4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

jeste jeden dotaz, pokud pojedete vlakem nebo busem, mohli bysme dat nekde sraz (florenc apod.) a jit spolecne pac, ja Prahu moc neznam a aspon uz by sme sli vsichni

Kamaráde, je to zatím předběžné datum a to 26.1.07 ve 13.00 před budovou MV na Letné - to se nedá splést - a kdyby něco, tak si myslím, že Ti místňáci rádi ukážou cestu...Pozdrav na Jižní Moravu ze Severních Čech!!:-) Držte se kluci!

uvidíme se v Praze - i my zdravíme Severní Čechy

sever moravy je s Váma a zdraví

Kluci, holky přijdou taky!!!!

pro holki...... to je dobře s Váma se určo počítá, vždyť jste naše :-))))

Praha za Váma nejde, my tu na Vás počkáme :-)))

Myslím, že tebe pozná každý, že jsi bengo, takže se nemusíš bát, někdo si tě jistě vyzvedne.

pro punk: Zato Vás nikdo nepozná....:-))))

My z Moravy co robime v Praglu tam určitě budeme a všem zpřizněným duším úkažeme cestu k tomu MV. je to hnus co se to děje v té republice a hlavně u vnitra. Člověk platí tak drahou cestu a ještě ubytování a ani nahrady nechtějí přiznat a ani do rodného kraje nechcou pustit sloužit za rodinou. Fakt Kocourkov je ta ČR. Ještě platy nám zkrouhli. Dnes nám berou platy a zítra nám budou holit hlavy dohola heslo dne!

reknete mi nekdo toho 26. 1. 2006 je to v kolik hodin a kde, jsem z jizni moravy tak at se tam s klukama nejak dostanem, ja to tak nejak realizuju, dekuju kolegove

co to je???Jen si někdo namastil kapsu za tuty nehorázný plky, vědělo se vše dopředu, ale nikdo s tím nic nedělal tak holt musíme mi!!!!!!! D E M O N S T R A C E!!!!!!!!!!!

Nejenom příklad skutečně manažerského jednání, ale i taky dodržování ETICKÉHO KODEXU POLICISTY, který jsme museli podepsat pod pohrůžkou: Nepodepíšeš, běží Ti dvouměsíční výpovědní doba !!!! Přitom v KODEXU se hovoří, že ze strany nadřízeného nesmí být tvořen nátlak na podřízeného !!!!! A co to teda JE ????????????????

O tehle jistě bude mít zájem Jirka z lidových novin.
Kopírují text

jirka

zavolejte mi, mam o vas pribeh zajem. 776-093322 -> lidove noviny jiri reichl

Dobré zvěrstvo, ale věř mi, že vím o větších. Není možné o tom ale psát, neboť jsem na svém platu závislý ( a to i na tom o několik tisícovek čistého za měsíc menším)

Tak to já se o zážitky nás všech rád podělím s médii - pochopte kluci, teď ty média moc potřebujem!!!! Takže dávám k dispozici svůj mail. A pro klika: !!!!!!!!!!!DEMONSTRACE !!!!!!!!!!!!!!

Každý z nás toho jistě ví dost a dost na to, aby leckteří "manažeři", kteří svým podřízeným umějí leda vyhrožovat, zastrašovat a šikanovat, letěli jako první. Dosud jsme mlčeli, a kdo nemlčel, těžce to odnesl. Budeme mlčet dál?

Jasně, že nemlčet - síla je v mase!! Jako jednotlivci by jsme asi po jednom vylítli z tohoto sboru, ale teď táhnem za jeden provaz!!! Takže já osobně do toho jdu!!!

