4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Nepochopil jsem články kolegů, kteří neustále poukazuji, že dělník má nižší plat a proč si stále stěžujeme. Jde přece o to, že bylo veřejně panem Langrem přislíbeno, že platy policistů, hasičů, celníků, příslušníků VS a JS budou navýšeny, kdy došlo k navýšení platů pouze těch nahoře a na řadové nezbylo. Nezlobte se na mne, ale srovnávat nás neustále s dělníky to je zavádějící. Pět mých spolužáku ze střední školy pracují v dělnických profesí dva jako parťáci a tři jako mistři, kdy pouze jeden má nižší plat než já a to o 300,- Kč.
Není na místě nás srovnávat se strážníky MP, kdy v našem městě mají strážnici vyšší plat díky našemu novému zákonu a to jsou pouze vyučení.

MP a ve fabrikách brali u nás více již před novým zákonem, teď je ten rozdíl akorát ještě větší

Závádějící, jak jsi uvedl, to opravdu je. Proto tedy musíš pochopit, že opravdu v nějakých okresech, u této problematiky by bylo spíše lepší uvést, konkrétních městech, vydělávají dělníci opravdu stále ještě méně než policisté.
Rád bych uvedl své město, ale z pochopitelných důvodu to neudělám. Hlavní problém vidím v tom, že ve srovnání s dělníky z Prahy je plat policistů (se všemi riziky, které obnáší) úplně směšný. Na druhou stranu, když tyto stránky bude číst občan z regijonů, kde je tak nízká zaměstnanost, nikdy podle mne nepochopí, že si stěžujeme, když on sám by např. ve fabrice dělal i za 15.000,--Kč.
Protože však těmto lidem nikdy nevysvětlíme o čem vlastně naše práce je (museli by si ji vyzkoušet) v očích převážné skupiny veřejnosti zůstaneme pouze za ubrečence a žádnými dalšími příspěvky je nepřesvědčíme.

je jasné, že osobní nám plebejcům může činit 60% základu. Já mám 3% a o tom to všechno je. Vedoucí jsou kariéristi a neuznávají práci na ulici. Odměny dostávají jen kancelářští a také vysoké osobní a to mají stejný rizikáč i když z kanceláře paty nevytáhnou.

je mi líto, že ministr vnitra netuší, co se u PČR děje. Jak stoupá administrativa. Třeba bloková pokuta - trvá administrativa půl hodiny. Káóčko uložit a ještě do ETŘ, nezaplacenou ještě předat zaknihováním trvá 30 minut. Jak to asi vypadá na DBA když bych dal 10 pokut jako dřív. Kolik hodin bych poté seděl u počítače kvůli této agendě.

Každý rok zavedou další počítačový program, který usnadní jednomu vedoucímu práci, ale řadovým policistům ji přidá. Dříve jsem měl běžný PŘ napsaný za 5 minut na striji a nyní v ETŘ za 30 min když to všechno funguje a když se jako hlídkař dostanu k počítači včas, ptotože běhám po služebně od jedné cizí kanceláře k druhé abych jeden volný nalezl. Ve třetí třídě jsou nám přidělovány přestupkové spisy, i když máme dělat PŘ pouze v blokovém řízení. V noci dokumentujeme i TČ. I když nám toto nepřísluší nikde se nenajde nikdo zkontrolního proč se tak děje aj.

citace pane langera:

Žádostí o trpělivost s vědomím garance toho, co jsem řekl, tedy že roční příjem za letošní rok bude vyšší než za rok minulý a větší míru ochoty přijímat informace tak, jak jsou a nepodléhat fámám a dezinformacím typu, že je někdo degradován, neboť to není pravda, protože od nového roku nastupuje nový služební zákona a je to úpně nová situace a hodnosti končí, nastupují hodnostní označení.

NA PODKLADE UVEDENEHO MOHU VAM S PREDSTIHEM RICI ZE JSTE LHAAAAAAAAAR PROTOZE SE ALESPON JEDEN POLICISTA NAJDE KTERY S PLATEM DOLU PUJDE.

