4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Materiál použit ze stránek www.policista.cz.

Informace předsedy NOS PČR z 8. ledna 2007




Vážené kolegyně, vážení kolegové,




chci Vám touto cestou podat několik základních informací k současné situaci, která se diskutuje na několika úrovních a mnohdy padají slova, která jsou vytržena ze souvislostí nebo pramení z neznalosti věci. Protože bych byl rád aby bylo jasno, pokusím se Vám otevřeně vysvětlit alespoň zásadní skutečnosti.




Sami vidíte, co se po Novém roce děje, část policistů vyjadřuje svou nespokojenost. Nejedná se jen o propad příjmů, ale debatuje se o zařazení do tříd, výkladu směnnosti, hodnostních označení, době určité, chování mezi policisty a spoustě dalších, mnohdy i individuálních problémů. V těchto souvislostech jsou v centru pozornosti i policejní odbory a jejich činnost.




Jsou lidé, kteří nás zatracují a vyslovují domněnky, že jsme je „prodali za odstranění 40-ti% organizovanosti“, že jsme „prosadili zákon jenom kvůli těm nahoře“, že jsme „placeni policií a závislí“, a podobné, které lze shrnout do konstatování, že nic neděláme.




Rovněž se velmi otevřeně hovoří o demonstraci policistů dne 26. ledna 2007, právě kvůli popsané nespokojenosti. Někteří nás považují za její organizátory, jiní nám vyčítají, že jí neorganizujeme, další reprodukují má slova, kterými demonstraci odmítám.




Než budu pokračovat k dalším tématům, chci upřesnit právě předcházející odstavec. Pokud jsem v poslední době hovořil s médii na téma aktuální situace v policii, nikdy se nejednalo o jednu větu nebo pár slov, pokaždé se novinářům snažím v nejméně desetiminutovém rozhovoru vysvětlit souvislosti a příčiny stavu, podstatu zákona o služebním poměru a problémy spojené s jeho aplikací. Na otázku typu „kdy budou policisté demonstrovat“ jsem uváděl, že demonstrace je prozatím poslední formou. Prvotní musí být jednání a případné právní kroky. Petice a veřejné vystoupení je mezním řešením. Chápejte prosím pojem mezní ne výraz jako odmítnutí, ale jako završení neúspěšné snahy a předchozích kroků. Chápu, že tímto výkladem neuspokojím radikální část policistů, ale dovolte, abych pokračoval dál. Jednou z podmínek úspěšnosti podobné akce je především ujednocení požadavků, které musí vyplývat ze skutečného stavu. Zatím máme k dispozici odhady o dopadech aplikace zákona o služebním poměru a veškeré údaje jsou pouze přibližné. Například se hovoří o tom, že propady příjmů v porovnání průměru za rok 2006 a platového výměru na rok 2007 jsou u policistů ve 3. a 4. tarifních třídách. Ale podle informací došlých v posledních dnech lze dovozovat, že se bude jednat o širší okruh. Tím chci říci, že potřebujeme mít co nejširší a nejobjektivnější přehled o současné situaci. Z tohoto důvodu jsem vytvořil dotazník, který je na naší webové stránce a který rozesíláme na všechny naše dostupné kontakty. Cílem tohoto dokumentu je mít co nejvíce podkladů a argumentů pro další jednání nebo jiný postup. To je jeden z kroků k tomu, abychom skutečně věděli, co chceme dosáhnout a co je potřeba změnit.




Dokáži si představit reakce některých kolegů na předchozí řádky – zase jenom píšou, kecají a čekají co bude dál. Pro Vás pánové něco málo na vysvětlenou. Poměrně dlouhou dobu jsem byl ve funkci vyšetřovatele (tedy toho, který podle některých sedí v kanceláři a nic nedělá, na rozdíl od policistů na ulici). Za tu dobu jsem se naučil také jednu věc, a to jednat na základě podkladů tak, abych nemusel svá rozhodnutí přehodnocovat a rušit.