Kolegové zase v klidu, kdybych začal mluvit, tak by všichni letěli a já bych to tu musel vést a já chci sloužit na ulici pro lidi a ne být v kanclu a kouřit a pít 20 káv denně......:-)))

K čemu tedy jsou krajští a okresní ředitelé, když nechají Prezidium, aby si dělalo, co chtělo? Proč tito ředitelé nenárokovali od počátku podrobnější přípravu realizace zákona o jehož účinnosti vědělo dopředu. Proč bylo celou dobu ticho po pěšině ? A kolipak jste si Vy dal na osobním ohodnocení. Čím dál více vedení připomíná scénky z Revizora. Nikdo za nic nemůže a všichni se chtějí mít dobře. Bohužel však za cizí.

Mimochodem v našem kraji manažeři otevřeně hovoří o tom, že pan krajský ředitel bude odvolání o odebrání nebo snížení osobního ohodnocení zamítat, aniž by se jimi zabýval. To je příklad skutečně manažerského jednání.

Nevím jak u Vás, ale u nás už začala náborová akce NAJDI SI SVÉHO SPONZORA !!!!! Jedině demonstrace....hurá na ně !!!!!!!!!!!!!!! Máte mojí podporu a taky celé OHS v 3PT s navýšením sl. platů o MÍNUS 3000,- až 5000,- tisíc za měsíc. DEMONSTRACE !!!!

Stále zde projednáváte jen platy, které jsou opravdu velkým problémem, ale nový zákon přináší i další a ne o nic menší problémy. Například jednodušší propouštění policistů může v konečném důsledku a v rukách špatného managementu ( o který není u policie nouze) znamenat také to, že nás všechny může jakýkoliv drban, či nespokojený řidič poslat na frontu k úřadu práce, protože se bude chtít jen pomstít. Než se někdo začně zajímat o pravdivost smyšlených obvinění, tak už máme všichni třetí výplatu podpory v nezaměstnanosti na účtech

Pořád vám to opakuji, podporu v nezaměstnanosti budou mít na účtech jen ti, kteří nebudou pobírat výsluhu. Ti ostatní dostanou z podpory jen to, o co bude vyšší než výsluha.

Ano, další pravda na světě. Proto je nutno Demonstrovat aby byl ten diskriminační zákon,vůči jiným svržen. Kdyby nechali ten starý a navýšili tarif +inflaci- udělali by lépe a stálo by to méně A na těchto stránkách by nikdo nemusel psát.

myslím,že to jestli nám sníží nebo zvýší platy o několik procent je asi podstatné,ale nemělo v novém zákonu spíše jít o to,aby se platy zvedly o mnohem více,protože nemůžeme podnikat atd.?

