurazil). Rizikový příplatek by neměl být zřejmě v takové výši od 8. platové třídy výš...

Na co máme odbory? Oni se za nás dohodnou, že nám (většinou se to týká hlídkařů) dorovnají plat nenárokovou složkou. Vždyť tímhle pomůžou těm, kteří jsou nad náma. Jak to funguje: Ministr navýší balík peněz na nenárokouvou složku - osobní. Tento balík půjde na policejní prezídium, kde toho využijou a z balíku uberou pro svoje navýšení osobního. Pak o něco snížený půjde na správy. Zde udělají totéž. Naposled se dostane na okresní ředitelství. Také tady toho využijí a zvýší si osobní. No a konkrétně na obvodním oddělení se zvýší osobní i zpracovatelům a zase na hlídkaře po tomto "porcování medvěda", kteří jsou právě s platama dole a kvůli nim právě ministr navýší balík, dopadne s prominutím hovno ve výší max. 500,- Kč hrubého!. Při stanovení této částky vycházím z dosavadní praxe, jak to funguje.

a to ještě ne každému,že...

Psal jsem to již i na intranetu tak před 2 roky a někdy v listopadu zde ministrovi. Jediné řešení bylo ten paskvil ( co nazývají služebním zákonem ) vůbec neuvádět v život. Nyní se tak bohužel stalo, tak lze pouze apelovat na jednotlivé strany či poslance, aby byla provedena novelizace tak, aby byl co nejvíce podobný původnímu znění ( neočesanému ) a zahrnuty prvky ze služebních zákonů sborů z jiných zemí a od vojáků.

Nemám nic proti demonstraci a rád se jí ( pokud bude ) i zúčastním. Na těchto diskuzích je myslím zcela zřejmé, bez ohledu na zaslepenost stran, které se účastnili schůzky ke vzniklé situaci ( odbory, PP, MV ), kterých skupin se problematika snížení platu týká. Názorů ze strany policistů, hasičů, příslušníků VS je zde mnoho a v reálu jich je ještě mnohem více ( na každém OŘ PČR kolem 100 - 150 lidí ). Co mi zde ale chybí, je ostatně stejně, jako ve službě , podpora veřejnosti. Pokud je, tak minimální, nebo negativní. Toto mě naplňuje mírným pesimismem. Asi si to zasloužíme. Rovněž podpora odborů a vedení je a bude minimální. Můj názor je, že celá akce vyšumí do prázdna. To ovšem neznamená, že nebude mít následky. Ty budou v postupných odchodech dotčených policistů, postupný nezájem o práci u těch, kteří zůstanou a toto bude doplňováno ruku v ruce rozbroji uvnitř sborů vzniklých nespravedlivým rodělením tříd u osob, které dělají stejnou práci a dále mezi nadřízenými a podřízenými, kdy se bude řešit nedostavení se na dopravní akce, neplacené přesčasy a jiné. Uvedené sbory se tím budou postupně rozkládat a nově příchozí to prostě nespasí, protože časem ztratí rovněž motivaci a o kvalitě většiny z nich se dá již nyní polemizovat.

A co ty změny v nárocích na výsluhy-nezapočítávání nemocenské do odsloužené doby, krácení renty v době čerpání nemocenské, poloviční valorizace? To vám fakt nevadí?

Vážení kolegové,
je zde hodně příspěvků, dotazujících se na datum apod., také, že zde nejsou žádné body, co vlastně chceme.... Pro zopakování Návrh DEMONSTRACE je stanoven na den 26.01.2007 a to ve 13.00 hodin u budovy MINISTERSTVA VNITRA.
Ke zde údajně chybějícím bodům - co vlastně CHCEME ZMĚNIT??!!::
- balíček 150 hodin,
- příplatek za službu ve státní svátek,
- příplatek za službu v noci,
- příplatek za službu v sobotu a neděli,
- NECHCEME snížit plat, když vykonáváme stále stejnou práci při stejném zařazení.

Obecně k demonstraci:
Co mám zatím dostupné informace, tak pro nás policejní prezident a ministr vnitra nemá žádné řešení konkrétních problémů k nějakému datu. Jsou to pouze samé přísliby, že "k propadům platů nedojde, rozdíl vám bude kompenzován rizikový a osobním příplatkem". Člověk znalý poměrů však ví, že jsou to absolutně nereálné sliby a navíc "vyčkejte do dubna, června a na konci roku uvidíte.." Kdo tomu VĚŘÍ??!! Já tedy rozhodně NE a nejsem sám. K propadům platů už došlo a to u většiny řadových policistů a v dosti vysokých částkách, což nám zhruba 500,- Kč na riziku a kdykoliv zrušitelná /nenároková/ pohyblivá částka osobního příplatku nemůžou kompenzovat.

Dále z hovorů s vedením Nezávislého Odborového Svazu i s příspěvků zde uveřejněných jasně vyplývá, že od nich podporu čekat nemůžeme...

Teď k samotné demonstraci -- tuto upravuje Zákon o právu shromažďovacím č. 84/1990 Sb. Zde se dočteme o svolavateli, oznamovací povinnosti. Takže i tady jsem s odboráři nepochodil, přitom jsou z výkonu své funkce nepostižitelní.... Víte o někom, kdo by splnil oznamovací povinnost???? Jinak budeme naši demonstraci muset přejmenovat na NÁHODNÉ SETKÁNÍ policistů, hasičů, bachařů apod. Bohužel však nevím jak budeme předkládat naše požadavky..
Pro méně znalé - demonstrace není stávka, kterou nám zákon zakazuje.

