A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Materiál použit ze stránek www.policista.cz.

Informace předsedy NOS PČR z 8. ledna 2007




Vážené kolegyně, vážení kolegové,




chci Vám touto cestou podat několik základních informací k současné situaci, která se diskutuje na několika úrovních a mnohdy padají slova, která jsou vytržena ze souvislostí nebo pramení z neznalosti věci. Protože bych byl rád aby bylo jasno, pokusím se Vám otevřeně vysvětlit alespoň zásadní skutečnosti.




Sami vidíte, co se po Novém roce děje, část policistů vyjadřuje svou nespokojenost. Nejedná se jen o propad příjmů, ale debatuje se o zařazení do tříd, výkladu směnnosti, hodnostních označení, době určité, chování mezi policisty a spoustě dalších, mnohdy i individuálních problémů. V těchto souvislostech jsou v centru pozornosti i policejní odbory a jejich činnost.




Jsou lidé, kteří nás zatracují a vyslovují domněnky, že jsme je „prodali za odstranění 40-ti% organizovanosti“, že jsme „prosadili zákon jenom kvůli těm nahoře“, že jsme „placeni policií a závislí“, a podobné, které lze shrnout do konstatování, že nic neděláme.




Rovněž se velmi otevřeně hovoří o demonstraci policistů dne 26. ledna 2007, právě kvůli popsané nespokojenosti. Někteří nás považují za její organizátory, jiní nám vyčítají, že jí neorganizujeme, další reprodukují má slova, kterými demonstraci odmítám.




Než budu pokračovat k dalším tématům, chci upřesnit právě předcházející odstavec. Pokud jsem v poslední době hovořil s médii na téma aktuální situace v policii, nikdy se nejednalo o jednu větu nebo pár slov, pokaždé se novinářům snažím v nejméně desetiminutovém rozhovoru vysvětlit souvislosti a příčiny stavu, podstatu zákona o služebním poměru a problémy spojené s jeho aplikací. Na otázku typu „kdy budou policisté demonstrovat“ jsem uváděl, že demonstrace je prozatím poslední formou. Prvotní musí být jednání a případné právní kroky. Petice a veřejné vystoupení je mezním řešením. Chápejte prosím pojem mezní ne výraz jako odmítnutí, ale jako završení neúspěšné snahy a předchozích kroků. Chápu, že tímto výkladem neuspokojím radikální část policistů, ale dovolte, abych pokračoval dál. Jednou z podmínek úspěšnosti podobné akce je především ujednocení požadavků, které musí vyplývat ze skutečného stavu. Zatím máme k dispozici odhady o dopadech aplikace zákona o služebním poměru a veškeré údaje jsou pouze přibližné. Například se hovoří o tom, že propady příjmů v porovnání průměru za rok 2006 a platového výměru na rok 2007 jsou u policistů ve 3. a 4. tarifních třídách. Ale podle informací došlých v posledních dnech lze dovozovat, že se bude jednat o širší okruh. Tím chci říci, že potřebujeme mít co nejširší a nejobjektivnější přehled o současné situaci. Z tohoto důvodu jsem vytvořil dotazník, který je na naší webové stránce a který rozesíláme na všechny naše dostupné kontakty. Cílem tohoto dokumentu je mít co nejvíce podkladů a argumentů pro další jednání nebo jiný postup. To je jeden z kroků k tomu, abychom skutečně věděli, co chceme dosáhnout a co je potřeba změnit.




Dokáži si představit reakce některých kolegů na předchozí řádky – zase jenom píšou, kecají a čekají co bude dál. Pro Vás pánové něco málo na vysvětlenou. Poměrně dlouhou dobu jsem byl ve funkci vyšetřovatele (tedy toho, který podle některých sedí v kanceláři a nic nedělá, na rozdíl od policistů na ulici). Za tu dobu jsem se naučil také jednu věc, a to jednat na základě podkladů tak, abych nemusel svá rozhodnutí přehodnocovat a rušit.