Protože se ve velké míře debatuje na téma úrovně platů, pokusím se vysvětlit, jaké jsou historické kořeny současného stavu a jak to s tím stanovováním platových složek vlastně je:
V prvé řadě se musím vrátit do historie, kdy se začal koncipovat z. č. 361/2003 Sb. Tehdy padlo jedno z osudových rozhodnutí, týkající se struktury platu - a sice že nový platový řád bude minimalizovat počet nadtarifních složek (úplně původně je vlastně měl eliminovat), tj. že dojde ke zrušení příplatků za SO-NE-svátky-noční služby. Důvodů pro toto rozhodnutí bylo několik:
model, vyplývající z dosavadní právní úpravy (z. č. 143/1992 Sb.) je vhodný pro civilní organizaci, v níž je nepřetržitý provoz víceméně výjimečný, případně byl vhodný pro policii PŘED rozsáhlým zcivilněním, kterým prošla. Tehdy bylo třeba výrazně rozlišit tzv. kancelářské a výkonné profese. V současnosti lze možná 95% policie označit za "výkonnou" a příplatky z tohoto pohledu ztrácejí smysl. Mohly být zahrnuty formou urč. paušálu do tarifní složky mzdy zcela, nakonec se objevily ve formě 10% navýšení;
před rokem 1992 existoval v policii (SNB) fixní plat, což bylo považováno za přežité a nespravedlivé. Zavedení příplatkového systému sice odpovídalo tehdy aktuálnímu pojetí "spravedlivé odměny za práci", nicméně se ukázalo, že tento model neumožňuje zavést "kariérní řád" (zde zdůrazňuji, že komu tento pojem připadá jako zprofanované klišé, může si místo něj dosadit "model normálně fungující organizace"). Příplatky sice správně navyšovaly příjem příslušníků, kteří směny vykonávali, navyšovaly je však způsobem, který eliminoval rozdíly v platových třídách. Pak reálně docházelo k situacím, kdy policista v nižší třídě s příplatky v celkovém příjmu přeskakoval svého vedoucího (např. OOP). I tento stav byl jednou z příčin celkového stavu managementu, kdy se do vyšších funkcí kvalitní příslušníci prostě nehrnuli, neboť posun o jeden stupeň (funkci, třídu) nahoru pro ně mohl znamenat propad příjmů. Toto je stav, který neexistuje v žádné fungující civilní organizaci;
lze jistě namítat, že pokud je pro kariérní řád a fungování organizace rozhodující celkový plat a nikoliv jeho jednotlivé složky, bylo možné příplatky zachovat a navýšit tarifní platy (resp. zvýraznit rozdíly mezi nimi). To však možné nebylo - ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipustilo jako garant odměňování ve státní správě odlišný model odměňování (a tehdejší MV Gross se prostě rozhodl tento model neprosazovat).
Rozhodnutí o zrušení systému příplatků bylo "vyrovnáváno" celkovým uvažovaným navýšením příjmů (rok cca 1999/2001) o 66%!!! To by znamenalo výrazné navýšení příjmů každého policisty. Samozřejmě, ne každé kategorii příslušníků stejně. Kariérní (platová) křivka se měla stát podstatně strmější. Tento záměr dostal tři osudové rány:
první bylo odsouvání schvalování zákona, kompromisy a vnesení "sociálního" hlediska - tj. máme málo peněz, nesmíme dopustit propad nejnižších platových tříd a přílišný nárůst vyšších tříd (vnímalo se to jako téměř neslušné), tudíž "zploštíme" křivku platů, což bude znamenat zavedení malých rozdílů mezi tarifními třídami a "kariérními stupni" = bude omezena funkčnost kariérního řádu,
druhou ranou bylo první odložení účinnosti zákona a následné napumpování výrazné části peněz na něj rezervovaných do valorizace stávajícího systému. Tyto peníze díky struktuře platů znamenaly významné navýšení úrovně platů zejména u policistů, pobírajících výraznou část mzdy ve formě příplatků. Bylo sice prohlašováno, že peníze jsou poskytnuty jaksi "zálohově" (tj. že každý policista musí počítat s tím, že s novým zákonem dostane navýšení o to menší, resp. může dojít i k propadu jeho platu), toto prohlášení však bylo ze samé podstaty nesmyslné,