Na téma demonstrace ještě pár dalších argumentů. Pokud by měla mít takováto akce úspěch, je třeba mít kromě shromážděných argumentů také zajištěnou reprezentativní účast, musíte učinit právní a organizační kroky, zajistit dopravu, transparenty, apod. Pokud odhlédnu od ekonomické náročnosti, někdo musí toto všechno zajistit. Tím nemyslím jednoho až dva lidi, jak je u nás dobrým zvykem. Jestliže má výsledek k něčemu vypadat, hovořme také o koordinaci s hasiči, celníky a příslušníky Vězeňské služby. Prozatím ani jedna z těchto složek o podobné akci neuvažuje.




Shrnul bych tyto věty srozumitelně asi takto: Štěpánek neřekl, že policisté nebudou demonstrovat ani to, že odbory stávku odmítají. Řekl, že demonstrace je posledním krokem v případě neúspěšných jednání, která teprve začala a pro jejichž pokračování shromažďujeme jasné argumenty. Tam potřebujeme v první řadě Vaší pomoc. V této fázi je demonstrace ukvapeným a plně nepodloženým krokem. Zpackané vystoupení znamená nejen ostudu, ale i obrat k horšímu. A především bychom si tím zahodili poslední možné zákonné řešení. Pro ty, kteří tato slova i po obšírném popisu berou jako výraz zbabělosti, už asi více nemohu napsat.




Vrátím se k činnosti Nezávislého odborového svazu Policie ČR. Pro některé se zdá nečitelná, založená na obohacování jejích čelných představitelů, směřující proti policistům. Slyším i jiné argumenty, které se těžko vyvracejí, protože je druhá strana nechce přijmout. Občas mi připadá, že dokud o odborech nebylo slyšet a jejich předseda měl problémy sám se sebou, bylo to lepší. Nikdo o nich nevěděl, nikdo po nich nic nechtěl, všechno bylo v pohodě.




Možná máte představu, že NOS PČR je nekonečný aparát funkcionářů, kteří sedí v moderních kancelářích, dolní končetiny na stole a jenom poslouchají, jak jim cinkají korunky od jejich členů. Tudíž požadujete, aby tento moloch byl nepřetržitě k dispozici ve dne v noci. Jenže skutečnost je trochu jiná. Chod této organizace zajišťuje v podstatě několik málo lidí, počínaje od administrativních prací až po jednání s vrcholnými představiteli. Jen pro zajímavost, kam se velká část policistů obracela s dotazy v posledních měsících a kam se nyní obrací se stovkami otázek a připomínek? Na služební vedení? Nehovořím tím o sobě, ale poděkujte mým kolegům Ing. Burdovi a Dr. Tomkovi, kteří se této práci také věnují. Navíc mimo dotazů a připomínek je tu spousta vnitřní práce, kterou nelze zanedbávat.




Abych tu jenom nenadával, chci se zmínit také o tom, že za poslední dobu mi občas někdo zavolá, napíše mail nebo přijde osobně a poděkuje mi za to, co jsme pro něho nebo jeho kolegy udělali. Je to v současné stresové době příjemné a lepší, než jakákoliv forma odměny. Mimo to se ozývá stále více policistů, kteří by chtěli vstoupit do NOSu nebo založit základní organizaci. To je určitě lepší než po odborech něco chtít, ale pro jistotu v nich nebýt. Měli bychom si uvědomit, že pokud se budeme navzájem dohadovat o potřebnosti odborů, výsledek se nedostaví nikdy. Podívejte se schválně na §§ 197-200 zákona č. 361/2003 Sb. a uvidíte, jaká oprávnění odbory mají. Myslíte si, že např. připomínkování předpisů a účast v komisích zastane na okrese nebo kraji jeden člověk vedle svého zaměstnání?




Doposud jsem tvrdil, že nebudu agitovat pro vstup do odborů, ale nabízet výhody a nechat lidem na zvážení. Ale teď už agitovat budu. Uvědomte si, že skupinka odborářů nemůže obhajovat a zajišťovat všechno pro všechny. Podívejte se třeba do Německa nebo na Slovensko, kde je organizovanost v odborech více než 70%, kde mají nejen dostatek členů, ale i prostředků k činnosti a k nezávislosti. A určitě už není doba, abyste se za členství v odborech museli stydět nebo se obávat postihu.