Na téma demonstrace ještě pár dalších argumentů. Pokud by měla mít takováto akce úspěch, je třeba mít kromě shromážděných argumentů také zajištěnou reprezentativní účast, musíte učinit právní a organizační kroky, zajistit dopravu, transparenty, apod. Pokud odhlédnu od ekonomické náročnosti, někdo musí toto všechno zajistit. Tím nemyslím jednoho až dva lidi, jak je u nás dobrým zvykem. Jestliže má výsledek k něčemu vypadat, hovořme také o koordinaci s hasiči, celníky a příslušníky Vězeňské služby. Prozatím ani jedna z těchto složek o podobné akci neuvažuje.




Shrnul bych tyto věty srozumitelně asi takto: Štěpánek neřekl, že policisté nebudou demonstrovat ani to, že odbory stávku odmítají. Řekl, že demonstrace je posledním krokem v případě neúspěšných jednání, která teprve začala a pro jejichž pokračování shromažďujeme jasné argumenty. Tam potřebujeme v první řadě Vaší pomoc. V této fázi je demonstrace ukvapeným a plně nepodloženým krokem. Zpackané vystoupení znamená nejen ostudu, ale i obrat k horšímu. A především bychom si tím zahodili poslední možné zákonné řešení. Pro ty, kteří tato slova i po obšírném popisu berou jako výraz zbabělosti, už asi více nemohu napsat.




Vrátím se k činnosti Nezávislého odborového svazu Policie ČR. Pro některé se zdá nečitelná, založená na obohacování jejích čelných představitelů, směřující proti policistům. Slyším i jiné argumenty, které se těžko vyvracejí, protože je druhá strana nechce přijmout. Občas mi připadá, že dokud o odborech nebylo slyšet a jejich předseda měl problémy sám se sebou, bylo to lepší. Nikdo o nich nevěděl, nikdo po nich nic nechtěl, všechno bylo v pohodě.




Možná máte představu, že NOS PČR je nekonečný aparát funkcionářů, kteří sedí v moderních kancelářích, dolní končetiny na stole a jenom poslouchají, jak jim cinkají korunky od jejich členů. Tudíž požadujete, aby tento moloch byl nepřetržitě k dispozici ve dne v noci. Jenže skutečnost je trochu jiná. Chod této organizace zajišťuje v podstatě několik málo lidí, počínaje od administrativních prací až po jednání s vrcholnými představiteli. Jen pro zajímavost, kam se velká část policistů obracela s dotazy v posledních měsících a kam se nyní obrací se stovkami otázek a připomínek? Na služební vedení? Nehovořím tím o sobě, ale poděkujte mým kolegům Ing. Burdovi a Dr. Tomkovi, kteří se této práci také věnují. Navíc mimo dotazů a připomínek je tu spousta vnitřní práce, kterou nelze zanedbávat.




Abych tu jenom nenadával, chci se zmínit také o tom, že za poslední dobu mi občas někdo zavolá, napíše mail nebo přijde osobně a poděkuje mi za to, co jsme pro něho nebo jeho kolegy udělali. Je to v současné stresové době příjemné a lepší, než jakákoliv forma odměny. Mimo to se ozývá stále více policistů, kteří by chtěli vstoupit do NOSu nebo založit základní organizaci. To je určitě lepší než po odborech něco chtít, ale pro jistotu v nich nebýt. Měli bychom si uvědomit, že pokud se budeme navzájem dohadovat o potřebnosti odborů, výsledek se nedostaví nikdy. Podívejte se schválně na §§ 197-200 zákona č. 361/2003 Sb. a uvidíte, jaká oprávnění odbory mají. Myslíte si, že např. připomínkování předpisů a účast v komisích zastane na okrese nebo kraji jeden člověk vedle svého zaměstnání?




Doposud jsem tvrdil, že nebudu agitovat pro vstup do odborů, ale nabízet výhody a nechat lidem na zvážení. Ale teď už agitovat budu. Uvědomte si, že skupinka odborářů nemůže obhajovat a zajišťovat všechno pro všechny. Podívejte se třeba do Německa nebo na Slovensko, kde je organizovanost v odborech více než 70%, kde mají nejen dostatek členů, ale i prostředků k činnosti a k nezávislosti. A určitě už není doba, abyste se za členství v odborech museli stydět nebo se obávat postihu.