To slibuje, protože ví moc dobře, že do konce roku nebude ministr a pak to svede na toho nového, že to měl napravit.

komentář (polda, 08. 01. 2007 09:37)
Pánové jak to tak vidím, tak je to boj mezi naším vedením, který obhajuje nový zákon, který je bohužel výhodný jenom pro ty nahoře. Jak MV tak PP se ho snaží obhájit všemi prostředky, jak vystoupeními v médiích, tak písemnými vyjádřeními veřejnosti, kdy se tuto snaží dostat na svou stranu. Je špatné, že uvádějí spoustu polopravd a říkají jenom to co se jim hodí. Bohužel spoléhají na neznalost obyvatelstva. No a pak na druhou stranu tu jsme my, kteří se snažíme si udržet životní úroveň z minulého roku a to se nebavím ani o nějakém navýšení platů jako u všech ostatních zaměstnanců. V tuto chvíli musíme něco udělat, ať je to demonstrace nebo i jiné adekvátní prostředky, protože jestli ne, tak se zavře hladina a soudruzi z našeho vedení válku vyhrají.

I když vím, že hodně kolegů nevěří v odbory, tak i ti za nás bojují ( a tím nemyslím jenom ty naše) a snaží se něco pro nás udělat. Jenom tím chci říct, že ti jediní se mohou dostat k policejnímu prezidentovi a panu MUDr. Langerovi a argumentovat, kolik nás je nespokojených. Pokud máte možnost, tak se kukněte na NOS, kde v aktualitách je dotazník, který je třeba vyplnit a odeslat na NOS, aby měli něco v ruce a mohli za nás bojovat.

A myslím, že je bezpředmětné říkat, že ti pro nás nic neudělají. Jak tu někdo řekl, musíme se spojit a být jednotní. I hasiči a ostatní složky chystají a vymýšlejí jakými prostředky se budou bránit.

Takže na závěr si myslím, že v médiích zatím naši nespokojenost prezentovali celkem obstojně a je na nás jak to zhodnotíme. Přeji hodně zdaru všem.

http://www.nosp.cz/index.php?co=66

To je holý fakt v Itálii je 80 % policistů v odborech a u nás je v odborech pouze 10 %, kdy tím pádem odbory zastupují menšinu a nemají takovou sílu jako třeba v Itálii.

Považuji se za jednoho z těch, kteří něvěří odborům. Dříve jsem slíbil, že se již do odborů nebudu navážet a to z důvodu, který uvádíš ve svém příspěvku, že opravdu musíme být jednotní.
Nicméně, abych si ujasnil své názory na odbory (myslím ty zástupce, kteří se tedy dostávají za ministrem), potřeboval bych vědět, co je to tedy za kolegy.
Dopředu se omlouvám všem, které nějak urazím, ale mě připadá, že v této skupině není nikdo, kdo za nás opravdu bojuje i s rizikem, že za tento boj může také skončit. Já u jednání s ministem nebyl a tudíž mi nejde do hlavy, jak zástupci odborů mohli odejít s částečným uspokojením, s vyjádřením ministra, že platy budou dorovnávat osobním ohodnocením a další bláboly. Přece kdyby tam byl tedy někdo, kdo chce bojovat za obyčejné policisty, nemohl by se nechat ukecat takovými nesmysly. Tím nesmyslem myslím i to, že se budou platy sledovat a vyhodnocavat. Ať už bude pravda s platy jakákoliv, můj názor je ten, že platy se nijak dorovnávat nebudou, stát na to prostě nemá.
Na závěr - opravdu se tímto příspěvkem nijak nechci dotknout odborů, jsem rád, že vůbec někdo s ministerm jedná, prostě si chci pouze vyjasnit určité věci.

u nás i toto zákon tuším upravuje, v odborech může být max.40% policistů, ikdyž jsem názoru, že je to protiústavní.....

Je chybou, že nejste v odborech, nikdo jiný se za vás nepostaví. Zamyslete se nad tím, aspoň něco se jim vždy podaří vyřídit, jinak platí jen zákon a nikdo vás nepodrží.

Už jste počítali s tím, že na toho 26.1.07 zpohotovostněj SPJ a třeba ijiný útvary, aby se nemohli přidat k demonstraci? Být zařazen na SPJ tak by se mi moc do práce 26.1. nechtělo . . .

Žádné extra opatření jako při derby nebo příjezdu Baníku tu nebude, nemusíš se obávat. Mě zajímá, jestli už je něco bližšího k tomu datu. Organizace, ohlášení apod.

