Vitaminy rozpustné v tucích
Vitamin A (retinol - název odvozen od slova retina=sítnice)

Struktura vitaminu A je odvozena od beta-karotenu. Zdrojem vitaminu A u býložravých živočichů jsou především rostlinné pigmenty zvané karoteny, čili provitaminy A, které jsou syntetizovány téměř všemi rostlinami. V lidské potravě je nejvíce zastoupen beta-karoten. Karoteny jsou účinné jen v případě, pokud se přemění na alkohol vitaminu A neboli retinol, což je vlastní vitamin A. K této přeměně dochází u člověka pravděpodobně jen v játrech. Vitamin A v lidské stravě pochází z retinolu a karotenů. Karoteny se ovšem ze střeva vstřebávají podstatně hůře než retinol. Celkové využití beta-karotenu je rovno jedné šestině využití retinolu. Zdrojem retinolu jsou pouze potraviny živočišného původu.

Důležitou funkcí vitaminu A je zachování neporušené funkce epitelových tkání. Je-li vitamin A nepřítomen, je normální sekreční epitel nahrazován suchým, keratinizovaným epitelem, který je citlivější k napadení infekčními organismy. Např. u oka je pozdním následkem nedostatku vitaminu A xeroftalmie neboli keratinizace oční tkáně, která může vést až ke slepotě.

Vitamin A má specifickou úlohu ve fysiologických mechanismech vidění. Sítnicový pigment rhodopsin se po dopadu světla štěpí na bílkovinnou složku opsin a na nebílkovinný karotenoid retinal, který se redukcí přeměňuje na vlastní vitamin A neboli retinol. Regenerace rhodopsinu probíhá ve tmě. Při nedostatku vitaminu A je tato regenerace zpomalena.

Dalším projevem nedostatku vitaminu A je šeroslepost (nyktalopie, hemeralopie).

Vitamin A není ovšem důležitý jen pro činnost zrakového analyzátoru, ale účastní se v těle látkové přeměny (metabolismu) mnohem obecnějším způsobem. Experimentální zvířata, která byla krmena stravou bez vitaminu A, netrpěla pouze poruchami vidění a poškozením oka, nýbrž jejich růst nepokračoval normálně. Nejdříve byla postižena kostra a potom měkké tkáně a nakonec došlo k úhynu.

Vitamin A je důležitý pro kolagenové tkáně, mukopolysacharidy, syntézu proteinů, stabilitu buněčných membrán i subcelulárních částic.

Nové poznatky o karotenech prokazují, že nejsou jen provitaminem A, nýbrž plní i další důležitou funkci: vychytávají volné radikály. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu.

Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie. Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž patří beta-karoten, vitamin C a E.

Zdroje provitaminu A (karotenu): veškerá barevná (zejména žlutá, oranžová a červená) zelenina a plody (např. sladké brambory neboli batáty, mrkev, tykev, papaje, rajčata, meruňky, broskve) a listová zelenina,z obilovin kukuřice.

Zdroje retinolu: pouze potraviny živočišného původu: játra, mléko, máslo, vejce, v menší míře též maso a některé ryby (např. úhoř, méně makrela).

Denní potřeba vitaminu A pro člověka - velmi těžká otázka, která patří do rukou velmi zkušeného lékaře. Na tomto místě důrazně varuji před samoléčitelstvím vitaminem A, protože každý organismus (každý člověk je jiný) potřebuje vitaminu A právě tolik, kolik ho potřebuje. Předávkování nebo poddávkování způsobuje problémy. Beta-karoten se nepovažuje za toxický. Při nadměrném příjmu beta-karotenu dochází jen k ukládání žlutého pigmentu do kůže, který po snížení přívodu beta-karotenu opět mizí. Pokud dojde k tzv. předávkování požitím nadměrného množství vitaminu A (retinolu) ve formě koncentrátu, než daný člověk potřebuje, vzniká hypervitaminóza A, která se projevuje nevolností, zvracením, poruchami vidění, bolestivostí kloubů, vypadáváním vlasů, ospalostí, změnami kostí.