Z dosavadních zkušeností vím, že na vysvětlení celé problematiky by nejlepší formou byl osobní kontakt, protože je spoustu věcí, které lze těžko napsat. Bohužel to nyní není možné, proto jsem se pokusil podstatné věci shrnout touto formou.




Závěrem Vás chci všechny požádat, abyste z mého projevu nevytrhávali jeho části a četli některé argumenty v souvislostech. Není mým zájmem Vám nic nalhávat, ale ne všechno mohu uvést. Informaci rozesílám na naše kontaktní emailové adresy a umístím je na diskusní fóra, kde se o odborech hovoří. Ještě jednu prosbu, adresovanou kolegům na DF. V posledních dnech jsem plně vázán na odpovědi na maily, připomínky, porady k odvoláním. Stejně na tom jsou kolegové Burda a Tomek. Dotazů jsou jich skutečně desítky denně a přestože bych chtěl, nemohu trávit čas diskuzemi na několika liniích, proto se snažím jedním dokumentem zodpovědět na více otázek. Nemám na to tiskové oddělení ani nikoho jiného. Berte to prosím jako fakt a jestliže ke mně budete něco mít, použijte mail stepanek@nosp.cz nebo pokud to bude urgentní, volejte buď na služební 823 940 nebo mobil 602 279 880. Když to bude možné, poradím Vám nebo pomohu. Snad jen reagovat na vulgarity považuji za ztrátu času.




Pokud jste se v tomto sáhodlouhém projevu dostali až na kýžený konec, děkuji Vám za pozornost a doufám, že se nám společně podaří vyřešit alespoň část problémů.




S pozdravem




JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR

ještě vás to baví, dávat mi takové hloupoučké otázky? No fuj, fuj, fuj chlapci.

baví Ivánku, baví. Dlouho ještě bavit bude.

Pane ministře, jak tak sleduji poslední dobou zdejší diskusi, tak pokud něco hodně rychle neuděláte, budete mít 26. ledna ve 13 hodin před ministerstvem víc policistů než jich bylo v celé Praze při zasedání MMF. A tentokrát jejich řady posílí i hasiči a ostatní bezpečnostní sbory. Uvědomte si, že výjezdoví hasiči budou fungovat i bez krajských ředitelství, ale koho by těch téměř 200 lidí na každém kraji řídilo, kdyby nebyli směnoví? Hráli by si na válku? Posílali by hory sbírek interních aktů řízení dobrovolným hasičům? U policie to je prý to samé, ne-li horší. Začněte uklízet shora a konečně zaplaťte lidem, kteří tvoří prestiž sborů.

Když v roce 2001 vznikly HZS krajů, byla na každém kraji cca čtvrtina lidí proti dnešnímu stavu a například nám tvrdil pan krajský ředitel, že číslo 45 je konečné. Kde je to dnes? Na KŘ je početně lidí jako všech hasičů na dvou územních odborech (bývalých okresech). Hlavně že na celostítním aktivu si pan generál pochvaloval, jak je všechno v pořádku. NENÍ. Jeďte se zeptat směnových hasičů na územní odbory, na stanice. Všichni Vám řeknou, že líp už bylo.

Myslím že s tou účastí to nebude tak žhavé, protože jak sleduji tuto debatu, tak zjišťuji, že pár jedinců má akorát velkou hubu a skutek utek. Dokládá to už jen to, že se všichni schovávají pod přezdívky a jsou měcí napsat své pravé jméno. Proto si myslím, že tato debata nic dobrého nepřinesla a také nepřinese. S pozdravem nprap. Sochor Pavel OOP 1 Tábor.

nprap.pavle sochore hrdino z tábora - žiješ v době žižky?tyto stránky nečtou jenom pěšáci ale i vedení a veř,že na mnohých místech by si to pání vedoucí pracovníci velice rychle a rádi vyřídili s těmi nespokojenci co jim ubrali pár tisíc na platě a jenom slibujou zlepšení.jak to dopadne,tak to dopadne.je jisté ,že né všichni hasiči,vězeňská služba a CLO pomůže policistům ale ty tam radši nechoď a nechoď ani na tyto stránky.tady ať chodí lidi co si chtějí něco vydiskutovat postěžovat a pod.dle tvých názorů máš všechno o.k.,plat asi povýšený,nebojíš se podepsat...tak co tady vlastně chceš?

nprap. Sochor právě skočil tu největší a nejhlubší šipku jakou jsem kdy viděl, teda veřejnou... HURÁ NA PRAHU!!!!!