Vidím, že do této diskuze se snad zapojuje i vrcholový menegment policie a když ne policie, tak alespoň menegment krajských správ. Já jsem pouze řadový policista, který slouží již osmým rokem a to stále jak se slangově říká na ulici. Dle mého názoru je to zde dne ode dne horší a horší. To ale všichni co sloužíme v přímém výkonu víme. Ale nevědí to ti pánové, kteří o nás rozhodují a s tím by chtělo něco udělat. Zaráží mě pouze ten fakt, že naši představitelé odborových svazů neustále tvrdí, že vše je v pořádku. V každém možném rozhovoru či zprávě tvrdí, že celoroční plat bude vyšší než ten loňský. Jak jsem již uvedl, jsem pouze středoškolsky vzdělaný člověk. Maturitní zkoušku z matematiky jsem však složil na chvalitebnou. Nejsem tedy schopen pochopit a v matematické rovině vypočítat jakým způsobem budu mít za nadcházející rok vyšší plat než za ten minulý, když je jasně stanoveno platovým výměrem, můj příjem na následující rok. Byl bych rád, aby někdo z vedení, odborářů, či odborníků na danou problematiky, nám obyčejným lidem vysvětlil jakým způsobem toto navýšení vznikne.

To víš nadřízeným se tam plete to x na druhou. X je plat a zbytek si vypočítej. Suma sumárum jim výjde, že tvůj plat bude vyšší. Bohužel realita je bez toho na druhou. Takže jsme se dostali do roku 2005 a pak, že cestovat v čase nelze :-)

Podívej se na můj příspěvek níže, Zde to máš vysvětlené. Sečti si složky platu za rok 2006 ( samozřejmě mimo přesčasů a příplatků ) a tento výměr srovnej s rokem 2007. Výsledek v roce 2007 bude jistě vyšší - tedy jsi dostal prakticky přidáno, tak jako já. Pan mimistr ale stále nechce připustit výši příplatkových hodiny v měsíci a roce 2006, kdy tato položka není dostatečně vykompenzována. Závěr - na platovém výměru jsi dostal přidáno - a stále jede styl asertivního chování, jak vyučovali na policejní škole - styl gramofonové desky přeci znáš. Skoro mě připadá, že tam nastrčili nějakého naprogramovaného androida s podobiznou našeho ministra, který přes věcné argumenty odpovídá stejná a stejná slova - máte přidáno, máte přidáno, máte přidáno, máte přidáno....... Je to legrace s hořkostí v puse.

http://www.nosp.cz/index.php?co=66

Es Pe

Pane ministře dovolil jsem si si zde překopírovat Vaše ubezpečení o výhodách nového zákona a vysvětlení toho, čemu stále nerozumím a budu na toto nechápajíc reagovat :

Porovnáním příjmu z konce roku 2006 s novým platovým výměrem nezískáme správný výsledek. Ti, kteří budou řádně plnit své povinnosti, budou mít v celoročním srovnání vyšší příjmy v roce 2007 než v uplynulém roce. Příjmy příslušníků bezpečnostních sborů se v roce 2007 navýší v průměru o 7,5%, což je o 50% více než u jiných státních zaměstnanců. Příslušníci ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby mají o 10% vyšší základní tarif.
Nejedná se o degradaci

S novým služebním zákonem není degradován žádný policista nebo hasič. Hodnosti, které platily, s novým zákonem zanikají a Vám náleží nové služební hodnosti a k nim příslušná hodnostní označení.
Nezavírejme oči nad výhodami
Týden dovolené navíc
Kratší pracovní doba o 2,5 hodin týdně
14 dnů zdravotních rehabilitací
Progresivnější růst výsluh

1. VÝHODA ?

Tvrdíte, že nelze zaměnit jablka s hruškami a je třeba porovnávat s porovnávatelným a tedy je třeba porovnávat platový výměr z roku 2006 ku roku 2007. Tvrdím, že pro mě je jen jedno hledisko a to zda si pohorším či nikoliv a toto je hledisko i jiných policistů, kteří zde dávají příspěvky. Nyní fakta, která nechcete vidět. Ale jedu dle Vašeho smýšlení - prosím :

ROK 2006 (zařazení zpracovatel) :
---------------------------------------------

- tarifní plat 18.910,- Kč ( třída/stupeň 9/8)
- zvl. přípl. riziko 3.000,- Kč
- zvl. přípl. směnnost 300,- Kč
- hodnostní příplatek 1.900,- Kč
- osobní příplatek 1.000,- Kč
--------------------------------------------
celkem platový výměr 25.110,- Kč ( pro rok 2006 ) + ( v průměru 4.000,-Kč příplatky SO+NE, noc, )