V současné době se uvádí jako hodnota vitaminu A v potravinách váhový ekvivalent retinolu. Jeden retinolový ekvivalent se rovná 1 mikrogramu retinolu nebo 6 mikogramům beta-karotenu nebo 12 mikorogramům ostatních karotenoidových provitaminů. Minimální denní množství vitaminu A potřebné k tomu, aby dospělí jedinci měli trvale přiměřenou koncentraci vitaminu A v krvi a aby se zabránilo všem příznakům karence, je v ČR 800 mikrogramů retinolu. Údaje z USA ze 70. let hovoří o čísle 500 - 600 mikrogramů retinolu. Na těchto rozdílech je zcela patrné, jak se poznatky o vitaminu A neustále vyvíjejí a jak vědci mají různé názory. Další problém spočívá v obsahu vitaminu A v potravinách, který může vykazovat značné rozdíly. Např. vepřová játra - záleží na tom, čím bylo prase krmeno. Knižní údaje uvádějí ve 100 gramech jater obsah 39 000 mikrogramů retinolu. A další problém spočívá ve vstřebávání střevní sliznicí a v přeměně provitaminu A na retinol při onemocnění jater. A dále je třeba k udržení hladiny vitaminu A v krvi zinek, který mobilizuje vitamin A z jater. Takže při nedostatku zinku může dojít k nedostatku vitaminu A. Beta-karoten i další karotenoidy jsou nedostatečně vstřebávány u osob s dietou chudou na tuky. Nejen vitamin A, ale i ostatní vitaminy rozpustné v tucích se špatně resorbují v nepřítomnosti žluči. Z tohoto důvodu může jakákoliv porucha v resorpci tuků způsobit nedostatek vitaminů rozpustných v tucích. Vstřebávání vitaminu A rovněž blokují střevní onemocnění, jako např. úplavice nebo celiakie (alergie na lepek v mouce). V léčbě se vitamin A či spíše jeho deriváty (retinoidy) používají např. na akné, psoriasis, úspěšné byly i u rakoviny prsu apod. (vitamin A je totiž nezbytný pro správnou diferenciaci buněk). Léčba patří do rukou lékaře.

Vitamin D

Ve skutečnosti se jedná o skupiny látek a jsou to všechno steroly. Nejdůležitější jsou dva vitaminy D: D2 neboli ergosterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na ergokalciferol a D3 neboli 7-dehydrocholesterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na cholekalciferol. Struktura vitaminu D3 je stejná jako vitaminu D2, až na postranní cholesterolový řetězec. Vitamin D3 se může tvořit v těle, takže technicky vzato není vitaminem, protože nemusí být dodáván potravou. Po ozáření ultrafialovým zářením je vitamin D transportován do různých tělesných orgánů, kde se budˇvyužije, anebo je skladován v játrech. Jediným výtečným zdrojem vitaminu D je rybí olej. Normálně nemusí být vitamin D dodáván potravou, ovšem zvýšená potřeba vitaminu D v těhotenství a při růstu dětí vyžaduje dodávání potravou.

Hlavním účinkem vitaminu D je zvyšování resorpce vápníku a fosforu ze střeva a má také přímý vliv na kalcifikační proces, kterým se zpevňují kosti a zuby.

Cholekalciferol ovšem není aktivní formou vitaminu D - metabolicky aktivní formou vitaminu D, která indukuje přenos kalcia přes střevní membránu, je 1,25-dihydroxycholekalciferol. Tento derivát je také zodpovědný za schopnost vitaminu D mobilizovat vápník z kostí. Tato látka se tvoří v ledvině. Dalším aktivním metabolitem vitaminu D je 21,25-dihydroxycholekalciferol, který je rovněž tvořený v ledvině a působí na renální tubulární mechanismy vylučování vápníku a fosforečnanů. Vitamin D je steroidní derivát a vyvolává syntézu proteinů transportujících vápník. Zdá se tedy, že vitamin D má spíše funkci hormonu než vitaminu.

Předpokládá se, že působení vitaminu D na metabolismus vápníku není omezeno jen na některé orgány, ale je spíše obecného charakteru, a dále, že vitamin D řídí přesuny dvojmocných kationtů v řadě tkání a zvláště zasahuje do obratu (distribuce a transportu) těchto kationtů. Vyskytuje se v játrech, v buňkách sliznicie tenkého střeva, v membránách srdečního a kosterního svalu, v proliferujících chondrocytech a v epifysárních ploténkách dlouhých kostí. V homogenátech jater, ledvin a tenkého střeva byl zjištěn v mikrosomální frakci.

