inzerce ´Vlašimská kauza´ opět v centru pozornosti
Pracovní neschopnost zpříjemňuje anglický buldok
Foto: Jiří HrnčířPro spor dvou středočeských policistů s policejními managery na okrese i na kraji se ujal název "Vlašimská kauza". A právě této záležitosti, která se již ocitla i na stole policejního prezidenta, věnoval koncem týdne rozsáhlý prostor Benešovský deník. Obsáhlejší z obou materiálů přinášíme v plném znění. Oba dva články je možné shlédnout ve fotopříloze:Policistka boj nevzdává, nechce s vlky výt
Jsou to již čtyři měsíce, co zájem veřejnosti i policejních kruhů vzbudil případ ve službě napadené a zraněné policistky Petry Lhotákové. Ta po zásahu proti agresorovi u případu domácího násilí přišla nejen k pracovnímu úrazu, ale současně také o ideály a víru ve spravedlnost a pochopení nadřízených. Dost možná ke všemu ještě přijde i o práci, kterou, jak sama uvádí, měla ráda.



Od osudného říjnové dne je totiž stále v pracovní neschopnosti a svůj návrat do služby na místní oddělení PČR ve Vlašimi si po prodělaných zkušenostech představit nedovede. Zatímco mladá policistka se již v médiích několikrát ke kauze vyjádřila, její nadřízení i policejní vyšetřovatelé byli skoupější a až dosud k problému, který označovali za interní, hovořit nechtěli. Teď je ale všechno jinak. Okresní policejní ředitelství případ vyšetřilo a uvolnil informační embargo.



Po prošetření celé události jsme nabyli přesvědčení, že na místě zásahu došlo u hlídky k pochybení v nesprávně zvolené taktice. Policista je školen na to, aby vyhodnotil situaci na místě a rozpoznal, jak by mohl v tomto případě agresivní útočník jednat. Podle toho měla zasahující hlídka zvolit komunikaci,“ uvádí shodně zástupce ředitele OŘ PČR v Benešově Pavel Havránek a velitel služby kriminální policie ČR v Benešově Pavel Mareš s tím, že v případě zásahu u domácího násilí proti ženě není přinejmenším taktické, aby vůči podnapilému agresorovi, který se dopustil násilí na manželce a je o několik váhových kategorií výše, vystupovala opět žena, byť v uniformě.



Útok vedený proti hlídce pracovníci benešovského policejního ředitelství při tom označují za velmi brutální a v žádném případě nechtějí omlouvat útočníka.„Někdy je taktičtější zvolit ústup a vyčkat do příjezdu posily a zákrok uskutečnit třeba za půl hodiny, je třeba si uvědomit, že pachatel našemu zákroku neuteče,“ dodává Pavel Havránek.



Petra Lhotáková oproti tomu namítá, že v žádném případě k pochybení nedošlo. „Taktika zásahu odpovídala vzniklé situaci, kdy podezřelý na hlídku zaútočil bez možnosti vyjednávání,“ říká Lhotáková a své tvrzení opírá o prvotní výslechy oznamovatelky, svědkyně i pachatele násilné činnosti. „To že všichni své výpovědi později několikrát změnili, je běžný jev,“ dodává policistka s tím, že obviněný se k napadení manželky a zasahující hlídky přiznal.







Rozdílné názory mezi vedením OŘ PČR a napadenou hlídkou panují v případě použití tlačítka nouze na vysílačce. Pavel Havránek společně s kolegou shodně tvrdí, že situace je dobře zdokumentovaná vteřinu po vteřině a nikdo z dalších policistů nepochybil. „Operační důstojník okamžitě ověřoval nouzové volání. Neúspěšné pokusy dovolat se zpět trvaly zhruba dvě minuty. Když se operační důstojník dovolal, druhý člen zasahující hlídky oznamuje podrobnosti útoku a žádá o posily. Z hovoru nevyplývá, že by byli členové hlídky zraněni, nebo že použili radiostanici v nouzi vědomě,“ říká benešovský vyšetřovatel. Poněkud jinak ale popisuje situaci Petra Lhotáková. Podle ní byli hrubě osočeni z neoprávněného užití nouzového tlačítka a posily přijely na místo asi po půl hodině. Vyšetřovatelé vypovídají, že operační důstojník reagoval řádově ve vteřinách a dojezd posil závisí na vzdálenosti nejbližšího oddělení, které je v Čechticích.