ROK 2007 ( zařazení zpracovatel ) :
--------------------------------------------

- tarifní plat 25.070,- Kč ( třída/stupeň 5/6 )
- zvl. přípl. riziko 3.000,- Kč
- osobní příplatek 1.000,-Kč
---------------------------------------------
Celkem platový výměr 29.070,- Kč ( pro rok 2007 )

Takže pane ministře na tyhle výsledky Vy přesně hrajete, tedy srovnávat platový výměr s platovým výměrem a v těchto číslech jasně vidíme výhodný rok 2007, kdy jsem si polepšil - děkuji.

Ale abychom zůstali u země. Teď na co stále zapomínáte. Jsem příslušníkem, který slouží směny včetně tzv. půlených nočních směn ( 22.00 -03.00), den, odpolední, noční, SO + NE, svátky, kdy v roce 2006 jsem měl tyto příplatky propláceny a jejich běžná výše byla od 3.500,- až 4.500,- Kč v jednotlivém měsíci. Tedy v půměru asi 4.000,- Kč.

A teď si prosím přidejte těchto 4.000,- Kč příplatků, které jsem měl běžně v roce 2006 k platovému výměru 25.110,- za rok 2006 a vyjde Vám číslo, které je nějak stejné s tím letošním platovým výměrem, že !!!!! Kde je tedy alespoň 5 % valorizace platu a tedy skutečně navýšené peníze, které se mi objeví fyzicky přede mnou ? My přeci umíme počítat. Nás přeci nezajímají části platu, ale jejich běžný souhrn - ne tedy jen platové výměry, když součástí byly v roce 2006 i ty finančně podstatné příplatky.

2. VÝHODA ?

To je něco nového od 1.1.2007 ta zkrácená doba o 2,5 hodiny týdně, tedy pracovní týden 37,5 hodiny. To je ta výhoda ? Vy nevíte, že pracovní týden 37,5 hodiny již byl zaveden před rokem 2007 ?

3. VÝHODA ?

Rehabilitace po 15 letech služby nebo 40 letech věku. Ano ale podle předešlého zákona. Nový zákon říká pouze po 15 letech služby. Je mi 41 let a již dva krát jsem měl rehabilitaci dosaženou věkem ( odslouženo 11 let 10 měsíců ). Tedy dle nového zákona nemám již nárok. Připomínám například bratry Slováky, kde mají policisté nárok po dosažení věku 35 let.

4. VÝHODA ?

Delší dovolená. Ano první výhoda, ale když si vzpomenu na těch 150 hodin, tak říkám nechte si těch 5 dnů dovolené a nejednejte s námi, jako feudální pánové. Když v práci, tak za spravedlivou odměnu a ne vaše přemýšlení, ze kterého je mi zle na duši, neboť již návrh předešlých přesčasových 300 hodin a jejich " stažení " vypovídal o něčem shnilém v myslích navrhovatelů - obhájců těchto hodin. Chtěl bych být občanem tohoto státu, který když vykonává nějakou činnost, tak je zaplacen a když nevykonává, tak zaplacen není. Viz. slovenský policista žádné předplacené hodiny ve služebním zákoně nezná, ale jistě dá práci navíc z obecné potřeby, tak jako my při naší práci.

DEGRADACE NENÍ DEGRADACÍ ?

Je jedno, jak tomu říkáte, ale dnešní pohled na policistu s odslouženými 26 léty a zkušenostmi, který z nadporučíka " propadl " až do " sklepa " na podpraporčíka a má nyní hodnostní označení o stupeň nižší než já tedy
praporčíka, je jistě pro tyto policisty povznášející. A co mimořádně povýšení policisté - například za záchranu života ?

