Tak co, pane ministře?
ministr vnitra Ivan Langer, tak i jeho opoziční kolega František Bublan.


Důvodem k odchodům ze sboru není jen "generační špunt", o kterém hovoří ministr vnitra Langer, ale též výrazný pokles platů především u složek působících v přímém výkonu. Tak v diskusi argumentoval stínový ministr Bublan. Za letošní rok odešlo ze služby asi 2700 lidí - podle Ivana Langera se trend odchodů v září už zastavil.

Zákon zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby a nařizuje policistům odpracovat 150 přesčasových hodin zdarma. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a měl jim plošně zvýšit základní platy.

Policii v současné době chybí 3300 policistů a to především v terénu - tuto skutečnost kritizují i hejtmani z různých krajů. Šéf resortu však tento pokles nevidí dramaticky a obhajuje odchody jako potřebnou generační výměnu. A jak také dodal, po Novém roce se dají očekávat další výpovědi.
Poslední fází generační výměny má být podle plánu ministerstva a vedení policie přijetí nových policistů - v nejbližších týdnech by měla být spuštěna další vlna náborové kampaně. K náboru jsou motivováni i stávající policisté - za za přivedení nového příslušníka k Policii ČR získají odměnu 3 až 5 tisíc korun.

Ministr vnitra v televizní debatě představil také informační brožuru vydanou v nákladu 1000 ks, kde dle vlastních slov "skládá účty". František Bublan vydání této publikace obratem kritizoval jako spíše fotografickou prezentaci vnitra. Bublan považuje publikaci za zbytečnou - Ivana Langera označil spíše za ministra reklamy než vnitra. Langer se však hájí, že politický marketing by měl být standardní součástí výkonu politických funkcí.





Text: Jiří Vítek



Publikováno: 11. 09. 2007



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.


jméno
heslo



noname: Povinná četba dnes na iHned:
Když odchází víc lidí, než chcete
Mezi zdravou obměnou týmu a patologickou fluktuací ve firmě je rozdíl. Šéf by měl zpozornět, když přesahuje patnáct procent nebo když odcházejí špičkoví lidé.
HN KARIÉRA, kariéra

Pokud v nepřítomnosti šéfa rozesílají zaměstnanci své životopisy na jiná místa, už v tu chvíli pracují s menším nasazením. Neztotožňují se s dlouhodobějšími cíli firmy, pracují napůl nebo dělají jen to nejnutnější. Vysoká fluktuace může být důsledkem špatné práce manažera s lidmi. Ale také to tak být nemusí.

Přínosy obměny lidí

Fluktuace má také svá pozitiva. "Každý příchod nového zaměstnance znamená pro společnost jedinečnou šanci získat další úhel pohledu. Příchozí konfrontují své zkušenosti s novým prostředím a procesy," říká personální ředitelka společnosti SodexhoPass Ellen Hunusová.

Určitá obměna týmu je přirozená, patří k životaschopné společnosti. Po nějaké době může i vynikající zaměstnanec cítit, že dal své práci maximum a nemá se profesně kam posunout. Pak je jeho přijetí nové výzvy na místě. Takové změny zamíchají v podniku mírně kartami, ale nadřízení by s nimi měli počítat.

Šéfové by měli zvážit, koho opravdu nutně potřebují. A rozlišovat, zda je opouštějí řadoví pracovníci, které je možné zaškolit za několik dnů či týdnů, nebo špičkoví odborníci, za které nenajdou snadno náhradu. Tady se vyplatí pátrat po příčinách fluktuace.

"K tomu slouží výstupní pohovory," říká Tomáš Kopecký, ředitel firmy FranklinCovey. Podle něj jsou lidé při odchodu, zvláště pokud se k němu rozhodli dobrovolně, otevřenější. "Jestliže více zaměstnanců udává stejný důvod k odchodu, mělo by to firmu přinejmenším varovat a přimět k zamyšlení nad stávajícími procesy a způsoby řízení," doporučuje Eva Kopecká, personální manažerka společnosti CA v Česku. Za pozornost také stojí období, ve kterém k opuštění firmy dochází.

V některých případech je dobré odchodu zaměstnance zabránit. Je ale nutné znát hranici, za kterou se firmě již nevyplatí jít, protože by úsilí bylo marné nebo udržení pracovníka příliš drahé.