Tím se mezi zasahující hlídkou a jejich vedením roztáčí následný kolotoč rozdílných pohledů, obviňování, nedorozumění a situace se stává stále nepřehlednější. Tvrzení proti tvrzení. „Po příjezdu jsme oznámili naše zranění operačnímu důstojníkovi a vedoucímu oddělení a žádali příjezd kriminálky,“ uvádí zraněná policistka s tím, že požadovali převezení na ošetření také na vedoucím SKPV. „Vedoucí ale naše požadavky zlehčovali a bagatelizovali s tím, že nevypadáme jako zranění a že si vymýšlíme,“ říká Petra Lhotáková. Ta uvádí, že byla otřesená, pohmožděná v oblasti krku a břicha, že zvracela jak na místě útoku, tak na služebně.



Vedení okresního ředitelství toto rezolutně odmítá s tím, že je to přesně naopak. „To vůbec není pravda,“ ohrazují se proti nařčení oba pracovníci ředitelství s tím, že kam paní Lhotáková míří. „Domníváme se, že důvodem proč to Petra Lhotáková dělá by mohla být určitá nespokojenost, kdy jí byly vytýkány některé profesní postupy,“ vysvětluje Pavel Havránek a dodává, že některý z policistů si to vezme k srdci a jiný se může cítit nepochopený nebo ukřivděný. Každopádně Pavel Havránek s Pavlem Marešem tvrdí, že oběma napadeným policistům byl nabídnut odvoz na ošetření. „To však hlídka odmítla a podrobila se až povinnému formálnímu vyšetření, které ukládají předpisy.



Ještě z nemocničního pokoje však píše Petra první ze série článků do novin nezávislého odborového svazu Naše policie a následuje oslovení dalších periodik, v nichž vlašimská policistka líčí jak to chodí v policejním zákulisí. Tím si evidentně své nadřízené nenaklonila, což ani neměla v úmyslu. Jak sama říká, jde jí o to, aby orgány policie přiznaly chybu. „Oni moc dobře vědí, o co mi jde. Kdyby přiznali chybu, přiznali by i porušení etického kodexu policisty, služební přísahy a policejního zákona,“ usmívá se sebejistě v domácím azylu Petra Lhotáková, kterou prý pravidelně několikrát v týdnu dojíždějí vlašimští policisté zkontrolovat, zda dodržuje léčebný režim a povolené čtyři hodiny vycházek denně. „ Právě pro to, že mám tu práci ráda, chci spravedlnost. Pro takovouhle policii sloužit nebudu. Nepřijmu pravidla ve stylu přísloví kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt,“ dodává Lhotáková, která záhadnou ztrátu kamerového záznamu z policejní služebny považuje za zásadní pochybení nadřízených.



Vlašimská policistka, jež se postavila svým nadřízeným chce medializací dosáhnout toho, aby problém nezmizel pod služebním kobercem, se nediví, že nadřízení i ostatní kolegové jsou ve výpovědích zajedno. „Protože si uvědomují, že jim jde o místo,“ říká Lhotáková a dodává, že ohledně nějaké dohody nebyla po celou dobu nikým kontaktována a dokonce jejímu právnímu zástupci není umožněno nahlížet do spisu. „Už se to čtyři měsíce řeší a nic,“ podotýká policistka, která ve svém boji hodlá vydržet až do konce. Proto prostřednictvím své advokátky podala stížnost na vedoucího vlašimského oddělení Milana Macha vedoucího SKPV Benešov, Pavla Mareše a ředitele Středočeské policie Václava Kučeru Policejnímu prezidiu.



„Nemám pocit, že dělám něco špatně. Vím, že mám podporu stovek kolegů po celé republice. Mám i pracovní nabídky vedoucích z jiných krajů, ale nechci utíkat od nevyřešené věci, ač by si to možná někdo přál. Kromě toho jsem při nástupu k policii na něco přísahala a na to nezapomínám,“ říká přesvědčivě vlašimská policistka, kterou její přímí nadřízení označují za příliš horlivou.