třetí a poslední ranou je konkrétní struktura mzdové tabulky, schválené nedávno vládou. Ta nejenže kopíruje dosavadní "socialistické pojetí" oceňování služby, ale zcela mimořádně je prohlubuje. Místo výrazných rozdílů v tarifních třídách totiž značnou část prostředků fixuje na tzv. "platový automat", tj. nárůsty platových stupňů (což zdůrazňuji - má to význam pro další vysvětlování!).
A nyní už k aktuální situaci, tedy jak se stanovuje rozpočet, ovlivňující vaše konečné platy:
V prvé řadě vláda v rámci "státnického rozhodnutí" určila výši procentuálního navýšení mzdových prostředků v policii a ostatních bezpečnostních sborech (tuším, že je to nějakých 8% - srovnejte s původními 66%). Toto rozhodnutí je politické a nemá žádnou souvislost s požadavky kariérního systému apod. Následně byly přiděleny prostředky do kapitoly MV, resp. pro policii a bylo vydáno příslušné nařízení vlády (platová tabulka, o níž jsem již psal).
Policejní prezídium si pořídilo jakousi analýzu rozpočtových nároků jednotlivých krajských správ, vyplývající z nasazení tzv. "ostré" systemizace služebních míst. Ta však byla do určité míry ovlivněna subjektivním přístupem krajských ředitelů, neboť současná vzorová systemizace služebních míst umožňuje daleko volněji než dosud pracovat se strukturou tarifních tříd (dvě a více TT na jednom pracovišti bez stanovených poměrů či "maxů". Díky tomu je průměrná tarifní třída na jednotlivých správách krajů rozdílná.
Policejní prezídium dále vložilo do rozpočtování faktor "náročnosti služby a zatíženosti". Výsledkem je, že průměrné platy jednotlivých správ krajů jsou rozdílné v řádu několika stokorun (vynásobte např. 5,5 tis. policisty a 12 měsíci).
Správa JmK (A VÝHRADNĚ O NÍ PÍŠI DÁLE!) tedy disponuje platovým průměrem 30,2 tis. Kč, což je o (pouhé!) cca 2 tis. Kč více, než dosud.
V rámci správy byly propočteny limity pro jednotlivá OŘ/MŘ, do nichž se rovněž promítla filozofie "náročnosti a zatíženosti". Paradoxem přitom je, že díky struktuře dosavadních platových tříd a stupňů byly nejvyšší průměrné platy u nejmenších a nejméně zatížených OŘ (BK-VY-TR - důsledek vyšší průměrné platové třídy díky poměru vedení a servis proti výkonu a díky průměrně staršímu složení policistů).
Každý okresní ředitel obdržel limit průměrného platu s tím, že nejprve musí pokrýt systemizací nastavené tarifní platy (využil-li tedy volnosti vzorové SPM a nastavil samé vysoké tarifní třídy, ubírá mu to více peněz). Dále vytvořit rezervu 4,5% na přesčasy, pohotovosti a náhrady mzdy. Dále pokrýt 10% navýšení tarifů za směnnost (opět-čím větší rozsah, tím větší čerpání z platového průměru). A teprve v poslední řadě může zbytek použít dle vlastní úvahy do systému zvláštních a osobních příplatků.
Díky tomu, co jsem uvedl v předchozích odstavcích, jsou platové rozdíly stávajícího a nového systému na různých útvarech různé (nejmenší budou u nejméně zatížených "starších" útvarů, nejvíce peněz přibude u zatížených "mladších" - zde ovšem hovořím o přerozdělovacím mechanismu; je třeba si uvědomit, že největší "obligatorní" navýšení mají nejstarší kategorie policistů).
Výsledkem je tedy stav, kdy policisté zejména mladších služebních kategorií, pobírající v minulosti 2-6 tis. Kč na příplatcích za služby, musejí jít (alespoň v prvních měsících roku) s platy dolů, neboť tarifní navýšení jim nemůže tyto příplatky kompenzovat. Na některých útvarech, kde dochází k výraznějšímu navýšení v tarifních třídách, ale zejména tarifních stupních, musí být nedostatek prostředků kompenzován snížením jiných složek platu (správa JmK-nikoliv její OŘ jde na osobním příplatku dolů v průměru o 35%!).
Neočekávám samozřejmě, že vám toto vysvětlení rozjasní tváře, nicméně máte alespoň informaci o tam, jak se problém narodil.