Langer by se měl sebrat a dát si jednu šichtu s hlídkaři. Pak by jistě pochopil, že to v dnešní době není žádný med.

PS: Až Vám odpoví na Vaše odvolání, tak neváhejte a pošlete to na kraj a po té dál a dál až to skončí na MV. Až budou všechny naše odvolání na MV, tak pana ministra dlouho neuvidíme, protože se přes tu kupu papíru nebude moct dostat ven.

Mám takový neblahý dojem, že jemu a ostatním z vrcholného vedení policiie je to úplně jedno co si tady pindáme. Nejhorší je, že tyto zásahy do struktur policie jsou prováděny amatery a rádoby odborníky. Úpravy a reorganizace ke kterým v současné době dochází paralizují policii jako celek. Také neustálé štvaní občanů proti policii a poukazování na její neschopnost vyrovnat se s nápadem kriminálních činů, kdy jsou policii neustále házeny klacky pod nohy a její práce zpochybňována a degradována. Vše toto a další se asi neděje jen tak, je v tom nějaký úmysl, záměr. Je třeba se ptát v čí prospěch. No a už se to začíná objasňovat. Prorůstání mafie do politické sféry a státních orgánů. Přece nepotřebují akceschopnou a fungující policii, ta je na obtíž.
Možná, že nemám pravdu a pan Langer to opravdu myslí dobře, ale zatím to tak nevypadá.

Drazí kolegové, stále zde čtu, že někdo píše, že neví kdy se NAŠE DEMONSTRACE koná, tak znovu opakuji zde někokolikrát uvedené datum na 26.01.2007 ve 13.00 hodin u budovy MV.

Informace předávejte dále i zde ji opakujte....

Přijďte VŠICHNI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Padl zde názor, že nepojedem v uniformě, ale jen s naší basebolovou čepičkou. Já s tím souhlasím!! Nikdo nám nic říct nemůže /není výstrojní součástka - byla zakázána ve službě/ a přesto všichni uvidí kdo přijel...


D E M O N S T R A C E 26.01.2007 ve 13.00 hodin

Ministerstvo spravedlnosti je kousek od MV, tak si můžeme udělat zdravotní procházku:-)

To je opravdu dobrý nápad, každý si vezme "zrušenou" policejní basetboalku :-) ať vidí kolik nás je! Doufám, že nás přijede hodně, aby jsme tam nebyli v pěti a pak si řeknou, že to tak horké není! AHOJ V PRAZE!!!

Vážený pane Langer, vážení kolegové, s novým zákonem se mi stala krásná věc. Jsem na oddělení IV. typu, které vyžaduje zpracování trestních i přestupkových spisů, bez rozdílu mezi jednotlivými policisty. Kvůli úsporám na okresním ředitelství, jsme tři policejní inspektoři dělali práci jako ostatní, ale bohužel v 7. platové třídě, i když ostatní kolegové byli v 8 až 9 PT. Dlouhá léta jsme věřili, že se celý problém vyřeší novým zákonem o služebním poměru. Teď po vstupu nového zákona se vše vyřešilo, dva kolegové jsou v 3.platové třídě a já jsem byl "kvůli remcání" přeřazen k 1.1.2007 na hlídkovou službu a současně vyslán na studijní pobyt zpět na své oddělení. Nevím jak Vám, ale mě připadá tento postup jako neadekvátní a přemýšlím, když jsem podepisoval etický kodex policie, jak se jím "řídí" i naši nadřízení, neboť mně připadá, že je to jen"bič, podle kterého lze propustit podle nového zákona každého policistu za neplnění si svých povinností"? Zajímal by mě názor vás všech a hlavně našeho po prezidentovi republiky nejvyššího nadřízeného pana ministra vnitra Ivana LANGERA. S pozdravem další spokojený policista