Čechům záleží na vztazích

Českým pracovníkům záleží na pracovních vztazích. Výzkumy ukázaly, že i když nejsou dostatečně ohodnoceni, ale pracují v příjemné atmosféře, tolik neodcházejí. V opačném případě to však podle závěrů personalistek Ivany Říhové a Pavly Staňkové ze společnosti Deloitte neplatí. Podle nich se v Česku míra fluktuace pohybuje okolo 15 procent, což představuje přijatelnou míru odchodů.

Šéfovi pomůže personalista

Fluktuace může mít mnoho důvodů a vedení firmy ji může dobře posoudit jen v kontextu všech souvislostí na trhu práce. Zde by šéfům měli pomoci personalisté, kteří se v něm musí dobře orientovat. "Manažer je však zodpovědný za svůj tým a personalista není policista, který by jej měl hlídat, aby mu podřízení neodcházeli," říká Ivana Říhová ze společnosti Deloitte. Podle průzkumů této společnosti jsou nejčastějšími důvody fluktuace omezený prostor pro postup v kariéře, nízké možnosti osobního rozvoje, nevyváženost pracovního a osobního života, nevhodný styl vedení i nedostatečné ohodnocení pracovníků.

Jak si udržet zaměstnance

Fluktuace se stává problémem ve chvíli, kdy náklady spojené s výměnou zaměstnanců jsou vyšší než přínosy plynoucí z nových pracovníků. Vždy jde o komplexní záležitost a situaci je nutné posuzovat individuálně v rámci každé firmy.

Loajalita podřízených se dá zvyšovat mnoha způsoby. Žádný však není úspěšný sám o sobě. Velký vliv má také působení konkurence na trhu práce. Většina firem využívá takzvaných tvrdých stimulů. Kromě výše mezd soutěží podniky mezi sebou v udělování nejrůznějších benefitů. Většina těchto věcí však působí krátkodobě a zaměstnanci si na ně rychle zvyknou.

Klíčové je i působení takzvaných měkkých stimulů. "To vyžaduje individuální přístup ze strany vedení, vytvoření kvalitních programů pro růst, rozvoj firemní kultury a kultivaci příjemného pracovního prostředí," shrnuje Eva Kopecká.

Podle ní by se měly tvrdé a měkké stimuly vzájemně doplňovat, šéf nemůže nahrazovat jeden druhým. Jen tak mohou pomoci vybudovat dlouhodobě dobré vztahy mezi společností a pracovníkem.
Autor/ři: Hana Kejhová
20:24:32 18. 09. 2007

Pan Íčko: pionýr a svazák v jedné osobě!!!

Bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek je pokrytec, který mění svá vyjádření podle toho, k jakému auditoriu hovoří. Říká Britům, Polákům, Němcům vždy co chtějí slyšet. Čeští voliči mu sotva mohou věřit.

Když za „mrtvou“ označil LS prezident Václav Klaus bezprostředně po jednání Senátu dne 6.5.09, sklidil za to obrovskou kritiku mnohých českých politiků, a nejvíce od tehdejšího premiéra Topolánka.

Pokrytecké jsou i řeči ODS o vytvoření opoziční frakce v Evropském parlamentu.
Jan Zahradil se k podpoře Lisabonu zavázal právě výměnou za přijetí do frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. „Pokud jde o proces ratifikace Evropské ústavní smlouvy, vezme ODS v úvahu při svém konečném stanovisku výsledek ratifikace v ostatních členských zemích EU,“ slíbil Zahradil písemným prohlášením po zvolení do Evropského parlamentu v roce 2004 Hansovi-Gertu Pöteringovi.

ZÁSADNÍ VÝROKY A POČINY TOPOLÁNKA KOLEM EVROPSKÉ ÚSTAVY A NÁSL. LISABONSKÉ SMLOUVY (LS):

1) V roce 2003 slavnostně podepsal předseda ODS M. Topolánek spolu s předsedy britské Konzervativní strany a polské strany Právo a Spravedlnost tzv. Pražskou výzvu.

„Evropské národy nepotřebují smlouvu – ať již se jmenuje Ústava nebo ne – stlačující všechny evropské země do jednoho ekonomického, politického a právního rámce. Bohužel, přesně tam však směřují výsledky Konventu o budoucnosti EU. Proto je třeba podrobit je jedinému spolehlivému testu – lidovému hlasování, referendu,“ napsali předsedové na slavnostní listinu na pražském Žofíně.