Teď již ke zmiňovanému tématu náhlého vyhlášení jakékoliv bezpečnostní akce --- tedy reálná možnost překažení /ze strany nejvyššího managementu/ našeho setkání. K tomuto je jednoduchý postup - setkání posuneme na následující pracovní den po ukončení této překážky.

Také jsem zde četl, že má být údajně nějaké jednání 10.1.2007, tak to bych ještě počkal, ale jestli to nepřinese nějaké konkrétní ovoce, tak bych už dále na nic nečekal a pouze se domlouval s kolegy, jak se dne 26.01.2007 dopravíme do PRAHY. Tím myslím VŠECHNY kolegy nejen PČR, ale i hasiče, vězeňskou službu a apod.

POZOR!! Mluvím zde o pokojné demonstraci, žádné ničení majetku apodobně /to aby si to nějací provokáteři nespletli/, pouze vyjádření našeho nesouhlasu s destrukčními částmi zákona.

VIZE: Dne 26.01.2007 ve 13.00 hodin u budovy MV ve slavnostní uniformě. Pokud bude demonstrace řádně ohlášena, můžeme požádat místní Městký úřad v Praze, aby zajistil naši bezpečnost -- třeba z řad PČR, aby nás tam bylo více :-)

Přidejte prosím k bodum demonstrace i 3roky doby URČITÉ, mám necelé tři roky a automaticky jsem do toho spadl!!!!!!?????????Určitě je nás hodně kteří s tímto nesouhlasí. Jednou jsme přeci nastoupiliza podmínek doby neurčité, taj jka nám to mohou novým zákonem změnit. Děkuji

A já tímto vyzývám všechny přítomné kolegy a kolegyně: Vydržte v jednotném a pevném názoru! Nepolevte ve svých nárocích a nenechte se uspat postupující dobou!!! Příprava projevu nesouhlasu se již připravuje, jak zde bylo již několikrát řečeno - jen prosím vydržte!! Když si necháme ujít tuto šanci, tak třeba již jiná nebude!! Semkněme se jako ještě nikdy proti naprosté drzosti a aroganci ze všech vyšších míst našeho managementu, pana MV a Vlády ČR!!

Prosím napište měkdo datum a místo demonstrace. Západočeši

Demonstrace 26.1.2007 ve 13:00 hod. Praha před budovou MV

PROČ ZAČÍNÁM MÍT POCIT, ŽE OSTRAVAČKA, FEDOF A BOHUŽEL OBČAN ČR JE JEDNA A TA SAMÁ OSOBA. JESTLI ANO TAK GRATULUJU. JSI FAKT CHARAKTER

Máš pravdu a je to docela legrace, co?

Pro – MILANZONA –

Je možné, že máš různé pocity. Ale pouze pocity. Protože Fedof není –Ostravačka-Občan ČR. Co se týče tady toho portálu, který skutečně nespravuji, ani ho nemůžu nijak jinak ovlivnit.Je to fakt. Jinak Ostravák bych nechtěl být.I když v Ostravě sloužím u PČR, ale znám pěknější město ,kde bydlím od narození.Do Ostravy pouze dojíždím tuším 29 let. A samozřejmě že jsem občan ČR,jinak bych nemohl pracovat u PČR.
Víš vtip je asi v tom, že portál diskuse je anonymní a tak někdo jako ty podle mě, nerozezná kdo píše, jestli je to pracovník PČR,HZS,VS nebo celník a možná, že i BIS. Já to,alespoň si to myslím trochu poznám. V celkové myšlence my šlo o to, aby se příslušníci bezpečnostních sborů, jak se od 1.1.2007 jmenujeme všichni výše uvedeni podle zák.č.361/2003 Sb. (již tolikrát novelizovaného, což bude asi ve světě rarita,protože kdo by kromě nás Čechů novelizoval tolikrát zákon, který není účinný), tady veřejně nezesměšňovali! Abychom neztratili už tak pošramocené dobré jméno. Občané, kteří neví o čem je řeč nedokážou vyhodnotit jestli má mít polda,hasič 29999 nebo 30000,-Kč. Protože tomu nerozumí.Rovněž nerozumí tomu,že ty peníze nejsou pro nadlidi,ale pro spoluobčany,kteří dělají jinou práci, která trvale poškozuje jejich zdraví a kolikrát i život. Domnívám se (vím jak u nás kolegové nadávají), že řešit tyto problémy na veřejném portálu není možné,protože ten kdo má diskusní portál tak může celkový náhled ovlivnit. Sám vidíš jak. V této věci pomůžou tolik u nás kritizované odbory. Jinak o tom charakteru bych s tebou diskutoval.Proč bych nemohl odpovědět nějaké paní Ostravačce, která má jiný názor, že někteří co se tady předvádí a poškozují nás ostatní.Na diskusi nemá myslím si nikdo přednostní právo. A proč bych nevyjádřil svůj osobní názor? Měj se fajn,nic ve zlém a myslím si , že se budeš muset demokracii ještě mnoho učit.

souhlasím s tebou!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

bohužel občan ČR

Vážený pane ministře,

ve vší slušnosti Vás žádám, vlastně prosím, zrušte toto DF.

Nic dobrého zde z toho nekouká. Jestliže jsou ostatní občané již tak naštvaní na policisty, tato stoka která zde je, policii v jejich očích nijak nepomůže. Ba naopak.

Bohužel, podobné to je i v případě našich vrcholných politiků s jejich nehoráznou finanční nenažraností. Platy mají být podle odvedené práce. Když to sám zvážíte, dojdete k poznání ke kterému jsem dospěl já. Platy poslanců a současné pseudovlády dejte řadovým policistům a dalším potřebným a můžete pobírat jejich platy. Je to hloupost co, to by tam z vás nikdo nezůstal.