4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

A co takhle založit u některého z bank. ústavů číslo účtu. Na toto číslo by se dalo už teď posílat (upozurňuji je to JEN můj návrh!!)např. částka 100,-Kč. Víme kulo-hulo, jestli nebudou lowe potřeba i před "26.1.dnem nezávislosti". Není to částka, která by nás v tom letošním finanč.deficitu zruinovala. A současně by se dalo lehce vysledovat, kolik z nás to myslí opravdu vážně. Já v tomto věřím např. Pitbullovi nebo Lojzovi Náhlovskému. Pochybuji, že se najde kaskadér, který by vložil částky řádově v 1.000-cích, aby získal víc hlasů:-)) Na druhou stranu by to špatné nebylo... P.S. Vsunu to i na 2.kanál

Spíš by měli důchodci a funkcionáři posílat peníze řadovým policistům, aby uživili své rodiny.

Už mě s těma důchodcema pěkně sereš, nejni důchodce jako důchodce. Já jsem si myslel, že jde o nás o všechny a ono to není pro důchodce. Potom vyloučíme jinou skupinu a tak dále. Do té toby než zůstaneš sám, tak jsi to myslel.

Rád bych využil této příležitosti a znovu bych položil dotaz, jak je možné, že musí policisté odsloužit 150 hodin zadarmo? Pokud se nemýlím, tak je to protiústavní. Může mi to někdo vysvětlit?

Řadoví policisté, funkcionář je těžko odpracuje i když má rizikový příspěvek.

Ty nevíš, že co nejde jinde ve světě, je v naší republice normální? BANANA BANANA BANANA

Ať žije nová Česká republika - se spoustou BANÁNů

for Policista z Ústí nad Labem 1: Zkus se zeptat pana Štěpánka, jistě ti dá plnohodnotnou odpověď. Nebo se ho neptej, jeho odpověď by zcela jistě zněla tak, že se musí nejdříve poradit s Ivánkem a potom by vydal tiskové prohlášení, že o nic nejde a že je vše v pořádku a že se musí nadále jednat. Tyto ohrané fráze má zcela jistě naučené naspaměť. Ale jedno se mu upřít nedá, bojuje za nás statečně!!!!!

Vykašlete se už na odbory,většina z vás tam není a přesto po nich chcete zázraky během 14-ti dnů. Oficiálně zastupují cca. 10% policistů, kteří příspívají na chod kanceláře. Pro většinu z vás bylo 100,- kč měsíčně mnoho, k ničemu, tedˇsi stěžujete, žádáte pomoc a nadáváte. To vám není blbý! Přesto to, čeho dosáhnou, je pro všechny.

for .a. : máš pravdu já už na ně kašlu, protože když jsem chtěl u nás na OŘ odbory založit a žádal jsem o pomoc pana Štěpánka, tak mi odpověděl že nemá čas a rovněž tak i jeho sekretářka a ať to zkusím někdy jindy. Takže co k tomu dodat. Mně nejde o blbou stovku, ale kdy nám s něčím pomohly.

Jestli viš o co se jedná a chtěl by si větší rentu, tak na to kamaráde zapomeň. Ona se má totiž zrušit pro všechny ! Je v návrhu že po 20-ti letech odsloužených 5.tisíc na pět let a potom si dělej co uznáš za vhodné. On soudruch křesťan Kalousek a Ivan to dokážou. Ten návrch má padnout s jmenováním nové vlády a jestli jsem se díval dobře na telku tak to bylo dnes.

Je to pravda jestli se dá Kalousek dohromady s naším ministrem tak bůh s námi i s rentami.

for pokok v 3PT: Já být na místě pana Kalouska, tak se hambou propadnu a nikdy už se neukážu na veřejnosti. Není nic jiného, než prospěchář, a jestli to ti nahoře nevidí, tak jsou úpně to stejné, jen se umí lépe přetvařovat. Napřed byl u ODS, potom u ČSSD, potom zase u ODS, pak se chtěl společně s ČSSD spojit s komanči a teď zase ODS. Co si o takovém člověku může myslet slušný člověk. Prostě hnus!!!

tak to nevím, kde jsi se tohle dozvěděl, to je zase jedna z kachen, nikdo si nedovolí zrušit rentu, protože slouží víc jak 65% policistů nad 15 let, umíš si představit jak by to dopadlo....,je jasné, že modří ptáci chtějí policii destabilizovat a docela se jim to povedlo, ale udělat takovýhle krok, tak by ji mohli zrušit....

Občas přelaďte i na www.policista.cz - objevují se tam názory, které tu nejsou a obráceně. Jsou zajímavé taky. Čus

také jedu na dvou frontách!!