Tuto smlouvu M. Topolánek NEDODRŽEL: ve funkci premiéra podepsal Lisabonskou smlouvu a jako poslanec pro smlouvu hlasoval – podrazil tak britské konzervativce i polskou Právo a Spravedlnost. Nyní má ještě tu drzost na jejich sjezdu označit smlouvu za mrtvou – on, který udělal maximum pro její oživení(!).

2) Mirek Topolánek: Ještě horší než evropská ústava je debata o ní
Z rozhovoru pro Ihned.cz dne 26. 1. 2005 uvádíme tato slova Topolánka:

Jsem velký Evropan, který se provinil jen tím, že odmítá evropskou ústavu. Je psána jazykem agitek z doby nedávno minulé. Vyznat se v ní nemůže vůbec nikdo, ústavních záležitostí se týká možná z jedné třetiny. Všechno ostatní je neuvěřitelný nános blábolů a neskutečné vaty. Jsou tam články, které si protiřečí. A pak je tam samozřejmě pár věcí, které já pokládám za velmi nebezpečné.
Měl by to být dokument, který buď musí být schopni napsat na deset stran, nebo ho vůbec nemají dělat. Pokud tím chtěli zjednodušit mechanismy fungování EU, nepovedlo se to.

Pouze dosavadní smlouvy dali na jednu hromadu a implementovali je do ještě většího paskvilu, který - jak jsme se shodli i s kolegy, kteří nakonec zvednou ruku pro - pokud člověk přečte, nikdy nemůže za střízliva odsouhlasit.

Ještě horší, než co je v ústavě napsané, je způsob, jakým se o ní vede debata. To není žádná debata, ale normální brutální nátlak, který nemá s rozumnou demokratickou diskusí nic společného.

3) Topolánek: Proč nejsem eurofederalistou 25.10.2006
Z obsáhlé úvahy vybíráme:

Chci Evropu, a všimněte si, že zcela záměrně neříkám Evropskou unii, nýbrž Evropu, dle konzervativně-liberálního konceptu. Tedy Evropu obchodujících, spolupracujících národních států, které kooperují jen v těch oblastech, kde je to výhodnější a efektivnější, než samostatný postup. Chci Evropu, která má společnou politiku jenom tam, kde existuje jasný konsensus a ostatní záležitosti ponechává v kompetenci národních států. Vyznávám Evropu mezivládní spolupráce, Evropu bez nárůstu centrální a ve své podstatě nedemokratické moci. Chci Evropu, ve které se každá země může svobodně rozhodnout, které oblasti kompetencí si ponechá a které bude sdílet s dalšími členskými zeměmi. Chci svobodně obchodující Evropu, která podporuje podnikání a neuvaluje dusivé regulace na kdeco a kdekoho. Chci takovou evropskou integraci, která daňovou, hospodářskou a sociální politiku ponechá národním státům, protože to jsou hlavní oblasti ideologických rozdílů mezi stranami. Integraci, jež respektuje suverenitu národních států ve věcech zahraniční a imigrační politiky. Chci takový dokument, a ať se klidně jmenuje ústavní smlouva, který všechny výše uvedené principy jasně vymezí a zaručí. Proto nejsem eurofederalistou!

Nechci žádné Spojené státy evropské. Nechci tedy umělý, bruselskými byrokraty nadekretovaný, evropský superstát. Nechci další prohlubování evropské politické, měnové či bezpečnostní integrace.
Nebudu se podílet na vytváření žádné konkurenční bezpečnostní nebo vojenské struktury, jež by měla omezit manévrovací prostor Severoatlantické alianci. Nechci se vzdát našeho práva určovat výši daní pro naše občany a jejich snížením přispět k přílivu investic a zvýšení tempa růstu. Nechci statisíce stránek nových a nových směrnic, které regulují vše od velikosti a pevnosti kondomů, až po přesný popis vozíků v supermarketech.

Sečteno a podtrženo, nechci, aby nám někdo ukrajoval z našeho, socialisty už dnes okleštěného prostoru svobody. Proto nejsem eurofederalistou!

/Vydáno ve sborníku CEVRO (LIBERÁLNĚ KONZERVATIVNÍ AKADEMIE)/

4) Topolánek doporučuje schválení LS v Senátu dne 6.5.09
výrazně kráceno:

Je to v našem životním, chcete-li NÁRODNÍM zájmu.