Text a foto: Jiří Hrnčíř, Benešovský deník



Publikováno: 01. 03. 2008

inzerce



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.
Odkazy vkládejte bez "http://", jinak se váš příspěvek z důvodu ochrany proti spamu nezobrazí.


jméno
heslo



Věra: Petro, jsem s Tebou!!!
Všichni, kdož sledujete tuto kauzu, včetně samotné hlavní aktérky! Chci Vám říci, že Petru osobně znám, přesto moje slova nebudou nijak zkreslená. Petra je férový člověk, hodná holka a nemyslete si, že na mě kolikrát "nevyjela", když jsem neměla pravdu, nebo jsem říkala, co se jí nelíbilo. Nikdy ale nebyla nespravedlivá, vždycky pro ní byla důležité, aby se došlo k pravdě, ať už byla jakákoliv. Za celou tu dobu, co jí znám - a znám jí i jako kolegyni - nikdy nic nevzdala, nikdy od žádného problému neutekla a nikdy nikoho křivě neobvinila. Je mi moc líto a skutečně až zůstává rozum stát nad tím, že se k ní nadřízení mohou otočit zády, zatímco by jí měli být alespoň rádci. Je cosi prohnilého v našem státě, když naši nadřízení hledí na svůj čistý stůl, na svůj čistý štít a za jakoukoliv cenu jsou ochotni si to udržet. V tomto případě za cenu toho, že nesmyslně hledají důvody pro spáchání přestupku, neřku-li trestného činu, člověkem - ŽENOU, NAPADENOU A ZBITOU ŽENOU (!!!) - a obhajují skutečného pachatele - nad tím opravdu jen bezmocně kroutím hlavou. Moc bych si přála, aby příslušné orgány dokázaly celou věc zhodnotit a vyšetřit bez veškeré podjatosti, zcela objektivně a podle platných právních norem. Slečně Petře Lhotákové bylo mnohokrát za její službu ve Vlašimi ublíženo na těle, to jistě její nadřízení vědí, ale teď i na duši, což jsou rány hluboké a nevratné. Pracovala svědomitě, ukázněně, podle nepsaného zákona "dala ses na vojnu, tak bojuj". Bila se za pravdu, za čest - svou i svých i svých kolegů, pokud cítila, že je jim ubližováno, a jí samotné se nikdo nezastane ... Nikdo už si nevzpomene, že nemlčela, když se nadřízení naváželi do jejích kolegů - jako by to najednou všichni zapomněli. Smutné. I kdybych Petru neznala, nikdy bych nemohla být na straně jejich nadřízených, kteří stojí proti ní - opravdu, pro mě z nepochopitelných důvodů. Vlastně ano - Vlašim je malé město, přece si nemůžeme znepřátelit pro nás důležité a vlivné osoby ... Petro, jsem s Tebou a spolu se mnou i spousta, vlastně skoro většina, našich společných bývalých kolegů. Já ještě pořád věřím ve spravedlnost a pokud se Ti jí nedostane, přijdu i já sama o mnoho svých ideálů. Jsem s Tebou, prosím, nevzdávej to.
11:00:45 13. 03. 2008 DALŠÍ POLICEJNÍ HISTERKA...

Pan Íčko: pionýr a svazák v jedné osobě!!!

Bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek je pokrytec, který mění svá vyjádření podle toho, k jakému auditoriu hovoří. Říká Britům, Polákům, Němcům vždy co chtějí slyšet. Čeští voliči mu sotva mohou věřit.

Když za „mrtvou“ označil LS prezident Václav Klaus bezprostředně po jednání Senátu dne 6.5.09, sklidil za to obrovskou kritiku mnohých českých politiků, a nejvíce od tehdejšího premiéra Topolánka.

Pokrytecké jsou i řeči ODS o vytvoření opoziční frakce v Evropském parlamentu.
Jan Zahradil se k podpoře Lisabonu zavázal právě výměnou za přijetí do frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. „Pokud jde o proces ratifikace Evropské ústavní smlouvy, vezme ODS v úvahu při svém konečném stanovisku výsledek ratifikace v ostatních členských zemích EU,“ slíbil Zahradil písemným prohlášením po zvolení do Evropského parlamentu v roce 2004 Hansovi-Gertu Pöteringovi.

ZÁSADNÍ VÝROKY A POČINY TOPOLÁNKA KOLEM EVROPSKÉ ÚSTAVY A NÁSL. LISABONSKÉ SMLOUVY (LS):

1) V roce 2003 slavnostně podepsal předseda ODS M. Topolánek spolu s předsedy britské Konzervativní strany a polské strany Právo a Spravedlnost tzv. Pražskou výzvu.