Ve své aktivní formě není v přírodě vitamin D vhodně distribuován a jediným bohatým zdrojem jsou játra a vnitřnosti ryb a játra živočichů živících se rybami. Voítamin D je rovněž obsažen ve vejcích a másle. Mléko je slabým zdrojem vitaminu D, není-li fortifikováno přídavkem vitaminu D nebo ozářeno ultrafialovým světlem.

Hlavním projevem nedostatku vitaminu D je u dětí rachitis (křivice), projevující se odvápněním kostí, které vede k trvalému poškození, a u dospělých osteomalácie, projevující se měknutím kostí. Dále se může objevit slabost svalů, zvýšená náchylnost k infekcím. Příčina nedostatku vitaminu D spočívá např. v nedostatku slunečního záření, v onemocnění žaludku a střev (nedostatečná resoprce vitaminu D), ve špatné snášenlivosti tuků kvůli onemocnění žlučníku, resp. slinivky břišní. U starších lidí je tvorba vitaminu D snížena, takže potřebují větší exposici slunečního záření, což ale zase způsobuje tvorbu vrásek (ultrafialové záření totiž způsobuje apoptózu fibroblastů) a rakoviny kůže (ultrafialové záření způsobije snížení počtu Langerhansových buněk v kůži). Starší lidé ale na druhé straně mívají větší hladinu cholesterolu, ze kterého se vitamin D tvoří, takže tato otázka je velmi složitá.

Užívání vitaminu D v množství převyšujícím potřebu daného organismu (každý člověk je jiný, takže se dá jen velmi těžko stanovit obecně doporučené množství vitaminu D) nemá význam a dokonce může vést k vážným a někdy fatálním následkům. Množství vitaminu D, které by vyvolalo toxický stav hypervitaminosy, nelze získat z přirozených zdrojů. Riziko předávkování je jenom při nesprávném užívání farmaceutických vitaminových přípravků.

Léčba vitaminem D patří do rukou lékaře. Vitamin D například zabraňuje osteoporóze, která má např. u žen po klimaktériu vliv na častější zlomeniny kostí (především krčku stehenní kosti).

Vitamin E

Jedná se o tokoferoly a tokotrienoly. Největší účinek má alfa-tokoferol, ostatní látky mají minimálně 2x až 10x menší účinnost než alfa-tokoferol.

Nejnápadnější chemickou vlastností vitaminu E jsou jeho antioxidační vlastnosti neboli vychytávání volných radikálů. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu. Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie.

Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž dále patří beta-karoten a vitamin C.

Hlavními zdroji vitaminu E jsou vejce, libová masa, játra, ryby, ovesná mouka, kukuřičný, sójový a bavlníkový olej a výrobky z těchto olejů, jako ztužené tuky a majonéza, dále syrová paprika, lněná semena a celerová hlíza. Smažením a zmrazováním potravin dochází k výrazným ztrátám vitaminu E. Koncentráty vitaminu E se připravují např. destilací oleje z obilných klíčků, které jsou zvlášť bohaté na vitamin E.

Potřeba vitaminu E je závislá mimo jiné (viz např. antioxidační účinky) na příjmu nenasycených mastných kyselin (např. kyselina linolenová), neboť se od toho odvíjí složení tukové tkáně člověka, a tím i nároky na potřebu vitaminu E. Uvádí se, že na jeden gram nenasycených mastných kyselin je třeba přijmout 0,4 až 0,6 mg alfa-tokoferolu.

Vitamin E se dále podílí na stabilizaci buněčných membrán a zvyšuje odolnost arterií před usazováním kalciových solí, a tím brání vzniku arteriosklerózy. Dále napomáhá procesu hojení.

Projevy avitaminózy se u zdravých lidí neprojevují, protože vitamin E je obsažen v dostatečném množství ve všech základních potravinách a navíc je deponován v tukové tkáni. Ve vzácných případech (jako např. u porušeného vstřebávání tuků, žloutence, onemocnění slinivky břišní či žlučníku) se tedy nedostatek vitaminu E může projevit snížením libida, nedostatečnou pohyblivostí spermií, spontánními potraty či neplodností, dále např. hemolýzou erythrocytů a anemií.