Čus kobro, doufám, že jsi dnes v práci plnil uložené úkoly a šířil jsi informace o demonstraci. Jen tak můžem dosáhnout úspěchu.

for Policista z Vyškova.
Samo litr, že jo. Dnes po linii našich soptíků, 1x Bzenec. Mám pokračovat?Čus

Ministr financí bratr Miroslav Kalousek. Pánové bude hůř.

tak se konečně dočkal....

Jo jo je to výsměch, jména Říman, Kalousek a náš Langer ...
Opravdu bych nikdy nevěřil, že budem v takovéto situaci ve státní službe jako státní zaměstnanci ... Je to ostuda našich politiků!!! Policisté uvažují o demonstraci, není to pane ministře k zamyšlení, kdyby jste byl v opozici už byste křičel a vyzýval byste ministra vnitra k odstoupení a co vy teď?? Opravdu si myslíte že za situaci u policie vy nenesete zodpovědnost??????

Už moje babička kdysi ŘíKaLa, že........ Sakra, dyť to je zbytečný:-)))

for aifell: kamaráde, toho pána co si říká, že je náš ministr, vůbec nezajímají naše názory a co se týče jeho myšlení, tak to silně pochybuji, že tento člověk myslet dokáže. Protože kdyby alespooň trochu myslel, tak by mu určitě došlo, jak alarmující situace je policie a dalších složek patřících pod MV. Je vůbec nezajímá to, aby PČR byla funkční, protože to by bylo minus zejména pro pány nahoře. Pro ně je lepší, že panuje chaos, vnitřní rozbroje a ani si tak můžou v klidu plnit strožoky. Pokud to nevezmem do vlastních rukou a nevybojujem si DEMONSTRACÍ změny, tak nám budou v čele se soudruhem Kalouskem jen utahovat. Pan ministr byl někdy v listopadu na našem OOP a sliboval nám, jak se budem mít dobře, jak se nám všem navýší plat apod. Co z toho splnil vidíme všichni. Takže já jsem pro 26.1.2007 v PRAZE.

Důvod, že jste nám vzali příplatky proto, že jsme měli někdy více peněz než ti nad námi je divné. Proč bych neměl mít víc peněz když dělám 12 noční, svátky, víkendy!!!!!Ti lidé nad námi dělají jen 8 a to navíc jen přes týden!!!!

A o tom to je.......... Kdyby nám nechali příplatky, tak by nikdo neremcal. A tím snížením osobního to ještě dodělali. Takže hurááá do Prahy!!

plně s tebou souhlasím, 10procent je výsměch pro ty kdo slouží v noci, o víkendech a svátcích

U nás na hlídkové službě to dělalo průměrně za měsíc 2,500 kč a kde je dle nového sl. zákona najdu...? kdybych šéfa naštval tak mi napíše klidně 15 šichet za měsíc noční a nikdo s tím nic neudělá a kde jsou pak za tyto služby peníze??? v 10 % to je směšné!

Přesně tento odstavec mě praštil do očí, když jsem celý článek četl. Chlapci, ale tu už pomalu ale jistě přestává jít jenom o tyto náležitosti, o jednotlivé položky platu (samolitr, že je to pro nás nejdůležitější), ale pokud sledujete tyto stránky delší dobu, nebo si stránky pročtete, zjistíte následující :
- lowe až na 1.místě. To je jisté!
- ostatní náležitosti s tím jdou ruku v ruce. Taky jisté!
- nespokojenost s celým systémem polic.práce. Jisté!
- rozčarování nad vysmíváním se všech resortních ale i
politických špiček nejen poldům,has.,věz.,just. Jisté!
- občané tady tu naši diskusi nesledují? Sledují!
- jsou spokojenější jak my? Ani náhodou!
- kde je psaný, že za 1/4roku tu nebude probíhat diskuse
např. OZ těchto resortů? Nepřekvapilo by mě to!

Mám pokračovat? Myslím, že není třeba. Stačí se podívat nahoru, na fotku. Mění se nejen kabáty, ale už i pozadí..:-)

OŠKUBALI ŘADOVÉ POLICISTY JE TO SMUTNÉ PRO CELOU POLICII.

NESNÁŠÍM NADŘÍZENÉ, KTEŘÍ SE HOUPOU V KŘESLE A BEROU ZA TO RIZIKOVÉ PŘÍPLATKY, MOHOU SE NAJÍST JAKO LIDI, NEMUSÍ SE V RESTAURACÍCH ZESMĚŠŇOVAT STRAVENKAMI ZA 25,-Kč. TO JE REALITA DNEŠNÍ POLICIE.

policista.cz - pitbull dal k dispozici mailovou adresu pro předběžné zjištění zájmu o demonstraci. během chvilky je tam 150 lidí, takže CHLAPI DO TOHO!!

Je třeba se ozvat a být viděn, přál bych po 15 letech služby a obětování padnout do 3 platové třídy. To je hnus.