Tedy závěrem - budu nyní končit 12 rok u PČR, kdy Vám upřímně řeknu a je to skutečně upřímné - v novém zákoně nevidím vůbec žádné klady - ty prostě pro řadové policisty nejsou a když sleduji ty Vaše odpovědi na těchto stránkách, v televizi, zaznamenané hovory z jednání ze dne 5.1.2007, tak mám dojem, že jste v rukou profesionálních manipulátorů z Policejního prezidia a svědčí o tom slova našeho pol. prezidenta pana Husáka, který se o velmi nespokojených policistech vyjadřuje diplomaticky - " určitá skupina ne zcela spokojených policistů ". Z toho si vyvozuji, že náš pol. prezident si asi myslí, že jsme téměř spokojeni, ale ne úplně - zcela. To je opravdu legrační, když okolo sebe slyším samé vulgarismy na adresu odpovědných za tento stav. A jako poslední uvedu, že za celou dobu u Policie ČR jsem to neviděl, tak černé jako nyní - tedy se Vám to povedlo, takhlen zle na tom policie ještě nebyla - jak na duchu, tak i jinak - třeba v mzdové politice.

Ještě jsi zapomněl na progresivnější růst výsluh. Možná s odslouženými léty, ale zase se odečítá od odsloužených let nemocenská a v zákoně také nenajdete, co se považuje za dobu započtenou. Vzhledem k tomu, že nový zákon říká že se nově provede zápočet ke dni nabyti účinnosti nového zákona, tak předpokládám, že tam změny jsou. A jistě ne k lepšímu, protože jinak by se tomu udělala patřičná reklama. Po odchodu do civilu jsou proti předchodzímu zákonu jen nevýhody- poloviční valorizace než dosud, odečítání nemocenské od vyplacené výsluhy, odečítání výše výsluhy od podpory v nezaměstnanosti /to už ale platí asi 2 roky/.

Jinak příteli, já jsem dělal totéž a před 8 léty jsem po 15 létech služby končil v hodnosti nadporučíka na oddělení I. typu s přibližně polovičním platem. Jen tak pro inspiraci si najdi na internetu nabídky úřadu práce a podívej se v jakých profesích a jaké platy zaměstnavatele nabízejí. Doporučoval bych to každému, kdo tady v těch příspěvcích lamentuje nad svými hladovými dětmi, nezaplacenými účty a vysokým nájmem. Naprosto chápu, že nikdy nikdo není se svým příjmem spokojen, zvláště ji-li snížen, ale přechod do civilu je v 90 % případů daleko větší pád příjmů. Tak vám z vlastní zkušenosti radím, výpovědi zvažte.Zvláště vy s hladovými dětmi.

Pro tři čárky --- :
To co jsem zde uvedl není žádné plakání - je to jen srovnání k čemu došlo od 1.1.2007 oproti roku 2006. V mém okolí mají někteří kolegové o 1.000,- Kč míň na platě a z doslechu vím i o částkách mínus 4.000,- Kč. Je třeba si položit otázku, jak se vyvíjely platy v našem protějšku - tedy v rozpočtových organizacích - u vojáků a pod. S těmito je to správné srovnání - jsou také placeni státem. Těžko si představit, že by například zdravotníci mlčeli, kdy by prošli stejným procesem, jako je to nyní u Policie ČR.
Nic víc, nic míň - jen tato srovnání a srovnání například se Slovenskem, které mělo teoreticky projít stejným procesem - ať si někdo prostuduje jejich zákon - žádné zpětné doby určité, žádných 150 hodin, zachované příplatky atd. - je třeba provnávat porovnávatelné, jak razí toto heslo pan ministr Langer - a Slovensko je jistě s námi porovnávatelné - systém výsluh a jiných sociálních výhod, které jsou v zahraničí standartem, nikoliv předmětem neskonalé závisti a odsuzování při pohledu z civilu.

Pitbulle, i když v součtu budeme masa, jsou oddělení, kde budu jeden, možná dva, kdo nebude mlčet, a to nestačí. Proč by se taky měli ozvat ti, kteří sice na někoho něco vědí, ale on na ně taky, čímž se sice pěkně navzájem drží v šachu, ale všichni dohromady jsou nedotknutelní.

Od pana ministra:
(MUDr.Mgr.I.L.)Nejedná se o degradaci
S novým služebním zákonem není degradován žádný policista nebo hasič. Hodnosti, které platily, s novým zákonem zanikají a Vám náleží nové služební hodnosti a k nim příslušná hodnostní označení.