Léčebně se vitamin E využívá např. při léčbě ran, vředů, přidává se do kosmetických přípravků. Vitamin E dále zabraňuje znehodnocení rostlinných olejů, které je třeba uchovávat v nepřítomnosti světla, protože světlo vitamin E rozkládá.

Vitamin K

Jedná se o řadu látek odvozených od methyl-naftochinonu. Nejlépe známou funkcí vitaminu K je katalýza syntéza prothrombinu v játrech i ostatních faktorů srážení krve, závislých na vitaminu K (faktory VII, IX a X). Nedostatek vitamin K se tedy projevu poruchou srážení krve. V této souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že účinek vitaminu K na tuto tvorbu je závislý na schopnosti jaterního parenchymu. Pokročilé poškození jater, jako např. u karcinomu nebo cirhóze, může bát provázeno sníženou srážlivostí krve, kterou nemůže vitamin K zmírnit.

Nedostatek vitaminu K se v potravě nevyskytuje, protože je v potravinách hojně obsažen, a navíc ho produkují střevní bakterie. Nedostatek vitaminu K se může projevit jako následek dlouhodobého podávání perorálních antibiotik, zvláště širokospektrých, která mohou výrazně potlačit střevní bakterie produkující vitamin K. Dále pak, stejně jako u ostatních vitaminů rozpustných v tucích, resorpce vitaminu K ze střeva závisí na přítomnosti žluče. Pro tyto situace byly vyrobeny formy vitaminu K rozpustné ve vodě, které se mohou rezorbovat i bez žluče.

Zdroje vitaminu K v potravě: špenát, kapusta, květák, hrách, obiloviny, kiwi, avokádo, méně kravské mléko. Důležitým terapeutickým uplatněním vitaminu K je jeho použití jako antidota antikoagulancií, jako je např. dikumarol. Megadávky vitaminu A a E působí antagonisticky k účinkům vitaminu K.

Pan Íčko: pionýr a svazák v jedné osobě!!!

Bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek je pokrytec, který mění svá vyjádření podle toho, k jakému auditoriu hovoří. Říká Britům, Polákům, Němcům vždy co chtějí slyšet. Čeští voliči mu sotva mohou věřit.

Když za „mrtvou“ označil LS prezident Václav Klaus bezprostředně po jednání Senátu dne 6.5.09, sklidil za to obrovskou kritiku mnohých českých politiků, a nejvíce od tehdejšího premiéra Topolánka.

Pokrytecké jsou i řeči ODS o vytvoření opoziční frakce v Evropském parlamentu.
Jan Zahradil se k podpoře Lisabonu zavázal právě výměnou za přijetí do frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. „Pokud jde o proces ratifikace Evropské ústavní smlouvy, vezme ODS v úvahu při svém konečném stanovisku výsledek ratifikace v ostatních členských zemích EU,“ slíbil Zahradil písemným prohlášením po zvolení do Evropského parlamentu v roce 2004 Hansovi-Gertu Pöteringovi.

ZÁSADNÍ VÝROKY A POČINY TOPOLÁNKA KOLEM EVROPSKÉ ÚSTAVY A NÁSL. LISABONSKÉ SMLOUVY (LS):

1) V roce 2003 slavnostně podepsal předseda ODS M. Topolánek spolu s předsedy britské Konzervativní strany a polské strany Právo a Spravedlnost tzv. Pražskou výzvu.

„Evropské národy nepotřebují smlouvu – ať již se jmenuje Ústava nebo ne – stlačující všechny evropské země do jednoho ekonomického, politického a právního rámce. Bohužel, přesně tam však směřují výsledky Konventu o budoucnosti EU. Proto je třeba podrobit je jedinému spolehlivému testu – lidovému hlasování, referendu,“ napsali předsedové na slavnostní listinu na pražském Žofíně.

Tuto smlouvu M. Topolánek NEDODRŽEL: ve funkci premiéra podepsal Lisabonskou smlouvu a jako poslanec pro smlouvu hlasoval – podrazil tak britské konzervativce i polskou Právo a Spravedlnost. Nyní má ještě tu drzost na jejich sjezdu označit smlouvu za mrtvou – on, který udělal maximum pro její oživení(!).