Sloužím u policie 21 let a myslím si , že už hůře být nemůže. Půjdem všichni ze služebního poměru a ať si pořádek hlídá Ivan!

Tobě se to říká, když už máš 21 let odslouženo. Já po 15 letech určitě nechci brát jen 5500 rentu!

Kolegové, rád bych se vrátil k tématu odborů, omlouvám se,ale nešlo to dřív a tak trochu opožděně. Sleduji na našem :-) fóru, jak se tu odbory pranýřují a postrádají důvěru. Z toho co píšete je mnohé naprostá pravda. Úsilí odborového snažení vidíme před sebeou v celé parádě. ALE !

Proč je výsledek takový ? Musíme si uvědomit s jakým mandátem odbory až dosud jednaly. Jakou měli podporu ? Byla to nicota, kolikrát jsme slyšely : na co odbory, stejně nemůžeme stávkovat, jen tam budu cpát peníze, atd.

Situace se změnila. Postupné zhoršování podmínek naší práce vyvrcholilo novým nespravedlivým zákonem. ( jabka a hrušky, pro každého něco ) Nový zákon přinesl do řad policie masívní nespokojenost a pohár trpělivosti poslání pomalu přetéká.

Faktem ale zůstává že bez odborů to prostě nepůjde a když, tak jen dočasně. Bez nich to totiž nejde nikde na světě ! Dřív nebo později se začnou zájmy jednotlivých skupin rozcházet. Už dnes si můžete všimnout rozkolů na intranetových hovorech s vedením PP. Někteří kolegové zde vyjadřují, jak oni dřeli za soudruha na obvodech za 3,50 na hodinu (nekecám, o kupní síle koruny a ekonomice země se pisatel nezmiňuje), jak si pak pohoršili, když šli na SKPV, ale zkousli to a dřeli do úmoru. Nápad TČ obrovský, brutalita v ulicích neskutečná (zdál se mi tu za soudruha docela pořádek )a jak se zná s tím či oním funkcionářem PP, který je férový chlap. Konečně přišel nový karierní řád a napravil soudruhovi letité křivdy.
Tady to začíná a bude to horší. No a dřív nebo později nás dobře placení manažeři zadupou. Že to jde o tom snad není pochyb.

Takže jen odbory mohou chránit zájmy všech a mít taky sílu celku. Někdo tě začne šikanovat, okrádat o dovolenou a obrátíš se na odborového právníka. Nemusíš do sporu vstupovat jako jednotlivec a pak nést následky svého neuváženého jednání.A o tom právě odbory jsou.

Pracoval jsem v akciovce s moderními a silnými odbory a můžu říct, že i vedení firmy je bralo jako seriozního partnera. Když se ti nezdály příplatky, tak ses prostě zeptal a ani mě nenapadlo, že to někdo bude brát osobně. Jasně pane, stala se asi chyba, mrknem na to, spravíme to. No když je to v kolektivní smlouvě, tak to tak musí být. V pohodě. Cesta k tomu je ale trnitá. Moderní odbory poslouží vedení i zaměstnacům.

Takže neagituji tady z dlouhé chvíle, nebo na žádost pana předsedy. Je ideální příležitost, aby se odbory staly moderní a účelnou organizací.

Taky si myslím, že by měli demonstraci podpořit. Už se to prostě rozjelo moc a já mám stejně jako vy pocit, že se vyjednávalo dlouho a k ničemu to nevedlo. Nemohu souhlasit s tím, že demonstrace je krajní řešení. To je až stávka. Nevím jestli policie v EU rovněž nemají nárok na stávku, ale to je otázka pro někoho z IPA, Eurocop.

Pánové já mám přihlášku před sebou a dám odborům svůj mandát.

Nejsem policista, ale vím, že práci na ulici nemohou dělat nespokojení zaměstnanci!! Demonstrace není špatná, ale 2 denní stávka policistů v přímém výkonu by politikům otevřela oči !!

Civilisto, děkujeme Ti za podporu, ale to opravdu NEJDE. Stávka v přímém výkonu je absolutní nesmysl. Určitě žádnou civilní osobu, která bude žádat o pomoc Policii, nebude zajímat, jaké problémy máme. Ta osoba bude chtít profesionální jednání a také ho musí dostat.
Souhlasím, že se musí politikům otevřít oči. Ve středověku se to vyřešilo sice radikálně, ale o to víc účinně, a to defenestrací. V dnešní době takový akt je nemyslitelný, ale myslím si, že kalich hořkosti je už plný a je jen otázkou času, kdy přeteče. Takto je to myšleno nejen pro nás, státní zaměstnance, ale obecně i pro občany ČR.

Je velká škoda, že platy vzrostly jen určitým skupinám a na řadové kluky se zapomnělo...