Z dosavadních zkušeností vím, že na vysvětlení celé problematiky by nejlepší formou byl osobní kontakt, protože je spoustu věcí, které lze těžko napsat. Bohužel to nyní není možné, proto jsem se pokusil podstatné věci shrnout touto formou.




Závěrem Vás chci všechny požádat, abyste z mého projevu nevytrhávali jeho části a četli některé argumenty v souvislostech. Není mým zájmem Vám nic nalhávat, ale ne všechno mohu uvést. Informaci rozesílám na naše kontaktní emailové adresy a umístím je na diskusní fóra, kde se o odborech hovoří. Ještě jednu prosbu, adresovanou kolegům na DF. V posledních dnech jsem plně vázán na odpovědi na maily, připomínky, porady k odvoláním. Stejně na tom jsou kolegové Burda a Tomek. Dotazů jsou jich skutečně desítky denně a přestože bych chtěl, nemohu trávit čas diskuzemi na několika liniích, proto se snažím jedním dokumentem zodpovědět na více otázek. Nemám na to tiskové oddělení ani nikoho jiného. Berte to prosím jako fakt a jestliže ke mně budete něco mít, použijte mail stepanek@nosp.cz nebo pokud to bude urgentní, volejte buď na služební 823 940 nebo mobil 602 279 880. Když to bude možné, poradím Vám nebo pomohu. Snad jen reagovat na vulgarity považuji za ztrátu času.




Pokud jste se v tomto sáhodlouhém projevu dostali až na kýžený konec, děkuji Vám za pozornost a doufám, že se nám společně podaří vyřešit alespoň část problémů.




S pozdravem




JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR

ještě vás to baví, dávat mi takové hloupoučké otázky? No fuj, fuj, fuj chlapci.

baví Ivánku, baví. Dlouho ještě bavit bude.

Pane ministře, jak tak sleduji poslední dobou zdejší diskusi, tak pokud něco hodně rychle neuděláte, budete mít 26. ledna ve 13 hodin před ministerstvem víc policistů než jich bylo v celé Praze při zasedání MMF. A tentokrát jejich řady posílí i hasiči a ostatní bezpečnostní sbory. Uvědomte si, že výjezdoví hasiči budou fungovat i bez krajských ředitelství, ale koho by těch téměř 200 lidí na každém kraji řídilo, kdyby nebyli směnoví? Hráli by si na válku? Posílali by hory sbírek interních aktů řízení dobrovolným hasičům? U policie to je prý to samé, ne-li horší. Začněte uklízet shora a konečně zaplaťte lidem, kteří tvoří prestiž sborů.

Když v roce 2001 vznikly HZS krajů, byla na každém kraji cca čtvrtina lidí proti dnešnímu stavu a například nám tvrdil pan krajský ředitel, že číslo 45 je konečné. Kde je to dnes? Na KŘ je početně lidí jako všech hasičů na dvou územních odborech (bývalých okresech). Hlavně že na celostítním aktivu si pan generál pochvaloval, jak je všechno v pořádku. NENÍ. Jeďte se zeptat směnových hasičů na územní odbory, na stanice. Všichni Vám řeknou, že líp už bylo.

Myslím že s tou účastí to nebude tak žhavé, protože jak sleduji tuto debatu, tak zjišťuji, že pár jedinců má akorát velkou hubu a skutek utek. Dokládá to už jen to, že se všichni schovávají pod přezdívky a jsou měcí napsat své pravé jméno. Proto si myslím, že tato debata nic dobrého nepřinesla a také nepřinese. S pozdravem nprap. Sochor Pavel OOP 1 Tábor.

nprap.pavle sochore hrdino z tábora - žiješ v době žižky?tyto stránky nečtou jenom pěšáci ale i vedení a veř,že na mnohých místech by si to pání vedoucí pracovníci velice rychle a rádi vyřídili s těmi nespokojenci co jim ubrali pár tisíc na platě a jenom slibujou zlepšení.jak to dopadne,tak to dopadne.je jisté ,že né všichni hasiči,vězeňská služba a CLO pomůže policistům ale ty tam radši nechoď a nechoď ani na tyto stránky.tady ať chodí lidi co si chtějí něco vydiskutovat postěžovat a pod.dle tvých názorů máš všechno o.k.,plat asi povýšený,nebojíš se podepsat...tak co tady vlastně chceš?

nprap. Sochor právě skočil tu největší a nejhlubší šipku jakou jsem kdy viděl, teda veřejnou... HURÁ NA PRAHU!!!!!