2) Mirek Topolánek: Ještě horší než evropská ústava je debata o ní
Z rozhovoru pro Ihned.cz dne 26. 1. 2005 uvádíme tato slova Topolánka:

Jsem velký Evropan, který se provinil jen tím, že odmítá evropskou ústavu. Je psána jazykem agitek z doby nedávno minulé. Vyznat se v ní nemůže vůbec nikdo, ústavních záležitostí se týká možná z jedné třetiny. Všechno ostatní je neuvěřitelný nános blábolů a neskutečné vaty. Jsou tam články, které si protiřečí. A pak je tam samozřejmě pár věcí, které já pokládám za velmi nebezpečné.
Měl by to být dokument, který buď musí být schopni napsat na deset stran, nebo ho vůbec nemají dělat. Pokud tím chtěli zjednodušit mechanismy fungování EU, nepovedlo se to.

Pouze dosavadní smlouvy dali na jednu hromadu a implementovali je do ještě většího paskvilu, který - jak jsme se shodli i s kolegy, kteří nakonec zvednou ruku pro - pokud člověk přečte, nikdy nemůže za střízliva odsouhlasit.

Ještě horší, než co je v ústavě napsané, je způsob, jakým se o ní vede debata. To není žádná debata, ale normální brutální nátlak, který nemá s rozumnou demokratickou diskusí nic společného.

3) Topolánek: Proč nejsem eurofederalistou 25.10.2006
Z obsáhlé úvahy vybíráme:

Chci Evropu, a všimněte si, že zcela záměrně neříkám Evropskou unii, nýbrž Evropu, dle konzervativně-liberálního konceptu. Tedy Evropu obchodujících, spolupracujících národních států, které kooperují jen v těch oblastech, kde je to výhodnější a efektivnější, než samostatný postup. Chci Evropu, která má společnou politiku jenom tam, kde existuje jasný konsensus a ostatní záležitosti ponechává v kompetenci národních států. Vyznávám Evropu mezivládní spolupráce, Evropu bez nárůstu centrální a ve své podstatě nedemokratické moci. Chci Evropu, ve které se každá země může svobodně rozhodnout, které oblasti kompetencí si ponechá a které bude sdílet s dalšími členskými zeměmi. Chci svobodně obchodující Evropu, která podporuje podnikání a neuvaluje dusivé regulace na kdeco a kdekoho. Chci takovou evropskou integraci, která daňovou, hospodářskou a sociální politiku ponechá národním státům, protože to jsou hlavní oblasti ideologických rozdílů mezi stranami. Integraci, jež respektuje suverenitu národních států ve věcech zahraniční a imigrační politiky. Chci takový dokument, a ať se klidně jmenuje ústavní smlouva, který všechny výše uvedené principy jasně vymezí a zaručí. Proto nejsem eurofederalistou!

Nechci žádné Spojené státy evropské. Nechci tedy umělý, bruselskými byrokraty nadekretovaný, evropský superstát. Nechci další prohlubování evropské politické, měnové či bezpečnostní integrace.
Nebudu se podílet na vytváření žádné konkurenční bezpečnostní nebo vojenské struktury, jež by měla omezit manévrovací prostor Severoatlantické alianci. Nechci se vzdát našeho práva určovat výši daní pro naše občany a jejich snížením přispět k přílivu investic a zvýšení tempa růstu. Nechci statisíce stránek nových a nových směrnic, které regulují vše od velikosti a pevnosti kondomů, až po přesný popis vozíků v supermarketech.

Sečteno a podtrženo, nechci, aby nám někdo ukrajoval z našeho, socialisty už dnes okleštěného prostoru svobody. Proto nejsem eurofederalistou!

/Vydáno ve sborníku CEVRO (LIBERÁLNĚ KONZERVATIVNÍ AKADEMIE)/

4) Topolánek doporučuje schválení LS v Senátu dne 6.5.09
výrazně kráceno:

Je to v našem životním, chcete-li NÁRODNÍM zájmu.