„Evropské národy nepotřebují smlouvu – ať již se jmenuje Ústava nebo ne – stlačující všechny evropské země do jednoho ekonomického, politického a právního rámce. Bohužel, přesně tam však směřují výsledky Konventu o budoucnosti EU. Proto je třeba podrobit je jedinému spolehlivému testu – lidovému hlasování, referendu,“ napsali předsedové na slavnostní listinu na pražském Žofíně.

Tuto smlouvu M. Topolánek NEDODRŽEL: ve funkci premiéra podepsal Lisabonskou smlouvu a jako poslanec pro smlouvu hlasoval – podrazil tak britské konzervativce i polskou Právo a Spravedlnost. Nyní má ještě tu drzost na jejich sjezdu označit smlouvu za mrtvou – on, který udělal maximum pro její oživení(!).

2) Mirek Topolánek: Ještě horší než evropská ústava je debata o ní
Z rozhovoru pro Ihned.cz dne 26. 1. 2005 uvádíme tato slova Topolánka:

Jsem velký Evropan, který se provinil jen tím, že odmítá evropskou ústavu. Je psána jazykem agitek z doby nedávno minulé. Vyznat se v ní nemůže vůbec nikdo, ústavních záležitostí se týká možná z jedné třetiny. Všechno ostatní je neuvěřitelný nános blábolů a neskutečné vaty. Jsou tam články, které si protiřečí. A pak je tam samozřejmě pár věcí, které já pokládám za velmi nebezpečné.
Měl by to být dokument, který buď musí být schopni napsat na deset stran, nebo ho vůbec nemají dělat. Pokud tím chtěli zjednodušit mechanismy fungování EU, nepovedlo se to.

Pouze dosavadní smlouvy dali na jednu hromadu a implementovali je do ještě většího paskvilu, který - jak jsme se shodli i s kolegy, kteří nakonec zvednou ruku pro - pokud člověk přečte, nikdy nemůže za střízliva odsouhlasit.

Ještě horší, než co je v ústavě napsané, je způsob, jakým se o ní vede debata. To není žádná debata, ale normální brutální nátlak, který nemá s rozumnou demokratickou diskusí nic společného.

3) Topolánek: Proč nejsem eurofederalistou 25.10.2006
Z obsáhlé úvahy vybíráme:

Chci Evropu, a všimněte si, že zcela záměrně neříkám Evropskou unii, nýbrž Evropu, dle konzervativně-liberálního konceptu. Tedy Evropu obchodujících, spolupracujících národních států, které kooperují jen v těch oblastech, kde je to výhodnější a efektivnější, než samostatný postup. Chci Evropu, která má společnou politiku jenom tam, kde existuje jasný konsensus a ostatní záležitosti ponechává v kompetenci národních států. Vyznávám Evropu mezivládní spolupráce, Evropu bez nárůstu centrální a ve své podstatě nedemokratické moci. Chci Evropu, ve které se každá země může svobodně rozhodnout, které oblasti kompetencí si ponechá a které bude sdílet s dalšími členskými zeměmi. Chci svobodně obchodující Evropu, která podporuje podnikání a neuvaluje dusivé regulace na kdeco a kdekoho. Chci takovou evropskou integraci, která daňovou, hospodářskou a sociální politiku ponechá národním státům, protože to jsou hlavní oblasti ideologických rozdílů mezi stranami. Integraci, jež respektuje suverenitu národních států ve věcech zahraniční a imigrační politiky. Chci takový dokument, a ať se klidně jmenuje ústavní smlouva, který všechny výše uvedené principy jasně vymezí a zaručí. Proto nejsem eurofederalistou!

Nechci žádné Spojené státy evropské. Nechci tedy umělý, bruselskými byrokraty nadekretovaný, evropský superstát. Nechci další prohlubování evropské politické, měnové či bezpečnostní integrace.
Nebudu se podílet na vytváření žádné konkurenční bezpečnostní nebo vojenské struktury, jež by měla omezit manévrovací prostor Severoatlantické alianci. Nechci se vzdát našeho práva určovat výši daní pro naše občany a jejich snížením přispět k přílivu investic a zvýšení tempa růstu. Nechci statisíce stránek nových a nových směrnic, které regulují vše od velikosti a pevnosti kondomů, až po přesný popis vozíků v supermarketech.

Sečteno a podtrženo, nechci, aby nám někdo ukrajoval z našeho, socialisty už dnes okleštěného prostoru svobody. Proto nejsem eurofederalistou!

/Vydáno ve sborníku CEVRO (LIBERÁLNĚ KONZERVATIVNÍ AKADEMIE)/

4) Topolánek doporučuje schválení LS v Senátu dne 6.5.09
výrazně kráceno:

Je to v našem životním, chcete-li NÁRODNÍM zájmu.