Langer by se měl sebrat a dát si jednu šichtu s hlídkaři. Pak by jistě pochopil, že to v dnešní době není žádný med.

PS: Až Vám odpoví na Vaše odvolání, tak neváhejte a pošlete to na kraj a po té dál a dál až to skončí na MV. Až budou všechny naše odvolání na MV, tak pana ministra dlouho neuvidíme, protože se přes tu kupu papíru nebude moct dostat ven.

Mám takový neblahý dojem, že jemu a ostatním z vrcholného vedení policiie je to úplně jedno co si tady pindáme. Nejhorší je, že tyto zásahy do struktur policie jsou prováděny amatery a rádoby odborníky. Úpravy a reorganizace ke kterým v současné době dochází paralizují policii jako celek. Také neustálé štvaní občanů proti policii a poukazování na její neschopnost vyrovnat se s nápadem kriminálních činů, kdy jsou policii neustále házeny klacky pod nohy a její práce zpochybňována a degradována. Vše toto a další se asi neděje jen tak, je v tom nějaký úmysl, záměr. Je třeba se ptát v čí prospěch. No a už se to začíná objasňovat. Prorůstání mafie do politické sféry a státních orgánů. Přece nepotřebují akceschopnou a fungující policii, ta je na obtíž.
Možná, že nemám pravdu a pan Langer to opravdu myslí dobře, ale zatím to tak nevypadá.

Drazí kolegové, stále zde čtu, že někdo píše, že neví kdy se NAŠE DEMONSTRACE koná, tak znovu opakuji zde někokolikrát uvedené datum na 26.01.2007 ve 13.00 hodin u budovy MV.

Informace předávejte dále i zde ji opakujte....

Přijďte VŠICHNI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Padl zde názor, že nepojedem v uniformě, ale jen s naší basebolovou čepičkou. Já s tím souhlasím!! Nikdo nám nic říct nemůže /není výstrojní součástka - byla zakázána ve službě/ a přesto všichni uvidí kdo přijel...


D E M O N S T R A C E 26.01.2007 ve 13.00 hodin

Ministerstvo spravedlnosti je kousek od MV, tak si můžeme udělat zdravotní procházku:-)

To je opravdu dobrý nápad, každý si vezme "zrušenou" policejní basetboalku :-) ať vidí kolik nás je! Doufám, že nás přijede hodně, aby jsme tam nebyli v pěti a pak si řeknou, že to tak horké není! AHOJ V PRAZE!!!

Vážený pane Langer, vážení kolegové, s novým zákonem se mi stala krásná věc. Jsem na oddělení IV. typu, které vyžaduje zpracování trestních i přestupkových spisů, bez rozdílu mezi jednotlivými policisty. Kvůli úsporám na okresním ředitelství, jsme tři policejní inspektoři dělali práci jako ostatní, ale bohužel v 7. platové třídě, i když ostatní kolegové byli v 8 až 9 PT. Dlouhá léta jsme věřili, že se celý problém vyřeší novým zákonem o služebním poměru. Teď po vstupu nového zákona se vše vyřešilo, dva kolegové jsou v 3.platové třídě a já jsem byl "kvůli remcání" přeřazen k 1.1.2007 na hlídkovou službu a současně vyslán na studijní pobyt zpět na své oddělení. Nevím jak Vám, ale mě připadá tento postup jako neadekvátní a přemýšlím, když jsem podepisoval etický kodex policie, jak se jím "řídí" i naši nadřízení, neboť mně připadá, že je to jen"bič, podle kterého lze propustit podle nového zákona každého policistu za neplnění si svých povinností"? Zajímal by mě názor vás všech a hlavně našeho po prezidentovi republiky nejvyššího nadřízeného pana ministra vnitra Ivana LANGERA. S pozdravem další spokojený policista