(obyčejný středoškolák právě končící Bc.studium = já)
.pane ministře, ty zaniklé hodnosti mají policisté na uniformách a po 15,20 letech služby se s nstržm.budou cítit jako usmrkanci z policejní školy...:-(

(MUDr.Mgr.I.L.)Nezavírejme oči nad výhodami

* Týden dovolené navíc
* Kratší pracovní doba o 2,5 hodin týdně
* 14 dnů zdravotních rehabilitací
* Progresivnější růst výsluh
(já).týden dovolené navíc? Pro vícesměnný provoz nejde o žádný týden navíc - dovolená se rozpočítává na hodiny, tedy i z volna, takže jde o pár dní, jak kde, ale to jisté víte...........
.kratší pracovní doba? Pro vícesměnný provoz nejde o kratší pracovní dobu, např.nepřetržitý provoz měl stejnou délku služby v týdnu i dle starého zákona - kratší ano, ale pro policisty sloužící po-pá..................
.14dní zdravot.rehabilitace? Pro koho? Policista má nárok na ozdravné pobyty příp.rehabilitace až po 15 letech služby...................
.progresivnější růst výsluh? Odchodné zůstává ve stejné výši 6 platů - 8 neprošlo, stejně jako zůstává časový horizont nároků na odchodné a výsluhy. Určitě myslíte růst místo po 10letech tak po 15 a nižší než dle starého zákona, navíc valorizovaných místo 100 - 50%..........

(MUDr.Mgr.I.L.)Nesrovnávejme jablka s hruškami

* Srovnávejme platový výměr s platovým výměrem, nikoliv příjem z roku 2006 s platovým výměrem 2007
* Srovnávejme celoroční příjem při stejném množství přesčasů
* Srovnávejme příjem příslušné části roku se stejnou částí roku následujícího při stejném množství přesčasů

(já) .platový výměr - platový výměr - to je zřejmě motivace k nevyhýbání se službě......:-) další + pro ty, co slouží a nejsou každý měsíc na marodce atd.
.celoroční příjem? - reálný plat si vypočítám už nyní, protože 150hod.přesčasů (zelených) jsem za rok neodsloužil za posledních 11 let služby, takže tím si plat asi nezvednu a jiný příplatek tam není (osobní :-)? Neděljte si z lidí na ulici legraci)..............
.při stejném množství přesčasů mohu srovnávat co chci, když byly tyto loni propláceny, alespoň z části a letos nebudou, kde bude víc peněz???? ............

Pane ministře, nechci být hrubý,ne že by mi to zakazoval jen etický kodex, jsem tak vychovaný svými rodiči a jsem jim za to vděčný, ale to co tu předvádíte je na mě opravdu příliš.....

Ti policisté na ulici, kteří spadnou s platem a to výrazně nechtějí od Vás zase jen slova, ale činy, tak buď něco udělejte a zkuste sehnat peníze, nebo jim nelžete do očí a řekněte pravdu, že jim nic dát nechcete a s penězi opravdu spadnou.....

S pozdravem policista

No ono to bude asi tím, že pan ministr a vedení PP si myslí, že neumíme počítat. Nevím na co chcou čekat, vždyť mají svělý systém EKIS co AČR nechtěla a už dávno věděli co po 1.1.2007 nastane. Jsou to jen řeči, řeči, řeči. Ať čekají , ale MY ČEKAT NEBUDEME !!!!!!! DEMONSTRACE !!!!!! DRŽME SPOLU !!!!!!!

Týden dovolené jsme měli někteří už minule, ale přepočet přes odpracované hodiny tuto "výhodu celkem smažává ". Na rehabilitaci mám nárok již několik let, ale naše zařízení jedou na těžkou komerci - tak nejsou poukazy , nebo jen omezený počet --- pro vyvolené. Mám dost velký propad v příjmu mezi roky 06-07, protože ještě vloni jsem měl všechny příplatky-SO NE, noc atd.Připadá mi , že pan ministr ani zákon nečetl, protože by měl vědět, že služba přesčas lze nařídit MAX.150 hodin, jinak pouze " ve vyjimečných případech ve veřejném zájmu". Takže letos jsem na základu, což je o dost tisíc méně. ( a to nevím , co to je ten veřejný zájem ). Základem je porovnávat hrubé příjmy, a ne služební příjmy.

Tak ten byl dobrej, jak to mam sakra srovnávat s minulim rokem i s přezčasama, kdyžn jsem měl necelou stovku, na ppo přezčasy moc neletí, tak jde jen o to porovnat příjmy ne???????????No a je to jasný, každý měsíc o 3000 dolů, nevím, co na tom není k nepochopení sakra.