Kotlane, Kotlane, nech toho z toho se nenajím

Dovolím so, kolego, pár slovy okomentovat Váš výklad přerozdělování fin. prostředků. Je velmi hezké, jak Jste to napsal, je to i velmi pochopitelné (na jako milion nesmyslných nařízení PP a pod.:-) ). Je to slušná obhajoba Správ krajů a jednotlivých ředitelství. Jasně, nic proti těmto úrovním, i když i takto postavení lidí se mohli ozvat. Ale to je jedno. Mě prostě vadí, že takový paskvil, podle kterého teď sloužímě, vůbec spatřil světlo světa a myslím si, že "někdo" má co dohánět a vysvětlovat. No a my všichni si pro jasné odpovědi chceme přijít do Prahy. Musím zdůraznit JASNÉ. Prostě se nám všem, poldům, hasičům, VS a JS nelíbí to, co s námi provedli!!! A tak to chceme vyjádřit veřejně!!! V tom nás, doufám, kolego, chápete....Ale nedá mi to, abych se trochu ještě nevrátil k Vašemu příspěvku. Píšete, že nadtarifní složky platu byli zrušeny právě proto, aby se nastartoval kariérní řád. Vždyť je to výmysl a bastl největšího kalibru!!! Vždyť tu práci na ulici někdo dělat musí - a je tady spousta poldů( zaplať Pán Bůh), které práce na ulici baví mnohem víc, než třeba sedět v kanceláři. Vždyť obecně pojatá představa o práci poldy je ta, že chytá lumpy. A vážně pochybuji, že z kanceláře nějaké chytí. ALe to je můj názor. Ale když takový polda, který nastaví krk na ulici, třeba i pro "vyšší" složky P ČR dělá práci, kterou ony samí dělat nechtějí, tak by za to měl být zaplacen. Když vezmu sebe: Měl jsem jít do 6 PT, ale odmítl jsem to, protože chci být na ulici, sloužit noční atd., dělám realizace v rámci OOP. Takže jsem v 5 PT a co se týče práce, jsem vcelku spokojený, náplň mi zůstala. Ale co se mi opravdu nelíbí, je to, že v podstatě stejnou práci jsem dělal minulý rok, s tím rozdílem, že teď za ní nedostanu zaplaceno...a to vůbec nemluvím o již "proslaveném 13.tém měsíci v roce, který nám vymyslela Vláda....A končím..:-)

Problém se narodil někde uplně jinde. Copak jste nepochopili, že páni nahoře mají patent na rozum a na vše? Odbornost ? K čemu. Mám vysokou a je jedno jaklou, tak můžu kecat do všeho. Zdravotnictví, průmysl, ekonomika, zemědělství atd. Z toho plyne ten marast. Náš lodivod prohlásil a není to tak dlouho, že vyplouváme. Chová se přesně jak kapitán. Na horní palubě šampus a cingrlátka a dole v podpalubí marast. O tom jak myslí mne přesvědčil při opětovném chycení našeho nejvyššího bosse při rychlé jízdě, že on za svého řidiče nemůže. Hurá všichni velitelé si mohou mnout ruce. Oni přece za nás neodpovídají. Promiňte mi ten výraz ale doprdele za co pak mají příplatky za vedení. Přsně ve stylu když se něco povede je to moje zásluha a když ne, tak za to mohou podřízení, ale ne já velitel.
Co můžeme chtít od ministra a pol. prezidenta kteří porušují zákon? Zde je taxativně stanoveno, kdy lze a za co osobní ohodnocení přiznat. Dorovnání platů tímto způsobem je evidentní porušení zákona. A nikomu to nevadí ani slavným naším odborářům. Z výše uvedeného jste si stanovil následující jak říká náš ministr vize.
1. končím s našimi odbory. Nic nedokázali, jen si zachránili kejháky.
2. měním priority. Ne už první práce a druhá rodina ale naopka.
3. měním telefonní číslo svého mobilu.
4. nebudu již přecházet žádné nemoci.
5. pro práci mimo naplánované služby nejsem doma, nebo totál v lihu.
Jen tak je možné přežít. Ať chodí do práce šéfové a vyzkoušejí si na vlastní kůži o čem ta práce vlastně je. Jinak se těším na setkání s Vámi 26. v Praze,