Cena za přijetí Lisabonské smlouvy je tedy v první řadě vyjádřena podřízením se společné politické vůli 27 vlád zemí Evropské unie. Je vyjádřena podřízením našich národních ambicí a aspirací, průniku národních ambicí a aspirací zemí, které mají i s námi půl miliardy obyvatel.

Lisabonská smlouva je v současné době realitou, žádné jiné řešení nebylo a není na stole.
Když říkám, že jiné řešení není na stole, míním tím, že na stole není ani "řešení" ve formě odmítnutí Lisabonské smlouvy. Dosáhli bychom pouze toho, že ona drtivá většina zemí, které si takovou úpravu přejí, by prosadila svou jiným způsobem, pro nás nepochybně ještě méně příznivým. Posílily by se totiž tendence na rozdělení EU na integrační jádro a periferii, což pro nás není výhodný model. Žene nás do sféry vlivu Moskvy.

Krach Lisabonské smlouvy by znamenal definitivní konec naší klíčové priority, jíž je další rozšiřování Unie. Řada starých zemí se ho obává, klade se zbytečné a zástupné podmínky a bez reformy institucí na něj nikdy nepřistoupí.

TEN ČLOVĚK POTŘEBUJE ZÁKLADNÍ VITAMÍN - IQ - JAKO SŮL...

Langrere , Langere , ty hlavo dubová , cos to zas vymyslel s těma vajíčkama. Víš , že jsi ČSSD pomohl k hlasům ve volbách víc , než všechny jejich bilbordy, u nás v hospodě , teď mluví i ti , co by nikdy ČSSD dříve nevolili , že jim dají svůj hlas. Prý ubíženým se má pomoci. To jste zase něco vymysleli....Ach jo ...

Pane loupeživý zvaný Íčko kam tuto zemi směřujete?

Ale ale pan Langricek haha si prej vzdycky vazil svobody haha skoda jen ze ne vsichni zapomeli jakej to byl hajzl pred 89 ze...co pane svazak? Proc se nepochlubite co jste byl zac...jste kovanej komous co prevlekl vcas kabat hajzle jeden!

Na každou svini se voda vaří a každá svině má svého řezníka. Ten řezník se už našel, jen je potřeba uvést vodu do varu a je hotovo.

Nejlépe se mají státní zaměstnanci a ještě dostali přidáno v krizi.

for pravda
Přej a bude Ti přáno, kocoure jeden.

ÍČKO TO JSTE TOMU S CELOU SLAVNOU ODS ZASE JEDNOU DALI NA FRAK, CELÁ ZEMĚ JE ROZKRADENÁ A DÍKY TAKOVÝM LIDEM CO BYLI VE VLÁDĚ (ŘEBÍČEK, BENDL atd.)

Pořád přemýšlím nad tím, že různé statistické organizace stále hlásí, že ODS volí většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, ale ty vajíčka házeli většinou lidi s dokončeným základním vzděláním (středoškoláci), v tom případě o ODS voličích zase někdo lže, když vajíčkáře berou jako průřez voličské základny ODS. Nebo to neříkali, že jdou raději volit, než házet vajíčka?

OKRADEME. DĚTI .STARCE-REPUBLIKA JE JIŽ VYTUNELOVANÁ,ŽE PANA ÍČKO???

stránky darebáka s kterým zůčtuje národ !

po měsíci jsem zjistil, že to je tady stále o hovnech...měli by to už zrušit...

Je nešťastné slyšet z úst vysokoškolsky vzdělaného člověka a navíc politika takového hodnocení situace, jak hodnotí pan Langer vajíčkové útoky. Pana Paroubka nemám rád o nic víc než Vás pane Langere, ale slušnost je na místě i vůči protivníkům, kteří ji třeba nemají. Možná byste si mohl doplnit vzdělání o slušnosti politické četbou Masaryka a jeho kréda. S pozdravem Jan Staněk (36) Brno

Co byste mohl chtít? Pan Langer je členem strany, které předsedá hulvát Topolánek. A to musí nakazit i inteligentnějšího člověka, než je právě Langer. A ještě jinak: ODS se nepodařilo před volbami sehnat nějakého blba s nějakou Kubiceho zprávou, takže jim je parta idiotů, která hází po protivníkovi vajíčka, také dobrá.