Cena za přijetí Lisabonské smlouvy je tedy v první řadě vyjádřena podřízením se společné politické vůli 27 vlád zemí Evropské unie. Je vyjádřena podřízením našich národních ambicí a aspirací, průniku národních ambicí a aspirací zemí, které mají i s námi půl miliardy obyvatel.

Lisabonská smlouva je v současné době realitou, žádné jiné řešení nebylo a není na stole.
Když říkám, že jiné řešení není na stole, míním tím, že na stole není ani "řešení" ve formě odmítnutí Lisabonské smlouvy. Dosáhli bychom pouze toho, že ona drtivá většina zemí, které si takovou úpravu přejí, by prosadila svou jiným způsobem, pro nás nepochybně ještě méně příznivým. Posílily by se totiž tendence na rozdělení EU na integrační jádro a periferii, což pro nás není výhodný model. Žene nás do sféry vlivu Moskvy.

Krach Lisabonské smlouvy by znamenal definitivní konec naší klíčové priority, jíž je další rozšiřování Unie. Řada starých zemí se ho obává, klade se zbytečné a zástupné podmínky a bez reformy institucí na něj nikdy nepřistoupí.

TEN ČLOVĚK POTŘEBUJE ZÁKLADNÍ VITAMÍN - IQ - JAKO SŮL...

Langrere , Langere , ty hlavo dubová , cos to zas vymyslel s těma vajíčkama. Víš , že jsi ČSSD pomohl k hlasům ve volbách víc , než všechny jejich bilbordy, u nás v hospodě , teď mluví i ti , co by nikdy ČSSD dříve nevolili , že jim dají svůj hlas. Prý ubíženým se má pomoci. To jste zase něco vymysleli....Ach jo ...

Pane loupeživý zvaný Íčko kam tuto zemi směřujete?

Ale ale pan Langricek haha si prej vzdycky vazil svobody haha skoda jen ze ne vsichni zapomeli jakej to byl hajzl pred 89 ze...co pane svazak? Proc se nepochlubite co jste byl zac...jste kovanej komous co prevlekl vcas kabat hajzle jeden!

Na každou svini se voda vaří a každá svině má svého řezníka. Ten řezník se už našel, jen je potřeba uvést vodu do varu a je hotovo.

Nejlépe se mají státní zaměstnanci a ještě dostali přidáno v krizi.

for pravda
Přej a bude Ti přáno, kocoure jeden.

ÍČKO TO JSTE TOMU S CELOU SLAVNOU ODS ZASE JEDNOU DALI NA FRAK, CELÁ ZEMĚ JE ROZKRADENÁ A DÍKY TAKOVÝM LIDEM CO BYLI VE VLÁDĚ (ŘEBÍČEK, BENDL atd.)

Pořád přemýšlím nad tím, že různé statistické organizace stále hlásí, že ODS volí většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, ale ty vajíčka házeli většinou lidi s dokončeným základním vzděláním (středoškoláci), v tom případě o ODS voličích zase někdo lže, když vajíčkáře berou jako průřez voličské základny ODS. Nebo to neříkali, že jdou raději volit, než házet vajíčka?

OKRADEME. DĚTI .STARCE-REPUBLIKA JE JIŽ VYTUNELOVANÁ,ŽE PANA ÍČKO???

stránky darebáka s kterým zůčtuje národ !

po měsíci jsem zjistil, že to je tady stále o hovnech...měli by to už zrušit...

Je nešťastné slyšet z úst vysokoškolsky vzdělaného člověka a navíc politika takového hodnocení situace, jak hodnotí pan Langer vajíčkové útoky. Pana Paroubka nemám rád o nic víc než Vás pane Langere, ale slušnost je na místě i vůči protivníkům, kteří ji třeba nemají. Možná byste si mohl doplnit vzdělání o slušnosti politické četbou Masaryka a jeho kréda. S pozdravem Jan Staněk (36) Brno

Co byste mohl chtít? Pan Langer je členem strany, které předsedá hulvát Topolánek. A to musí nakazit i inteligentnějšího člověka, než je právě Langer. A ještě jinak: ODS se nepodařilo před volbami sehnat nějakého blba s nějakou Kubiceho zprávou, takže jim je parta idiotů, která hází po protivníkovi vajíčka, také dobrá.