Vážení kolegové, tak jak píše Kobra, ať se pro odreagování podíváte na Policisty na článek předsedy na NOS, tak to bych vám rozhodně nedoporučoval. Sám jsem si ho přečet a můžu vám říct, že o nějakém odreagování nemůže být řeč. Jsou to opět samé výmluvy a opět jsem se přesvědčil, že si to budem muset vybojovat sami. Takže já jsem jednoznačně pro Prahu a to co nejdříve. Pokud to budem odkládat, tak si jistě všichni dovedete představit, jak to dopadně. TAKŽE 26.1.2007 DEMONSTRACE PRAHA.

Souhlasím s demonstrací. Co nejdříve a v co největší síle. DEMONSTRACE 26.1.2007 V PRAZE!!!!!!

Ty jeden policisto z Vyškova, počkej, až ráno dojdu na barák! Já si tě tam drapnu...:-)) Samo, že jsem to myslel ironicky. I s tím zítřkem v práci. Byl to jen humor. Většina, spíš víc než většina, vlastně skoro VŠICHNI vydržme. Musíme odolat těm současným tlakům, záměrům, snahám a snad i intrikám, které určo přijdou. Praha...26.1....13,00...MV..."C"...šiltovka...odhodlání...odvaha ...

Kolegové, 90% z vás v odborech není a čekáte zázraky. Jakou vyjednávací pozici mají odbory, když zastupují tak malou část policistů. Všechno, čeho dosáhnou, dělají pro všechny, ale kancelář v Praze platí jenom těch 10%. Skoro všichni to dělají zadarmo a ve svém volném čase. Možná i to je jeden z důvodů, proč jsou odbory v této věci zdrženlivější a nechtějí ztratit svojí doposud získanou pozici. Jaký důvod má vedení se s nimi bavit. Vždyť skoro nikoho nezastupují. Hasiči jsou na tom daleko, daleko lépe a proto si mohou dovolit i ostřejší slova a reakce. Každopádně tato diskuse zde i na www.policista.cz došla tak daleko, že se všichni navzájem napadají. Také nesouhlasím se současným stavem, ale kolegy nehodlám nijak slovně napadat.

Citace pana ministra.

V policejní práci chci více posílit roli prevence trestné činnosti, zredukovat administrativní aparát a změnit strukturu řízení Policie ČR. Pokládám za nezbytné nasměrovat finanční prostředky do přímého výkonu policejní služby a nakládat s nimi hospodárně.Proti korupci nehodlám bojovat lacinými hesly, jednorázovými kampaněmi nebo zřizováním nestandardních vyšetřovacích orgánů. Základ boje proti korupci ve veřejné správě spočívá v systémové změně - je potřeba omezit prostor pro zasahování státu do života občanů a omezit tak možnost subjektivního selhání jedince.

Ten novej zákon je opravdu jedna velká tragédie.Je to samozřejmě "ušitý na míru" jen pro ty nahoře. Zatímco běžný příslušník ze směn jde platově dolu, tak kancelářské krysy(vedení) se má zase líp. A to ani nemluvím o valorizaci,která vůbec neproběhla....jsem pěkně znechucen. P.S. Platové výměry jsme dostali až dnes 8.1.

já ho ještě nedostal.JS

Kolegové, nechci plašit, ale zaslechl jsem něco o akci z druhé strany na rozhodné datum. Aby nebylo první čerpání balíčku. Kryštof zemřel, ať "žije" Langer.

Nenechte si vzít volno, kteří jej máte!!!!!!!!!!!. Chtělo by to také někoho schopného kdo vytvoří petici na internetu pro ty , kteří nebudou moci odjet na demonstraci.

Nevím přesně kdy, ale mají od středního managementu velkou poradu. :-((( Proč asi ? A tak nenadále ! Myslím si ale, že by docílili pravého opaku.