Vážení kolegové, tak jak píše Kobra, ať se pro odreagování podíváte na Policisty na článek předsedy na NOS, tak to bych vám rozhodně nedoporučoval. Sám jsem si ho přečet a můžu vám říct, že o nějakém odreagování nemůže být řeč. Jsou to opět samé výmluvy a opět jsem se přesvědčil, že si to budem muset vybojovat sami. Takže já jsem jednoznačně pro Prahu a to co nejdříve. Pokud to budem odkládat, tak si jistě všichni dovedete představit, jak to dopadně. TAKŽE 26.1.2007 DEMONSTRACE PRAHA.

Souhlasím s demonstrací. Co nejdříve a v co největší síle. DEMONSTRACE 26.1.2007 V PRAZE!!!!!!

Ty jeden policisto z Vyškova, počkej, až ráno dojdu na barák! Já si tě tam drapnu...:-)) Samo, že jsem to myslel ironicky. I s tím zítřkem v práci. Byl to jen humor. Většina, spíš víc než většina, vlastně skoro VŠICHNI vydržme. Musíme odolat těm současným tlakům, záměrům, snahám a snad i intrikám, které určo přijdou. Praha...26.1....13,00...MV..."C"...šiltovka...odhodlání...odvaha ...

Kolegové, 90% z vás v odborech není a čekáte zázraky. Jakou vyjednávací pozici mají odbory, když zastupují tak malou část policistů. Všechno, čeho dosáhnou, dělají pro všechny, ale kancelář v Praze platí jenom těch 10%. Skoro všichni to dělají zadarmo a ve svém volném čase. Možná i to je jeden z důvodů, proč jsou odbory v této věci zdrženlivější a nechtějí ztratit svojí doposud získanou pozici. Jaký důvod má vedení se s nimi bavit. Vždyť skoro nikoho nezastupují. Hasiči jsou na tom daleko, daleko lépe a proto si mohou dovolit i ostřejší slova a reakce. Každopádně tato diskuse zde i na www.policista.cz došla tak daleko, že se všichni navzájem napadají. Také nesouhlasím se současným stavem, ale kolegy nehodlám nijak slovně napadat.

Citace pana ministra.

V policejní práci chci více posílit roli prevence trestné činnosti, zredukovat administrativní aparát a změnit strukturu řízení Policie ČR. Pokládám za nezbytné nasměrovat finanční prostředky do přímého výkonu policejní služby a nakládat s nimi hospodárně.Proti korupci nehodlám bojovat lacinými hesly, jednorázovými kampaněmi nebo zřizováním nestandardních vyšetřovacích orgánů. Základ boje proti korupci ve veřejné správě spočívá v systémové změně - je potřeba omezit prostor pro zasahování státu do života občanů a omezit tak možnost subjektivního selhání jedince.

Ten novej zákon je opravdu jedna velká tragédie.Je to samozřejmě "ušitý na míru" jen pro ty nahoře. Zatímco běžný příslušník ze směn jde platově dolu, tak kancelářské krysy(vedení) se má zase líp. A to ani nemluvím o valorizaci,která vůbec neproběhla....jsem pěkně znechucen. P.S. Platové výměry jsme dostali až dnes 8.1.

já ho ještě nedostal.JS

Kolegové, nechci plašit, ale zaslechl jsem něco o akci z druhé strany na rozhodné datum. Aby nebylo první čerpání balíčku. Kryštof zemřel, ať "žije" Langer.

Nenechte si vzít volno, kteří jej máte!!!!!!!!!!!. Chtělo by to také někoho schopného kdo vytvoří petici na internetu pro ty , kteří nebudou moci odjet na demonstraci.

Nevím přesně kdy, ale mají od středního managementu velkou poradu. :-((( Proč asi ? A tak nenadále ! Myslím si ale, že by docílili pravého opaku.