Tento článek jistě nepsal žádný řadový policista, ale nějaký odborník sedící na hodně velké židli na S JmK, který vůbec neví co je to sloužit na ulici a také v sobotu, neděli a v noci. Tento zákon, který je pro tebe určitě přínosem i s karierním řádem, po kterém jistě toužíš stojí tak akorát za ...... Ale protože jsem policista, tak nechci být sprostý. Pro tebe je jistě výhodné zrušit příplatky, které by tě ani tak nenáležely, ale co máme dělat my co sloužíme v noci a v sobotu a neděli. To by se jistě tobě a tvé manželce líbilo, kdyby jsi pracoval za dobré slovo. I když i toto se u této firmy neslyší. O nás řadových se očekává jen držet pusu a makat a nejlépe bez vlastního názoru. Ale uvědomil sis, že tuto nejhorší práci na ulici musí také někdo dělat. A právě tito lidé jsou nejméně ceněni a to jen proto, aby se lidé nahoře měli dobře. A co se týče mé rozjasněné tváře, tak to bych ti přál vidět. A jestli toto má být omluva, za ten krásný zákon, tak děkuji a sejdeme se v Praze 26.1.2006.

for Tako: Napsal jsi to úplně přesně a trefně!! Není co víc dodat. Takže uvidíme se na konci ledna v Praze!!!!

Bez jakékoliv urážky, naopak cením si snahy zlehčit nám toto pro obyčejné poldy víc než dost těžké období. Jenomže jsem chtěl, aby si to přečetla i moje dlouholetá družka (se zákonou manželkou jsem se před 5 lety rozvedl kvůli práci).
Chtěl jsem po ní, aby mi věřila, že jsem v práci hodný, poslouchám starší kamarády, nelžu, že jsem o těch zanedbatelných cca 3.500,- hr./měs nepřišel kvůli průšvihu. Přečetla si asi 4 řádky a nechtějte slyšet, co jsem se dozvěděl...!Můžete být p. Kotlan nebo ať jste někdo jiný, KDO mi ten rozdíl kdy vyrovná? Ministr na konci roku?Nebo pohybl. složkou zvanou osobní? To nemyslíte vážně! Takže jíst a bydlet atd. máme až od konce roku? To zní dost divně, nezdá se Vám? Slyšel jste někdy nějakého poldu říkat : "Ty v..e,já už zas nemám lowe, zase su na účtu v mínusu, týden do výplaty musíme doma hodit v jídle sporo-režim,...!" Já to slýchám častokrát! A mě se to stává taky. Těch různých pohledávek máme všichni víc než dost. A budeme jich mít asi ještě víc. Pokud nás tedy nenavštíví exekutor! Pak už to nebude diskusní fórum nespokojených poldů,ale pravomocně odsouzených a vyhozených černých ovcí.
To Vaše pěkné, obsáhlé, ale myslím si, že nanic vysvětlení nám nepomůže. Ptal se při zrodu ZRůDY s výrobním označením 361/2003 nás dole?
Určitě znáte rčení KDO CHCE,HLEDÁ MOŽNOSTI - KDO NECHCE,HLEDÁ DůVODY.
S pozdravem Váš polda z teritoria SJmK.

To je pěkné, Kotlane, ale nevím, proč bych neměl mít příplatky, když z Ustavy na ně mám nárok. Příplatky za svátky, soboty, neděle a noční se pobírají všude v Evropě a u nás je mají všichni kromě policistů. Pokud si vláda nevezme nic z demonstrace, je nutno, aby se nespokojení policisté složili na právníka (např. Sokola) a poslali do Štrasburku žalobu na stát pro potlačování ústavních práv policistů.

pro klik -S reflexní bundou budeme dobrej terč :-), snad to dají pro běžnej výkon a na DBA - beru to ohledne obvodů. Dva roky jsme se na obvodě snažili prosadit čerňáky na noční, podařilo se, ale až poté co kolega lítal po zahraní kolonii přez ploty - polobotky totálně zasr..., kalhoty a bunda potrhaný, naštěstí z opasku nic neztratil :-) Jo jo, oni si myslí že sloužíme za doby mjr. Zemana - i když máme podobné podmíky, stejně byl Honza Zeman pořádnej frajer :-)