Cena za přijetí Lisabonské smlouvy je tedy v první řadě vyjádřena podřízením se společné politické vůli 27 vlád zemí Evropské unie. Je vyjádřena podřízením našich národních ambicí a aspirací, průniku národních ambicí a aspirací zemí, které mají i s námi půl miliardy obyvatel.

Lisabonská smlouva je v současné době realitou, žádné jiné řešení nebylo a není na stole.
Když říkám, že jiné řešení není na stole, míním tím, že na stole není ani "řešení" ve formě odmítnutí Lisabonské smlouvy. Dosáhli bychom pouze toho, že ona drtivá většina zemí, které si takovou úpravu přejí, by prosadila svou jiným způsobem, pro nás nepochybně ještě méně příznivým. Posílily by se totiž tendence na rozdělení EU na integrační jádro a periferii, což pro nás není výhodný model. Žene nás do sféry vlivu Moskvy.

Krach Lisabonské smlouvy by znamenal definitivní konec naší klíčové priority, jíž je další rozšiřování Unie. Řada starých zemí se ho obává, klade se zbytečné a zástupné podmínky a bez reformy institucí na něj nikdy nepřistoupí.

TEN ČLOVĚK POTŘEBUJE ZÁKLADNÍ VITAMÍN - IQ - JAKO SŮL...

Langrere , Langere , ty hlavo dubová , cos to zas vymyslel s těma vajíčkama. Víš , že jsi ČSSD pomohl k hlasům ve volbách víc , než všechny jejich bilbordy, u nás v hospodě , teď mluví i ti , co by nikdy ČSSD dříve nevolili , že jim dají svůj hlas. Prý ubíženým se má pomoci. To jste zase něco vymysleli....Ach jo ...

Pane loupeživý zvaný Íčko kam tuto zemi směřujete?

Ale ale pan Langricek haha si prej vzdycky vazil svobody haha skoda jen ze ne vsichni zapomeli jakej to byl hajzl pred 89 ze...co pane svazak? Proc se nepochlubite co jste byl zac...jste kovanej komous co prevlekl vcas kabat hajzle jeden!

Na každou svini se voda vaří a každá svině má svého řezníka. Ten řezník se už našel, jen je potřeba uvést vodu do varu a je hotovo.

Nejlépe se mají státní zaměstnanci a ještě dostali přidáno v krizi.

for pravda
Přej a bude Ti přáno, kocoure jeden.

ÍČKO TO JSTE TOMU S CELOU SLAVNOU ODS ZASE JEDNOU DALI NA FRAK, CELÁ ZEMĚ JE ROZKRADENÁ A DÍKY TAKOVÝM LIDEM CO BYLI VE VLÁDĚ (ŘEBÍČEK, BENDL atd.)

Pořád přemýšlím nad tím, že různé statistické organizace stále hlásí, že ODS volí většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, ale ty vajíčka házeli většinou lidi s dokončeným základním vzděláním (středoškoláci), v tom případě o ODS voličích zase někdo lže, když vajíčkáře berou jako průřez voličské základny ODS. Nebo to neříkali, že jdou raději volit, než házet vajíčka?

OKRADEME. DĚTI .STARCE-REPUBLIKA JE JIŽ VYTUNELOVANÁ,ŽE PANA ÍČKO???

stránky darebáka s kterým zůčtuje národ !

po měsíci jsem zjistil, že to je tady stále o hovnech...měli by to už zrušit...

Je nešťastné slyšet z úst vysokoškolsky vzdělaného člověka a navíc politika takového hodnocení situace, jak hodnotí pan Langer vajíčkové útoky. Pana Paroubka nemám rád o nic víc než Vás pane Langere, ale slušnost je na místě i vůči protivníkům, kteří ji třeba nemají. Možná byste si mohl doplnit vzdělání o slušnosti politické četbou Masaryka a jeho kréda. S pozdravem Jan Staněk (36) Brno

Co byste mohl chtít? Pan Langer je členem strany, které předsedá hulvát Topolánek. A to musí nakazit i inteligentnějšího člověka, než je právě Langer. A ještě jinak: ODS se nepodařilo před volbami sehnat nějakého blba s nějakou Kubiceho zprávou, takže jim je parta idiotů, která hází po protivníkovi vajíčka, také dobrá.